Safienka komentáře u knih

Styl podání tohoto díla je určené těm, kteří se o období vlády Abrahama Lincolna více zajímají a je pro ně přínosem ta spousta informací, které zde autorka podává. Ač jsem přivržencem spíše vyprávění v první osobě, toto se mi četlo až překvapivě dobře.

Shrnutě řečeno - v ruce jsem měla možnost držet knihu, která je zaměřená hodně politicky, přesto velice čtivě napsaná. Nelituji, že jsem ji mohla přečíst a posoudit. Naopak jsem nyní obohacena alespoň o několik málo pocitů, které mi vytváří úsudek o člověku, který byl v pravou chvíli na správném místě. Slova, která byla součástí jeho projevu, mě o tom nenechávají na pochybách.

„ ... se zlou vůlí vůči nikomu, s laskavostí vůči každému...“

04.02.2013

Kniha, o které je napsáno už tolik. Tolik hodnocení, tolik pochval a určitě i nějakých těch kritk. Přesto z toho všeho je patrné, že se jedná asi o jedno z nejlepších děl od pana Dana Browna. Moje první kniha od něho, kterou jsem se rozhodla přečíst. Je pravda, že první jsem viděla kdysi film. Díky tomu mi při čtení hlavou probleskávaly záběry a "reálné" obrazy hrdinů, míst a situací. Přesto jsem si nepamatovala jak to všechno skončí. Ještě že tak :-)
Kniha, která se četla jedním dechem. Z toho je patrné, že autor dokáže zaujmout a napsat velice čtivé dílo. V příběhu se vyskytuje napětí a spousta otázek a odpovědí hned od začátku. To se mi na tomto díle asi líbí ze všeho nejvíc. Krom toho, že člověka nutí zapřemýšlet o minulosti a činech národa a církve, tak ho donutí se i zamyslet nad uměleckými díly známého umělce - Leonarda da Vinci. Při čtení jsem měla několikrát chuť si dojít pro nějakou publikaci, kde bych si uvedená díla mohla líp prohlédnout a dát za pravdu zmíněným informacím. Spousta zajímavého, které nás obohacuje o několik úhlů pohledů, správně zamotaný děj, dobře vybraní hlavní hrdinové a vyřešení záhady až na úplném konci, přičemž ještě čtenáři dodává nádech tajemna.
V Paříži jsem byla jednou a možná i díky tomu jsem pochopila některé situace, které jsou v díle zmíněny, přesto jsem se přímo do Louvru ještě nepodívala, takže doufám, že k tomu jednou dojde a já si na toto dílo právě tam vzpomenu.
Jediné co jsem si všimla a maličko mě na díle vadilo byly nepřeložené francouzské věty. Francouzštině do takové míry nerozumím, abych si to přeložila, takže jsem pouze doufala v to, že se nejednalo o nic zásadního a důležitého.

