Textařka
komentáře u knih
Příběh mateřídoušky
Miriam Blahová
Běžně tento druh literatury nečtu, ale autorka mě zaujala na sociálních sítích, a tak jsem si řekla, proč jednou nevykročit ze zajeté škatulky. A nelituji!
Příběh mateřídoušky je skvěle napsaný, trochu víc mě oslovila historická linka, ale i hlavní hrdinka současné linky je moc sympatická a její příběh a problémy se týkají mnohých z nás.
Určitě neskončím jen u této knihy a přečtu si předešlé!
Ve větvích Yggdrasilu
Tereza Kadečková
Kniha mě nalákala už samotnou anotací, ve které se odráží lehkost. A v ní se nese i celý příběh uvnitř. Autorka píše čtivě, postavy jsou svérázné a neokoukané. Žádní tradiční hrdinové, jak jsme ve fantasy často zvyklí.
Celkově to pro mě byla oddechová záležitost. Možná děj chvíli klouzal víc po povrchu, ale vlastně mi to nevadilo. Příběh svižně plynul a nabídl i přesah v podobě zamyšlení nad předurčeností osudu. Na konci mě nejvíce mě potěšilo Reginleifino přání - doufala jsem, že si řekne o něco v tomto smyslu, a splnilo se mi to.
Na neVěčné časy
* antologie
Příjemný sborník, který potěší každou romantickou duši. Jako u každého sborníku jsem narazila na povídky, které mi nesedly, ale o to víc jsem si užila ty zbylé. Celkově je kniha dobře řemeslně zpracovaná a určitě stojí za pozornost.
TOP povídky: Kdo neumí milovat, Tvůj hlas, Pět otázek.
TOP námět: Největší talent
Malý princ
Antoine de Saint-Exupéry
Kniha s přesahem a našla jsem v ní i pár zajímavých myšlenek, ale asi jsem zůstala málo dítětem a nějak si ji nedokázala užít. Možná jsem měla přehnaná očekávání, protože vím, jak je chválená, často dokonce opěvovaná. Já se ale k této chvále s čistým srdcem přidat nemohu.
Válka Řeků s Peršany
Jiří Kovařík
Zajímavý pohled na válečný konflikt, o kterém asi každý z nás slyšel na střední škole. Je mi jasné, že školní osnovy nedovolují nějaký hlubší výklad - i proto jsem ráda, že jsem se po letech od maturity k tomuto tématu dostala a odnesla si detailnější obraz. Chvílemi dokonce člověk "fandil" Peršanům a ne těm "dobrým" Řekům, které známe z hodin dějepisu. Je celkem zajímavé zamyslet se, jak by asi dnešní svět vypadal, kdyby to tenkrát dopadlo jinak.
Celkový dojem: Kniha je čtivě napsaná, i když místy bylo i tak těžké porozumět hloubce konfliktu. Velmi se mi líbila závěrečná kapitola, kde autor nabízí mimo jiné i cenné myšlenky k zamyšlení ohledně velkých říší a rozpínání některých kultur. Má to velký přesah.
Údolí úžasu
Amy Tan
Během první kapitoly jsem bojovala s tím, zda knihu odložit nebo jí dát šanci. Nakonec jsem překonala pro mě velice nezáživný začátek a od bližšího seznámení s Kouzelnou Tykví a poznání postav Oddaného a Edwarda se mi kniha začala líbit.
Spolu s dalším zvratem a vstupem Věčného do děje začalo tempo opět upadat. Z konce knihy a celkového vyznění jsem poněkud rozpačitá.
Osobní postřeh - nečtěte tuto knihu během koronavirové karantény a těhotenství tak jako já. Obě témata (v případě karantény šlo o španělskou chřipku) jsou v knize obsažena a nemusí působit úplně dobře na psychiku. :D
Kúzelné upratovanie: Japonské umenie, ako zbaviť dom neporiadku a nájsť životnú harmóniu
Marie Kondo
Kniha obsahuje pár dobrých myšlenek a rad, ale ty by daly se přehledně shrnout do rozsahu cca 5 stran.
Cca rok po dočtení mám stále díky knize pořádek v šatní skříni, ale kabelce ani jiným předmětům opravdu neděkuji za to, jak mi slouží, a doma stále nosím obyčejné tepláky.
Knihu jsem měla půjčenou, ale kdybych ji měla a rozhodla se něco doma vyhodit, byla by to určitě Marie Kondo a její příručka.
Ve stínu Rudé věže
Karolina Francová
Za sebe mohu knihu doporučit. Příběh má mnoho zajímavých prvků, propracovaný systém magie a upřímně jsem zvědavá, co pro nás autorka připravila v dalších dílech. Přestože je děj naplánovaný pro celkem tři knihy, překvapilo mě, kolik se toho stihlo stát už v prvním díle. Podobný zvrat jsem čekala až mnohem později. Tím spíš to ve mně ale budí zvědavost.
