Velekněžka komentáře u knih
No prosím, a pak že veš není užitečná :-)
Dnes už dobře vím, že jedním z nejlepších přátel mého vnitřního dítěte je vnitřní dítě Tima Burtona :-)
Plešatá zpěvačka aneb britská příručka šifrované konverzace pro starší a pokročilé (od francouzského vydavatele)...
A co na tom dramatu bylo proboha tak absurdního, zeptám se tedy zřejmě v den svých 126. narozenin :-)
Dle nejnovějších literárních průzkumů se u bezvýčitkových pojídačů majonézy při čtení knih Toma Robbinse prokazatelně projevily silné léčebné účinky různých druhů psychických potíží. U konzumentů kečupu podobná spojitost doposud bohužel nalezena nebyla :-)
Tak tohle mě opravdu vyděsilo, vracím se k Hitchcockovi :-)
Nejštědřejší Amorova nabídka pro Cukuru Tazakiho s drobným Murakamiho háčkem – expres jízdenkou na cestu zpátky do života :-)
Milí teenageři, básně tohoto týpka působí jako úmyslně propíchnutý kondom v jinak celkem bezpečné české poezii nejen své doby. Měl by tedy někdo zájem si jeho sbírku přečíst? :-)
Dvaadvacetiletý literární pankáč bilancuje svůj dosavadní život, a čím víc zjišťuje, že hlavní chyba bude spíš v interním systému, tím víc se drží hesla „No future“. No, zřejmě si myslel, že je to známka punku :-)
Básnické srdce potřebuje kolena
ať má nač pokleknout
až přijde čas
Tvrdej chleba – Hankova příležitost pro topinku
Občas nějakou spálí
Občas přivede oblohou k dokonalosti
Zbytek namočí slepičkám
Topinku by stejně neocenily….
Sbírku doporučuji číst zejména v tuhém zimním období, kdy díky světovým „energetickým vizionářům“ proniknete ze svých ledových příbytků do Chan-šanovi filozofie rozhodně výrazně hlouběji...
Nevíte prosím vás někdo, kde v Česku najdu národní fotbalový stadion Pepiho Bicana?...
Další volně pohozená perla v Bukowskiho zátoce, kde chytrý, slušný a poctivý potají v noci rybaří :-)
Forda Pána, nemít v sobě ty dva gramy somy, hrklo ve mně, že je to snad doopravdy :-)
Co pozemských klínů slova tvá podráží (kritika, cenzura, ničení, neuchopitelnost, nepochopení, čas, překlad…), leč energie navždy nepodraženou zůstane…
Noblesa pozdějších dopisů kultivovaných u vínečka svým nadhledem zcela evidentně překračuje počáteční kolísavou kvalitu korespondence psanou pod vlivem "sprostého" piva. A společensky přizpůsobivé akademické zápisky z úvah od čaje či kávičky se pro příliš raný umělcův věk (3-16 let) bohužel dochovat nepodařilo. Tak co se všem "Hankopichům" pořád nezdá? :-)
Ztráty bolest překoná
času, místa, nedbajíc
sama lehce zmatená
vína kalich třímajíc.
Dešti, větru odolá
křehká lásky pavučinka…
Zajíc na divoko servírovaný bez předkrmu či aperitivu prolézá krkem jen s největšími obtížemi. Při nekonečném trávení intenzivně přemýšlíte o záměrech kuchaře a místy dokonce o předčasném odchodu z restaurace. Záchranná katarze naštěstí přichází se závěrečným moučníkem, kdy ze zajíce ovšem zbyly už jen ohlodané kosti. A mám takové neblahé tušení, že jediným kulatým razítkem na krátkou omluvu v dodatku může být pouze společná fotka Nicka, Avril a Kylie (ideálně oblečených)…
Jen si to představte… Narodíte se se vzhledem, jenž odpovídá stáří vaší duše namísto vašeho nového fyzického těla :-)
Před pár lety mi v noci nad knihou poletoval vyzáblý a zmatený Modrý ptáček a slabounce si prozpěvoval, že přilétá ze srdce zraněného, kde dýchat přes den nedokáže. A když duše toho těla odtržena po nocích bloudí sama zoufalá, nabírá tvář citlivého introverta masku všemi rozpoznanou. A ten ptáček, ráno vždy se do toho srdce navrací, neboť tak dohoda zní. Prosil mne, stůj při něm vždy, i když se třebas do všech zadnic světa propadá. Tak tedy činím :-)