Veveruška1992

Příspěvky

Červený smíchČervený smích* antologie

Zajímavá a dost depresivní antologie povídek, která ukazuje, jak tenká je hranice mezi "zdravým rozumem" a "šílenstvím" a taky že někdy je zešílet ten největší projev lidskosti... To se ukazuje hlavně v povídkách Leonida Andrejeva, ty na mě udělaly asi největší dojem, Červený smích jako by předpovídal děsivá jatka světových válek, silná povídka, Propast nemá sice takový přesah, ale je neskutečně mrazivá srážkou mladické bezstarostnosti a klidu s drsnou realitou.... ostatní povídky rovněž stály za přečtení, obecně bych se obešla bez fantaskních námětů, čistě v líčení psychologie je totiž jejich největší síla...

02. dubna


BaletkyBaletkyMiřenka Čechová

P.S. Někdy kroutím hlavou, jak si někteří myslí, že člověk píše jen proto, že musí někoho posadit na zadek, šokovat, říkat mu dosud nezjevené pravdy, které by nikdo jiný nevymyslel... To je teda pitomost.....

25. března


BaletkyBaletkyMiřenka Čechová

Klobouk dolů autorce, za odvahu v mnoha rovinách...pro mě neskutečně silný čtenářský zážitek, mix vědomí, že jde o odžitou zkušenost, du formy, která to celé ještě umocnila, protože učinila z člověka součástí dění, a devadesátek, kdy i já jsem vyrůstala (ještě že možná v malém městě, ale i to člověka poznamená, jen zase jinak, každopádně rozumím na 2000% té touze se nepřizpůsobit) na mě dolehl silou ocelové pěsti, která mi sevřela útroby... musím říct, že jsem strašlivě rozpolcená, už od doby, co jsem viděla různé dokumenty, třeba o Poluninovi atd., na jednu stranu strašně obdivuju umění těch, co se věnují baletu, krasobruslení, gymnastice atd., kdo povýší cvičení na něco nádherného a neuchopitelného, když se dívám, zapomínám dýchat.... na druhou stranu je hrozné, že když začínáte tak mladí, když nemáte žádnou představu o životě, o tom, co opravdu chcete, nemáte šanci se z toho vymanit, reflektovat se z vnějšku, nevíte, jestli touha po kariéře bylo přání vaše nebo rodičů a blízkých, už jenom jedete (a nemusí se to týkat jen sportu, ale tam je to umocněno tím, že se musí začít opravdu brzy)...navíc tělo propůjčuje špičkovou výkonnost jen na čas, tak se driluje, schránka vydrží hodně, ale duše je křehká, a zapomíná se, že s duší tu člověk bude i dál a když se rozbije, těžko se dá slepit... Je hrozné, že si hrajeme na civilizaci a přitom v chování k lidem a pochopení se navzájem nejsme snad o píď blíž, přála bych si, aby třeba ti, kdo učí a vedou, jen nekárali a nehledali chyby, nezraňovali a nesnažili se člověka zlomit a asimilovat, ale
motivovali, předávali lásku a radost, pochopení a ocenění.... upřímný dík těm, kdo to dokážou... až příště budu koukat nebo sedět v divadle, budu na to myslet a doufat, že ti, kdo tančí nebo bruslí atd cítí radost z toho, co dělají....

25. března


Hra na Betsy BowovouHra na Betsy BowovouRuth Park

Nádherná knížka, kterou máme v knihovně z dob mamčina dětství, ke mně se nějak ale dostala až teď ve věku 28 let (myslím ale, že na tom nesejde), a příběh mě rozesmutnil a zahřál zároveň... občas by bylo hezké se v době zmatků s nedorozumění moct dostat na chvíli mimo svůj čas a moct načerpat zkušenost, získat jiný pohled... knížky nám to občas můžou trochu nahradit, ale nakonec stejně musíme všechno rozseknout s tím, co víme teď a tady a poučit se z chyb až potom...moc pěkné a zajímavé knížky tu vyšly v překladu, těším se, až se ke knížce jednou dostanou mé děti, zatím ji budu opatrovat :)

