Winoga komentáře u knih
Četlo se mi to velmi příjemně, jak již uvedl Turlogh, autor knihy vrostl ve Foglarově oddílu a do svého vlastního oddílu si zřejmě přenesl hodně toho, co poznal dříve. Líbilo se mi téma i jeho pojetí. Je dobře, že do toho necpal žádnou politiku. Také jsem ocenil grafickou podobu knihy, která se velmi blížila foglarovkám vydáváným na konci 60. let. Škoda, že toho Míla nenapsal více.
S dílem Otakara Štěrby a jeho manželky Diny jsem se setkal již dříve a vždy jsem oceňoval jejich houževnatost a odvahu, se kterou se pouštěli do toho nejtěšího prostředí. Navíc se v Otakarovi Štěrbovi snoubil sportovec s velkým vědcem, takže jeho výpravy neměly jen osobní rozměr. Kniha úžasná, napsaná s velkou pokorou a odvivem k přírodě.
Foglarovský svět si musí připustit, že se Rychlé šípy objevily v dalším knižním příběhu, i když to bude spíše dítě nechtěné.
Knihu jsem si zakoupil právě kvli jejímu názvu, ve kterém se objevují Stínadla a byl jsem zvědavý, jak se autorovi/autorce podaří zapracovat legendární klub do příběhu, který je jednoznačně pro dospělé čtenáře.
Pokud uvádím pro dospělé čtenáře, mohl bych taky vynechat slovo čtenáře a napsat jenom pro dospělé, protože skutečně některé části knihy jsou četbou erotickou, která se dostává na samou hranici vulgarity a pornografie.
Od počátku se v knize objevuje několik základních dějových linií (Rychlé šípy a Vontové, Barrandovská studia a herci, prezident Masaryk a špionážní motiv, Saturnin a jeho pán). Tyto motivy se vzájemně dotýkají, až se v závěru promísí do jednotného závěru.
Rychlé šípy jsou zde pojaty vlastně dosti kanonicky a autor na sebe prozrazuje velmi dobrou znalost jejich obrázkových i knižních příběhů. Dokonce si myslím, že i on byl Rychlými šípy hluboce zasažen. Linie Rychlých šípů tedy není pouze parodií na předlohu Jaroslava Foglara, velice často však k parodii sklouzává. Členové klubu například na zapřenou kouří, pijí alkohol či prožijí první sexuální zážitky. Mezi sebou to však nepřiznávají.
Autor či autorka zvolil(a) pseudonym Alžběta Prknářová, kterou samozřejmě poznáváme jako Alžbětinu Prknářovou zvanou Haha Bimbi. O pseudonymu tedy není pochyb. Osobně se domnívám, že se za ním skrývá jeden konkrétní autor Nových příběhů Rychlých šípů.
Na obálce knihy se objevují ze zadu dvě postavy, které jsou zřejmě Štětináčem a Červenáčkem, autorku ilustrace tedy je zřejmě možné považovat za další výtvarnici, která zobrazila Rychlé šípy v knižní ilustraci.
Závěrem musím říci, že jsem si knihu neužil jako celek, ale příběh Rychlých šípů se mi částečně líbil.
Kniha se dá koupit v Levných knihách.
Četlo se mi to dobře, lehce, podobně jako ostatním hodnotícím. Možná to bylo až příliš lehké a příběh detektivně nekomplikovaný. Dvě dějové linie - Melicharovo vyšetřování a Božetěchovo poblouznění, se občas dotknou.
S velkou chutí jsem si přečetl o cestách a dobrodružstvích družiníků. Líbí se mi, že to nejsou superhrdinové, kteří vždy uspějí na jedničku. Družiníci trpí, mají vážná zranění, jsou nemocní, slabí, umírají ... a vítězí. Oceňuji i originalitu mnohých nápadů.
Četli jsme po večerech se synem. Hezky napsaná kniha pro tuto věkovou skupinu a je doprovázena velmi příjemnými kresbami.
Líbily se mi jednotlivé příběhy družiníků i jejich spojení do příběhu velkého. Také oceňuji, že se autorka nesnaží kopírovat Tolkiena a nesklouzává do pohádky. Těším se na další díl.
