Sidonie komentáře u knih

Od téhle knihy jsem čekala hodně, takže možná proto jsem zklamaná.
Ne že by to byla přímo špatná kniha, ale srovnání s Pratchettem nebo Adamsem je hodně mimo. Těšila jsem se na černý humor, sarkasmus, vtipné a originální nápady. Z toho mi kniha dala jen trošku toho posledního.

Kniha je na můj vkus příliš obyčejná a tuctová (což jsem vážně nečekala, vezmeme-li v úvahu téma). Úplně mi nesedl ani styl samotného textu, nečetlo se to vyloženě špatně, ale jako i příběh byl i styl takový nevýrazný, obyčejný.

Možná mi to zkrátka jen nesedlo, nevím. Celkově jsem neměla s přečtením problém, ale je to kniha, na kterou zapomenu ihned poté, co ji zavřu a vrátím do poličky.
Váhám mezi 2 a 3*.

2 02.03.2021

Ehür-hewo, to je silnice obíhající kolem kousku světa. Kolem opravdu výjimečného kousku světa. Kolem Rezervace, posledního místa na Zemi, kde ještě můžete potkat rusalku, vlkodlaka nebo spadnout do pasti bludiček.
No, vlastně už nemůžete. Ale to se dozvíte až v závěru.
(Anebo můžeme? Protože já od začátku měla dojem, že mi Namzul i Perei něco říká!)

Přišlo mi to originální a nadchlo mě to skoro hned. Mutantní upíři, kteří loví za světla a tma je zabíjí, hřebcodlaci, monstrologové.
Jen se mi zdá, že na to, jak báječně je to rozehrané, to skončí až moc hopem. Vlastně mě překvapilo, když jsem zjistila, že už je to konec.
A taky mi je trochu líto Nely. "Tebe miluji mnohem víc než svůj svět..." Njn. Co bude říkat za rok? Co bude říkat, až zjistí, že po Rezervaci chodí králův levoboček, syn královny rusalek? :( Sama v cizím světě a ještě k tomu těhotná. Ta to vyhrála, chudinka.

2 11.01.2019

Sbírky povídek mám ráda z toho důvodu, že si je koupíte třeba kvůli Johnu Morressymu, Johnu Moorovi a Neilu Gaimanovi, ale nakonec vás nejvíc nadchnou povídky od autorů, které by vás nikdy dřív ani nenapadlo číst.

Díky za tuhle skvělou sbírku - našla jsem si v ní pár dalších autorů, do kterých se musím pustit :-)

2 12.08.2018

No, zkusila jsem to. Můj šálek kávy to nebude. Nešlo mi ani tak o to, že by tam bylo moc násilí nebo sexu, ale nesedl mi ten jazyk, kterým to je psané. Dělám to nerada, ale tuhle knihu jsem po pár stránkách odložila.
Vím, že F. Kotletu má hodně lidí rádo, tak mě prosím neukamenujte. Prostě asi nejsem cílová skupina.

Mně to přišlo, jako by se autor snažil psát za každou cenu drsně a lidově, ale nepůsobilo to na mě přirozeně. Bylo to těžkopádné.
Ale je to jen můj dojem. Možná mi to tak přišlo proto, že sama takhle prostě nemluvím a ani se nesetkávám s lidmi, kteří by tak mluvili :-D

Líbilo se mi to o něco víc než první díl (teď lituju, že jsme si dala mezi díly pauzu). Je to hrozně zamotané a propletené (ale v dobrém, nehrozí, že byste se v ději ztratili). Jen škoda, že trojka pořád není a kdoví, jestli kdy bude... Konec je dost otevřený :-/

Btw. Víte někdo, kdo je ta tajemná autorka? Nejdřív jsem si říkala, že to bude Kariela, ale teď už teda fakt nevím :-D

2 30.03.2018

Přečteno jedním dechem.
Co se stane, když zavřete do jedné místnosti Sněhurku, Růženku a Popelku? A samozřejmě nesmíme zapomenout ještě na prince Krasoně a Zlou královnu a kmotřičku vílu...?

Co udělat se svým "švýcarským" mečem, když vám Popelka spolkne klíč od dveří a za dveřmi přitom usilují Sněhurce o život? Rozkucháte Popelku a klíč najdete? Nebo ne?

A políbili byste 20 let starou mrtvolu Růženky?


Jo, tohle byla vážně bomba. Super zkombinované, promyšlené, propletené.

