repli2dev komentáře u knih

Klasická Prattchetovská kniha s hlídkou a Elániem. Tentokrát analyzuje svobodu a její snahu o ochranu pomocí práva, obdiv k monarchům a monarchiím a vztah policejních složek k moci. A to pomocí detektivního příběhu v Ankmorporské hlídce.

5 17.04.2016

Oproti jiným Halíkovým knihám působí tato poněkud roztříštěně. Halík se v ní snaží spojovat spoustu postřehů ze současné společnosti, předchozích knih a dovést to do celkového souladu. Bohužel tato snaha vytváří problém neustálého zmiňování věcí, jejich spojení a přechodu k dalším.

Osobně tedy cítím v momentech syntézy chybí, přesvědčení o daných věcech (zřejmě způsobeno tím, že jsem nečetl všechny jeho knihy, ze kterých především čerpá).

Kniha je ovšem velmi silná v rozlišování světových věr, obzvláště těch, které jsou natolik nové, že je ještě nepovažujeme za víry (resp. jsou jistými substitucemi) a snaží se je nějakým způsobem kriticky promyslet a vztáhnout k již existujícím systémům. Tráví hodně času rozebíráním post postmoderny a post sekularismu a snaží se mu nastavit zrcadlo, které současný multikulturalismus poněkud postrádá.

3 17.04.2016

Klasicky napínavá kniha o tenké hranici mezi podvodníkem a manažerem, jehož zaměstnáním je distribuce ideí, u kterých si ale vlastně moc neuvědomuje jak dalekosáhle mohou tvarovat svět.

Napínavé od začátku do konce, vynikající gradace.

3 17.04.2016

Úplné pozorovatelské orgie. Tolik materiálu, ze kterého se dá pozorovat jak postavy pozorují a dochází ke svým „předsudkům“… někdy je to WTF, jindy je velmi subtilní, ale vždy hezky vylíčený.

Příběhu opravdu nelze vytknout, že by nebyl poutavý… přesto zvládla autorka ještě přidat jednu rovinu, ve které tomu celému dodává nadhled (ať už na vytváření předsudků, tak na vztahy lidi, různé charaktery a celkově celou dobou).

Pan Bennet měl můj soucit od prvního momentu… a pan Darcy jehož pověsti zrovna nepomáhalo, že nebyl extrovertní a schopen se začít z placu bavit s kýmkoliv…

3 17.04.2016

Mindfuck. Drogový (anti-utopistický) trip říznutý lingvistickým absurdnem… a celé dohromady to dává ještě poměrně dost smyslu až je to celé takové děsivé mrazivé.

Krémokracie, blby, furizol… A rozhlasová hra v podání Jiřího Škody přidá na atmosféře ještě pár stupínků.

3 17.04.2016

Příjemná a oddychová knížka s Mrakoplašem a Pratchettovou lehkou ironií vůči Faustovi, Tróje… a Peklo (a bezpečnostní školení) jsem si opravdu užil :D

3 17.04.2016

Zvláštní pohled na zeměplošský svět, který místy působí poněkud eklekticky v množství spojených námětů a přitom je i celkem koherentní, věcně filozoficko-satiricko-poetický.

"Teď už věděl, proč Vorbisovi, pokaždé když mluvil o Efebe, zšedla tvář vztekem a nenávistí a jeho hlas byl napjatý jako ocelový drát. Jestliže neexistovala žádná pravda, co zbývalo? A tihle ublábolení lidé trávili život tím, že podkopávali pilíře světa a neměli nic, čí by je nahradili, jen nejistotu..."

2 22.08.2016

Netradičně jsem četl první díl sérii s Toničkou až jako poslední ze všech, takže člověk vlastně vplul do obsahu jako do příjemného prequelu a užil si Toniččino stávání se Toničkou, objevování kouzla meta-myšlenek a pidimužíky.

A až u čtení tohoto dílu jsem si uvědomil, že Tonička je možná lehký autista... či jinak viděno dítě, které ze své neúprosné čisté logiky vlastně nikdy nevyrostla, jako se to stane (nám) ostatním lidem ;-)

2 26.05.2016

Kraťoučké zamyšlení/rozhovor na téma ekonomie postavené na modelech, problému špatných předpokladů (aneb lidé jednají racionálně, trhy stanovují spravedlivou cenu) a posedlosti čísly (například HDP).

Nic extrémně nového máte-li v dané oblasti alespoň trochu přehledu a dobré jako myšlenky hodné k zamyšlení… Osobně bych však čekal, že půjdou víc do hloubky, zajímalo by mě to, obzvlášť v oblastech, kterým rozumím víc (a které až kacířsky zjednodušili).

2 17.04.2016

Nesourodá knížka složená z víceméně dvou esejů. První z nich s lehkým humorným nadhledem (autor nejdříve neopomene definovat, co humor je a co není) rozebírá zánik civilizace římské a rozmach společnosti středověké jejímž prostředkem bylo olovo a pepř. V druhé části knihy potom postupně vysvětlí pět základních zákonů lidské blbosti, s příklady a neopomene spojit důsledky těchto zákonů s rozmachem a úpadkem společností.

Vtipná, krátká a poučná kniha, až mi bylo líto, že skončila tak rychle.

