Svět v zrnku písku

kniha od:


Koupit

Reedice výboru Blakeovy poezie v překladu Jiřího Valji. William Blake (28. 11. 1757 – 12. 8. 1827). Anglický básník, grafik, výtvarník, filozof, vynálezce. Jedna z nejvýraznějších a nejoriginálnějších osobností romantismu. Revolucionář a kritik uspořádání společnosti. V jeho díle se prolíná tvorba básníka, mystika a vizionáře s tvorbou malíře a především kreslíře a grafika. William Blake byl básník i výtvarník experimentální, jeho práce vyrůstaly z nespokojenosti, filozofický odboj spojoval s hledáním nových výrazových prostředků. Blakeův mytologický systém je nám dnes stejně vzdálený jako mytologie antická, stejně jako ona přestal být skutečností teologickou a stal se faktem uměleckým. Jeho dílo zůstává živé těmi umělecky silnými hodnotami, k nimž jej jeho mystický názor podněcoval: odvahou přemýšlet samostatně o dogmatu, konkrétním a přitom filozofickým básnickým viděním a lidským zaujetím umělce, pro něhož příroda je mrtvá, není-li v ní člověk. Blake ovlivnil i mnohé umělce 20. století. Jeho verš: „Kdyby byly dveře vnímání očištěny, všechno by se člověku zjevilo ve své nekonečné podstatě“ inspiroval Jima Morrisona k pojmenování své skupiny The Doors....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/30_/30922/svet-v-zrnku-pisku-30922.jpg 4.157
Žánr
Literatura světová, Poezie
Vydáno, Maťa
Orig. název

Poetry and Prose of William Blake

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (8)

Kniha Svět v zrnku písku

Přidat komentář
Jaruš7
02. března

Jak to naznačit, že se mi nadšení vytratilo,
snad v očekávání bylo romantičtější dílo.

Citace :" Lidská pomysl "
"Abychom soucit cítili,
jiné jsme ožebračili,
a nebylo by třeba slitování,
kdyby všichni byli šťastní s námi.

Vzájemná úcta žije v pokoji,
dokud sobectví nezbují.
Pak krutost splétá smyčku
a láká na vábničku.

Usedá v zbožném strachu,
prolévá slzy v prachu,
až pokora zakoření v zemi
pod jejími šlépějemi.

Ovine ji chmurný stín
hlavu zbožným tajemstvím.
Housenka s mouchou mají
pastvu v tom svatém ráji.

Tajemství vydá plod šalby,
který je červený, vábný,
a kde nejhustší stín je,
tam se havran stěhuje.

Bohové na souši i ve vodě
hledali ten strom v přírodě,
však s praubohým ziskem.
Roste jen v mozku lidském."

Pozoruhodné citáty *****

osman111
02.11.2020

Krásné.
Jak už to tak bývá, některé básně zastínily jiné, některé úplně zapadly. Nejznámější báseň o tygrovi je v originále nesrovnatelně působivější, ale to už tak asi bývá. Mě osobně nejvíce zaujaly Blakeovy citáty na konci knihy. Skvostné.


mirektrubak
03.06.2020

„Ukrutnost lidské srdce má
a žárlivost má lidskou tvář.
Hrůza má lidskou podobu
a lidský šat má tajnůstkář.

Lidský šat lité železo,
lidský zjev v ohni ukován,
lidská tvář rozpálená pec
a lidské srdce chtivý chřtán.“

Nějak jsem se nedokázal v téhle sbírce s Williamem Blakem dobře sžít, a to jsem ho měl jako mladík hodně rád a na setkání po letech se vyloženě těšil. Ale nic závratného se nekonalo. Snad že je sbírka sestavena z různých oblastí Blakeovy tvorby a rychle střídá nálady – a tak sotva jsem se začal vnitřně ladit na určitý typ poetiky, byl jsem „vyrušen“ básní jiného stylu? Možná. Možná mi neseděla česká verze: překladatelská práce Jiřího Valjy je sice obecně více ceněna než kritizované překlady Zdeňka Hrona, u mě by ale jejich porovnání dopadlo obráceně.
Zároveň jsem si všiml, že mě emočně minuly i básně, které jsem v mládí vnitřně prožíval. Takže je třeba celá záhada mých ztracených sympatií k Blakeovy jen v tom, že už mi prostě není osmnáct :-)

Přesto jsem se při čtení vícekrát potěšil. Jeruzalém, Beránek i Moucha na mě udělaly dojem. Na mnoha místech jsem cítil, že Blakea trápí bolesti našeho světa a že ho – přesto, že nás dělí dvě stovky let a společnost se hodně proměnila – tíží stejné věci jako mě. A mnohokrát narazil na verše, které působily nejen pocitově, ale i podnítily přemýšlení. A Tygr, tygr? Ta básnička ve mně vždy vyvolá tolik vzpomínek na různé okamžiky! Vždyť jsem se ji poprvé naučil zpaměti už na konci základní školy (byla součástí textu Saroyanova Tracyho tygra) a recitoval jí spolužačce Monice. Bez valného úspěchu, musím dodat – dívala se na mě očima sice krásnýma, ale nechápavýma :-)

„Ten, kdo je dobrý k jiným, ať je dobrý v maličkostech.
Obecné dobro je lest padouchů a pokrytců.“

Izi14
11.07.2018

Tygře, tygře...

dee95
25.09.2017

"Jestli je myšlenka
silou a životem
a mrtvý, bezdechý
já bez myšlenky jsem,

pak šťastnou mouchou
jsem také já sám,
ať žiju
nebo umírám."

Nejkrásnější překlad Blakeových básní - tedy alespoň pro mne. Tento muž našel nejgeniálnější způsob jak se zapsat do věčnosti. Jeho básně jsou známe a velmi aktuální i v dnešních dnech. A pro mě srdeční záležitostí. Jsem hrdá, že mám jeho dílo ve své skromné sbírce.

Mayaku
11.05.2017

Pro mě zatím nejpříjemnější překlad Blakeových básní do češtiny, s nímž jsem měla tu čest se setkat.

mcleod
11.12.2013

Velmi dobrý Blakeův výbor díla, který představuje jeho tvorbu od jednodušších a ne tolik hlubokých básní v začátcích, přes výborné romanticky rozervané básně až po mystické a vcelku složité závěry jeho tvorby. Nejzajímavější mi připadají jeho romantické básně, závěrečné básně jsou však také zajímavým a především hodně originálním dílem.

"Celý svět v zrnku písku zhlédnout
a nebe v polní květině,
na dlani sevřít nekonečnost
a věčnost v pouhé hodině."

Pavo.Klima
19.06.2011

Možná bych měl spíš nechat verš na sebe dopadat.... A neanalyzovat... Ale básně Seifertovy jsou mi asi bližší:)) Nebo to je překladem???