slawa.cap
komentáře u částí děl
Carmillu jsem si dal už podruhé. Poprvé před lety ihned o Drákulovi. Teď se mi líbila o moc víc, přestože jsem měl při prvním poslechu lepší verzi. Moc jsme toho zapomněl a možná jsme neměl ani ta nejlepší očekávání.
Navíc je to tak chlípně- cudně sexy.
Tohle mohlo klidně vyjít jako novela. Možná to v některých okamžicích trumfne i Carmillu. Jen ten hlavní hrdina byl dost natvrdlý a závěr a samotná pointa mi byly zřejmé už dost dlouho dopředu. Jen ten voják mi v tom dělal pěkný zmatek.
Pěkná mysteriózní skoro detektivka s hodně velkou dávkou romantiky.
Od začátku dobře budované napětí, člověk neví jestli oběti hrabe nebo jestli jí jde opravdu někdo po krku. Bohužel jsme po pár dnech zcela zapomněl pointu a povídka mi dost splynula se Zeleným děsem.
Soudce Harbotlle je pěknej prasák. Dokáže si zařídit příjemný život a je mu jedno co to ostatní bude stát. Ale na každou svini se vaří voda a tady budou potřeba pořádny necky.
Po nevýrazné úvodní povídce je to velký krok kupředu.
Asi nejslabší povídka sbírky. Nějak tomu chybí atmosféra a autor se ji ani nijak nesnaží budovat.
Tahle povídka mně opravdu bavila a napínala, i když jsme pachatele odhadl hned na začátku. Přesto mně vyšetřování dokázalo pěkně mást a musím říct že Delaguerra je jeden z mích nejoblíbenější vyšetřovatelů ve sbírce.
Tady s Chandlerem rozhodně nesouhlasím. Ne jen že od sám staví na základech které pomáhala A. Christie tvořit, stejně tak se jeho hrdinové Poirotovi v lecčem podobají. Christiein věhlas určitě převyšuje Hammetta. A rozhodně nemůžu říct že bych u ní viděl nějaké velké odlákávání pozornosti, spíše překombinování zápletky a vyšetřování.
Na druhou stranu u americké drsné školy je děj někdy až moc přímočarý, přesto zločiny bývá skoro stejně komplikovaný (ono samozřejmě něco na té spoustě stránek napsáno být musí). Také nesouhlasím s tím že zápletka musí být jen jedna a v žádném případě nemůže čtenáře odlákat milostná linka od sledování děje (vždyť v životě to tak funguje).
Přesto kdo jsem já abych soudil tuto "předmluvu", pouhý čtenář s pamětí zlaté rybky, kdežto Raymond Chandler je slovutný autor kriminální prózy. Takže má pravdu spíše on :)
Tak tohle bylo opravdu výborné, asi nejčtivější povídka sbírky. Trochu jiné než je u Chandlera zvykem. Rozhodně nejvtipnější příběh jaký jsem od něj potkal. Jako buddy komedie z 90let.
Byl bych rád za další příběhy dua Walter&Henry, bohužel vzhledem k vývoji děje se nic podobného nedá očekávat.
Povídka vlastně nebyla špatná, jen jsem ji dočista zapomněl ještě než jsem docetl sbírku. A pomohlo mi až jsem ji přečetl pořádný kus znovu.
Vlastně ta sama situace jako u Bulla Máchy, jen tady se hrdinové přes to dokázali dostat.
V ÚKDŽ v tančírně začli hrát, swing a čaj, noc chvátá...
Povídka o tom když člověk nechce dospět. Asi se to stalo všem, ale ten okamžik jednou přijde a všimneme si ho až je dávno za náma. Jenom Bull Mácha zůstává
Hodně veselá povídka, jde z ní silně cítit autorova láska k hudbě. O to mrazivjejší je konec.
Tento typ ženských opravdu nesnáším a tady je to dovedeno do extrému.
Povídka se klidně mohla jmenovat "Svině Vysočanská"
Sbírka je dost depresivní, hlavně první část a tady když už to bere trošičku veselejší notu to autor zase zarazí.
Tyhle židovské povídky by mohli být i humorné, kdyby člověk nevěděl čím končí. Tato se mi hodně líbila, ale měl jsem pocit že mi něco hodně uniká a ani Rebeka do toho nevnesla moc světla.
Asi první příběh ve kterém jsem se setkal s problémy židů kteří se dostali domů. Navíc je vše umocněné tím že Dany příběh vypráví až po její smrti. Povídka je dost depresivní jak po lidské, tak po milostné stránce. Navíc mně dost mátly ty příběhy v příbehu.
U této povídky jsem se celou dobu usmíval a občas se i uchechtl. I když závěr byl snad od vzniku nápadu zcela jasný. Ale koho z nás nikdy ani nenapadlo podobný způsob "přivýdělku"
Tyto povídky se mi líbí. Jde tu o pokus o dorostenecký humor, kdy je vypravěč už téměř dospělý, ale pořád má trochu dětské názory. Zároveň nedokáže pochopit všechno dospělácké chování.