07.12.2020


Vlčí kůžeVlčí kůžeJaroslav Havlíček

Neskutečně mě mrzí, že se už tohle dílo nikdy nebude dopsáno, že už nikdy nenahlédneme do hlav nových i už známých postav, že už se nedozvíme, jak se dal s životem prala kurážná Štěpánka (díky aspoň za to shrnutí, které něco naznačuje), jak se odrazila válka v tváři městečka i Vejrychovska, prostě zůstává pocit, že ještě mnoho mohlo a mělo být vyřčeno a najednou prázdno...ale i to, co máme možnost si nakonec přečíst v souvislé podobě mě dost vtáhlo a přišlo mi poutavé a věrohodné, postavy byly propracované a přece jenom s prostředím našich vojáků za první světové války se třeba já nesetkávám v naší literatuře zas tak často, pořád mi přijde neskutečné, kolika mužům a klukům musela obrátit život naruby, nakolik změnila ty, kdo měli to štěstí a vrátili se víceméně v jednom kuse.... některé okamžiky, třeba se Šléglem a Pavlíkem před odchodem do pole, mi přišly vysloveně dojemné.... líbí se mi, že Havlíčkovy postavy jsou plastické, nejednoznačné, že Vám můžou přijít odpudivé a přesto se neubráníte i určité míře soucitu.... skončím, jak jsem začala, lítostí, že už další stránky a osudy nepřibudou, ale taky s díky za obohacení.

07.10.2020


SynáčekSynáčekJaroslav Havlíček

Už je to pár dní, co jsem příběh dočetla a pořád na něj musím myslet.... nějak to teď přišlo, že jsem si chtěla přečíst trochu něco jiného, z jiné doby a v jiné době psané (nějak mám totiž pocit, že v mnoha dnešních knihách o minulosti se spíš píše o dnešku....),a tak jsem sáhla po Havlíčkovi a čtu, příběh za příběhem.... nádherný jazyk, a ten styl je jedinečný, dokáže vtáhnout a a přiblížit, postavy a jejich rozličné povahy, dobu a život, tak jak plyne, bez přikrášlování, s dobrým i špatným, uvěřitelně. Nejvíc se mě zatím dotkly životní osudy lidí spjatých s příběhem Petrolejových lamp, a tady Synáčkův příběh, plný nečekaných zvratů, mě dojal, seznámit člověka na tak malém prostoru s postavou do té míry, že Vám na ní začne záležet, je mistrovství. I přes propast času nedá práci se k postavám přiblížit. Určitě doporučuji všem, kdo máte rádi příběhy, kde se nic neservíruje na první dobrou, nic není černobílé a jak se zdá. Není jasné, co si z této a dalších knih Havlíčka kdo vezme, ale každopádně dostanete dobrý příběh, a to není samozřejmost.

06.10.2020


Srdcerváči. Kniha 2Srdcerváči. Kniha 2Alice Oseman

Přečteno v zápětí po knize první a den je rázem o něčem jiném :) tohle se nemůže omrzet v žádném věku, tolik lásky a pochopení bych přála každému...moc se těším na další knihu, tahle byla skvělá, autorka musí být romantik a to se mi líbí :))

27.01.2020


Srdcerváči. Kniha 1Srdcerváči. Kniha 1Alice Oseman

Nemůžu se přestat usmívat... :))

27.01.2020


Zápisky z blázinceZápisky z blázinceMiroslav Macháček

Miroslav Macháček jako herec a režisér mi nějak učaroval už před drahnou dobou, v každé své roli byl nesmírně přesvědčivý a autentický a taky mi přišlo, že se pohybuje až na hraně, že už není kam dál jít, jako když napinate strunku k prasknutí, a v očích vždycky ten neklid, ....zrovna jsem se dívala na Dobré holuby a pak si vzpomněla na tuhle knihu, kterou jsem si už kolikrát chtěla přečíst a teď na to byl ten čas.... líbila se mi ta autentičnost, i to, že psal víc o sobě a lidech než době, ta tam je stejně v pozadí až dost... snad by mu nevadilo, že to někdo čte, pro mě to byla příležitost mu víc porozumět a jsem za ni ráda...

27.10.2019


Kněz a ministrantKněz a ministrantOscar Wilde

"Krutě a nesmyslně naloží svět s těmi, kteří se mu protiví. On sám, on jediný stanoví svoje vlastní zákony a běda těm, kteří se odváží jít vlastní cestou, kteří věrni své vlastní osobnosti a individualitě kráčejí svobodně a nestarají se o tradici, o dědictví po předcích a konvenci. Neboť opravdu, tradice je základním kamenem v licoměrně vybudovaném chrámu naší podvodné a sobecké civilisace.

