Roselunda 1928 komentáře u knih

Na co slova nestačí se četlo velice příjemně. Dopisy ztraceným jsem předtím nečetla, ale vše zapadalo do sebe a dalo se snadno pochopit.
Rev byl postava, se kterou se dalo snadno soucítit, jeho příběh vyvolal emoce a jeho charakter si prošel vývojem. Líbil se mi vývoj konfrontací s jeho otcem a jeho vnitřní prožívání.
Bohužel, Emma mi byla docela nesympatická a její příběh s tím Revovým moc nesouzněl - velkou část knihy jsem měla silný pocit roztříštěnosti a nevyváženosti. Dějová linka s Ethanem po dle mého gusta potřebovala trochu plynulejší vývoj, vyvrcholení na mě bylo dost uspěchané a náhlé. Přemýšlím, zda by příběh nebyl silnější, kdyby se více zaměřil na Reva. Rozumím, kam autorka Emminou linkou mířila, ale nemyslím, že to bylo úplně povedené.
Nemohu za sebe říct, že by to ve mně vyvolalo slibovaný "boom efect", nicméně počtení zajímavé s netypickou a docela vydařeně zpracovanou tematikou. Hodně se mi líbily vedlejší postavy, zejména Matthew, který by si zasloužil více prostoru, a Revovi adoptivní rodiče, které by chtěl za rodiče každý. Jen teda škoda Emmy, která byla poměrně nevyzrálá a její linka oproti Revově působila docela slabě.
3,5 *

2 05.12.2020

Bravurně napsané. Autorce se podařilo ukázat Straneovu nezdravou osobnost, veškerou manipulaci a všechno špatné na jejich vztahu, a zároveň jsem všechno viděla Vanessinýma očima a naprosto rozuměla jejím citům a prožívání. Střídání roků 2000 a 2017 umožňuje houstnutí atmosféry a postupné odhalování pravdy. Psychický vývoj postav byl perfektní - postava Vanessy nádherně stárla, ich forma v průběhu let ukazovala její vnitřní proměnu z dívenky v ženu. Některé scény na mě, přiznám se, byly trochu moc, ale genialita a myšlenka této knihy se nezapře.

5 28.10.2020

Po dlouhé době jsem narazila na příjemné, čtivě napsané Young Adult s myšlenkou, která ve mně ještě nějakou dobu rezonovala. Přečteno během dvou dní.

4 13.08.2020

Nevím, jestli byl příběh mnou úplně pochopen, nicméně nečetl se špatně a konec mě zasáhl.

1 13.08.2020

Po dlouhé době od setkání se seriálovým zpracováním BBC jsem se odhodlala i ke knižní předloze, a jsem za to neskutečně vděčná. Neskutečně čtivé - tímto dílem jsem profičela za jeden den. Má svoji nezapomenutelnou atmosféru, narozdíl od Jane Austenové méně nablýskané a takové syrovější, ale zároveň ne tak ufňukané jako Jana Eyrová. Margaret pro mě byla úžasná hlavní hrdinka, neskutečně jsem se do ní vžila, a pan Thorton - moje nová knižní láska. Elizabeth Gaskellová by měla být stejně vyzdvihovaná jako její spolupisatelky sestry Bronteovy a Jana Austenová - toto její dílo je nezapomenutelné a obsahuje dost věcí k zamyšlení.

2 25.05.2019

Rozhodně bych neřekla, že to je nejslabší dílo Austenové. Sice se nečte úplně lehce, děj je trochu pomalejší a postavy někdy u strany 350 budete chtít uškrtit kvůli jejich zabedněnosti ale přesto, že jsem si říkala: "Tyjo, vždyť se tam jen chodí a mluví" mě kniha opravdu vtáhla a čtení jsem si užila. Austenová se opět vyřádila s charaktery - kolikrát jsem přemýšlela nad neodhadnutelným chováním sourozenců Crawfordových nebo nad prožíváním Edmunda - a krásně zpracovává jejich rozdílné morální hodnoty. Fanny sice nebyla zrovna nejvýraznější postava, ale zamilovala jsem si ji. Nesmím taky zapomenout na typický krásný jazyk a povedený překlad Evy Kondrysové. Celkově se mi Mansfieldské panství líbilo snad více než Rozum a cit. Nenechte se ovlivnit obecnými předsudky a dejte tomuto dílku šanci - pro mě to bylo příjemným pohlazením na duši.