Wendell byl báječný! :-)

2 22.08.2017

Styl deníku mi úplně nesedl, i když měl svůj jasný význam (i na stylu se ukazovalo, jak se hrdina mění), ale obsah to dokonale vyvážil.
Pobrečela jsem si. Ten pocit beznaděje, který zažíváte společně s hrdinou... To se nedá popsat, to se dá jen přečíst a pocítit. Je to vlastně jako znát svůj osud. Díváte se na malou myšku a víte, že vás potká to samé.

Je lepší být šťastný a nevědět anebo vědět a být nešťastný? (Samozřejmě to druhé.)

2 14.07.2017

Asi jsem čekala trochu větší odvaz. Po komentářích a hlavně po předmluvě jsem byla nachystaná na něco většího, na něco pořádně ujetého. Toho jsem se bohužel nedočkala. Vtipné narážky jsem sice postřehla, nevadily mi, ale nějak by mi tam ani nechyběly. Nebylo to špatné, ale odvaz se teda nekonal. Na to, že jsme celou dobu byli v těle sukuby...

V té knize vlastně není nic zásadně špatného. Ono je tam tak nějak vše, co tam být má. Dobrá práce.
Jenže... nějak jsem se do toho nevžila. A to bych měla Rostbífa... eh, pardon, Arnošta... teda Rose docela chápat s tou jeho Dokonalou znuděností. Ale občas jsem nechala knihu i několik dní, aniž bych po ní sáhla. Byla jsem schopná zaklapnout knihu úplně kdykoli a jít se věnovat něčemu jinému.
Asi to bylo tím, že jsem tak nějak nikomu vyloženě nefandila. Anděla mi bylo až líto, Rosovi se fandit nějak nedalo, uvidíme, jak se to vyvrbí v druhém díle. Snad bude opravdu lepší, jak napovídá její zdejší hodnocení.

Knížka to špatná každopádně není a do druhého dílu jdu. Jen jsem holt čekala trochu víc šíleností a víc humoru. Hodnotit budu po dočtení série.

Btw. Jedna věc mi přišla nelogická. Když se Lilien setká s "důchodcem", ovládá ji Kariel. Ros nikdy nevěděl nic o tom, co se dělo, zatímco byl v Pekle mimo. Kariel mu to musel vždy vyprávět. Když se ale v Líhni setká znovu s Důchodcem, pamatuje si ho. Jak je to možné?

2 10.07.2017

První polovina knihy mě nebavila.

Humor tu nějak nefunguje.
TP kloubí vícero druhů humoru a výsledek funguje snad na každého. Tady vidím něco, co toho Pratchetta sice připomíná, jenže to nefunguje.
Vlastně si myslím, že ubrat tomu na humoru, by výsledku pomohlo. Ale třeba je problém na přijímači.

Možná by bylo fajn, aby v knize byl nějaký ten hlavní sympaťák. Četla bych to pak zaujatěji, někomu fandit.
Nejvíc se mi asi líbil Čeburaška. SPOILER: Nejradši jsem ovšem byla, když umřel.
(S tou knihovnou to byl geniální nápad.)

Druhá polovina knihy - báječná! Nakonec jsem se u toho blaženě usmívala a hltala slovo za slovem.

Celé to s tou raketou SS-18 Satan a Satanem taky geniální. Tady se to vážně rozjelo. V polovině knihy. Bála jsem se, že to tady vyvrcholilo a dál to bude zas nuda, ale kdepak. Kniha už tempo neztratila. Naopak.
Humor tu už nepůsobil nuceně. Algol vykládající o svých plánech - no super!

"A žili šťastně až do smrti. Něktreří z nich i po ní. Tedy, dokud bylo co číst."
:-)

Nakonec 3*, škoda toho dlouhého rozjezdu.

Btw. Autor mi dluží bonbon.

2 10.03.2017

Tady mi dlouho trvalo, než jsem se začetla. Vadilo mi zbytečné omílání toho, co jsem už věděla z prvního dílu. Autor má bohužel tendenci knihu natahovat zbytečnými popisy a vysvětlivkami, které nejsou pro děj podstatné.
Ve chvíli, kdy kniha začala mít znovu děj, mě bavila. To bylo poprvé s fenkou Princeznou, takže ve 4. kapitole.

Přišlo mi vtipné to vyprávění o tom, jak dostal možnost napsat knihu.Kniha o tom, jak byla napsána první kniha. Třetí kniha bude o tom, jak se točil film. A druhý film bude o tom, jak se psala kniha o prvním filmu...

Mimochodem, film se docela povedl. Milý snímek.
Ačkoli se nedrží úplně předlohy. Je knihami spíš inspirován.