A kdož by padl na ten kámen, rozrazí se: a na kohož upadne, toho setře."

Oscar a jeho pozdní tvorba....jakkoliv miluji jeho sarkasmus a ostrovtip, tak jsou to jeho dopisy a zpovědi, co se mi nesmazatelně zarylo pod kůži a otisklo do srdce...

28.06.2019


FarmaceutkaFarmaceutkaAmálie Kutinová

Další moc krásná kniha ze života mojí milé hrdinky, statečného kapitána Málinky (jak byla nazvána v jedné z předchozích knížek)...knížka je poměrně vážná, ale to není dáno jen dobou, která byla těžká, ale právě také povahou Málinky, která hledí na svět moudře a vážně, a bere vážně i své poslání, které si vyvolila....její srdíčko a mysl jsou tak čisté, že si lidé ani kolikrát nemůžou uvědomit, jak ji zraňují svými řečmi, měla jsem velkou radost, že nakonec k sobě dostala takového člověka, který to dokázal docenit (hezký byl i popis vztahů s ostatními z lékárny)....potěšilo i setkání se starými známými, hlavně s Gabrou, která ač už pak vdaná paní, neztratila nic ze své bezstarostné mysli, doufám, že pak všichni zůstali v kontaktu, protože jestli něco Málinka určitě potřebovala k životu, byl to právě Gabřin nadhled....celkově milá knížka...

11.06.2019


Pan StřelnicePan StřelniceLudvík Štěpán

Jedna z nejzamilovanějších knížek dětství....

10.06.2019


Freddie Mercury: Bohémská rapsodie jednoho životaFreddie Mercury: Bohémská rapsodie jednoho životaLesley-Ann Jones

Něco mi tam chybělo, ale i tak to je skvělý životopis, který se snaží trochu poodkrýt oponu dělící pódium, potažmo mediální image, a skutečného člověka..... nevím, nakolik je to vlastně vůbec možné, zvlášť u člověka, který tak nerad o sobě mluvil a který tak úžasně mrazivě nazpíval The Great Pretender (náhoda??) ale tohle mi přišlo jako dobrý a poctivě odvedený pokus, není tam žádný patos ani sklony k hysterickému zbožňování, žádné pachtění se za senzací, takže zájemcům o to dozvědět se něco z života jednoho z největších zpěváků a showmanů všech dob, potažmo ze zákulisí Queen, určitě doporučuji.

https://www.youtube.com/watch?v=44eEOAEC5z8&ab_channel=FreddieMercurySolo

23.02.2019


Francouzské pohádkyFrancouzské pohádkyCharles Perrault

Zajímavé pohádky, jako nadšený divák "nedělních pohádek" jsem konečně zjistila, kde vzali tvůrci předlohu např. k mému zamilovanému princi Chocholoušovi, Krásce a zvířeti, A nebojíš se, princezničko atd....místy je sice zejména u paní d'Aulnoy znatelná určitá dvorská manýra daná dobou, ale když si to odmyslíme, zůstávají nadčasové, krásným jazykem psané (poklona i překladateli) příběhy plné fantazie, kde hrdinové musí překonat nejedno příkoří a nástrahu, ale, jak už to bývá, jejich odvaha o dobré srdce jsou nakonec odměněny a zlo potrestáno, a co víc si od pohádek přát :)

09.02.2019


Pan Theodor MundstockPan Theodor MundstockLadislav Fuks

Je to už moje několikáté "setkání" s L. Fuksem, jehož velmi osobitý a sugestivní spisovatelský styl se pro mě pomalu stává návykovým, toto pak rozhodně patří k jedněm z těch nejsilnějších. Na Fuksovi je úžasné, že tisíckrát můžete v hodinách literatury nebo v povšechných zmínkách slyšet úlomky zápletek a myslet si tak, že v tom máte jasno, nic vás ale nemůže připravit na to, kam vás nakonec "hodí" kniha, že se nebude podobat ničemu, co jste o této tématice kdy četli, že vám bude chvílemi připadat neskutečné, že to podivné a smutné, mistrně zachycené bezčasí se tu opravdu odehrálo, a to sotva před pár desítkami let....a vlastně o dobu ani nejde, i když tahle byla obzvlášť šílená, strach nás vždycky může dohnat a zničit a dohnat k čemukoliv kdykoliv, a pak snaha uchovat si důstojnost až do konce se nutně bude jevit jako šílenství......jinak u L. Fukse mě jako u málokoho napadá, jaký asi byl a co prožíval, když dokázal tak přesně psychologicky vykreslit něco, co se až vzpírá nějakému uchopení....