Knihu jsem četl v rychlém tempu a s nadšením. Je to sice alternativní hostorie, ale dobře promyšlená a dobře vylíčená. Myslím si, že by to skutečně nějak takto mohlo probíhat. Líbilo se mi i zacílení příběhu do zlomového období 1989/1990. Do světa této verze alternativní historie bych se rád ještě vrátil.
Poctivě napsaný a zpracovaný příběh skutečné historické postavy. Zde ještě dodám jednou slovo skutečný, protože Vilda Jakš byl skutečný vlastenec. Byl to (bývalý) vrcholový sportovec a přesto se rozhodl pro nejistotu odchodu do zahraničního odboje. Silný příběh.
S chutí jsem si přečetl životopis člověka, jehož knihy jsem četl, o kterém jsem toho i dost věděl a se kterým jsem byl rovněž v kontaktu. Velmi se mi líbila jeho skromnost a vytrvalost. Jeho nadšení (a úcta) pro krásu a bohatost přírody je nakažlivá. Také oceňuji pana Palána, který musel přípravě na tuto knihu věnovat moře času.
Pokračování příběhu rodiny Smolíkových, ale i těch, kteří jsou okolo. Temná doba, kde osobní statečnost a slušnost jsou spíše špatné vlastnosti. Líbí se mi Františkova síla a vzdor, ale všichni víme, že dorazí ještě v plné palbě 50. léta, kdy to bude ještě horší a budou lámáni i ti nejsilnější. Myslím, že se někde už houpe i oprátka pro Tomečka, ale to bude jen kousek spravedlnosti. Čekám, že třetí díl. pokud tedy nepřinese skok až do šedesátých let, bude taky temný.
První díl jsem zhltl a teď už mám rozečtený druhý.
Přál bych si, aby se děj odvíjel jinak, ale doba tomu nepřála a autor nepodlehl chuti psát pohodové čtení. Díky, jsem zvědavý, jak to bude pokračovat.
Líbilo se mi zaměření na jednu hraniční oblast a popis obrany území od počátků, kdy byla opevnění teprve vytýčovaná až do jejich obsazení Němci. Je to samozřejmě literatura faktu, někdy velmi hutná. Ocenil jsem, že byly připojeny vzpomínky přímých účastníků. Bohužel nejsou citovány v pramenech. Kniha také odráží dobu, ve které vznikala a politická linie musela být v knize jasná a pochopitelná. Toto Ota Holub vše zvládal, někdy tedy bohužel zvládal.
Tuto knihu jsme si četli po večerech nahlas s mým synem a moc se nám líbila, velmi rádi jsme četli pokračování fantastických Šesti vran. Kniha je dlouhá, ale dvakrát se směr změní a napětí se dá krájet. Souboje s Dunjašou byly skvostně podány. Kdyby byl třetí díl, určitě zase budeme číst.
Velmi příjemně se mi to četlo. V prvních dvou příbězích jsem ocenil dobrý popis činnosti malo ceněných policejních komisařů, kteří však dělají důležitou, drobnou práci, aby její výsledky mohli později předat již i mediálně známým vyšetřovatelům. Poslední příběh byl mrazivý a hodně napínavý.
Odpočinková kniha, případy a postupy se blíží policejní realitě. Nenudil jsem se.
Nemohu hodnotit literární úroveň textů Jana Wericha, ta je dle mého mínění neskutečná, kdo jsem vedle ní já? Jen tedy dodám, že jsem si vychutnal téměř každý odstavec a potěšil se jeho hrátkami s českým jazykem.
Kniha v sobě skrývá dvě témata, která jsou sice spojena mnoha oslími můstky, ale přesto to působí zmatečně. Příběh krétských partyzánů a únosu generála Kreipeho jsem si užil, vždy jsem byl rád, když se autor vrátil k tomuto tématu. Téma vytrvalosti, ohebnosti, pružnosti a skryté síly bylo také zajímavé a podnětné, ale spojit to do jedné knihy s příběhem z války nepovažuji za štastné řešení.
Je to zejméně příběh lásky. Ale historické reálie jsou pěkně podané. Líbilo se mi to.
S chutí jsem si přečetl tuto knihu. Líbilo se mi, že čtenáře zavádí do různých zákoutí automobilového průmyslu, skutečně různorodých - od jednání ve sněmovně až po extrémně problémového dělníka montážní linky.