Saturnin a stínadla - aneb Setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové v Havlově vaně
Alžběta Prknářová
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/454077/bmid_saturnin-a-stinadla-aneb-setkani-li-RBs-454077.jpg
3
17
10
Tato kniha by mohla nést i jiný podtitul: Kronika zvrhlého sexu za první republiky. Jenže to by ji nevystihovalo zcela. Saturninův pán i Červenáček sice zažijí nebeské věci a malířka Toyen předvede učené společnosti něco nevídaného, jenže tady se vede heroický zápas o bytí či nebytí mladého státu, byť frontová linie občas prochází bordelem. Adina Mandlová, Lída Baarová i Miloš Havel, který chce porazit Hollywood i Babelsberg, jsou do jisté míry pěšáci. V bitvě mezi Masarykovými muži a německými agenty v čele s mocným Rezidentem a jeho věrným Konrádem, by agenti nabyli díky odkazu Maxmiliána Drápa převahy, kdyby se do hry nevmísily smělé Rychlé šípy vedeny rozhodným Mirkem Dušínem a klubovním detektivem Jarkou. Podaří se jim přemoct Štětináče, pána krys? Klíč leží ve Stínadlech, která ovládli zdivočelí Vontové. A kdo se vlastně skrývá v kamizole úslužného Saturnina? A kdo si jako pseudonym zvolil Alžbětu Prknářovou - legendární postavu z Rychlých Šípů?... celý text
Přidat komentář
Jsou tam občas výborné vtípky a mnoho pomrkávání na dnešní svět, ale bohužel převažují ty násilně vymačkané z prstu a proplétají se mnohdy s vyloženými trapnostmi.
Barrandov je podán tak, že by u toho i ti nejzavilejší komouši v padesátých letech ukvikávali radostí.
Nejvíc mi vadí, že autor(ka) píše ve stylu "hnusí se mi celý svět", všechny postavy jsou karikovány výhradně v negativním stylu. Z celého textu tak čiší naprosté pohrdání všemi, že mě to neláká číst dál.
Rychlé šípy začaly vycházet 17.12.1938, to už bylo dávno po Mnichově a TGM už dávno odpočíval na hřbitově v Lánech, takových nesmyslů je tam více. Satira musí být alespoň trochu uvěřitelná, tady mi nemožnost se setkat u postav velmi vadila.
Je správné střílet si tvrdě z kohokoliv, byť je to nedotknutelná ikona, ale zpočátku vtipné se postupně měnilo na opakovanou trapnost. Občas jsem se zasmál, dostala mne myšlenka Vontů na "přímou demokracii". Počítal jsem stránky do konce. Kdyby měla kniha o 100 stran méně, bohatě by to stačilo. Původně jsem chtěl knihu poslat dál, ale nechám si ji.
Nazev zaujal, prvorepublikove knihy se mi libi... Po par strankach jsem byl sokovan nevazanym dejem (orgie u Havla), ale budiz. O par stran dal mi prislo vykresleni Capkovy manzelky dost pitome (preci jen byla v dane dobe scenaristka, herecka i basnirka)...
Roubovani dalsich postav do pribehu mi prislo hodne nasilne - v podstate se tu nevyskytuje nikdo, kdo se nezapsal do dejin... A to je jedna ze slabin knihy - vsechny postavy jsou schematicke, jsou v podstate svymi karikaturami.
Druha slabina knihy je desne chaoticky dej. Ani po precteni si nejsem jist, zda jsem vse pochopil - spravne. Treti slabinou je monotematicka posedlost sexem. Hlavne tedy vlivem dominy na pohodu svych otroku...
Cili, pribeh to asi melo, vtipne to misty bylo, uchylne to bylo casto, ale ve finale to byl chaos. A to ani nezminuji, ze nektere postavy se ani nemohly potkat, byt spolu na strankach vasnive diskutuji :-)
Na druhou stranu jsem si aspon doplnil vzdelani a precetl na wiki portrety zucastnenych postav :-D
Zaujal mě název, obal a myšlenka celé knížky, možná proto jsem se do toho pustil. Dílčí kapitoly jsou občas vtipné, některé bizardní sexy scény jsou možná nekorektně humorné, ale celé dohromady je to celkem nesouvislý guláš. Guláš, který je vařený narychlo, nedochucený a v podstatě jste něj ten den neměli ani moc chuť, takže jste rádi, že ho vůbec dojíte a máte po něm trošku pachuť v puse. Možná to příště už bude s tím vařením ale lepší...
Tak tohle jsem vážně nečekala. Ale co jsem vlastně očekávala?
Knihu jsem si nechala koupit kvůli Saturninovi a Stínadlům. Vážně mě zajímalo, jak to bude propojené. A vlastně se v knize vyskytlo více mnou oblíbených osobností. Baarová s Mandlovou by se asi styděly, kdyby tohle mohly číst, ale vlastně k jejich životu to možná i mohlo mít blízko, no ne? :D
Je zajímavé, jak si s tim autorka poradila, (a mě by sakra zajímalo, kdo je ta Alžběta, která se napsala i mezi vlastní dílo?) Prolínání nám známých lidí v jednom příběhu. Nic podobného jsem vážně ještě nečetla. Ale jako dobrý to bylo, vážně jo.