15.01.2019


O lidechO lidechKarel Čapek

Nemůžu si pomoct, musím opět bezmezně obdivovat Karla Čapka, který podle mě jako jeden z mála si mohl opravdu dovolit psát o lidech, aniž by to působilo křečovitě a neupřímně...nad jeho postřehy mám pocit, že opravdu znal lidi, s mnoha jejich dobrými i špatnými stránkami, které obě přijímá jako součást spletité skládanky lidské povahy... málokde si člověk přečte o svých slabostech a ještě se nad tím pousměje a přikývne, jak to autor trefil, a taky se, ideálně, zamyslí....doporučuji dávkovat postupně, aspoň mně se to osvědčilo. :-) Na závěr snad jen toto - střezte se alelidí....

14.01.2019


Obrana historie aneb Historik a jeho řemesloObrana historie aneb Historik a jeho řemesloMarc Bloch

Dílo, ke kterému jsem musela dospět a "promyslet se", ale stálo to za to.....nicméně tady jsem už při prvním setkání v prvním ročníku v plné míře pochopila, jaká propast zeje mezi ve škole vykládaným dějepisem a historií, mezi "fakty" a pravdou, a jaká krása a zodpovědnost v tom řemesle je.....vlastně zejména ta zodpovědnost a poctivost, pokora, a hlavně, řekla bych, lidskost.........

08.10.2018


Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíruAristoteles a Dante odhalují záhady vesmíruBenjamin Alire Sáenz

Jsem moc ráda, že autor nakonec knihu napsal... je to jedna z těch knih, které se čtou lehce a na Tváři Vám po nich zbude úsměv, i když vlastně celou dobu byla o dost vážných a smutných věcech....vyzdvihla bych fantasticky napsané rodiče, jinak hlavnímu hrdinovi Arimu jsem přála, aby se konečně začal mít trochu víc rád, a aby mu už konečně došlo, před čím to utíká, s Dantem trochu pokoušeli moje nervy (nemám ráda, když si lidi něco neříkají, přitom jsem taky taková), ale většinu času jsem je chápala, někdy až moc dobře....doufám, že se třeba dočkáme dalších knih od tohoto autora na našich pultech, tahle za překlad rozhodně stála :-)

14.07.2018


Will Grayson, Will GraysonWill Grayson, Will GraysonJohn Green

Juchuchu, po dočtení téhle knížky mám chuť tančit a zpívat, takovou mám radost, že to dobře dopadlo, za oba Willy, kteří se překonali, za Jane, za Drobka (kterého jsem si zamilovala) a za lásku, která může mít hodně podob a vždycky stojí za to....vlastně nevím, co jsem od knížky čekala, ale rozhodně jsem toho, hlavně emocí, dostala vrchovatě, jedná se o moje první setkání s oběma autory, a to, jak se dokázali popasovat s vnitřními pochody mladých lidí v dnešní době mi přijde působivé, zvlášť s tak těžkým námětem, jako je život v depresi, pak mě taky dostala do kolen ta metafora s kočkou jistého fyzika, myslím, že je to dost trefné....klobouk dolů, nelituji investice a běžím pro Drž mě pevně a duchovně se připojuji k vlně nerdfighters, více fluffu, vědy, "divnosti", krásné šílenosti a mimoňství a více duhy do ulic a bude nám hej...

06.07.2018


Achilleova píseňAchilleova píseňMadeline Miller

Prosím vymažte mi někdo tu knihu z paměti a já začnu zase od začátku....před chvílí jsem doslova vyplula z příběhu, který mě provázel posledních pár dní v každé volné chvíli a nemůžu se vzpamatovat z toho, že sedím ve svém bytě a ne na kopci u mohyly, která nakonec naštěstí nese dva nápisy....je to nádherná a dojemná představa, že i tam, odkud není návratu, jsou spolu....miluji historii a antickou mytologii a také příběhy, které dokážou povýšit lásku na něco, čemu může obětovat život i největší válečník a pro niž jde do boje i ten největší vyznavač života toužící po míru (jak jsem s Tebou cítila, Patrokle) .....a tahle kniha obojí spojila v jeden harmonický, autenticky působící, neotřelý, krásně napsaný celek, který mně pohltil a pohnul....ještě snad nikdy pro mě nebyly mýtické postavy tak životné, autorce tímto vzdávám hold.