Kniha má pečlivě propracované postavy s pochopitelnými motivacemi. Nechybí ani romantická linka, která pro mě celý příběh příjemně doplňovala. Jediné, co mi občas nesedlo, byly až příliš podrobné popisy toho, jak hlavní hrdinka trpí svým prokletím.
Lolita
Vladimir Nabokov
Skvělá psychologická kniha. Je to ten druh příběhu, kde sympatizujete s hlavním představitelem, i když víte, že dělá něco, co není v souladu s tím, co běžně vnímáme jako morální či správné.
Konec mě osobně malinko zklamal, přestože byl zajímavý a překvapivý.
Zlo pod sluncem
Agatha Christie
Jeden z mých oblíbených seriálových dílů, a proto jsem neodolala, když se mi naskytl i v knižní podobě. Skvělá práce s charaktery podezřelých a zvlášť jsem ocenila část s výletem v závěru knihy, který v seriálu nebyl.
Budeme mít doma spisovatele
Jaromír Žid
Moc příjemná kniha, kde se prolíná hlavní děj a povídky napsané hlavním hrdinou. Příběh je nenuceně vtipný, s dobrými postavami. Doporučuji na odpočinkové čtení.
Pátou hvězdičku nedávám, protože mi občas přišly vložené povídky jako určitá brzda hlavního děje (přestože jinak byly skvěle napsané a vypointované).
Tři bábiny kobyly
Věra Mertlíková
Tvorbu Věry Mertlíkové obdivuji již dlouho v jejích povídkových příbězích a ani její románový debut mě nezklamal. Neuvěřitelně čtivá kniha a skvělý autorčin um vtáhnout čtenáře do příběhu pár větami. Těším se na další příběhy!
Jednu hvězdičku strhávám za poměrně pozdní nástup zápletky. Pocitově bych uvítala o něco málo méně detailů z putování hlavních hrdinů a více prostoru na Bábině dvorci. (Ale uvědomuji si, že toto je spíš otázka osobního vkusu než chyba knihy.)
Mračna nad Arénou
Michael Bronec
Po knize jsem sáhla z důvodu rozšíření si obzorů. Když pominu krátké povídky, žádnou space operu jsem zatím nečetla a chtěla jsem se s tímto žánrem seznámit blíž. A musím říct, že kniha se mi moc líbila, i když nejsem fanouškem vesmírných lodí a dalších vymožeností, které k tomuto žánru patří. Michael Bronec si mě získal hlavně svými postavami, děj rychle ubíhal a celkově se román četl skoro sám. Rozhodně jsem zvědavá na pokračování!
1984
George Orwell (p)
Kniha není románem v pravém slova smyslu, ale spíš filosofickým pojednáním, a podle toho přiřazuji i počet hvězdiček, protože z tohoto hlediska knize nejde nic vytknout. Pokud bych knihu soudila jako román, tak mi v poslední třetině chyběl jistý druh spojení hlavní postava-čtenář. Celý Orwellův předpoklad stojí na schopnosti "číst" myšlenky, ale Winstonovy vnitřní pochody se zpravidla točily jiným směrem a čistě subjektivně jsem se s ním nedokázala ztotožnit, což mě jako čtenáře mrzelo. Nerada bych však tímto osobním dojmem ubírala knize její hodnotu. Jako celek je to vážně povedené dílo, které systematicky předkládá myšlenky o principech fungování diktatury, které každý podvědomě známe. Své dojmy bych shrnula citátem z tohoto díla: "Nejlepší knihy jsou takové, které člověku říkají, co už sám ví." (str. 176, rok vydání 2009, Levné knihy)
Duna
Frank Herbert
Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst - popisy byly docela zdlouhavé a postrádala jsem napětí. Vše podstatné bylo prozrazeno v úvodu: Paul je předurčen k velkým činům, vévodovi Letovi je souzeno zemřít a nikdo s tím nemůže nic udělat a víme dokonce i jméno zrádce! (Tyto informace nepovažujte za spoiler - opravdu se to dozvíte hned na začátku také.) Přes veškeré počáteční výhrady se mi ale nakonec kniha líbila. Zvlášť oceňuji výbornou psychologii postav. Jako romanticky založená duše jsem si užívala vztah vévody Leta a lady Jessicy - ten nebyl pitván a nevyzníval přehnaně, ale přitom mu nic nechybělo. A velice dobře propracované byly i další vedlejší postavy. Paradoxně jsem měla nejméně ráda hlavního hrdinu Paula.
Tažení Alexandra Velikého
Flavios Arrianos
Příběh o Alexandrovi, který vás ale nedonutí plakat. I přesto, že by si někdo tak výjimečný několik slz zasloužil i po tolika letech, co už nechodí po této zemi.
