Tilte komentáře u knih
vskutku priserny pocin Garamondu, navrh cist jen anglickou cast je jedine mozne reseni, nechcete-li prijit k ujme
takhle to totiz dopadne, kdyz se hleda text, na ktery se nevztahuji autorska prava a prekladatelka se neorientuje v jazyce ani realiich
Klasika dívčích čtenářských začátků minulého století, plakala jsem, když se Josefína ostříhala, ale dnešní dívky už osloví leda jako zfilmovaná série HBO.
Cekala jsem vic, naraficene az povrchni, do nalady ani prozitku jsem se nedostala.
Spisovatel, estét a staromilec píše o umění. Eseje na sebe navazují, čte se lehce.
Úryvek, který mi připomněl Tanizakiho chválu stínu:
"..elektrické světlo osvětlující staré obrazy, které byly malované nebo vyřezávané pro stinná místa nebo místa jen lehce osvětlená loučemi, ničí jejich linie a barvy a ony, krásné nebo hrozné, se pak zdají podivné nebo komické."
Plastické, precizní, proudy obrazů, jen ten závěr se mi nějak roztekl.
Dojemné svědectví otce dospívajícího dítěte. Literárně slabší (vata s cestovatelskou krabicí), naroubované aktuální téma teroristických útoků, ale to všechno promíjim, jako podružné okolnosti výběru výpravy a kulis. Důležité je poselství a celkové sdělení, že dospívající dítě zaslouží důvěru a podporu, a moc ráda jsem o tom četla od muže.
Zajimave reflexe viry v minulosti i v budoucnosti. Nerekla bych zdlouhavy, spis dukladny a promysleny popis nuznych podminek stredoveku ctenare postupne vyvadi z pohodove bubliny, v ktere zijeme tady a ted.
Jinak mi lezou knihy a filmy s tematikou pandemii na nervy, tady ne.
Míšo, diky za tip!
Se svoji manzelkou opacnou Lily,
nejdriv se vzali a pak se seznamili.
Naucili sve tri opacne deti
vynaset nadobi a utirat smeti
"Bambula mi dala na oháňku pečeť a na tu vyrazila magické číslo třináct, poněvadž už měla dvanáct nalezenců. Všichni byli stejně vážní, poslušní a pořádní, protože bambula je bohužel častěji myla, než brala do náruče."
Vypečená pasáž o "vládě od stolu", str.301
rozhodně stojí za to přečíst, ale nenechat se moc okouzlit, protože tak jednoduché to není
víc než hlavní témata, mě oslovila osobnost autora a jeho týmu
Čekala jsem víc, než jen popis situace. Přišlo mi to jak publikovaný soubor seminárek s luxusním designem.
Mile pocteni na par chvil, neni tak dogmaticka jako konmari, ani ezo jako fengsuej. Dala jsem ji precist nasim...
Emocne narocne cteni, uf!
Hodne zestrucneny Berne, prirucka splni svuj ucel, kdyz se chcete rychle zorientovat v negativnich komunikacnich modelech.
První případ, kdy se mi filmové zpracování líbilo víc než předloha.
Prší za každým oknem a chlupy jsou všude. Potěší všechny lidské podnájemníky koček.
"Pokud jde o turisty, Juan Diego se uchyloval k dvojjazyčným výkřikům-křičel estigmas i stigmata."
"Mám pocit, jako když pořád odcházím z Růžového kopečku. Ta deziluze, to rozčarování, které jsem pociťoval, když jsem sestupoval po těch schodech, trvá; pořád sestupuju."
Mrazilo mě, nepříjemně výstižné, si vždycky řikám, jak to ten Šimáček ví?