5 31.01.2013

Musím přiznat, že jsem z této knihy mírně zklamaná. Znám několik čtenářů, kteří mají Patricii Cornwellovou zařazenou mezi oblíbené autory, ale u mě toho po přečtení Mrtvé beze jména nedostála. Ač se jedná o dílo z jedné série, tudíž tam je možná návaznost, tak svou čtivostí a formou ji hodnotím hůře.
Děj celé knihy je zasazen do období vánočních svátků. Ústřední postavou je soudní patoložka Kay Scarpettová, kterou můžeme znát, jak už jsem psala výše, z předchozích dílů. Přestože je autorka vyhlášená svými kriminálními thrillery, které jsou zaměřeny hlavně na forenzní vyšetřovací metody, tak v tomto díle si jich tolik neužijeme. Hlavním tématem je pronásledování sériového psychologicky narušeného vraha – Gaulta. Tudíž se pohybujeme spíše v terénu a zabýváme se složitými vyšetřovacími technikami, které mi maličko motaly hlavu.
V díle je čtenářům dopřáno hned několik vražd. Hlavní vyšetřování se odráží od brutální smrti ženy bez identity, která je nalezena nahá, brutálně zavražděná v Central Parku v New Yorku. K vraždě je přizvána i Kay Scarpettová - soudní patoložka, která nám dopřává spoustu informací, kterých by si běžný vyšetřovatel pravděpodobně nevšiml. Díky těmto podrobnostem je vyšetřování, ale i celkové pojetí příběhu zajímavější.
Autorka nás seznamujeme i s dalšími postavami, kterými jsou hlavně vyšetřovatelé a policisté. Pro někoho opět známé z předchozích dílů. Kromě honu na vraha, který je s vysokou pravděpodobností závislý na drogách, máme možnost sledovat podprahové psychologické momenty, které otvírají možnosti připuštění narušení osobnosti vraha a následnou ještě větší posedlost vraždit všechny okolo. Newyorské podzemní dráhy skrývají mnohá nebezpečí. Ač to tak ze začátku nevypadá, tak se situace stává čím dál více osobní a je do ní zapleteno čím dál tím více osob. Nikdo v tuto chvíli nezná slitování.
Za co bych knize strhla body bylo to, že jsem byla neustále mírně zamotaná do odborných termínů a názvů, které mi ubírali na čtivosti a celkovém dojmu. Ikdyž se mi dílo podařilo přečíst v celkem krátké době, tak jsem z ní měla mlžný a chaotický dojem. Strhujících, dechberoucích scén tam bylo pouze po málu. Alespoň, že závěrečná scéna byla napínavá a dodávala nám do krve tu trochu adrenalinu.

1 28.01.2013

Moje první kniha ve slovenštině. Kdo by to byl řekl, že se do něčeho takového pustím. Musím přiznat, že jsem se už nějakou dobu chystala, že si od Standy Hoferka něco přečtu a myslím, že tato volba byla dobrá! Příjemné zpestření zimního dopoledne. 10 krátkých povídek, které jsou psány na základě vybraných slov. 10 krátkách osudů, které nám mohou potvrdit, jak je ten dnešní svět bláznivý. 10 slov, které tvoří 8 autorů. Navzájem si dávají nesnadný přesto tvořivý úkol. Vymyslet nějaký smysluplný příběh, který by byl čtenářům srozumitelný, dal se pochopit a ještě měl nějakou tu jiskru. Perfektní. Zalíbilo se mi jich hned několik.

25.01.2013

Dílo, které obsahuje nesmírné množství pravd a zajímavých postřehů k životu. Do rukou se mi dostalo pouze díky tomu, že jsem slyšela jednu paní, která o něm vyprávěla, jaká to je pro ní bible, ke které se neustále vrací a vracet bude. Je to kniha, kterou člověk zhltne napoprvé a potom v ní hledá stále nové a nové informace, které jsou opředeny pravdou a životem sivánských mnichů.
Hlavní hrdina knihy je úspěšný právník. Jeho přítel Julián má stejnou profesi, ale jednou dostane infarkt a dá se říct, že po této události zmizí z povrchu zemského. Odebere se hledat nový život do Himalájí k mnichům, kteři se mu stávají učiteli života. Dozvídá se zde, jak zlepšit svůj život, jak ho naplno využívat, být zdravější, pln energie a hlavně šťastnější. Rozhodne se, že tyto naučené, cenné praktiky bude šířit dál. Vrací se zpět do svého starého světa, ač už jako jiný člověk. Navštěvuje našemu hrdinu - neznalce, kterému začíná svá moudra předávat.
Kniha se čte velice dobře. Doporučuji všem. Věřím, že se k ní ještě mnohokrát vrátím a zjistím, že tam je pro mě opět něco nového. Proto knihu zařazuji do své knihovny, aby byla co nejblíž k možnému nahlédnutí.