A teď trochu konkrétně. Kniha je napsaná velice věcně, což se určitě pro studium Alexandrova života hodí. Co mi ale často hodně chybělo, bylo bližší časové zařazení. Nejsem odborník, ale když se podkováváte pod hradbami při obléhání, asi to trvá déle než pár hodin. Tady je popsáno, že prostě tuto techniku použili, a jako by se tak stalo hned. Taky pokud budete číst, zjistěte si převody jednotek. Ať víte, když je řeka široká čtyřicet stádií, kolik to je.
Co se týče níže zmíněné výtky ohledně toho, že by obdivovatel neměl psát o svém idolu, myslím si, že Arriános se snažil vesměs držet podstaty a některé Alexandrovy činy dokonce výslovně neschvaloval. U těch, které naopak přijímal i přes obecnou kritiku, mi zase přišlo, že tam byl dobře vystižen dvojí pohled na věc. Rozhodně mi to přišlo dobře uvedené do souvislostí, takže to bych určitě Arriánovi nevyčítala.
Hladová přání
Tereza Matoušková
Kvalitně vystavěný příběh, sympatické postavy. Považuju za odvážné vybrat si jako hlavní hrdinku malou holku. Děti se snad píší ze všeho nejhůř, ale autorka si s tím poradila skvěle.
Všechna neodepřitelné klady nicméně shazuje průhledný závěr, který má snad každý béčkový (někdy možná i nižší kategorie) katastrofický film typu Chřestýši, Včely, Piraně atd.
Umrlčí tanec
Daniel Tučka
Propracovanost příběhu opravdu nemá chybu. Zápletka v podobě morové rány a propletení postav ve vzájemných vztazích je skutečně výborné. Je tam rivalita, láska, přátelství, staré a skryté křivdy. Nicméně co se týče charakterů postav, jsem v tomto směru hodně náročná. Už jsem si zvykla na daleko hlubší psychologické rozpracování a po této stránce pro mě hlavní hrdinové postrádaly to správné koření, ač každý měl pečlivě propracovanou minulost a motivace. Nějak mě svým chováním nepřesvědčily, abych jim to skutečně věřila. Ani u jednoho jsem neměla pocit, že bych s ním měla dýchat. Hlavní hrdina David byl tak velký klaďas, až působil občas jako ňouma. Kdybych nevěděla, že to napsal kluk, přísahala bych, že je z pera dívky. Opravdu na mě působil tak, že jsem se ptala - a tohle jako vážně psal muž? Jediné, v čem jsem hlavnímu hrdinovi aspoň trochu držela palce, bylo, aby mu to dopadlo dobře s jeho láskou. Byl srdečný a hodně citově založený, což mimo jiné souvisí s tím, proč na mě působil přehnaně romanticky. Vážně by mě zajímalo, jestli by byl nějaký muž reálně takto schopný uvažovat. Pro mě je to nepředstavitelné, moc pohádkové, a proto jen těžko uvěřitelné.
Co se týče dalších postav - ty už byly zajímavější. Nicméně i tak, když v příběhu nějaká z nich umřela, radovala jsem se - spisovatelsky ta smrt byla pojatá velice atmosféricky. Člověka mrazilo, klobouk dolů před autorem. Ale postavu jsem zkrátka nelitovala, a to mi přišlo jako velká škoda.
Další, co mi úplně nesedlo, byly zvraty. Jestli mi je něco hodně proti srsti, pak jsou to náhlé zvraty vykonstruované pomocí magie. Přijde mi to laciné. Ale ani tohle bych autorovi nevyčítala, stejně jako neberu až za tak zásadní, že mi zrovna jeho postavy nesedly. Věřím, že jiný to naopak ocení.
Jak už jsem napsala v úvodu, i přes subjektivní výtky, příběh je vystavěný skvěle. Akce, napětí, zajímavá zápletka, atmosférické popisy. Chytne vás a pokud máte rádi hořkosladké konce stejně jako já, neváhejte. Závěr opravdu stojí za to!
Kaat
Zbyněk Gilgalad Holub (p)
Kniha se mi četla vážně dobře. Jednoduše popsané prostředí bez nějakých zbytečných přikrášlení, postavy sympatické. U některých scén jsem se skvěle bavila, byly popsány s lehkostí a působily skutečně.
Co mě mrzelo, zvlášť podle úvodního popisu, že se jednotlivé příběhy nespojily v jeden celek víc. Ten prostor tam rozhodně byl a po této stránce mi to přišlo malinko nedotažené. I tak se ale kniha zařadila mezi mé oblíbené (až tak, že jsem si zde udělala registraci kvůli ní :D ).
Formální nedostatek - vypadávající stránky.