Roubas komentáře u knih
Čekal jsem mnohem víc. Když potlačím očekávání, musím uznat, že kniha odsýpá sama, není problém se začíst a dostat se do kulis Londýnských gangů, ale to je asi tak všechno. Polemika o vině a nevině, mezerách v justičních systémech, výši trestů bude vždycky aktuální. Je to systém vytvořený lidmi, ač je vnímán jako nějaká objektivní jistota, každý jedinec vnímá podobné otázky jinak a hlavně, jinak na ně odpovídá. Je málo vachrlatějších pojmů než spravedlnost. Tahle kniha bohužel nepřináší do tématu nic nového, nezůstane čtenáři v hlavě na dlouhý čas a bohužel vyšumí stejně rychle, jako tisíce podobných soudních procesů. Skutečnost bývá jen jedna, je to slet událostí. Problémem bývá ji dokázat.
Z tohohle bude moje srdcovka. Naprostá slast. Možná rok mi nic takhle nesedlo. Možná dýl.
Bohužel cena odpovídající dvěma panákům whisky nedlouho po vydání dává tušit, že se na další cestu s C.W. Sughruem český čtenář nevydá.
V doslovu je řečeno vše v pár slovech: Crumleyho nečtete kvůli zápletce...čtete ho pro jeho postoj psance.
Z Temného léta sálají ingredience, které mám rád jak v knihách, tak filmech. Parta kluků, nekonečné léto, svoboda a nějaká ta záhada. Seznamovačka je dlouhá, důkladná, ale i tak bych ji pokrátil. Postupem času se s postavami ztotožníte a budou se vám opouštět jen těžko. Hororové scény tu, alespoň za mě, nehrají prim, jelikož strach s nimi u většiny čtenářů asi nepřijde. Jde o přátelství, dobrodružství, soudržnost a vzájemnou pomoc. Jediné co mě trochu zarazilo, byla odvaha celé party, kdy se hlavní postavy v situacích, kdy jim jde opravdu o život, chovají, jako kdyby zrovna jen tak z nudy hráli na schovávanou.
Lars zase válí. Co se detektivní zápletky týče, je tohle možná nejpoctivější díl.
K té jeho práci soukromého očka toho ani moc nepotřebuje. Panáka, štěstí, náhodu i smůlu, pěsti a sešívačku.
Obrácená strana zápletky, ale i tak stejné schéma a stejná kvalita. Kouzelné kulisy ostrovů, starý zločin, pátrání fotka po fotce, článek po článku a rozhovory s lidmi, prostě to, co pro mě dělá literární bádání po pravdě atraktivní. Snad to jen na konci střihnout o něco dřív.
Výborně zvládnuté psychologické drama obracející z několika stran problematiku potomka a pachatele zároveň. Jednoznačně v každém, kdo se dostane na konec probudí otázku, co bych dělal já. To si asi můžeme říkat všichni, ale realita by nám nakopala prdel a snad se ani nikdy u nikoho nedostaví. Nejvíce bych vyzdvihnul gradaci, postupné odkrývání temných historek, motivů a náznaků, a vypravěče Paula, který se umí dostat pod kůži už jen tím, že některé jeho myšlenky jsou řekněme "společensky nepřijatelné", na druhou stranu se přistihnete, že s ním souhlasíte a nevíte, jestli se máte stydět nebo si rázně říct "No a co!". Trošku mi na konci haprovala proveditelnost určitých skutků a tím i malinko logika, ale to se v literárních vodách beletrie u takhle dobře zvládnutých příběhů odpouští.
Strohý styl kvituju v každé knize. Případ Collini je rozhodně společensky, zvlášť v Německu soudě podle dodatku, příběhem potřebným. Němci si tu nacistickou jizvu ponesou ještě hodně dlouho. Možná, že je to dlouho, ale ta rána ještě pořád hnisá a hnisat bude. Každého určitě někdy napadlo, že oko za oko a kulka za kulku, v některých případech prostě má něco do sebe.
Stejně jako v Živlu autorka výborně balancuje mezi humorem, napětím a dramatem. Někdy dokonce jen na několika řádkách. Zápletka je zajímavá, prostředí originální, ale největší předností jsou zajímavé figurky, jejich neuvěřitelně barvitý popis a charaktery. Živel to není, bohužel, ale i tak je Kiddová nevšední úkaz s obrovským talentem. Po další knize opět skočím.
Žrádlo. Chvíli trvalo, než jsem se začetl, mluva a jazyk jde ruku v ruce s rokem a dějištěm příběhu. Je úžasný, jak si autor vyhrál právě s reáliemi a detaily. Příběh jako takový ale v žádném případě není pozadu. Vrstevnatý děj, který není detektivkou v pravém slova smyslu jako spíše historickým románem o zločinu ze všech možných stran. Naprosto skvělá ústřední dvojice, ranař s dřevěnou rukou, nasáklý režnou a právník ztělesňující alespoň v rámci justičního systému zcela nadčasovou racionalitu. Možná, že toho hnusu, nemocí a beznaděje bylo chvílemi až moc. Sem tam jsem si řekl, že je to na efekt. Ale co, tu dobu těžko poznám líp než autor.
Ten příběh se do mě zažral jako do Wingeho tubera.
