wooloong
komentáře u knih
Trpké víno / Klášterní kostnice
Vlastimil Vondruška
Opět dvě čtivé povídky s dobrou zápletkou a nečekaným koncem.
Vražda potřebuje reklamu
Dorothy L. Sayers
Druhá kniha autorky. Kdyby se to tak o padesát stránek seškrtalo a trochu se přidalo na gradaci děje, bylo by to super. Ale chod reklamní agentury byl vykreslen báječně. Vlastně se nezměnilo skoro nic, jen reklamy dostaly díky rozmachu TV jiný rozměr. A ty novinové a časopisecké zestručnily na úderné stručné slogany.
Smrt v extázi
Ngaio Marsh
Pokud čtu knížku, která má dvěstě stránek, skoro týden, tak buď se jedná o filozofický traktát nebo je to nuda. Dočetla jsem víceméně z povinnosti k autorce (když už si s tím dala tolik práce...) Zpočátku jsem se ztěžka prodírala hromadou plochých podivných postav, z nichž mě nedokázala nadchnout ani osoba inspektora Alleyna, o Foxovi a Bathgateovi ani nemá smysl mluvit. Na začátku se stane vražda a po zbytek knihy se vyšetřuje, kdo to z těch nezajímavých a otravných postav mohl udělat. Různě se spekuluje, přichází se na různé indicie, podezřelí jsou zpovídáni a na závěr děj konečně doklopýtá k jakémusi odhalení a vysvětlení, proč že to ten člověk vlastně udělal a jak. Mám slušnou představivost a u dobrých knížek se mi písmenka před očima mění v barvité kulisy, živoucí postavy a ubíhající děj. Madam Marsh mi nechala před očima jen shluk písmenek, v nichž jsem se často ztrácela a musela se znovu a znovu vracet. Pokud je tato autorka nazývána královnou detektivek spolu s paní Christie, tak zcela neprávem. Dám jí maximálně ještě jednu šanci, ale nejdřív se z toho literárního zážitku musím trochu vzpamatovat. Dvě hvězdičky za to, že to bylo asi dvakrát třikrát docela vtipný.
Výkupné za mrtvého
Ellis Peters (p)
Cadfaelovská klasika. Romantický příběh v historických kulisách a k tomu detektivka. A jako skoro vždy s poměrně jednoduchou zápletkou, ve které není obtížné najít vraha už někdy v půlce knihy. Klamání čtenáře a vytváření falešných stop autorce moc nejde.
Horory na dobrou noc 3
Anthony Horowitz
Dle mého zábavnější a nápaditější povídky než v předchozím dílu.
Havran z Předklášteří
Ellis Peters (p)
Tenká nenáročná knížka. Moje třetí ze série. Zatím byly všechny jako přes kopírák. Jedna "vražda" a k tomu milostná zápletka. Doufám, že ostatní nejsou podle stejné šablony, byla by to už dost nuda.
Veliké tajemství
Ellis Peters (p)
Jelikož jsem už cca od pětašedesáté strany tušila "kdo s kým hraje", aspoň jsem si plně ve zbytku příběhu vychutnávala, jak nám autorka předhazuje indície, aby je vzápětí překryla nějakou tou falešnou stopou nebo nás odvedla do vedlejší uličky. Až na nějaký ten vypálený klášter a pár lehce naznačených bitev laskavý středověk plný ryzích charakterů a poklidné pohody.
Brána osudu
Agatha Christie
Tommyho a Pentličku jsem nikdy moc nemusela a Tommyho a Pentličku na penzi postižené stařeckou demencí už vůbec ne. Nejchytřejší postavou celého nudného špatně napsaného příběhu s plytkými dialogy se jeví pes Hannibal. Souhlasím s Lenka4, že tento příběh neměl být vůbec vydán. Už s ohledem na autorku, která ve svých dobrých letech dokázala napsat desítky úžasných detektivek s chytře vytvořenými zápletkami a překvapivým rozuzlením. Jedna hvězdička je jako pocta paní Christie a druhá za dva tři vtipné momenty nad kterými jsem se mohla alespoň pousmát.
Hranaté vejce
Saki (p)
Oproti Léčbě neklidem mi tahle sbírka přišla přeci jen o něco slabší, přesto stojí za přečtení.
Folklor atomového věku
Petr Janeček
Velice zajímavá sonda do novodobého folkloru, který spoluvytváří dětské hry, vojenské metry, trapmské zalamování palců, ale i číro pankáče.