21.06.2018


Nedej seNedej seRainbow Rowell

Trhlé, veselé, kouzelné, romantické, super :-) Úžasně jsem si oddechla, zasmála a zasnila se, fanfikce všeho druhu jsou můj oblíbený žánr a byť tady byla nezastíraná inspirace Harrym a spol., líbilo se mi, že nakonec si šla autorka vlastní cestou. Postavy se mi líbily všechny, a to z toho důvodu, že jsem jim rozuměla, dávaly smysl...jinak střídání pohledů v 1. osobě je opravdu super věc, příběhu to dá plastičnost a nemusím si domýšlet, co na to ostatní (někdy je to fajn, ale autor má přednost, když se chce podělit :-D )

19.06.2018


Muffin a čajMuffin a čajT. Addair (pseudonym)

Moc děkuji autorovi za tuhle knížku, která má najisto trvalé místo v mé knihovně, a kterou jsem přečetla na nádechy dva, protože na jeden se to nedalo udýchat a taky jsem se zoufale snažila se mírnit v rychlosti čtení, jak moc jsem si chtěla některé pasáže otisknout do paměti, protože mi daly víc, než kdejaká filozofická rozvaha.....vítanou nucenou pauzu mi poskytla práce, kde jsem se ale stejně celý den přistihovala při myšlenkách na knihu a vztahy obecně, jak málo se posloucháme, jak rychlí a povrchní jsme ve svých úsudcích týkajících se druhých, jak málo se je snažíme skutečně poznat, jak málo se sami umíme otevřít, aby nás někdo mohl najít nebo abychom našli sami sebe...
Abych se vrátila, doufám, že kniha bude mít úspěch (zasloužila by vyjít i v jiných zemích) a nemůžu se dočkat dalšího knižního počinu autora. Spolu s Mauricem se řadí mezi moje top knihy s tematikou lgbt a dost možná i vůbec...
Mimochodem, musím se udiveně pozastavit nad tím, jak se někteří, ačkoliv se jim kniha líbí, uberou hvězdičku, protože už nejsou ta správná "cílovka"...no, za prvé mám pocit, že to není chyba knihy a taky jsem přesvědčená, že právě z takových výprav mimo rámec mantinelů a představ, co se pro koho ještě hodí číst atp. (které vychází spíš ze společenských dogmat než z nás samých, i když je pak přijímáme za své) můžeme vyjít víc poučení, empatičtější, otevřenější...

30.04.2018


Básně sebranéBásně sebranéJ. H. Krchovský (pseudonym)

Konečně básně, které "tnou do živého"....niternost, syrovost, ironie, sarkasmus, bolest , černý humor, sugestivnost, pocity bez příkras, to vše zahalené do brilantní formy, konečně bez tuny metafor a líbivých slovíček....objevila jsem v knihovně, teď už netrpělivě čekám na zásilku od Ježíška, protože něco tak životného musím mít doma...pro mě jeden z největších objevů poslední doby....

21.11.2017


Po nás potopaPo nás potopaJosef Toman

Opravdu nádherný historický román, po stránce formální i obsahové...při zjevování historických souvislostí zde čtenář nalezne opravdu vše - lásku, nenávist, touhu po moci a bohatství, příběh cti a osobní odvahy, ale i podlé zrady a prospěchářství. Oceňuji, že se autor při líčení jednoho z krizových období starověkého Říma neomezil jen na jeden úhel pohledu - naopak, tu se na věc díváme z pohledu republikánských senátorů, tu zase těch, kteří na císařství bohatnou, tu z pohledu nebojácných herců, nebo chudobného plebsu či otroků....při čtení jsem se nemohla ubránit rostoucímu pocitu rozhořčení a utvrzování se v přesvědčení, že dějiny jsou (v principu, neboť okamžiky jsou neopakovatelné) jedním velkým koloběhem, myslela jsem na to, kolik statečných Fabiů, jejichž osud sice na chvíli pohne, ale je zapomenut pod tíhou všedních starostí, ještě bude muset defilovat na jevišti světa, aby v lidech zapálili touhu po něčem lepším, po humanitě a ideálech, po skutečné svobodě....

