Kosmos

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Za tento román z roku 1965 byl Witold Gombrowicz nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Je příkladem autorova mistrovství a snese srovnání třeba s ikonickým Camusovým Cizincem. Jedná se o vyprávění mladíka, který se o prázdninách načerno zabydlí v opuštěném domě a najde v houštinách za oknem oběšeného vrabce. Mrtvolka v něm roznítí představivost a my skrz přerývaný vnitřní monolog poznáváme hrdinovo nitro....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/14_/14019/kosmos-ii3-14019.jpg 4.375
Orig. název:

Kosmos (1965)

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Argo
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Kniha Kosmos

Přidat komentář
PMR
28. ledna

Námět s pověšeným vrabcem je bezvadný (trochu to připomíná třeba film Blue Velvet), ale pak je to dost magořina.
Snad byl autor ovlivněný existenciálními výklady nudy, která vytváří nezvyklá spojení ... ale nikdo normální se nudit vlastně ani nemůže.
(Pokud teda nesedí zrovna v práci jako já nebo v base - což je dost podobné :-)

Kdyby se to aspoň dalo číst jako poetický text. Ale na to by se to muselo ještě upravit - třeba aspoň změnit jména, aby to bylo více alegorické, když už ne rovnou zveršovat. Třeba některá biblická jména (například ta ze Sodomy) by tam šla napasovat docela dobře ...

eviku19
19.12.2018

Chaotické, absurdné a velmi velmi dobré. Hodil by sa mi na to nejaky latinsky citat o pomateni mysle, ale ziadny vhodny ma nenapada a bojim sa ze by som znela ako pozer :-D

Bonda
25.03.2018

Hororová báseň v próze o zaseknutí mysli v chorobném stavu. Všechno, co mysl vytváří, je nenápadně, ale odporně a nevyléčitelně choré. Vztah k sobě, k druhým, osud. Bobtná to a mokvá. Začíná jemným prasknutím kůže a končí celkovým zohyzděním. A tahle "nemoc" je nakonec jen jednou z verzí toho, čemu říkáme zdraví. Každý, kdo nějak uvízl v instituci rodiny, své myšlenky a city pokroutil v nějaký podobný patvar. Společnost je shluk ztroskotaných zrůd, byť se navenek všechno zdá být v pořádku. Takový je Kosmos.

timelady
28.10.2017

Forma knihy i samotný obsah jsou skvostné. Dlouho jsem hledala knihu, co bude nastíněna do existenciálního světla a jsem ráda, že se mi pod ruku dostal právě Kosmos. Myslím, že tato kniha nebude moje poslední setkání s autorem.

Gracian1964
15.09.2016

Moje tretie stretnutie s Gombrowiczom...a nie som si celkom istý, či bude aj štvrté...toto bolo najťažšie stretnutie, čítalo sa mi to ťažko, namáhavo, pomaly a priznám sa, musel som sa k tomu trochu nútiť, ale nakoniec som to zvládol...nuž čo, nie som žiadny snob, na mňa to bolo privysoké, šialené, absurdné, divné...autor má fakt divoké myšlienkové pochody, bola mi sympatická tá švihnutá uletenosť, hm...a zaprávaná sliepka na záver? zverstvo...no, ako sa poznám, asi siahnem aj po niečom ďaľšom...všetko ostatné už musí byť prístupnejšie, inak to nevidím...nechám sa prekvapiť...Z hľadiska literárnej formy bezpochyby dokonalé...

zarivybagr
22.10.2015

Inspirativní, velmi inspirativní - literární formou. Skvělá rytmika, práce s opakováním, vrstvením stále stejných motivů, využití závorek, vsuvek, přiznání literární řeči. Modernisticky úsečná a sevřená próza, mnoho styčných motivů s psaním Bernarda. Horší už je to s tématem, nanejvýš šmírácky patologickým, celé schéma zapojování faktů z reality viděných v nesmyslných symbolických vazbách a souvislostech, je chorobné. Mnohem více než však zamýšlená chorobnost souvislostí je chorobný autorův výběr těchto symbolů, kusů těl, rtů, pověšených zvířat a lidí. Ke konci jakýsi obludný koncert patologických vášní.

cmelak
25.08.2014

I přes složitost textu a vyjádřených myšlenek, a přes tíživou atmosféru celého románu jsem se dobře bavil, a těžce vysvětlitelným kouzlem knihy jsem byl očarován.

bondula
17.09.2013

Môj prvý kontakt s Gombrowiczom, hoci neviem či som zvolil najvhodnejšie dielo.
Kosmos sa čítal veľmi príjemne, atmosféra, ktorú autor vykreslil sa parádne hodila k bubnovaniu dažďa na okno, aj keď v poľských Tatrách, kde sa príbeh odohráva bolo práve sparné leto. Atmosféra, predstavy, asociácie, hľadanie súvislostí. Stručné popisy, často jednotlivé slová, skladané za sebou, ani nie vety. Niektoré state som si čítal nahlas, viac mi to pasovalo k textu a kadencií Gombroviczovho rozprávania. S pribúdajúcimi stránkami mi ale autorov štýl, ako keby zovšednieval (alebo začínal liezť na nervy?). Väčší rozsah knižky by som už asi nezvládol.
Tri hviezdičky v hodnotení, ktoré udeľujem, rozhodne neznamenajú, že ide o priemerné dielo. Skôr také, ktoré nedokážem zaradiť do stupnice. Páčilo sa mi to, ale nudil som sa, ale nevedel som prestať čítať, ale už by som viac čítať nedokázal... Na čítanie sa rozhodne treba správne naladiť a nezľaknúť sa avantgardy.

učtese
01.05.2013

Tohle jsem nepochopil.Nenašel jsem nic co bych si z knihy odnesl.Shluky slov, šílencovy zápisky.Špatně se mi to četlo, nechápu Witoldovy myšlenkové pochody. Měl jsem pocit, že nejde o příběh o postavy o děj, ale o to jak je to psáno, o formu.Text vzniklý touhou dokázat, že to lze i takto -chaosem stvořit dílo. Po jiné Gombrowiczově knize už asi nesáhnu.

Bolkonská
04.03.2013

Podle doslovu "nejpochmurnější a nejmnohoznačnější Gombrowiczovo dílo". Nejmnohoznačnější určitě; co se té pochmurnosti týče, svým způsobem možná ano, nicméně zároveň je to prostě zábavné - tím typickým Gombrowiczovým stylem. Okouzlující dílko.

Insilvis
01.12.2011

Nádherná ukázka textové a myšlenkové hravosti. Tolik vodítek všude kolem, že člověk neví co s nimi. Nezměrnost arbitrárního kosmu poskytuje nekonečně mnoho možností - nekonečně mnoho cest, nekonečně mnoho pokračování, nekonečně mnoho cílů a nekonečně mnoho konců.