slawa.cap
komentáře u knih
Tragédie o třech jednáních
Agatha Christie
(SPOILER) Poslouchal jsem jako audio.
Doktor Strange zemřel. Ví o tom Marvel? Co na to Avengers?
Umřel doktor Strange na Covid nebo s Covidem? Byl první nakažený? Četl tuto knihu někdo s WHO? Půjde Poirot do karantény?
Teď vážně, Poirot tu vlastně skoro není. Případ vyšetřují vlastně úplně jiní lidé, on jim jen dělá konzultanta. Navíc mi nesedí že by první úmrtí nechal jen tak být.
Všechno tu už bylo. Je to vlastně skoro stejný "podraz" na čtenáře jako u Ackroyda. Pralinky v blázinci jsem nedávno někde také potkal, jen nevím jestli to byla Velká čtyřka nebo Modrý vlak, nebo někdo úplně jinde.
V této knize autorka možná trochu vykrádá sama sebe, ale vykrádá dobře a v místech trochu nečekaných. A opět to funguje.
Zpackaný únos
Donald E. Westlake
Poslouchal jsem jako audio.
Dortmunderova parta jsou opravdu borci a odborníci na slovo vzatí, bohužel jim osud neustále háže po nohy klacky. Tentokrát si Wastlake nedělá legraci jen z gaunerů a policie, ale v prvé řadě ze sebe.
Líbilo se mi, že je tentokrát skupina menší a o to větší dostali všichni prostor. Jde tu vidět i nějaký vývoj postav a všechny mám čím dál raději. A paní Marshová neuvěřitelně válí.
U této série, celkově mně udivuje ta lehkost vyprávění a i krizové a napínavé situace mají vlastně veselý průběh.
Knižní předlohu akce bych si s chutí přečetl, třeba se někdy dočkáme i překladu.
Hořkej svět
Josef Škvorecký
První část knihy mi dala zabrat, i když jsou tu nějaké humorné pasáže člověk ví jak to nakonec všechno půjde do hajzlu. A nebýt těch občas vtipných příhod asi bych ten nával deprese nedal a s knihou bych skončil. Pak ale nastane změna a od židů se přesuneme k "veselejší" epoše a přijde jazz a páskové a to kolem.
Trochu mně u knihy zarazila určitá nechronologičnost a přeskakování mezi jednotlivými údobími když židovský začátek je vlastně chronologický. Po komunistické pasáži nám to skočí zpátky do protektorátu. Asi se na to čtenář musí dívat jako na sbírku povídek a nehledat v tom žádný větší koncept i když snad polovina povídek je o Dannym.
Ke knize mně vlastně přivedly Tři sestry - doháním tím jeden velký rest. A překvapilo mně jak věrně se hudební Konec Bulla Máchy drží své písemné předlohy.
Zatracená smůla
Donald E. Westlake
Poslouchal jsme jako audio.
Nedopatřením jsem si dal tento díl před třetím, ale tady to vůbec nevadí. Jako obvykle u Westlakea je zápletka plná nedorozumění a omylů vyhnaná do absurdna. Tentokrát jen v režii Dortmundera a Kelba a častým sekundováním od Maya nejmodernějších telekomunikačních vychytávek.
Chyběli mi tu mí oblíbení Marshovi. A zajímalo by mně kdy si May začala odpalovat cigarety jednu od druhé. A Zachary se od prvního okamžiku chová jako debil, ale ne jako obyčejný debil, ale debil od FBI.
Na Větrné hůrce
Emily Brontë
(SPOILER) Tak jsme se rozhodl opět si doplnit základní vzdělání. Spíš jsem to bral jako výplň času a neočekával jsem větší zaujetí. A jak jsem se mýlil. Od první chvilky mně děj vtáhl a rozhodně zaujalo i netradiční styl vyprávění - vložení příběhů do vloženého příběhu. Nemohl jsem se odtrhnout a když jsem nemohl číst pořád jsem nad dějem přemýšlel.
Na druhou stranu tu není žádná sympatická postava. "Vypravěč" Lockwood se chová jako kretén a vlastně jako idioti se chovají v příběhu úplně všichni. Snad jen malá Katka je postava se kterou jde sympatizovat, pak vyroste a zblbne jako ostatní.