Rušilo mě velké množství překlepů.

2 22.02.2017

To byla příšerná nuda. Většinu knihy jen kopali a kopali. Hrozně dlouhý rozjezd.

2 10.01.2017

Nedostala jsem se přes prvních pár stran.
Existuje tolik báječných knih. Oblíbenost téhle série nechápu.

Povídky 1922 a Velký řidič byly moc dobré.

U 1922 mě konec dostal, pobrečela jsem si. (Akorát krys se bát neumím, krysy zbožňuju.) 5*

Velký řidič se mi moc líbil, i když to asi nebylo nic super originálního. Hororů o pomstě je hodně... Ale přesto, bylo to dobře napsané. Mnohem lepší než zfilmovaná verze, i když to si myslím skoro vždycky. 5*

Dobré manželství, pro mě nic moc. Nevěřila jsem tomu. Když s někým strávím roky, tak ho přece znám. Nezdá se mi, že by vše bylo tak ideální a najednou by vyšla najevo taková věc... a reakcí manželky by bylo zabít manžela? No to prostě ne.
Pokus o psychologii postav byl asi jako snažit se zalepit praskající zeď náplastí.
Dalo se z toho vytlouct o dost víc.
(U filmu mě naštval konec, který se nedržel předlohy: http://www.csfd.cz/film/287281-a-good-marriage/prehled/)
3*

A Prodlužování času mě zaujala nejméně. Zase, nápad dobrý, ale takové nesvižné, zpracování trochu odfláklé 3*

2 10.01.2017

Sendvičárna Arthura Denta :-)

2 09.01.2017

Dřív bych postavu Sama Elánia poznala jen podle toho, jak myslí, jedná, mluví. Tady ne. Sama z něho dělalo jen jméno.

Je jasné, že to nejlepší jsme od Pratchetta už přečetli. Ale Mistr humorné fantasy si určitě zaslouží, abychom ho četli až do konce, i když ty poslední knihy nejsou už ono. Ale za ty desítky skvělých knih si zaslouží, abychom mu zůstali věrní až do konce.

Snad jediná kniha, kterou jsem nikdy nedočetla. V polovině jsem to vzdala.

2 08.01.2017

Dala jsem tři hvězdičky horším knihám, dala jsem čtyři lepším.

Četlo se to celkem dobře, ale měla jsem trochu problém s celou tou motivací hlavních hrdinů, s celou pointou.
Tolik obětí... a proč vlastně?
A vztah mezi Čumákem a Zrzkou mi přišel mnohem zajímavější než mezi Davidem a Kyrou, kteří se znali jen pár dní a vlastně spolu ani nikdy moc nemluvili, nikde to mezi nimi nejiskřilo. Popravdě, bylo mi docela jedno, jestli spolu budou nebo nebudou. Kdyby bylo víc prostoru věnováno Meluzíně a Worthanovi, nevadilo by mi to.

Příběh začal být hlavně od druhé poloviny napínavý, docela jsem se do toho vžila. Hlavně poslední boj byl fajn.

Tak. Jsou to hezké tři hvězdy.

2 06.01.2017

Pěkný thriller. Škoda, že se film nedržel předlohy...

2 05.01.2017

Jestli vám přijde, že tomu životu něco chybí... přečtěte si tuhle knížku a zjistíte proč.

2 04.01.2017

Svět, ve kterém začnou zvířata přenášet smrtící virus, a tak je lidi musí přestat jíst (a navíc je všechny vymlátí). A místo toho, aby si uvařili třeba chilli sin carne nebo si dali beyond burger, začnou se požírat vzájemně. Vše se brzy – pod nátlakem obřího živočišného průmyslu, kterému hrozí krach – zlegalizuje a lidi se začnou chovat na maso.
A tak se lidé stávají obětí vlastní krvelačné víry v karnismus.

Za mě super premisa. A až zebe z toho, jak reálně to vlastně působí. Když jsem to četla, říkala jsem si "já si umím představit, že se tohle vážně děje, lidi takhle OPRAVDU přemýšlejí, takhle opravdu jednají!".
Při čtení se mi vybavovaly části z Věčné Treblinky a já měla husí kůži z toho, jak mi docházelo, že takhle by to vážně mohlo být. Že je tak snadný přesvědčit lidstvo, že "tohle je ta skupina bytostí, na kterých nezáleží". V historii se to stalo už několikrát různým skupinám lidí. A dosud se to samozřejmě děje ostatním zvířatům.
Degradujeme je. Uděláme z nich kusy. Věci. Začneme používat zdrobněliny a krycí názvy, které nám to vše usnadní. Už to není kráva, je to hovězí. Už to není člověk, je to speciální maso. Už to není vražda, je to porážka. Je to kolínko. Jsou to žebírka. Je to ledvinka. Není to žena, je to samice. Není těhotná, je zabřezlá. Není to dítě, je to mládě.

