Tilte
diskuze u knih
Tariki - Přijímat zoufalství, nacházet klid
Hirojuki Icuki
Kdyz mate to stesti a natrefite na cistou reku, umyjete si v ni sve cennosti. Muzete si omyt svou dusi; muzete si omyt oblicej. Kdyz je voda reky zluta od bahna, presto neni duvod stat tam na brehu plny hnevu a smutku.
Tariki - Přijímat zoufalství, nacházet klid
Hirojuki Icuki
Kdyz se o pulnoci probudim, casto se sam sebe ptam, coze me to doposud drzelo pri zivote. Je neco, v co doopravdy verim?
Noční cirkus
Erin Morgenstern
Jezirko plne slz
Ceduli venku na stanu doplnuje mala krabicka plna hladkych cernych kamenu.
Stan je uvnitr tmavy, strop pokryvaji otevrene cerne destniky, jejichz zahnuta drzadla visi dolu jako rampouchy.
Uprostred mistnosti je jezirko. Rybnicek uzavreny cernou kamennou zdi, kterou obklopuje bily sterk.
Ve vzduchu se vznasi slany nadech oceanu.
Prejdete k okraji a podivate se dovnitr. Sterk vam zakrupe pod nohama.
Jezirko je melke, ale sviti. Mihotave menici se svetlo prochazi vzhuru hladinou. Mekka zare dostatecna k tomu, aby osvitila rybnicek a kameny, ktere lezi na jeho dne. Stovky kamenu, vsechny totozne s tim, ktery drzite v ruce. Svetlo pronika zespodu mezerami mezi nimi.
Kolem mistnosti se vlni odrazy, takze to vypada, ze cely stan je pod vodou.
Posadite se na zed a obracite svuj cerny kamen stale dokola mezi prsty.
Z klidu, ktery ve stanu panuje, se stava ticha melancholie.
Z ukrytych koutu vasi mysli zacnou kupredu vystupovat ruzne vzpominky. Chvilkova zklamani. Promarnene sance a prohrane pre. Hore, bolest a neutesena, desiva samota.
Smutek, o nemz jste se domnival, ze jste na nej davno zapomnel, se promisi se stale cerstvymi ranami.
Kamen vam v ruce ztezkne.
Kdyz ho upustite do jezirka k ostatnim, ulevi se vam. Jako byste se prave zbavil neceho vic, nez hladce vylesteneho cerneho kamene.