Poznat kdo je tu hlavní arcilotr taky není nejlehčí. Vše nasvědčuje na Heatcliffa, ale příběh jasně obviní Kateřinu.
V hlavě mi vrtá čí byl mladý Heatcliff vlastně syn. Vzhledem k nenávisti Heatcliffa k Isabelle nechápu jak mohlo dojít ke zplození. A závěrečný zvrat by mohl být k smíchu, ale on je to vlastně happy end.
Knih sama o sobě je poměrně depresivní a ani ten šťastný závěr není šťastný pro všechny.
Poslední hrdina
Terry Pratchett
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Po Zloději času se mi k Pratchettovi nechtělo moc vracet. Ale tahle knížka je jen taková jednohubka a rozhodně mi dodala chuť do dalších dílů.
Mrakoplaš, antihrdina v opravdovém smyslu toho slova, spojí síly Karotkou, nejryzejším a nejodvážnějším charakterem Zeměplochy. Navíc musí zabránit Stříbrné hordě v jejich úkolu.
Jako bonus si prohlídne Zeměplochu i s "odvrácené strany".
Bohužel tím jak je kniha krátká jsou tu některé pasáže až moc rychlé. A třeba postup Hordy bych rád prožil na živo, ne jen z hádek po akci.
Ukradená banka
Donald E. Westlake
Poslouchal jsme jako audio.
Je to o trochu slabší než předchozí díl. Ty náhody a nehody už mi nepřišli tak přirozené. Postavy se od minulého dílu taky změnili Stan už nebyl tak natvrdlý, zato Kelb mi přišel o dost hloupější. A ani sám Dortmunder už nezářil tak výrazným intelektem. A nováček Viktor.... u toho jsem celou dobu čekal podraz.
Nebylo to špatné, ale první díl byl lepší a hlavně mnohem vtipnější.
Ale plán to byl fakt dobrej, jen s tou barvou udělali chybu, jako skoro ve všech komediích. A divím se že nikdo neskočil do vody.
Proč máma pije
Gill Sims
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Takže můj život je vlastně skoro stejný jako u Ellen. Jasně, nejsem ženská. Moje sestra nemá tolik dětí. Nejsem programátor. A taky nemám milióny bot. Ale to ostatní sedí.
Chia semínka bych do huby nestrčil a poměrně často si opakuju "Život je na hovno". A nakonec jsem, škodolibě, rád když to tak mají vlastně všichni. Dlouho mi nic nezvedlo náladu tak jako tato kniha.
Dost jsem váhal jestli je autor muž nebo žena, ze jména to vlastně nejde poznat. Humor mi přijde na ženu trochu ostřejší, ale to z ženské možná udělá rodičovství. Rozhodně o moc lepší než stejný pokus Dominika Landsmana.
A doufám že do čtyřicítky taky dostanu spásný nápad který ze mně udělá milionáře.
Chata v Jezerní kotlině
Jaroslav Foglar
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Víc než po dvaceti letech druhý návrat k Foglarovi.
Bohužel už tomu nějak nevěřím. Ducha mám zničeného konzumní společností a vším tím co se kolem děje. A taky už mám tento věk dávno za sebou a co si pamatuju málo co z toho fungovalo tak jako v knížkách. Přesto se mi příběh líbil a asi až na trochu uspěchaný konec mu není vlastně co vytknout.
Závidím Foglarovi, že v mém věku dokázal psát příběhy o malých chlapcích asi jim i věřil. Já mu to kdysi rozhodně věřil.
Rozhodně si knihu přečtu se syny, ty to určitě ohromí a třeba je to ochrání od kouření.
Měsíc je drsná milenka
Robert A. Heinlein
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Moje druhá kniha od Heinleina.
Vlastně jsem čekal nějakou sci-fi noir detektivku. Phila Marlowa z měsíce, nebo něco jako Blade Runner. Ale dostal jsem francouzskou revoluci z Měsíce. A vůbec to nebylo špatné.
Z toho co mám za sebou jsem pochopil že Heinlein byl velký filozof a musel mít snad nepředstavitelnou fantazii. Už takové podružnosti, jako je vysvětlení manželství, nebo popisy hrdinových rukou, z nichž nakonec využívá stejně jen tři. Jen k tomu manželství by mně zajímalo podle jakých pravidel probíhal sex.