První část knihy je silná. Při čtení jsem ji musela i několikrát odložit, abych zpracovala právě přečtené. Umím si představit, že lidé, kteří se třeba dosud nezajímali o to, jak to v živočišném průmyslu vypadá, budou knihou tak znechuceni, že ji odloží a nedočtou. Pro ostatní to bude v něčem lepší (nic nového), v něčem horší (nebudou to vnímat jen jako "strašlivý horor", ale bude jim to připadat mnohem reálnější).

Samozřejmě tu jsou nějaké nelogičnosti: Například povaha samotného viru. Vir, který napadá všechna zvířata vyjma lidí? Jak by to bylo možné? A proč bylo třeba zabít i všechny domácí mazlíčky? Jak by ti mohli někoho nakazit? To spíš lidi by mohli nakazit je, když ti mazlíčci jsou doma, ne?
I kdyby to byla zoonóza přenosná konzumací, nechápu, jak by se mohla nakazit všechna zvířata. A mezi lidmi už by se to pak stejně šířilo dál (třeba jako AIDS, který je taky původně z opičího masa). A takový ty náznaky na konspirační teorie, ty jsem radši přehlížela, ty z toho dělaly už úplnou frašku. To raději přijmu, že vážně existoval takový divný virus.
Ale to člověk musí zkrátka přijmout. Nějaký důvod autorka vymyslet musela.

Svět je tu promyšlen do detailu. To oceňuji. (Ač to, uznávám, neměla autorka těžké. V podstatě jen vzala realitu a nahradila zvířata lidmi.) Co mi ale absolutně nesedlo, byl ten přítomný čas vyprávění. Podle mě by se s přítomným časem mělo šetřit. Je pravda, že zrychluje tempo a zvyšuje napětí, ale když je používán nonstop, začínám z toho být unavená.

Hodně prostoru se věnovalo detailním popisům světa. I toho jsem už po chvíli měla dost. Škoda, že postava tu byla v podstatě jen od toho, aby nám dělala kameru, abychom se mohli dívat jejíma očima. Během celého příběhu k ní nedochází k žádnému morálnímu posunu.
Je to člověk, který dělá, co od něho společnost očekává, ač někde v hloubi duše možná o všem pochybuje, ale nakonec se stejně nijak nezmění. Když už pravidla poruší, tak ne proto, že by ho k tomu tlačilo svědomí, ale pro vlastní sobecké potěšení, aby mohl někoho znásilňovat.

Škoda, že se postava nevyužila k tomu, abychom mohli nahlédnout do myšlení lidí. Do toho, jak si vše zdůvodňují, obhajují, jaké to je jejich očima. Úplně si to umím přitom představit:
"Oni jsou chování na maso, je to jejich smysl."
"Kdybychom je nechovali kvůli masu, neměli bychom důvod je chovat - takže by se nikdy nenarodili."
"Že nám dají své maso je pro ně daň za to, že jsme se o ně starali."
"Já kupuju maso jen z domácího chovu, kde lidi chovají na trávě a sluníčku."
Protože takhle jsem ten svět stále vnímala našima očima, mýma očima. Kniha nám moc nedala možnost nahlédnout do toho, jak to vidí ti, kteří v tom všem nic špatného nevidí, pro které je to normální. A tak nedokážeme pochopit chování člověka, který oplakává mrtvé dítě, zatímco pracuje na jatkách, ženy, která pořádá poslední rozloučení s mrtvým otcem, zatímco podává lidské maso, plačící ženu hroutící se z toho, že právě umřel její spolupracovník, zatímco denně přihlíží vraždění tisíců nevinných.

Chápu, že postava měla být tak trochu od všeho odtažená. Chápu, ale ve výsledku zbyl z knihy jen svět a hodně krátký, nijak zvlášť promyšlený příběh, který by bez popisů světa vyšel sotva na povídku.

Líbil se mi ale závěr. Totiž, samozřejmě nelíbil, ale byl to jediný správný závěr, který mohla kniha mít. Nic jiného by nedávalo smysl.

SVĚT ***** PŘÍBĚH *

1 13.06.2024