19.08.2017


Obraz Doriana Graye / Cantervillské strašidloObraz Doriana Graye / Cantervillské strašidloOscar Wilde

Nemám už moc co k Oscarovi dodat, vztah, který jsem si k němu skrze stránky jeho knih vybudovala, je natolik osobní, že si nejsem jistá, zda by moje hodnocení nepostrádala objektivitu....čtení byl jako obvykle požitek, obzvlášť u Obrazu Doriana Graye, svěží, vybroušený a vycizelovaný styl, plno kousavých postřehů, paradoxů, myšlenek hodných citování a především skvěle zachycený úpadek jedné duše.....tady to byl ještě Oscar účtující především se společností své doby, i když možná, v tom, co nebylo zcela vyřčeno, zachytil, možná chtěně, možná ne, i tísnivé pocity stran duše vlastní....i když to se můžu samozřejmě jen domnívat....

14.08.2017


Naivní. Super.Naivní. Super.Erlend Loe

Tato kniha se mi jen těžko komentuje, vybrala jsem si ji náhodně, v regálku se severskou literaturou - v knižní výzvě se jedna položka zahrnující tuto literaturu nachází a já nechtěla žádné krimi - a zaujala mě prostým názvem a obálkou v optimistických barvách. Začetla jsem se snadno, forma není nijak složitá, a to je dobře, neodvádí od obsahu...ten mě zasáhl, protože upřímně, kolikrát se vám stane, že čtete něco, co je i o vás, a to ne nijak obecně, ale přímo v té nejniternější rovině? No nic, budu muset přemýšlet, jak si míň lámat hlavu a víc si hrát a smát se....a když bude nejhůř, stanu se zákazníkem firmy Brio... :-) autorovi vřelé díky za krásnou knihu....

06.08.2017


3x Oldřich Daněk3x Oldřich DaněkOldřich Daněk

Potřebovala jsem sehnat tuto knihu zejména kvůli televiznímu scénáři Pařížského kata, malé útržky filmu totiž proběhly před mýma očima v jedné epizodě Historie.cs věnované debatě o Templářích a natolik mě uchvátily, že jsem se jala dokonce i napsat do České televize, zda ta televizní adaptace vůbec existuje, jsem totiž velkým obdivovatelem historických dramat a vůbec tvorby Oldřicha Daňka a jeho pohled na události okolo právě Templářů mne nesmírně zajímal, navíc tu bylo to datum vzniku, rok 1968.......leč film se ukázal jako nedohledatelný, byť doufám, že ne navěky, naštěstí jsem se dozvěděla o této knize a pan Daněk mě opět nezklamal, zejména svým uměním uchopit historickou látku z neobvyklých úhlů.....další dvě ukázky jeho tvorby, povídku, na jejíž bázi pak vznikl stejnojmenný film (skvělá parodie), a rozhlasovou hru, taktéž hodnotím velmi kladně, takže nemůžu jinak, než doporučit ke čtení, jako vždy dílo, které má humor i přesah a historická látka jistou souvstažnost k současnosti a nad nímž je třeba se pozastavit a zamyslet.....

30.05.2017


MauriceMauriceEdward Morgan Forster

Tak si myslím, že si dám rovnou druhé kolo, protože něco tak krásného si musím přečíst ještě jednou...pak snad i najdu slova a okomentuji tak, jak si tato kniha zaslouží.....