Čtenářsky přístupnější než ...s duší beadníka, ale pořád si udržující vysokou kvalitu. Útlá knížka pojednávající o vykoupení z mužské ješitnosti ve věku, kdy už je lepší sekat latinu, a ne si myslet, že mi život leží u nohou, protože činy před čtyřicítkou mají zpravidla horší dopad než ty ve dvaceti, o špatných mužských vzorech a i o tom, že domov v podobě skvělé ženy je něco, čeho si chlap musí vážit a starat se. Vzpomněl jsem si na Dobrého Willa Huntinga a mentorování starším, sečtělým mužem, ale Irovský v příběhu uhnul někam, kam bych to nikdy nečekal a to se mi líbí. Líbí se mi, že když se v knize nabízela sentimentální chvíle, přistála na papír nějaká hláška. Popichování do Mandrage, Lunetic, nebo Helenky Vondráčkové je k nezaplacení.
Díky Parkerovi začnu číst westerny. Appaloosa je výborná jednohubka s bohatým dějem, skvělými postavami, strohými dialogy a s motivem správňáckého mužského přátelství na život a na smrt. Víc si od těch cca 160 stran nejde přát.
Důstojné pokračování Zloby se vším, co dělá tuhle sérii kvalitní a konzistentní. Jen tak nějak pořád čekám, kdy se v Hunterovi probudí nějaká bestie, kousek pudu, agrese nebo něco, co ho dostane z té racionální, svědomité, klidné škatulky a on mi to ne a ne dopřát. Nezbývá než číst dál, protože tahle série neztrácí na atraktivitě, ba naopak.
Pokud máte rádi desky, muziku, detektivky, kočky, hezký holky, někdy jste něco sbírali, nebo alespoň jedno z toho, budete u tohohle románu vrnět blahem. Je to precizní jak z hlediska formy, zápletky a zvratů, přes smrtelné hrdiny, od začátku do konce. S Nevadou by asi pátral rád každý chlap.
Chlapi šetřící slovy posedávají na verandě salónu. Místo žvástů raději střílejí, ale ne bezdůvodně, pádí se po odpovědích proč a kdy můžou, kdy se to hodí a kdy už na to asi "zákon" není. Na těch pár stran dějově bohatý western, který mě dialogy, prostředím a absencí zbytečných keců potěšil, jako dlouho nic. Tohle je radost číst.
Rozhodně zajímavý vhled do jednoho zcela nepochopitelného případu plného odporných lžích, který vyvrcholil masakrem. Možná bych v některých místech trochu více přitlačil na pilu, na druhou stranu tenhle typ knih vyžaduje žurnalistický chlad a odstup. Zrovna se dočítám, že ten pán je už na svobodě. Něco je vážně špatně.
Perla. Vynikající styl, podmanivá zápletka, odpovídající rozuzlení, tajemno, film a spousta nepodbízejících se názorů a postojů k životu, zejména k tomu, jak to z něj pořádně vymačkat. Ta přitažlivá žena, co to napsala, je ďábel.
10/10
Achjo. Hodně jsem se na Trhlinu těšil, protože jsem si říkal, že málokterý příběh mi může víc sednout (trocha horor, "reálné" pozadí atd.), ale nebylo to úplně ono. Ta seznamovačka s úvodem, je hrozně dlouhá. Chápu, je to třeba, ale já mám rád, když si knihu užívám od začátku dokonce a nemusím se prokousávat 70% knihy k něčemu, co za to stojí. Konečná třetina byla vtahující, napínavá a chvílemi i poměrně děsivá, na druhou stranu jsem se nemohl zbavit pocitu, že by Igorovi jedna mezi oči hrozně slušela. Je problém, když vás vypravěč a hlavní postava bytostně sere.
Carter je ďábel, čtu ho roky a snad jen jednou jsem pocítil lehké zklamání. Ti co ho čtou, přesně ví, čeho se jim dostane, protože tahle série nepolevuje, standardy se nemění a pořád je to pekelná jízda. To, že ani u devátého dílu tenhle chlápek neztrácí dech je skvělé a doufám, že Hunter ještě pár těch zlosynů hrající si na Bohy přechytračí, a pošle do chládku.
Tohle je přesně čtení po dlouhym a únavnym dni, který vykouzlí úsměv na tváři. Není třeba přemýšlet, jen si užívat hlášky, Larsův cynickej pohled na svět, kde ale občas zasvítí notná dávka lidskosti, jednoduchou zápletku, občas nějakej ten upravenej ciferník a odkaz na film, co všichni známe. Doufám, že z Larse, i když mu je už přes čtyřicet, vyždímá autor co se dá, protože jak po druhym, tak třetim dílu, jsem skočil hned jak byl na pultech a zbytek odsunul na neurčito.
(SPOILER) Nadčasové, podmanivé, strhující, děsivé, odporné a zlé. Tahle kniha nepopisuje nic víc než čiré Zlo, které člověk je schopen stvořit, uctívat a udržovat pro pocit moci. Potvrzuje fakt, že moc je nejsilnější drogou současnosti, která hýbe světem.
Dějiny je třeba chránit, udržovat na papíře i v mysli, protože lepší poučku do budoucna nenajdeme. Orwell s neuvěřitelnou přesností tušil, kam se společnost ubírá. Naše země svého Velké bratra měla a proto se stále divím, že se ještě všechny třešně nerozšlapali na kaši.
Čirá bezmoc ze zmíněného vymazání všeho. Člověk nemůže nic předat, nic vytvořit, v něco sám věřit, někým být. Lidský duch zašlapán do země. Osud horší než smrt.
"Může se jim poskytnout intelektuální svoboda, protože nemají intelekt." Fuj.