Textařka
diskuze u knih
Panský klub
Daniel Kapča
Knihu mi půjčila kamarádka pro přítele, ale ze zvědavosti jsem do ní nahlédla také, protože jsem o ní z odlišných zdrojů slyšela velice různorodé informace a chtěla si udělat názor sama. (Obsahuje SPOILERY.)
Autor toho čtenáři předkládá daleko méně, než kniha na zadní straně přebalu slibuje, což je rozhodně zklamání. Určitě bych ke knize nepřiřadila přívlastek originální, protože zvrácenosti nám předložil již kdysi dávno Markýz de Sade a jiné části zase připomínají lehce naivní Pretty Woman, kterou dávají v televizi minimálně dvakrát do roka.
Naivita je obecně velký problém celého díla. Postavy se chovají nereálně vzhledem ke světu, ze kterého pochází. Dívka, která vyrostla mezi smetánkou a znala její chování a zvyky, by asi těžko udělala tak velkou chybu v úsudku. Chápu jistou zaslepenost pomstou, ale i to má své meze.
A pak tu máme majitele klubu Dominika, který podniku šéfuje už opravdu dlouho a od něhož bych čekala jistou zkušenost s vedením. Ta ale v jeho jednání poněkud chybí. Můžeme to vidět především v hlavní zápletce. Dominik sice nechá Lily sledovat, ale i když ví, že chystá i něco jiného, tak ji nechá a nemá připraveno nic, čím by ji v tom na místě zabránil. Nehledě na to, že z pohledu majitele by ji neměl nechat její hloupý plán vůbec provést. Vede klub, který má jako heslo Náš zákazník, náš Pán. A on ji i přesto nechá zveřejnit video z jím pořádané akce. Tedy něco, co vlastně jeho zákazníkům předkládá, že cokoliv v klubu zažijí, tak mohou zveřejnit podobným způsobem a způsobit jim tak potíže. Opravdu by se takto choval podnikatel? Vždyť zdiskreditoval vlastní podnik!
Možná se toto zdá jako drobnost, ale na tomto okamžiku v podstatě leží celá zápletka knihy – což je podle mého názoru hodně důležité. Nicméně méně podstatných logických chyb je tam víc. Když jsme u toho hesla, můžeme u něho zůstat: Dominik celou dobu tvrdí, že žádný zákazník nebyl nikdy nespokojen. Ale pak se dozvídáme, že jeho společník vyhazuje hosty na ulici (já bych tedy spokojená nebyla!). A to prosím stačilo, že daný zákazník opakovaně přišel do podniku a chtěl výslovně jednu společnici. Nezdá se to jako složitý úkol v porovnání s jinými výmysly hostů, ale z nějakého důvodu (který autor nevysvětlil, protože ho potřeboval pro vedlejší zápletku s Aury) to najednou problém byl.
Mohla bych pokračovat dalším výčtem, ale raději přejdu k formální stránce knihy. Dílo obsahuje spoustu zbytečných pasáží, které nijak nesouvisí s hlavním dějem. Začněme Prologem, který nijak nesouvisí se zbytkem knihy. Další vesměs zbytečná kapitola byla ta, která nesla stejné jméno jako název knihy. Tady byla vidět nejvíc nezkušenost autora, protože vypsaný spisovatel by všechny střípky minulosti dokázal protkat do vnitřních monologů postav a nemusel by tím zdržovat čtenáře od hlavní zápletky, kterou byla dějová linka s Lily.
Sečteno podtrženo – autor si na sebe vzal velké břemeno, a kdyby sám sebe tak nevychválil v předmluvě, asi bych špatné hodnocení nezveřejnila. Chápu, že tato póza asi byla cílem jeho marketingového plánu (a v tomto ohledu celkem dobrého, protože mě přiměl knihu opravdu otevřít), ale tím spíš by měl počítat s negativními ohlasy, když se většímu počtu lidí snaží prodat ne úplně dotaženou knihu. Co naplat: Nejen svět Panského klubu je drsný.
