Rup komentáře u knih
Autorovi zjevně chybí "básnické střevo". Proti Němcové nebo Erbenovi hodně chabé.
Vždy zhltnu na posezení a Zemanův film je také skvělý. Doporučuji.
Tragédie obsahově i stylisticky. Ten člověk neumí psát. Raději se podívejte na film.
I já Feuchtwangera rád, leč... Jak jsem si pošušňával nad romány Židovská válka, Goya, Židovka z Toleda, etc., i pro solidní překlad, pak zde mi čtení překladatelé absolutně znechutili. Snad se teprve učili, snad jen propůjčili svá jména nějakému elévovi, snad postavení Merkuru v šestém domu zapříčinilo, že je totálně zpackaný. Jinak si nedovedu vysvětlit, že titíž přeložili i výše zmíněné. Již kdysi dávno jsem měl tu čest, ovšem nedočetl jsem. Nyní se zadařilo, ale bylo to utrpení.
Čekáte-li napětí, vtip, pointu, čekáte marně. Plytké, nudné, nezáživné. Kultura slova českého překladu, jak už je zvykem, prachmizerná. S bídou podprůměr.
Jestliže Tichou hrůzu lze považovat přinejmenším za jednu z nejlepších antologií mystérií a hororů, pak tuto sbírku lze považovat už jen za hrůzu. Vskutku nepovedené.
Literárně - odpad. Překlad - otrocký. Obsahově - plagiát. Bohužel už mi všichni ti literární zločinci splývají, takže na konkrétní dílko ukázat nedovedu, nicméně jsem něco takového již četl nebo viděl, ovšem určitě v lepším vydání. Pro mě ztráta času.
Musím říct, že román mou pozornost opravdu zaujal, a to už je při mé dementní stařecké roztěkanosti co říct. I jsem se mnohokrát zasmál. Na druhou stranu mně poněkud, poněkud velmi, asociuje Irvingův Svět podle Garpa. A je mi smutno ze zjištění, že leckdo (viz komentáře níže) považuje knihu za oddechovku :-( Jak už nám sdělil Lukian, a zprostředkovaně V+W ve hře Osel a stín: „Abdérští se velmi nasmáli, aniž by se jakkoli změnili.“ Dávám plný počet a doporučuju.
Téměř do puntíku souhlasím s Marbo, viz níže. Navíc mi připadá, jako by autor ještě neměl vytříbený styl, ani jazyk.
Jaksi jsem se ne a ne začíst, leč uznávám, že je chyba spíše na mé straně. Uznávám tedy a potvrzuji, že je příběh silný a skvěle napsaný. Ovšem nejvíc mě mrazí z vědomí, že se dějiny opakují... Doporučuji.
Velmi, velmi romantické a tragické, melancholické až dojemné. Hluboký zážitek z příběhu i formy. Krásné. Doporučuji všem.
Hlavní hrdinku nechtějí z různých důvodů přijmout na žádnou ze středních škol. Její ctižádostivá matka je ochotna pro její studium zaprodat, nejen svou, duši, ale i, nejen své, tělo. Historie křiváctví, podrazů, úplatků, zklamání i vášní, lásek a nadějí podaná s humorným nadhledem. Ano, takoví jsme byli, jsme a ještě dlouho budem. Některé věty jsou, pravda, poněkud krkolomné, leč dokážete-li si zapamatovat alespoň několik slov po sobě jdoucích, smysl dávají. Za mě plný počet a doporučuji.
Ačkoli drsně, přesto velmi dobře napsaný popis rozpadu osobnosti díky drogové závislosti. Osobně feťáky neodsuzuji, považuji je za oběti vhozené do bezvýchodného labyrintu. A nikde žádná Ariadna, jež by jim dala svou červenou nit. Zločinci jsou výrobci a dealeři. Co se týče paralely s knihou My děti ze stanice ZOO, obávám se, že by u nás, za v ní uvedenou výchovnou metodu, byli zavřeni rodiče: omezování osobní svobody, týrání dětí, atd. Stát i různé skupiny bijící se za lidská práva a osobní svobody především pro zločince, by zajisté našli dostatek vhodných paragrafů. Pro mě je kniha špica.
Souhlasím se všemi, kdož tvrdí, že se jedná o jednu z nejlepších, či vůbec nejlepší, antologii hororu. Samozřejmě se zde najdou i slabší kousky, ovšem to může být u každé povídky jen subjektivní názor.
Pozastavím se u Kuttnerovy povídky „Byl to démon“. Pro mě se jedná spíš o velmi děsivou literaturu faktu, samozřejmě ve světě dětské fantazie - povídka o zneužívání dětí, stejně jako například Hopkinsonova povídka „Kde jsi, rytíři?“ ze sbírky „Hlas krve“.
Nebudu vyzdvihovat pro mě nejlepší, ale vezmu to z druhého konce. Dle mého nejslabší: „Muž s kožešinovým límcem“, „Drzoun“, „Muž, který zmizel“.
Také čtenáře důrazně varuji před zhlédnutím anotací u jednotlivých povídek. Spolehlivě vám četbu znechutí prozrazením pointy.
Smysl přebalu s kolejemi a tramvají mi uniká, ale to je vedlejší. Velmi dobře napsaná psychologická analýza přerodu uťápnutého, vystrašeného človíčka, byť pohříchu nikoli zbytečně, v sebevědomého člena pronásledované komunity, kráčejícího důstojně na smrt. Pitoreskní podobenství tragické doby.
Erotiky požehnaně, ale lásku tady nehledejte, byla by to zbytečná námaha. Mám postavené priority poněkud jinak.
Jen dvě malé výtky: Celá série mi připomíná scénář k PC hře, především ohraničení území bez náznaku jakékoli vnější společnosti. Za druhé happy end, ten si mohla odpustit, leč publikum si to žádá, že. Ještě vlastně třetí, už jsem zmínil, pár nelogičností. Přes tyto drobnosti považuji celou sérii za velmi povedenou, skvěle napsanou i výborně přeloženou. Vzdávám hold.
Povídání jako z obrázkového kalendáře pro lid selský i dělný, pro zábavu i poučení sestavený, v řeči poetické, veršem vázaným, poetou slovutným vyhotovený. Umné a hezké.
Ono je to spíše smutné, bo jestli se něco změnilo, pak k lepšímu to není.
Má vše, co má správný dobrodružný příběh mít: švih, vtip, lásku, akci, bitky i bitvy, odvahu, čest, fantazii... Všichni ti soudobí upíři, vlkodlaci a jiné příšery, včetně jejich autorů mu nesahají ani po kotníky.