2 28.03.2019

Nečte se úplně špatně, nenáročné, na vymytí mozku fajn. Jako pokračování série docela slušné, vůbec mi nevadilo zdlouhavých tři sta stran o věznění Mare, postavy jsou docela zajímavě, barevně vykresleny... neoslní, ale neurazí :)

1 11.03.2019

Může obsahovat spoilery!
Mám trochu rozporuplné pocity. Dostala jsem asi něco jiného, než jsem čekala...
Začátek se mi vůbec nelíbil. Nesedla mi Janina impulsivita a přecházení z jednoho typu extrémního chování do druhého, nevěřila jsem černobílé nenávisti rodiny Reedových, pana Blocklehursta a dalších k Janě, celé mi to přišlo příliš násilné a nepřirozené, jak jazyk (moc se mi nelíbil překlad pana Poláka, nehledě na to, že vydání z roku 2013 obsahuje velkou spoustu pravopisných a typografických chyb), tak jednání a projevy postav, hlavně když pronášely nějaké nesmírně moudré a osvěcující repliky... takhle jsem nevěřila ani smrti Heleny. Nic ve mně nevzbudilo větší reakci než úšklebek.
Jakmile Jana dospěla a odešla z Lowoodu, dílo se mi začalo líbit více. Jenže nastal problém. Pan Rochester a jeho sobecké a mnohdy nelogické činy. Vždy, když se mi začal zamlouvat, se najednou stala nějaká věc, u které jsem kroutila hlavou (odhalení jeho ženy) nebo mi přišla jednoduše směšná (cikánka...). Nějaký vztah k dílu jsem si vybudovala až v poslední části, kdy Jana opustí Thornfield. Zde se mi už jazyk nezdál tak krkolomný a věci na zamyšlení zde byly podané méně přímo, což mi vyhovovalo. A konec, ten mě velmi potěšil, ten se mi četl asi nejlépe, a ne proto, že už jsem knihu mohla odložit.
Do příběhu jsem se začetla, i když ne úplně snadno, a podává hezké zamyšlení o podstatě lásky a poslání, takže nakonec jsem se rozhodla dát necelé čtyři hvězdičky. Nicméně, v budoucnu se k tomu nejspíš vrátím a uvidíme, co budu říkat s odstupem.

1 12.02.2019

První povídky byly trochu slabší než z první knihy, ale poslední tři včetně epilogu mě okouzlily. Příběhy se dobře čtou, moc se mi líbily detaily jako nářečí trpaslíků, celkově mám opravdu dobrý pocit a těším se na další knihy.

Ale Yennefer a Marigolda bych občas vylískala... XD

3 14.01.2019

Četla jsem už podobná dílka a tohle mezi nimi nezazářilo nějak výrazně. Jenže já se u toho tak bavila! Sice nerozumím tomu, jak jsem si zrovna já mohla tak krásně odpočinout u zabíjení roztodivných příšer, nicméně díky těmto povídkám jsem nádherně unikla realitě a relaxovala jako dlouho ne. Svět Zaklínače se mi moc líbí, líbil se mi i jazyk, jakým byly příběhy napsané, učarovala mi inspirace klasickými pohádkami. Na další návrat k sérii se moc těším a doufám, že tam časem padne i pět hvězdiček :)

4 09.01.2019

Tohle kdyby si přečetl každý mladý člověk s otevřenou myslí, svět by vypadal úplně jinak. Bylo to perfektní. Přesně tohle církev u nás potřebuje, probudit se a něco dělat... Jsem opravdu vděčná, že tato kniha spatřila světlo světa. A já jdu vstát od počítače a žít :)

4 26.12.2018

Nádherná zamyšlení. Neskutečně moudré a oči otvírající dílo. Řekla bych, že povinnost pro každého biřmovance.