4 24.01.2013

Druhá kniha, kterou jsem od Markéty Markové píšící pod pseudonymem M.T.Majar četla. Tentokrát se jedná o tzv. Urban fantasy, která nám slibuje příběh s vlkodlaky, upíry a jinými nadpřirozenými bytostmi. V tomto případě si autorka vybrala záležitost vlkodlaků, zde známými jako lycas. Lidé, kteří se přeměňují ve zrůdy a následně vlky. Líbí se mi, že ač autorka zasadila děj do Ameriky, tak zůstala věrná české hrdince a čéskému humoru a neotřelosti. Viktorie unikne násilníkům, ale stane se díky kousnutí vlkem. Musí přijmout všechny závazky s tím spojené. Hlásí se k tomu, že je původem z Čech a dává dopopředí všechny své slovanské vlastnosti a sex-apeal. O pasáže s nábojem erotiky v tomto díle opravdu nouze není. Stejně tak i o svíčkovou, štrůdl a běžné české nadávky.
Máme možnost sledovat dva stěžejní body celého příběhu, které mu udávají směr. První, kterým autorka dá se říct začíná, je souboj o post družky hlavního alfy, druhý, který se zaobírá tématem týrání, znásilňování a jiných zhýralých praktik "mocných" papalášů.
Styl psaní je stejně jako u prvního díla Hot Boys svižný a velice čtivý. Pojetí knihy spolu s hlavní hrdinkou, soubojem dvou samců o tu jednu vlčci a hierarchií smečky připomíná díla Patricie Briggs.

22.01.2013

Zpověď šílené matky aneb upřímný pohled na mateřství je knihou Jill Smoklerové, která je ve světě známá spíše jako blogerka a přispěvatelka do různých novin a časopisů, kde publikuje své názory na rodičovství.
Toto dílo je takovým jejím výtahem a zmíněním toho nejlepšího ze života od počátku těhotenství až po neurčitou dobu v roli rodiče. Máme možnost se seznámit s názory samotné Jill, ale též i s myšlenkami a postřehy jiných matek. Témata jako samotný porod, problémy s výběrem jména, s fotografováním, stravou, ostatními kamarády, rodiči a příbuznými nás nenechají na pochybách, že autorka si své prožila do poslední kapky. Prožila a zároveň si to užívá tak nejvíc, jak jen může.
Možná místy až feministické dílo, které je opepřeno břitkým humorem, zajímavými postřehy a nápady, co se týče výchovy dětí. Kniha je rozdělena do kapitol, z nichž každá je uvedena několika glosy různých rodiček. Následují popisy, připomínky a zážitky samotné autorky, které vystihují stav její rodiny čítající 3 děti, psa a manžela.
Celkově bych knihu zařadila mezi příjemná, oddychová díla, která jsou posypána reálným humorem, kdy se nejčastěji a nejsobečtěji smějeme neštěstí druhých. Věřím, že je kniha určena spíše ženám a matkám, které se jistojistě v řádcích najdou, anebo se nechají lehce inspirovat. Možná místy až moc stížností, které člověka nutí zapřemýšlet, jestli ten život s dětmi je opravdu tak krušný, jak se píše. Nikdy to ale nezjistíme, dokud to sami neprožijeme. Abychom si to užili do poslední kapky, je potřeba se do toho vrhnout opravdu po hlavě.
Styl psaní této knihy nepostrádá ten správný čtivý charakter, který nám dokládá, jak je autorka kovaná ve svém řemesle a je schopná zaujmout široké spektrum čtenářů.
Její blog můžete sledovat na www.scarymommy.com

20.01.2013

Druhý díl s upírkou Tinou Salo. Tentokrát víc akčnější, zamotanější a dle mého lepší. Tina je stále stejná, skoro nespí, začíná se živit z našinců a práce má nad hlavu. Musí vyřešit několik úmrtí vlkodlaků, kteří se prohánějí na motorkách a jsou pravděpodobně zastiženi kletbou staré čarodějky. Krom toho, že se tímto stěžejním problémem proplétá i poznávání Tininýho nemilosrdného otce, poznáváme upírčiny nově nabité schopnosti. Do změti postav už jsem se dostala a stíhám si uvědomovat kdo je kdo. Takže velké plus. Možná z prvního dílu zajímavý Kay, německý zabiják je v tomto díle takový zženštilý, což mě mrzí. Na kobylku se ale dostáváme o to víc dlakům a jejich pospolitosti. Celkově jsem byla knihou pohlcena a nevyvracím to, že se k ní někdy zase vrátím.