2 17.04.2016

Něco dost jiného než hlídka, ale stále to nepostrádá Pratchettův nadhled a neustále přítomnou lehkou (společenskou) satiru.

Sice je trochu těžké uvěřit, že by se tak malá holčička chovala těmito způsoby, ale i tak je to zábavné čtení :-)

2 17.04.2016

Velmi dobrá kniha, která dává dohromady neuvěřitelné množství poznatků na téma vývoje lidského vidění boha, který se neustále vyvíjí.

Spoustě lidem tato kniha bude určitě připadat jako neuvěřitelné kacířství, ale víceméně s tou knihou souhlasím, dává mi to smysl (například, že Starý zákon je prakticky jen pohledem na mezinárodní politiku Izraele a okolí).

Co se týče stylu, tak jazyk není zrovna nejčtivější, ale není ani extrémně formální. Celkově je kniha dost hutná a ke konci kapitol vždy trochu ztrácí tempo, ale nic co by se nedalo přežít.
Zajímavé čtení spolu s poněkud aktuálnější knihou Svět viděný z Řípu.

2 17.04.2016

Z první třetiny knížky to vypadá na poučné bajky ilustrující nějaký ekonomický princip, ale tak v po první „vraždě“ začnete dostávat podezření, že té knížce půjde o něco trochu jiného.

A jde, dokonce to na konci i celkem jasně přiznává. Prakticky celý zbytek knihy je satira na finanční politiku USA (samozřejmě pomocí bajek) a její snahu o neustálou inflační politiku (tzn. omílané „hlavně nesmí být deflace“), které podle autorů jiné cíle než hospodářský růst.

Knížka je napsaná velmi čtivě a čte se velmi pohodlně, plus za pasáže mapující bajku do reálií, i když člověk s průměrným přehledem o USA s tím taky nebude mít problém.

2 17.04.2016

Zajímavě podané vnitřní „dohody“ jak se chovat a dívat na svět i s pokusem zdůvodnit proč jsou správně (či lepší než jiné).

Podáno A. americkým způsobem, B. v mystickém hávu což trochu mě asi zbytečně rozptylovalo (a odmýšlel jsem si to), ale jinak příklady k věci byly dobré, protože velmi přesně umí asociovat poměrně širokou sortu vzpomínek na dané konkrétní situace.

2 17.04.2016

Zvláštní parafráze Kafky v období naprosto jiném, socialistickém, ale vlastně až podivně stejným…

Objevil jsem knihu díky krátké vsuvce v Gottlandu a vyhledal v knihovně, minimálně kvůli pasáži o tom co je to kafkárna, která je kouzelná svou sebereferenčnostní.

Lehce iritovaly některé příliš dlouhé popisné pasáže, kdy jsem občas nechápal proč je autor zařadil, ale vždy zapadly na správné místo.

2 17.04.2016

Vynikající výběr publikovaných what ifů doplněný o nové zodpovězené i pár nezodpovězených šílených dotazů. Můj oblíbený: „Jak by vypadal svět, kdyby každý člověk měl každý den 1% šanci stát se krocanem a naopak.“

Vcelku dobrý překlad, občas obohacený i o nějaké ty překladatelské poznámky.

2 17.04.2016

Když to pojmete jako oddechové čtení, ve kterém se na vás valí příliš mnoho faktů a nečekáte příliš od konce, tak kniha splní svůj účel :-)

2 17.04.2016

Popisuje hledání identity a smyslu člověka v prostředí, které je do nějaké míry omezené vlastními pravidly, neschopné se přes ně přenést.

Kniha je dobře a čtivě napsaná, fandil jsem hrdinovi až do poslední chvíle :-) Jen netuším, co si mám myslet o rabínovi, proč se choval tak, jak se choval?

1 17.04.2016

Kniha je to americká, ale je to na ní vidět opravdu jen místy, když se autor nechá sem tam unést a když používá už poněkud úsměvně jednoduchá přirovnání.

Oproti jiným knihám se nesnaží popisovat způsoby jak změnit své chování, které je prakticky jen důsledkem jistých našich vnitřních principů. Jde po principem, při čemž narušuje poměrně velkou a častou sadu předsudků – u kterých může být poměrně jednoduché se „kousnout“ a nedostat se přes ně… Bez jejich překonání, ale nelze moc dosáhnout lepší efektivity (= správnosti).

1 17.04.2016

Oproti Pýše a předsudku měla poněkud menší spád, zejména ze začátku, přesto jde o výbornou knihu plnou perfektních pozorování, vynikajících schopnosti zachytit lidský charakter z pohledu jiného člověka a to včetně průběhu vývoje.
Zároveň se autorce podařilo do celé knihy zakomponovat vkusně a lehce společenskou kritiku až lehké moralizování.

Dějově pak hlavní zápletka pojednává o „drogové“ (smyslové, pocitové,…) epizodě „osudového“ zamilování jedné mladé slečny. Děj knihy (autorka) pak polemizují, že samotný pocit není nic bez rozumu, který z něj může stvořit cit.

Nemůžu nepřidat pár perfektních hlášek: „Představa, že životní štěstí závisí výhradně od jediné osoby, je sice svůdná, ale neodpovídá to“, „Chudoba se zde neprojevovala v ničem než duchovní sféře, tam zato ale výrazně.“.

1 17.04.2016