Za co jsem musela ubrat hvězdičku bylo to, že ty lidi vlastně "známe" z tv, máme nějakou jejich představu o tom, jací byli, co uznávali a tak.. a tady byli vhozeni jakoby do jiného světa. Jakoby to snad ani nemohli být oni. U všeho jsem si ty lidi představovala (a nebylo mi to teda moc příjemný :D) ale jak říkám, četlo se mi to dobře a byla jsem vážně překvapena. :)
Tak do téhle knížky jsem šla vážně v rozpacích - co to je? Je to román? Je to Satira? Je to fakt, nebo iluze? Je to od každého trochu a je to skvělé. Některým by se mohlo zdát, že jde o zvrácené životopisy našich historických postav. Svým způsobem ano, ale je láska a sex zvrácený? Nebo je to filosofie v praxi, jak tu vysvětluje jedna z postav? Jedná se o příběh alternativní historie, který je plný večírků, popíjení, drog, sexu, přátelství a závisti. Kniha, která je neskutečně zábavná, ale místy velmi smutná. A u některých postav nemá daleko k jejich skutečnému osudu. Schůzky Čapka, Haase, Mandlové, Baarové, Nového a Havla u Masaryka jsou někdy plné lásky a někdy nenávisti.
Kniha je svižná, čte se skoro sama a nedivím se autorce, že ji vydala pod pseudonymem. Ale stejně by mě moc zajímalo, kdo je to ve skutečnosti :-D.
Knižní záležitost, která mě v poslední době opravdu překvapila.
Bavím se. Líbí se mi, jak tam jsou zapleteny i odkazy na současnost. Například, jak klapka potěšeně vypískla, když ji boss filmového průmyslu štípl do zadku: "Mítú".
Níže v komenáři je napsáno, že to má blíže k původnímu Saturninovi. Tak to proboha ne!!!!! Jde o vypůjčení si literárních a skutečně historických postav a vytvoření celkem zábavného gůláše. Děj jede jak splašený vlak, ale je povětšinou vtipný. Je to prostě taková milá blbost, která však s původními díly nemá nic společného.
Jako když se smíchá Stančík a alternativní historie. Rozhodně to má blíže k Saturninovi než dílo páně Macka. Na můj vkus je to hodně divoké, Mirek Dušín, Červenáček i Jarka Metelka nevyjdou úplně ze ctí, stejně jako Karel Čapek, ale zase - je-li to ku prospěchu věci, kterým není tak úplně obrana národa, jako spíše obrana státu. Pobavilo,občas šokovalo (chudák Adina s Lídou), ale konec dobrý, vše dobré. Jsem zvědav, kdo se skrývá za pseudonymem, zda se dočkáme pokračování a jak si kniha povede.
Štítky knihy
Autorovy knížky
| 2020 |  Saturnin a stínadla - aneb Setkání Lídy Baarové a Adiny Mandlové v Havlově vaně |
Foglarovský svět si musí připustit, že se Rychlé šípy objevily v dalším knižním příběhu, i když to bude spíše dítě nechtěné.
Knihu jsem si zakoupil právě kvli jejímu názvu, ve kterém se objevují Stínadla a byl jsem zvědavý, jak se autorovi/autorce podaří zapracovat legendární klub do příběhu, který je jednoznačně pro dospělé čtenáře.
Pokud uvádím pro dospělé čtenáře, mohl bych taky vynechat slovo čtenáře a napsat jenom pro dospělé, protože skutečně některé části knihy jsou četbou erotickou, která se dostává na samou hranici vulgarity a pornografie.
Od počátku se v knize objevuje několik základních dějových linií (Rychlé šípy a Vontové, Barrandovská studia a herci, prezident Masaryk a špionážní motiv, Saturnin a jeho pán). Tyto motivy se vzájemně dotýkají, až se v závěru promísí do jednotného závěru.
Rychlé šípy jsou zde pojaty vlastně dosti kanonicky a autor na sebe prozrazuje velmi dobrou znalost jejich obrázkových i knižních příběhů. Dokonce si myslím, že i on byl Rychlými šípy hluboce zasažen. Linie Rychlých šípů tedy není pouze parodií na předlohu Jaroslava Foglara, velice často však k parodii sklouzává. Členové klubu například na zapřenou kouří, pijí alkohol či prožijí první sexuální zážitky. Mezi sebou to však nepřiznávají.
Autor či autorka zvolil(a) pseudonym Alžběta Prknářová, kterou samozřejmě poznáváme jako Alžbětinu Prknářovou zvanou Haha Bimbi. O pseudonymu tedy není pochyb. Osobně se domnívám, že se za ním skrývá jeden konkrétní autor Nových příběhů Rychlých šípů.
Na obálce knihy se objevují ze zadu dvě postavy, které jsou zřejmě Štětináčem a Červenáčkem, autorku ilustrace tedy je zřejmě možné považovat za další výtvarnici, která zobrazila Rychlé šípy v knižní ilustraci.
Závěrem musím říci, že jsem si knihu neužil jako celek, ale příběh Rychlých šípů se mi částečně líbil.
Kniha se dá koupit v Levných knihách.