Červený smích

Červený smích https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/258537/bmid_cerveny-smich-258537.jpg 4 11 5

Pořadatelka a překladatelka Zdeňka Psůtková v úvodní části antologie o žánru fantastické povídky píše: „Zapomínáme, že právě ruští spisovatelé konce minulého a počátku našeho století obohatili tento literární druh velmi výrazně. V jejich tvorbě nabývá ovšem horor zcela odlišné podoby. Ruští spisovatelé neužívají rekvizit – černé chodby zámků, ponuré mučírny, bezhlavá strašidla a jekot trýzněných obětí jsou jim cizí. Hledají jinde. Hledají v člověku samém...“ Svazek obsahuje prózy N. V. Gogola (Hejkal; Bláznův deník), V. M. Garšina (Červený květ) , N. S. Leskova (Bílý orel) , A. P. Čechova (Spát, jen spát), A. Grina (Provaz; Krysař; Vražda v Kunst-Fisch) , V. Brjusova (Teď, když jsem se propudil; V zrcadle) , L. Andrejeva (Propast; Červený smích).... celý text

Atanone
Atanone
28.12.2023 4 z 5

Přidávám se k předkometátorovi, bylo to trochu nahoru-dolů, ale to tak asi u povídkových výborů bývá.

jozik_v_tumane
jozik_v_tumane
05.10.2023 4 z 5

Komentáře jsem psal k jednotlivým povídkám. Jako celek to má z mého pohledu kolísavou kvalitu, Gogol a Leskov mě vůbec nezaujali, Čechov a Garšin -- nic extra, zbývající trojici Grin, Brjusov, Andrejev mám rád. Celkově nejsem nadšený z překladu Zdeňky Psůtkové, tam, kde mám možnost porovnat stejné texty přeložené jinými překladateli, preferuji je: Olga Ptáčková-Macháčková v případě Grina, Alena Morávková v případě Brjusova. Také bych této knize vytkl tučné písmo, není to příjemné na čtení.


Veveruška1992
Veveruška1992
02.04.2022 5 z 5

Zajímavá a dost depresivní antologie povídek, která ukazuje, jak tenká je hranice mezi "zdravým rozumem" a "šílenstvím" a taky že někdy je zešílet ten největší projev lidskosti... To se ukazuje hlavně v povídkách Leonida Andrejeva, ty na mě udělaly asi největší dojem, Červený smích jako by předpovídal děsivá jatka světových válek, silná povídka, Propast nemá sice takový přesah, ale je neskutečně mrazivá srážkou mladické bezstarostnosti a klidu s drsnou realitou.... ostatní povídky rovněž stály za přečtení, obecně bych se obešla bez fantaskních námětů, čistě v líčení psychologie je totiž jejich největší síla...

Corso
Corso
23.09.2021 2 z 5

Zbierka "weird tales", ale podivnych nie narocky tak napisane, skor weird tym kto ich napisal, kedy vznikli a kde vlastne vznikli. V Rusku. Dokonca este v carskom. Najdes tam mena ako Gogol alebo Cechov, ale teda... niektore poviedky pripominaju rozpravku, niektore maju zavan Poea, niektore su len divne, niektore pripominaju slohom a obsahom povidky z Dikobrazu alebo Rohaca, akurat ze nie smiesne. Niektore som nemal chut a naladu ani docitat. :) Najviac sa mi asi pozdaval ten Cerveny smiech. Bolo to tu zadara, bol som zvedavy, raz stacilo. Vyslo asi v casoch Hitchcockovych antologii "Strasidla", Usmevu Giocondy, bola potreba ukazat ze aj ruski spisovatelia pisali podivnu fantastiku. No, skusali.

jarmuk
jarmuk
30.04.2021 3 z 5

Takový Poeovsky laděný povídky, ale s ruskou mentalitou.