Edit 30. 5. 2017 ...tak přečteno znovu a opravdu je to jedna z nejkrásnějších knih, co jsem kdy četla, a to nejen s ohledem na specifické téma. Už teď vím, že ji musím vlastnit, protože je jedna z těch, k nimž se budu vracet....nejdříve jsem viděla film, který na mě opravdově zapůsobil, výkony tří hlavních postav, zejména pak pro mě dosud neznámého představitele Maurice, byly nesmírně přesvědčivé, a já jsem tušila, že kniha pak musí být skutečný poklad, což se i potvrdilo...spisovatel na poměrně malém prostoru (nepotřebovat popsat stohy stran a přitom říct vše je pro mě známkou skutečného mistrovství) dokonale vykresluje psychologii postav tak, že člověk jim skutečně rozumí, navíc se skláním nad tím, jak autor dokázal vylíčit vztah mezi dvěma muži jako něco, co je naprosto přirozené (pomíjím pasáž o možném vyléčení, která je limitována soudobým věděním)....Maurice Halla jsem si zamilovala, pro jeho vývoj, kdy si postupně, ač sám konzervativní a poněkud snobský, začne uvědomovat pokrytectví a faleš "normálního" maloměšťáckého okolí a namísto, aby potlačil svou přirozenost a žil dál zřejmě úspěšný, nudný život, jak od něj očekával jeho někdejší přítel Clive, dá odvážně přednost své touze po tom být konečně sám sebou, po životním příteli a lásce, a to ještě ne ledajaké, zamiluje se čistě a opravdově, se vším všudy, do muže naprosto mimo svou třídu, takže vlastně rozbije hned dva zažité vzorce a ukáže, že takový vztah je možné realizovat a zahodit kvůli němu vše, že nejde o něco nízného a pomíjivého......nemůžu než pociťovat vřelý vztah k autorovi, který napsal v té době něco tak laskavého, láskyplného, optimistického... společně s Radoslavem Nenadálem se musím ptát, kde se něco takového vzalo, vím, že kdyby to bylo možné si promluvit, dozajista by bylo o čem....
Jinak asi nejoblíbenější scény jsou scéna v britském muzeu, kdy se "Maurice postavil proti těm hrozbám, nikoli jako hrdina, ale jako kamarád, a našel za nimi dětinskost a za tou ještě něco jiného..." a poté závěrečný rozhovor s Clivem, kdy za ním Marice přichází čistě jenom proto, aby jej informoval, k čemu dospěl, bez toho, aniž by požadoval schválení nebo něco podobného....myslím si, že ačkoliv doba pokročila, vnímání homosexuality se příliš nezměnilo, sice už není trestná a máme registrované partnerství a sňatky, to ale podle mě není stále to, ač autor a jeho přátelé usilovali, spousta lidí prostě stále nedokáže uznat a pochopit něco tak přirozeného, jako je lidský cit, a ošklíbají se nad tím a nechtějí nic vědět, vidět ani slyšet, podobě jako Clive v závěru......doufám, že budoucnost bude jenom lepší, není možné, aby něco tak krásného jako láska bylo důvodem k omezování lidských práv....

"Musí oba žít mimo svou třídu, bez příbuzných a bez peněz, musí pracovat a držet dohromady, až do smrti. Ale Anglie patří jim........ten vzduch a to nebe tady nad nimi patří jim, nikoli těm bázlivým milionům lidí, kteří sice vlastní své malé dusné krabice, ale nemají své duše...." (k. 45)

".....neexistuje kousek lesa ani žádná pustina, kam by člověk dnes mohl uniknout, žádné opuštěné údolí pro ty, kteří nechtějí společnost ani reformovat ani kazit, ale chtějí, aby je ostatní nechali na pokoji...." (ze závěrečných poznámek)

Omlouvám se, že je to tak dlouhé, ale tohle mi stálo za komentář...

28.05.2017


Mladí páni v kamašíchMladí páni v kamašíchPelham Grenville Wodehouse

Skvostné, úlovek do knihovničky přesně podle mého staroanglického gusta, příběhy plné suchého, milého a ani trochu vulgárního humoru, u nichž prostě nešlo se nesmát. Pár stránek o pracovní přestávce a z celého dne se naráz stalo snesitelné údobí :) Myslím, že opět mám co sbírat, autorův styl mi naprosto sednul (jelikož miluji Tři muže ve člunu, Saturnina atp., není to moc překvapivé) a instantních zlepšovačů nálady není nikdy dost, tahle kniha je pro mě rozhodně jedním z nich. Podobně založeným doporučuji :-)

23.05.2017


Bajky a podpovídkyBajky a podpovídkyKarel Čapek

Geniální.

"Jedna z největších civilizačních pohrom: učený hlupák."

„Ale kdyby lidé měli víc fantasie, dovedli by se líp o ty koláče rozdělit. Musíš být dítětem, chceš-li rozumět dětem; musíš mít v sobě chudého, abys rozuměl chudým. Koukejte slečno, takový kluk, to je vlastně zástup mužů; je v něm strojník, voják, stavitel, já nevím co všechno. A když dospěje, zbývá z té tlupy jen jeden človíček. Pro krista pána, kam se poděli ti druzí? Kde by byli, jsou zasuti; ale dejte pozor, někdy ještě nejsou mrtvi... "

21.01.2017


1