1 18.01.2013

Dostal se ke mně úkol nesnadný, a to napsat recenzi na knihu, na kterou jsem se díky anotaci těšila, ale první polovinu jsem takřka prospala. Myšlenky mi lítaly jako zběsilé a já nebyla schopna se na děj plně soustředit.
Prvotina Roberta Londona Cesta sněžných ptáků nás zavádí do 11. století. Dle mého se autorovi podařilo toto období zobrazit velice reálně, možná až syrově. Kniha nám dává najevo už od začátku, že osud hlavních hrdinů nebude nikterak jednoduchý. Seznamujeme se s Frankem jménem Vallon, který je opředen svým tajemstvím, se kterým nás autor postupně seznamuje. Ač se jedná o hlavního hrdinu, tak až do poslední stránky jsem měla pocit, že jsem ho nepoznala dostatečně. To mě maličko zamrzelo, neboť si myslím, že počet téměř 600 stran tomu mohl dát prostor. Další postavou, která provází Franka již od začátku a je mu jakýmsi rádcem, léčitelem a překladatelem je mladý student Hero. Autor si s tímto hrdinou vyhrál a celým příběhem je nám tak podáván jako velice spravedlivá a sympatická postava. Další pro mě možná i nejzajímavější postavou je prostý venkovan a sokolník Wayland. Mladý a němý muž, který má za svého nejvěrnějšího přítele bojového psa. Skoro celou knihou jsou jako jedna duše, jedno tělo. V ději se pohybuje spousta dalších zajímavých postav. Všem je bohužel dán pouze malý prostor k představení. Autor se spíše zaobírá probíhajícím dějem a okolními vlivy než vykreslováním postav.
Hlavním námětem knihy, stěžejním dějem a příběhem je, jak už jsem psala výše, válečná výprava dobrodruhů, která se vydává napříč světem směrem na sever pro dva páry bílých sokolů, kteří mají sloužit jako výkupné za zajatého normanského rytíře drženého v Konstantinopoli.
Cestu spolu s posádkou začínáme v Anglii v roce 1072, kde je počátek nejen celé výpravy, ale i knihy. Máme možnost ocitnout se hned od počátku v bojích na život a na smrt, do kterých se hlavní hrdinové v průběhu dostávají poměrně často. Přestože jich je v knize opravdu požehnaně, tak jí tím dodávají spád a čtivost.
V první polovině příběhu se autor zaobírá spíše vyprávěním, vzpomínáním a dialogy mezi hrdiny, což mi nepřišlo tak čtivé a chvilkami jsem se přistihla, že nevnímám děj a nudím se. Všimnout si můžeme střídání hlavního vypravěče, což může maličko zmást, ale není to tak časté, aby to bylo na škodu. Jakmile byla do děje zasazena nějaká akce, vše se sunulo rychleji a pocit z příběhu byl o mnohem lepší. Musím uznat, že autor se snažil zapojit do děje spoustu válečných strategií, které nám umožňovali poznat alespoň trochu psychologii postav.
Společně s hrdiny se plavíme na lodích, přesunujeme na koních, brodíme bažinami, lezeme po horách a sjíždíme nebezpečné peřeje. Celá výprava začíná ve velkém počtu, ale nakonec se do finále dostávají pouze někteří. Touha po přežití a obživě dává spravedlivosti na frak. O romantiku v díle taktéž není nouze, přesto je jí dán prostor pouze střídmý.
Doba, do které je děj zasazen si žádá své daně a my tak máme možnost nahlédnout do situací, které se tomu v té době nabízely. Setkáváme se s nevybíravými Vikingy, nahlížíme do špíny, hladomoru a naopak zámožnosti některých bohatých panovníků a kupců.
Kniha je rozdělena na hlavní kapitoly, které udávají směr celého putování a následně i podkapitoly, které čtenáři umožňují oddych a zastavení.
Ač vypadá, že hlavním tématem je výprava za vzácnými sokoly, tak v pozadí toho všeho je i tajemství ukryté v hledání a objevení pátého evangelia. Zde jsem našla maličké nepřesnosti, které ale nejsou podstatné. Podstatné je to, že se hned na začátku objevuje umírající Kosmas, který předává důležitou zprávu jednomu z hrdinů, který ji má donést až na úplný konec. Tak tomu i je a i když se jedná o další motivaci k celé výpravě, tak je autorem maličko zastíněna a její vyřešení se objevuje skoro až na poslední stránce.
Přestože je autor velkým obdivovatelem dravců, tak jim je věnováno na můj vkus málo. Možná by byla kniha o to čtivější, kdyby bylo tomuto tématu věnováno více stran.
Z hlediska historického nejsem natolik kovaná, abych mohla posoudit, zdali jsou všechny údaje pravdivé. V díle je jich až možná nepřeberné množství a pokud se o ně čtenář cíleně nezajímá, tak se možná tak jako já občas ztratí. Stejně tak v bitvách, šarvátkách a probíhajících akcích jsem se zamotávala a nevěděla jsem, kde jsem.
Abych to shrnula, tak kniha na mě ve finální fázi zapůsobila. Ač jsem se první polovinou prokousávala, tak druhá to vynahradila. Celkově jsem se spolu s výpravou dočkala zdárného konce i já. Obsah na mě působil jako velice hutný a z vlastního pohledu bych ho někde i osekala a nahradila něčím jiným. Což nejde, tudíž se musím spokojit pouze s kritikou.
Věřím, že toto dílo udělá čtenářům, kteří mají rádi historické válečné romány, velikou radost. Dle závěrečného sloupku se chystá i pokračování, tentokrát zasazené do Číny. Tož se můžeme těšit.

