Teclaireddy
komentáře u knih
Posláni na sever: Češi na nucené práci v Norsku
Vendula Hingarová
Skvěle zpracovaná kniha - zajímavé téma, které je poutavě podané a doplněné mnoha dokumenty a fotografiemi.
Rytmus války
Brandon Sanderson
Oproti předchozím dílům mi to přišlo trochu slabší, některé postavy mě bavily méně (Navani, Venli) a celkově už to na mě nemělo tak ohromující aha efekt. Trochu mi taky vadil "megalomanský" rozměr, množství rytířů a jejich vzdušné souboje s Nebeskými apod. Více mi vyhovovala komornější nálada prvního a druhého dílu. Přesto to však byl skvěle strávený čas a už se těším, až se zase do Rošáru příště (bohužel asi za dlouho) podívám. Nejvíce mě bavily kapitoly o Adolinovi, Śalán a Čtvrté mostní, z nových postav mě zaujaly i Lešvi a Raboniel.
Norsko
Jindřich Dejmek
Docela dobrý stručný přehled, mrzely mne jen občasné chyby/překlepy v norských slovech.
Život s Islandem
Helena Kadečková
Čekala jsem, že to bude zajímavé, ale kniha ještě předčila má očekávání. Překvapilo mě, jaká byla Helena Kadečková dobrodružná duše, bylo skvělé poznat i její mladistvější, méně akademickou stránku. Líbí se mi její styl a svérázný smysl pro humor a také mne mne velmi bavily její postřehy o lidech, které na Islandu potkala. Kniha je i krásně zpracovaná, jsem ráda, že si ji mohu zařadit do knihovny, a jednoznačně doporučuji.
Sněžná slepota
Ragnar Jónasson
Docela dobré, ale ostatní autorovy knihy se mi líbily více. Trochu nevyrovnané - začátek pomalejší (to mi ale nevadilo), pak překotné představení velkého množství postav. Příběh dobrý, ale mohl být zpracován lépe.
Indián
Jón Gnarr
Docela zajímavé vzpomínky na dětství, ale dost repetitivní a bez nějakého většího vývoje či vyústění.
Poprava
Yrsa Sigurðardóttir
Konec na můj vkus moc překombinovaný, ale docela mne to bavilo.
Komunita
Ragnar Jónasson
Pro mě zatím nejslabší kniha od Ragnara Jónassona. Duchařský motiv působil trochu béčkově, postavy také nebyly moc propracované a závěr mě také moc nepřesvědčil. Ale četlo se to dobře, oddechovka.
Příšeří
Ragnar Jónasson
Mě to bavilo moc, líbila se mi komorní atmosféra a psychologický rozměr postav, nejsou černobílé a pachatelé nejsou vždy úplní padouši.
Také je mi moc sympatická Hulda, mezi všemi těmi depresivními vyšetřovateli se sklonem k alkoholismu a mladými superhrdinkami je hrozně osvěžující setkat se s hlavní hrdinkou, která je obyčejnou ženou v postarším věku. O to víc, že autorem je mladý muž!
A k tomu jejímu "vzkříšení" po předchozím dílu, kterému se zde mnozí diví - jestli jsem to správně pochopila, druhý díl časově prvnímu předchází.
J. R. R. Tolkien: Životopis
Humphrey Carpenter
Skvělý životopis - Tolkienovy knihy mám ráda, ale nejsem žádná skalní fanynka, životopis jsem však hltala od začátku do konce. Moc pěkně zpracované - poutavé, do podrobností, s citem a respektem.
Cesta bílým tichem
Knud Rasmussen
Informačně zajímavé, Rasmussen byl bezpochyby zajímavý člověk a jeho expedice a přístup k Eskymákům obdivuhodný. Čtenářsky mne kniha ale tolik nebavila, jsou to opravdu spíše etnografické popisy různých eskymáckých kmenů.
Freuchenovo Moje mládí v Grónsku mě bavilo více i v tomto ohledu.
Temnota
Ragnar Jónasson
Skvělá psychologická detektivka s netypickou hrdinkou a nevšedním koncem. Od autora si určitě ještě něco přečtu.
Oči nemlčí
Roy Jacobsen
Třetí díl mě bohužel nějak nebavil, vyprávění mi přišlo příliš táhlé a úmorné a k postavám, se kterými se Ingrid po cestě setkala, jsem si nevybudovala žádný vztah, na můj vkus jich tam mohlo být méně a více propracovaných, takto mi připadalo, že se často akorát opakoval stejný scénář.
Listopadoví motýli
Auður Ava Ólafsdóttir
Četlo se to docela lehce, ale nějak mě to neoslovilo.
Arktické safari a jiné povídky z Grónska
Jørn Riel
Kniha mi moc nesedla, ale nakonec jsem ji dočetla a celkové hodnocení trochu zvedla. Těšila jsem se na realistické příběhy o Eskymácích, ale nalezla spíše karikatury skandinávských lovců. Humor mě moc neoslovil, vše bylo hodně přehnané do extrémů. Některé povídky mne bavily více, jiné méně, ale oceňuji, že všechny povídky měly pointu.
Kdo miluje jinak
Karin Fossum
Knížky Karin Fossumové jsem si oblíbila pro jejich specifický styl a netradičnost. Jsou to spíš psychologické romány než klasické detektivky. Sonda do vrahova života a zamyšlení se nad povahou a příčinou zločinu. Kdo miluje jinak je podobně minimalistický román jako autorčiny ostatní knížky, dvě stě stran přelouskáte jako nic, ale řečeno nebo alespoň naznačeno je vše, co je třeba, což je oproti jiným, často nabubřelým severským detektivkám osvěžující. Líbí se mi i zaměření na postavy svědků, pozůstalých a dalších osob, kterých se zločin dotknul. A vyšetřovatelská dvojice je mi také stále sympatičtější.
Ze sídliště
Jonas T. Bengtsson
Zajímavé vykreslení osudů tří mužů pocházejících z podobného prostředí. Styl je podobně strohý jako příběh a k románu se hodí. Jednu hvězdičku však ubírám, protože nemám pocit, že by se mě kniha nějak výrazněji dotkla a měla mi zůstat v paměti.
Katarze
Yrsa Sigurðardóttir
Téma zajímavé, ale bylo to vlastně docela předvídatelné a dějová linka s Huldarem, Erlou a Freyou mi také nepřišla nijak převratná. Ale jako letní oddechovka to nebylo špatné.