učtese komentáře u knih

Další skvělá kniha od Jana Křesadla i když trochu slabší než Fuga Trium a Zámecký pán (které jsem zatím četl). Křesadlo se v Kravexu trefuje do spisovatelů, kteří si zřejmě podle něj svojí slávu a věhlas nezaslouží hlavně asi proto, že píší líbivé texty podle aktuální literární módy. Zato Jan Křesadlo se s tím nemaže, jak dokazuje hlavně v popisu erotických scén. Myslím si, že těm slavnějším autorům trochu závidí, ale že si to uvědomuje a proto také v Kravexu mocně karikuje i sám sebe.

1 14.04.2014

Čtení to není špatné, ale musím přiznat, že bych nedokázal říct o co v jednotlivých případech vlastně šlo. Je tam na mě příliš postav, pátrání se rychle přesunuje od jedné ke druhé, někdy jsem měl pocit že jsem se vlastně nic nedověděl a případ už byl vyřešen. Detektivky nejsou můj oblíbený žánr, chtěl jsem jen poznat Phila Marlowa a v tomhle ohledu nejsem zklamán.

1 14.04.2014

Některé příběhy se mi zdály takové naivní, dětské. Jiné obsahovaly krásně jednoduché a hluboké myšlenky.
No, stoupenec zenu se ze mě nestane...

1 07.02.2014

Vice než polovinu knihy jsem se bavil jako už dlouho ne. Hrdina se hned na prvních stranách dostane do nesnází, ale popisuje je s humorem a nadhledem. Nevím jestli proto, aby se z toho nezbláznil, nebo patřil k těm šťastným lidem, kteří berou věci tak jak přijdou a s nějakými problémy si hlavu nelámou. V závěru kniha trochu zvážní a jak píše Gnomo ve svém příspěvku jde spíše o kritiku stavu společnosti. Travenův styl se mi zalíbil a určitě zkusím i jinou knihu.
Z dnešního pohledu se mi zdá jestli neřešíme opačný problém. Ten člověk v knize "nádherně" neexistoval, kdežto dnešní člověk je od narození evidován, registrován ve všemožných databázích, sledován kamerovým systémem...

1 07.02.2014

Vzpomínky autora na život v zákopech první světové války bez iluzí a sentimentu. Nejde tak ani o popis válečných hrůz, spíše poznáme Cendrarsovy kamarády a jejich život v hrozných podmínkách zákopů. Zákopy jsou nekonečné a brzy jsem se ve spleti chodeb a spojek začal ztrácet. Rovněž různé narážky na pařížský kulturní život kolem roku 1915 mi nic neříkaly.

1 26.01.2014

Začíná to dobře, naprosto originální vize světa, tedy Manchesteru. Trochu mi to připomínalo Pratchettův Ankh-Morpork v moderním hávu, žijí tu spolu zombie (nemrtví), psolidi (vlkodlaci), robo-kombinace obojího (neživí) a stíny. Seznamování s tímhle světem je super čtení a příběh se brzy horečným tempem rozjíždí. Pak ale jakoby si autor s tou záplavou nápadů neuměl poradit a sledujeme "klasickou" zachraňovačku světa obalenou vurtovými pírky, průniky reality a snu. Tady jsem měl spíš pocit, že sem proniká film Nekonečný příběh, kde Bastien zachraňuje říši fantazie.Po té zběsilé jízdě následuje finále a rozuzlení příběhu, které spíš připomíná dojezd. Hrozba zničení světa je zažehnána v podstatě rozhovorem s hlavním záporákem.
Pro mě tři hvězdičky, originální nápady a prostředí, které sami o sobě, bez kvalitnějšího příběhu nemohou utáhnout celou knihu.

1 13.09.2013

Já jsem se u knihy velice dobře bavil, je to napínavé od začátku do konce. Je pravda, že způsob jakým dvě zahraniční společnosti usilují o nalezení ložiska ropy může působit trochu nevěrohodně, nebo naivně komplikovaně, ale nějak mi to u téhle knihy nevadilo a myslím, že to ani není tak důležité. Hlavní je, že se ocitnete na tom severu, kde se i krátký výlet do přírody může kvůli změně počasí změnit v boj o život, kde jsou lidé závislí nejvíce sami na sobě, na svých zkušenostech, dovednosti a kvalitním vybavení. Jedno špatné rozhodnutí může znamenat, že už se nevrátíte domů. Bílý žár je především o odhodlanosti, vytrvalosti a trpělivosti.

1 19.08.2013

Jak již zde bylo řečeno, pro milovníky psů krásné počtení. Jen si nejsem jist nápadem shrnout všechny psí příběhy do jedné knihy.Jak se říká, dobrého pomálu a tady je to trochu cítit snahou vytřískat z Herriota co se dá.

1 02.08.2013

Tohle jsem nepochopil.Nenašel jsem nic co bych si z knihy odnesl.Shluky slov, šílencovy zápisky.Špatně se mi to četlo, nechápu Witoldovy myšlenkové pochody. Měl jsem pocit, že nejde o příběh o postavy o děj, ale o to jak je to psáno, o formu.Text vzniklý touhou dokázat, že to lze i takto -chaosem stvořit dílo. Po jiné Gombrowiczově knize už asi nesáhnu.

1 01.05.2013

Kniha o starcích. Ale trochu z jiného pohledu, není zde žádné lamentování nad hořkým osudem ani nejde o příběh moudrých mužů a žen předávajících své bohaté zkušenosti. Tihle starci jsou spíš pěkní hajzlíci, no nejspíš hlavně jeden z nich -Bernard, ale ani ostatní se příliš o pohodu v domě nesnaží. Všechny trápí nějaké problémy související s vysokým věkem a slouží jim především jako nástroje k různým podlostem a krutým pomstičkám. A příprava na další zlomyslnost se Bernardovi vymkne z rukou tak, že....ale to už si musíte přečíst.
P.S. Kniha obsahuje značné množství chyb -diakritická znaménka, z Bernarda je jednou Bertrand atd.