2 26.12.2018

Miloučké. Čtení jsem si užila, kniha má svůj nesmazatelný nádech.

6 09.12.2018

Už mě to nebavilo tak jako před nějakou dobou předchozí díly, ale na vymytí hlavy perfektní.

1 09.12.2018

Napsáno nádherným jazykem, nicméně jsem nepochopila, co tím chtěl básník říci...

1 07.10.2018

Líbily se mi neotřelé charaktery a humor, některé věci byly k zamyšlení, nicméně zásadně nesouhlasím s myšlenkou knihy. Willovo řešení mi vůbec nepřišlo správné, nenašla jsem úhel pohledu, z kterého bych to mohla vidět tak jako on, možná proto, že nejsem v jeho situaci. A ano, brečela jsem u konce, nicméně ne dojetím, ale vztekem.

04.06.2018

Porušila jsem svou zásadu - první jsem se koukla na film. A musím říct, že kdybych to udělala naopak, tak si ho vůbec neužiju. Film je totiž znatelně upravný a o dost zkrácený. A musím říct, že mi to přišlo uvěřitelnější. Ke knize - v názorech propagovaných v tom příběhu se nebudu piplat, líbila se mi forma dopisů, četlo se mi to překvapivě dobře, rychle jsem se vžila do příběhu i postav. Po nějaké době ale děj začal být natahovaný, místy lehce repetivní a milý příběh mě pomalu přestával bavit. Už v polovině jsem si říkala, co se tam ještě bude dít? Takže za tři.

12.04.2018

Nejspíš nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Nějak nemůžu pořádně popsat moje pocity z ní - překvapivě čtivé i přes množství dobových pojmů, nádherně vyvedené charaktery, zajímavý děj... občasná patetičnost je úsměvná, ale hlavní je neskutečně inspirující příběh síly víry, lásky a odpuštění. Obsahuje tolik věcí k zamyšlení - Viniciova proměna, Lygiino odhodlání, vůbec Chilón sám o sobě, pro mě jedna z nejzajímavějších postav Petronius, a to je jen zlomek.
Kdybych měla vypsat všechno, co se mi během čtení mihlo hlavou, byla bych tu hodně dlouho. Teď už jen budu dumat nad tím, proč tu jde dát jen pět hvězdiček.

7 01.04.2018

Čtyři hvězdičky, protože musím udělat nějaký rozdíl mezi prvním dílem a tímto. Některé pasáže se mi četly obzvlášť těžce, nicméně poslední kapitola mě nechala s otevřenou pusou a těším se na Návrat krále.
Zajímavé, že nejvíce z všech postav jsem se vžila do Gluma...

2 01.04.2018

První díl se mi líbil, ale tohle bylo jedno velké CO? Úplně všechno tu bylo špatně. Charaktery nijaké, Eleanor je upjatá, Sabine prostě divná, Calla jako hlavní hrdinka, kromě toho, že byla úplně vyšinutá, neskutečně plochá a Dare se celou dobu tajnůstkářsky a smutně kouká... "Ještě není čas, Callo...". Jediný, koho jsem jakžtakž vzala na milost, byl otec Thomas, a ten se mi taky úplně nelíbil. Styl psaní... neskutečně zmatený, asi to byl záměr, ale mě vůbec nesedl a nijak jsem se v tom neorientovala (a ta jedna líbací scéna... Proooč? Ta byla tak děsná, až jsem to tu musela zmínit :D) a děj? Jedno velké W-T-F. NIC nedává smysl. Splácanina všeho dohromady, neuvěřitelné. Konec byl naprosto zcestný, snažil se napodobit konec Nocte, který mě tehdy fakt dostal, tohle ale bylo k smíchu. Celou chatrně vybudovanou knihu takhle ještě víc zabít na pár stránkách, to jsem ještě neviděla. Na poslední stránce snaha nalákat čtenáře na další díl, která se ale nejmíň u mě absolutně minula účinkem.
Jediné, co bych pochválila, je obálka, ta je docela fajn. Všechno je prostě špatně, jsem znechucená, zklamaná. Je to k smíchu, a to je u knihy s takovýmto tématem k pláči.