Určitě si od autora dám brzo něco dalšího.
Pán hor
Kristýna Sněgoňová
(SPOILER) Poslouchal jsme jako audioknihu.
Nechápu to nízké hodnocení, když vlastně nijak nevybočuj ze zajetých kolejí. Možná není tak vyšperkovaná, ale na materiál který Kristýně zůstal je to špičkové. Přece jen Giuseppe a Vodička jsou celou dobu trochu upozadění a tady najednou hrají hlavní part. Až na pár homo vtipů nestaví Giuseppem ani moc humorných situací s Vodičku si dělají srandu jen z jeho věku a místa původu. Tady se oba blýsknou, nejprve jako komediální charaktery, následně skoro jako Terminátoři, přesto je humorné situace neopouštějí.
Název sice vyznívá jako ze série Knih táborového ohně, ale po přistání na Chrochtu najednou dává smysl a tak nějak jsem rychle odhalil i jeho důvod :)
Jen mně opravdu mrzí závěr a ty mezery mezi vydáváním dílů.
Aga
František Kotleta (p)
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Co si budem vykládat, je to stejná pecka jako obvykle. K tomu není víc co napsat. Trochu mi tu chyběl zbytek týmu a většina příběhu je vlastně bez Agy, což je trochu paradox. To, k čemu došlo mezi hlavními hrdiny, jsem očekával už delší dobu.
Mariňáci
Robert Fabian
Poslouchal jsem jako audioknihu.
V úvodu jsem měl trochu pocit jako u Hvězdné pěchoty, budování určitého vztahu k postavám, ale nebyl jsem si schopen zapamatovat jediné jméno, natož charakter postavy. Po zahájení záchranné akce jsem cítil velkou inspiraci filmem Vetřelci (rozhodně nejlepší díl celé série) a to už mně navnadilo mnohem víc.
Kromě úvodní scény začala akce nenápadně. Pomalé budování napětí, ale k paranoie se autor nedostal, prostě začal masakrovat. To sebou přineslo i jasné rozdělení postav na "podstatné" a na bezejmennou vatu. Posléze rozdělení těch "podstatných" na ty kteří přežijí a ty kteří umřou způsobem aby to posunulo děj/něco osvětlilo/nasralo ostatní/zasáhlo čtenáře.
Po celou dobu jsem cítil s hrdiny soudružnost a fandil jim tak jak se to dá jen u americké agitky. O to větší bylo mé překvapení, když jsme asi týden po doposlouchání zjistil, že autor je Čech. Přece jen jméno má internacionální.
Barbar Ronan
James Bibby
Tohle byla opravdu pecka. Ani nevím proč jsem to začal číst, s heroiny to u mně v mládí niky nedopadlo dobře. Ale tohle je tak lehké a zábavné, že se nemůžu zbavit nadšení. Takové Žhavé výstřely v prostředí z Connana.
Na začátku mi bylo líto Chikary, ale asi bude mít další angažmá v příštím díle. A ten si rozhodně nenechám ujít.
Jen by mně zajímalo kde autor čerpal inspiraci k Ronanově rodné vesnici. Že by v europarlmentu?
Kmen Andromeda
Michael Crichton
Poslouchal jsem jako audio.
Jak vždy u Crichton precizní práce. Poslech mně přenesl do dob studií, oživilo mi to dost vzpomínek a trochu mně zarazila mírná nedbalost hlavních aktérů. Zachovat se já tak jako oni na cvičeních z biochemie dostal bych od vyučujícího pěkný štulec.
Tak jak dokáže Crichton sbírat data, stejně tak věrně dokáže fabulovat a já míst přemýšlel jestli je to fikce, nebo opravdu poslouchám přepis nějakého vyšetřování.
Na druhou stranu ty vědecké popisky byly samy o sobě dost nudné a kdybych měl knihu číst asi bych to vzdal po první kapitole.
První dámská detektivní kancelář
Alexander McCall Smith
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Trochu mě zklamalo, že to vlastně není detektivka. Je to milá knížka o někom, kdo dělá něco co nedělá nikdo jiný a navíc pro to nemá ani správné pohlaví. Vždyť ženská má přece sedět doma rodit děti a starat se o domácnost. Taky co je to za nápad prodat krávy... ta ženská se musela zbláznit.