10 17.01.2013

Tento druh knih mám ráda. Nenásilně v nich je vysvětleno, jak bychom s dětmi mohli zacházet. Že to jsou vlastně zcela samostatní tvorové, schopni samostatně uvažovat a pouze našimi předsudky je ženeme někam, kam oni vlastně ani nechtějí jít.
Možná se někomu toto dílo bude zdát až přehnané, neosloví ho nebo se proti němu budou bouřit. Všechno je možné. Mě samotnou oslovilo a určitě si z něj něco odnesu, co do výchovy svého dítěte zapojím.
Věřím, že kniha je věnována nejen těhotným ženám, ale zároveň i těm, kteří o dítěti zatím pouze přemýšlí a nebo naopak těm, kteří už nějaké vychovaly a či právě vychovávají.
Nikdy není pozdě začít.

1 17.01.2013

Kniha, která mě mile překvapila. Už na začátku je patrné, že půjde o pohodové čtení, které v nás může zanechat spoustu otázek.
Anotace slibuje příběh ženy, konkrétně Emmy Tupperové, která se na žádost umírající matky vydává na výpravu do Afriky. Ikdyž má slibně rozběhnutou kariéru, kolem sebe spoustu přátel a ke spokojenosti ji takříkajíc nic nechybí, tak všechno odkládá a vydává se za novým dobrodružstvím.
Catherine McKenzieová, autorka prozatím tří románů, z nichž se právě Zapomenutá dočkala českého překladu, nám dává jasně najevo už od začátku, že umí psát. Věřím, že stejně jako tento román jsou i ostatní tak čtivé, pohodové a září z nich ten správný duch příběhů, který Vás pohltí a nepustí.
Vždy je dobré psát o tom, co je Vám nejbližší a čemu rozumíte. Tak to je i s touto autorkou a s tímto dílem. Máme se tak možnost seznámit s Emmou, která pracuje jako právnička známé firmy. Bohužel poté, co se v cizí zemi zdrží díky zemětřesení místo měsíce půl roku, tak zjišťuje, že ve svém původním světě, kde si byla jistá vším, neexistuje. Je považována za pohřešovanou a následně za mrtvou. Z této situace se odvíjí celý příběh a udává mu ten správný směr.
S hlavní hrdinkou prožíváme životní zhroucení, kdy je připravena o celý svůj majetek, byt, přítele a práci. V této chvíli začíná nový život nejen Emmě. Ráda by se opět vrátila do starých kolejí, ale hryže ji to druhé Já, které touží po něčem novém, lepším. Díky právnickému případu, kde se ukazuje, že autorka svému oboru holduje a rozumí, se celá situace obrací a dostavuje se konečně to uvědomění. Stejně jako Emma můžeme zjistit, že ti praví přátelé nás i v těch nejhorších situacích neopouštějí a stojí vždy při nás.