1 15.04.2013

Nemám pocit, že by šlo o historii Ameriky, kniha je o dvou bratrech a jejich životě. Bratři se nenarodí chudí a do práce kvůli obživě nemusejí, přesto zemřou jako nějací bezdomovci, zavaleni harampádím v rozpadajícím se domě. Bratři (a myslím hlavně Langley) se nedokáží začlenit do společnosti. Langley kvůli svým názorům a Homer částečně kvůli slepotě(a později i hluchotě) a částečně kvůli podpoře bratra.Tu historii, která "prochází" jejich domem, vnímám jako ukázku toho, že by nebyli schopni žít v žádné době, snad jen v rozkvětu hippies, jenže to už jsou oba staří (a ve skutečnosti již mrtví). S hippies je pojil ten boj proti společnosti. Jenže bratři bojovali tím, že se před společností "zabarikádovali" ve svém domě a uzavřeli sami do sebe.

1 17.03.2013

C v názvu pro mně znamená connection, spojení. Ať už jde o radiové vlny, nebo spojení muže a ženy. Obojí mělo v Sergově životě velký význam. Za poslechu radiových signálů Serge vyrůstal, při prvním spojení se ženou se zbavil své nemoci. Za války jako letecký pozorovatel, cítil strach a nebezpečí, až když se mu rozbila vysílačka a přišel o spojení. Po válce pak pracoval pro ministersvo spojů.
V Egyptě, kde se jeho osud završil při spojení se ženou, kterou zde potkal. Jo a ještě je tu návštěva spiritistické seance v bohémské části Sergova života.(Spojení s mrtvými) Kniha se odvíjí jako film ( jako pěkný nezávislý film), vše sledujeme zpovzdálí a hodně důrazu je kladeno na vystižení atmosféry místa, kde se právě děj odehrává. Několikrát mě při čtení zaujala taková drobnost a to jméno hlavního hrdiny, totiž používání stejného tvaru "Serge" pro čtvrtý i první pád.(Neviděli jste Serge? "Tady jsem", řekl Serge.)
Co se mě týče, Serge na té lodi nezemřel. Z horečky se dostal a žil šťastně až do ... do druhý světový.

1 06.03.2013

Tuhle knihu bych si jako nejdůležitější a nejhlubší sci-fi román všech dob, kvůli mojí hlouposti a jednoduchosti označit nedovolil.
Pochopil jsem snad jen myšlenku o neschopnosti lidstva žít v míru bez válek. Církev respektive jeden mnišský řád je tu vykreslen jako cosi co jediné vydrží věky a přečká vše (jediné co má smysl, víra ? řád?). Trošku mi to přijde jako jakási obhajoba církve, protože si nemyslím, že by měla, co se válečných konfliktů týče, čisté ruce.
Přečtení ale mohu jen doporučit, z knihy je cítit, že ji autor nepsal proto, aby si vydělal na nové auto, měl jsem pocit, že čtu jakousi kroniku, záznam skutečných událostí.

1 25.12.2012

Kniha je vhodná i pro naprosté laiky (jako jsem já). Nehemží se odbornými výrazy ( třeba Hawkingovu Stručnou teorii času jsem musel cca v půlce odložit pro nestravitelnost...). Carl Sagan nám, podle mého pocitu, nenutí žádnou svoji jedinečnou teorii, spíše dává dohromady výsledky z různých oborů a provedených pokusů a výzkumů a dává nám tak šanci mnohé lépe pochopit.

1 04.11.2012

Andrew Martin a jeho protetické pomůcky umožnili lidem mnohem delší život. Ne však nesmrtelnost ,kterou by si jistě mnozí přáli.
Když Andrew pochopil co je největší překážkou k dosažení jeho cíle stát se "plnohodnotným" člověkem ,proč raději nezaměřil svoji pozornost a výzkumy k tomu aby učinil nesmrtelné i ostatní, namísto řešení které zvolil....

1 27.08.2012

Nedočteno, neni to vtipný, nemá to děj, postavy mě nazaujali, nevěřil jsem jim.

Velice podobné Dvoum liangům....jen je tu méně politiky a taky má menší vliv na toho hlavního hrdinu. Toho neštěstí co autor na hlavní postavu navršil bylo ke konci už moc.

14.07.2016

Většina textů reaguje na současnou (1967-68) vnitropolitickou situaci, což je pro mě mínus, ale tam kde autor rozvedl obecnější úvahy, jsem měl pocit, že komentuje dnešní nebo včerejší události. Jak to, že se skoro nic nezměnilo ?

26.05.2016

Další Malamudův outsider, který mě tentokrát nezaujal. Nelíbilo se mi místo děje, to školní prostředí se známkováním, přednáškami, trimestry, testy a esejemi.( Že by nějaký školní komplex?) Zatímco jiní Malamudovi hrdinové, ač smolaři, se tvrdě snaží a pracují na sobě, Levin je prostě hajzlík, tichošlápek, který se ke svému úspěchu drápe po zádech ostatních.

20.07.2015

Mě to zklamalo. Čekal jsem více krve, smrti, zoufalství a beznaděje. Nemyslím, že by se o válce takhle (jak píše Vonnengut) psát nemělo, ale čekal jsem něco jiného. A taky asi nejsem uplně Vonnengutův fanoušek.

20.07.2015