I když kniha má příběh a probíhají tu nějaká vyšetřování, kromě toho posledního jsou to spíš vtipné zkazky o ne úplně veselých věcech. Navíc, víc něž detektivní složka mně zajímaly ty věci kolem, drobné střípky životů lidí kolem Precious, i život jí samotné.
Jak bude možnost rozhodně zkusím další díl.
Poutník z Mohameda - Alláhův hněv
František Kotleta (p)
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Prakticky první Kotletova kniha ještě před tím než se stal Kotletou. Možná není tak vypsaný jako v pozdějších knihách a možná jsou tu klidnější pasáže než v Hustých nářezech. Možná je to všechno jenom tím že zbytek jeho tvorby už mám za sebou. A možná je to vlastně přesně to co jsem čekal není tu nic co bych mohl vytknout.
Možná už tady se začaly rodit myšlenky na Legii.
Cítím tady silnou inspiraci pro jiné autory, třeba Tři kapitáni se tu inspirovali asi nemálo. A stejně tak jsem viděl jak se autor inspiroval Kulhánkem.
Pokud je toto ve stavu prvního vydání, tak je to excelentní prvotina. Pokud ne, i tak je to výborné. Jen ten konec byl moc uspěchaný.
Časem si asi budu muset přečíst i verzi o Kyšy a trochu je porovnat.
Sladká pomsta
Jonas Jonasson
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Jonasson si jede svůj standard a neznat jeho ostatní knihy dal bych plný počet.
Trochu nechápu chování Jenny, tak submisivní přece nikdo nemůže být. Navíc by přece nemohlo dojít k takové změně charakteru.
Stejně tak nechápu chování Kevina (i když se to autor v průběhu snažil objasnit), Který puberťák by jen seděl doma a žral pizzu když nemá vlastně žádný dozor. A švédské školství asi nepotřebuje žádný kontakt s rodiči.
Zato hlavní záporák Viktor se chová zásadově (sice má zvrhlé zásady, ale víceméně si za nimi stojí) a je odhodlán dosáhnout svých cílů.
Africká linka mi dost evokovala filmy Bohové musejí být šílení.
I přes několik tragických okamžiků jsem měl celou dobu radostný pocit nebýt několika neuvěřitelných náhod a situací vyhnaných dále než do absurdna určitě bych měl s poslechu ještě větší radost.
Lord Edgware umírá
Agatha Christie
Poslouchal jsem jako audio.
Už několikátá Agatha skoro v řadě a trochu jsem se nudil. Zápletka jako obvykle zamotaná a zdánlivě nerozluštitelná, plná falešných stop. Po úvodním seznámením s lordem Edgwarem jsem čekal nějakou perverzi a moje podezření se upínalo spíše k dceři. Ono nakonec i Poirot vlastně na případ nestačil, tak jak bych mohl čekat, že já to zvládnu.
Ale u této knihy mi došlo jaký důraz autorka dává na třídní segregaci a všechny s nižších třídy bere téměř jako podřadné. Dosud mi to nějak nedocházelo, ale tady mi to nějak začalo vadit.
A Hastings přes všechny své klady tady vystupoval jako idiot. Jeho postava je celkově dost nevyrovnaná.
Na čas si dám pokoj, ale určitě se k Poirotovi vrátím.
Záhada žlutého pokoje
Gaston Leroux
Poslouchal jsem jako audio.
Příběh inspiroval A. Christie k napsání Vraždy na golfovém hřišti. A to byl důvod proč jsem se do toho pustil. I když jsem bohužel inspiraci v zápletce nenašel, možná bych si měl golfové hřiště dát znovu...
Příběh a vyšetřování byly zajímavé, zápletka zamotaná a rozuzlení možná trochu překvapující, i když pachatele jsem tipoval správně.
Oproti Christie ale byly postavy takové nějaké ploché, jejich pozadí bylo vylíčeno dopodrobna, ale nedokázal jsem si k nim získat opravdový vztah.
I tak jsem se asi s Rouletabillem nesetkal naposledy.