Příběh, který nám předkládá nic netušící možnosti nového začátku, nového pojetí života. Jedná se stále o to samé, ale situace je přesto jiná a díky pouhým několika málo okolnostem můžeme zjistit, že i ta nejlepší práce, i ten nejskvělejší přítel pro nás nemusí být tím pravým. Stejně jako nám, tak i Emmě začíná docházet, kdo je v jejím světě na správném místě. Je nám dopřán příběh, který je krásný a místy i úsměvný. Autorce se podařilo do děje zasadit nejen špetku humoru, ale i tu správnou romantiku, bez které by to v tomto případě nebylo to pravé. Ikdyž hned na začátku nám je jasné, jak to celé dopadne, tak díky vypravěčskému umu se musíme nedočkavě sunout dál, abychom se přeci jen ujistili, že jsme to celé předpověděli správně.
Styl psaní je, jak už jsem psala výše, velice čtivý. Žádné složité obraty, které by nás mohly zmást. Autorka prolíná přítomnost s minulostí téměř v každé kapitole. Děj utváří pomocí vzpomínek, vnitřních monologů a úderných dialogů, které dávají příběhu tu správnou rychlost. Není čas se nad ničím pozastavovat, je čas číst. Až na konci celé knihy Vám může dojít, jak skvělé dílo jste právě přečetli a co Vám všechno dalo.
Román Zapomenutá bych zařadila mezi společenské romány, které jsou věnovány spíše ženám. Dokáže je správně namotivovat, vyladit úsměv na tváři i se zamyslet. Shrnutě řečeno skvělé dílo, které stojí za to! Víc takových :-)

1 17.01.2013

Pokračování s tvrdohlavou Rachel Morganovou je tu. Ze začátku možná maličko táhlé a nudnější, ale pak se to rozjelo a dle mého názoru to mělo lepší spád než díl první. Hlavní postavy zůstavají stejné, takže nejsme ochuzeni ani o mrtvou nemrtvou upírku Ivy, o skřítka Jenkse a nakonec i o docela vychytralého démona. Možná je v tomto díle přidáno více erotických scén, ale není to naškodu. Naopak je to možná oživení celé knihy. Nu, jsem zvědavá na díl třetí.

17.01.2013

Fantasy dílo, které má rychlost, spád, erotický a syrový náboj. První kniha, kterou jsem od této autorky četla a určitě nebude poslední. Hlavní hrdinka, mladičká Tina Salo, která je zakotvená mezi mrtvými a nemrtvými. Schopnosti má upíra, ale má možnosti žít i jako člověk - pod sluncem,s jídlem a pitím lidem vlastním. Dostává se ji nelehkého úkolu, a to vystopování vraha několika obětí. Na pomoc ji je doporučen německý upír, zabiják, který má jistě nespočet fanynek - dokud nevystrčí ty svý tesáky. Dílo, které je protkáno rychleplynoucími dialogy se čte skoro samo. Byla jsem upozorněna na výskyt sexu a hrubých výrazů, ale popravdě to nebylo tak strašné. Řekla bych, že se to dalo unést :o) Maličko jsem se sice občas ztrácela mezi ostatními postavami, ale řekla bych, že to bylo spíše rychlostí mého čtení a tím, že se jich tam vyskytovalo na můj vkus možná až moc. To, co jsem si myslela, že bude vyřešeno, tak nebylo, tak snad se dočkám v dalším díle.

2 16.01.2013