Prokletí brněnských řeholníků
Vlastimil Vondruška
Zábavné jako vždy, jen to rozuzlení mi přišlo poněkud překombinované.
Králův dluh
Vlastimil Vondruška
Jako obvykle příjemná zábava, ale s tím Wilibaldem Odo a Světlaninou svatbou to byl opravdu nepříjemný a rušivý renonc, především proto, že tehle díl jsem četla bezprostředně po Tajemství abatyše z Assisi.
Hororové povídky
Jan Opatřil
Námět většiny povídek není zrovna originální, ale to bych autorovi nevyčítala. Vymyslet zcela nový neotřelý hororový příběh v té záplavě románů a povídek od jiných autorů není zrovna snadné. Mám výhrady ke zpracování. Styl psaní mi přijde nezralý až naivní, v povídkách jsou i některé vyložené nedomyšlenosti. Uvedu pár příkladů (varuji před spoilery):
Duchové neexistují. Hlavní hrdinka vstane v šest ráno a jde se podívat na nedaleké místo, aby zjistila, že „Je přeci jasné zimní ráno a svítí sluníčko.“ V zimě ale vychází slunce až zhruba v osm.
Odpočet smrti. Hlavní hrdina sledoval z venkovní zahrádky cukrárny jak „Děti šly ze školy, dospělí z práce.“ Jenže podle ostatních narážek v textu byla ten den sobota.
Rodný dům. Ze stylistického hlediska mi obzvlášť vypečená přišla strana 106: „Zastavil jsem u chodníku a nevěřícně koukal … „ „… stál na chodníku a koukal přes plot …“ „Nemůže koukat na staré filmy …“ „ … které po mně usouženě koukaly … „ Být to slohová práce, na téhle stránce by se češtinářka s červenou propiskou určitě vyřádila.
Claudius bůh a jeho žena Messalina
Robert Graves
Četla jsem ji několikrát. Skvělá knížka.
Dějiny psané Římem
Vojtech Zamarovský
Tuhle knížku jsem během let přečetla snad sedmkrát. Je prostě skvělá.
Čarovná zima
Tove Jansson
Moji první mumínci. Dostala jsem je jako dítě v Vánocům. Ty ostatní jsem už kupovala o mnoho let později já pro svou dceru. Tehdy mě Mumínci moc nezaujali, ale když jsem je četla Aničce, bylo to hned o několik levelů výš.
Diamantová sekera: Baltské pohádky
Jaroslav Tichý
Hezké pohádky, fantasticky krásné ilustrace.
Román o růži
Vlastimil Vondruška
Asi zatím nejnaivnější dílko celé série. Devátý díl a Oldřich se teprve uchází o ruku Ludmily, když v předchozích dílech s ní už měl syna? Nestálo by za to sestavit díly za sebou chronologicky, aby v tom čtenář neměl takový hokej? Byl Oldřich současníkem Zdislavy a jejího manžela Havla nebo jejího dospělého syna Havla? Ve Zdislavě a ztracené relikvii vystupuje stárnoucí bezdětná Zdislava (zemřela ve skutečnosti ve 33 letech a měla nejspíš čtyři děti) s manželem a zde dospělý syn Havel.
Této (deváté) knize série bezprostředně předchází třetí část šesté (!) knihy Vražda v ambitu. Navíc se je zde zmiňován vrah právě z Vraždy z ambitu a také jména vrahů z třetí části nazvané Osudný turnaj. Pokud se nechcete připravit o luštění zápletky, nejdříve si přečtěte šestou knihu série.
Jitro kouzelníků
Jacques Bergier
Četla jsem ji před zhruba pětadvaceti lety a tehdy na mě působila naprosto fenomenálně.
Sešli se v Bagdádu
Agatha Christie
Trochu jsem se téhle knize vyhýbala. Špionážní romány od Agathy nemám zrovna v lásce. Především díky zoufalé naivitě zápletky, smyšleným východním Absurdistánům a nepřesvědčivým jménům tamních postav. Paní Christie v zeměpise zřejmě nijak zvlášť nevynikala, kam se na ni hrabe Shakespeare se svou Zimní pohádkou. Ale nakonec musím uznat, že tahle detektivka se špionážní zápletkou je opravdu svěží, příjemná, vtipná, a díky dokonalé znalosti Iráku, kde strávila autorka několik let se svým druhým manželem, a ze které čiší i láska k této zemi, je i velmi poučná a zajímavá.