Malí bohové

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Bruta je vyvolený. Jeho Bůh k němu promluvil, i když se momentálně nacházel ve vtělení želvy. Bruta je prostý mladík, neumí číst. neumí psát. Umí vypěstovat skvělé melouny. Jeho potřeby jsou velmi skrovné. Chce svrhnout mocnou a zkorumpovanou církev. Chce zabránit strašlivé náboženské válce. Chce zabránit bezpráví páchanému na filozofovi, který se odvážil tvrdit, že oproti všem církevním dogmatům Zeměplocha skutečně putuje vesmírem na hřbetě obrovské želvy, nejvíc by si však Bruta přál, aby si jeho Bůh místo něj vyvolil někoho jiného. Úžasná Zeměplocha, kniha 13., přeložil Jan Kantůrek....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/46_/464/zemeplocha-mali-bohove-464.jpg 4.5799
Série:

Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem (13.)

Orig. název:

Small Gods (1992)

Žánr:
Literatura světová, Humor, Fantasy
Vydáno:, Talpress
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (70)

Kniha Malí bohové

Přidat komentář
Mona-Amel
06. května

Touto knihou jsem se poprvé před mnoha lety setkala s Terry Pratchettem a toto setkání nelze nazvat jinak než láska na první přečtení. Terry si mě svým stylem psaní, humorem, uvažováním a vyprávěním zcela získal. Malí bohové - stejně jako všechny Terryho knihy - v sobě pod vrstvou suchého britského humoru ukrývají hluboké a závažné myšlenky a úvahy hodné filosofa - oboje však výborně vyvážené. Malá jednooká želva chytne za srdce, Bruta je úžasný, Vorbis je výborný zmetek a Didactylos je frajer!
A ŽELVA KRÁČÍ!

zuzana4291
03. dubna

Pro mě byla tato kniha z větší části velkým zklamáním. Začátek byl dobrý vč. autorova klasického humora. Ten se pak bohužel z větší části vytratil a byl to chvilkama chaotický a velmi nudný příběh. Má tam pár světlých chvilek, ale z mého pohledu jich moc není.

Alex.rrr
22. března

Po předchozím dílu se tato kniha nedá srovnávat. Ale rozhodně musím vyzdvihnout autorův humor, překrásně zapasovaný do tak ožehavého tématu. Jakákoliv církev by nemohla říct půl slova. Nicméně mě toto čtení moc nebavilo. Zasmála jsem se, ale nevtáhl mě příběh tak, jak bych čekala.

druzickaster
26. února

S hodnocením jsem čekal pár dní, než jsem to nějak uspořádal. Víc filozofie, než vtipu, ale pro mě velmi hodnotné čtení. Nádherně promyšlený svět bohů, jejich vztahu k lidem, k víře, k sobě samým. Fanatismus, překrucování faktů pro tu pravou a jedinou pravdu ve jménu boha, ve kterého už vlastně ani nevěříme. Om mě bavil, obzvláště ve formě želvy. Bruta obyčejný kluk, prostě takový rovný nenáročný človíček, asi až moc rovný, ale nakonec mu to vyšlo. Efebští filozofové v kontrastu k Omniáncům, prostě reálný svět zmenšený do plochozemě. Doporučuji a jde se na další díl.

Krukron
25. února

Je to opět zvláštní kousek série. Tahle se trochu vymyká klasickým Zeměplochám. Četla se mi zprvu "hůře"(myšleno nestandartně ne obtížně), protože má nějaké zvláštní jiné tempo..Je to asi těmi věcmi kolem náboženství a podobně. Celková atmosféra je něco mezi pouštními nomády a budhistickými mnichy a do toho kalolicismus?? No prostě změt zvláštností.. Ale je to jako s každým Pratchettem, ke konci zbude úsměv - někdy pravda trochu Zubatý :)

Omnis
17. února

Velmi zábavná kritika fungování církve. Malou želvičku si nejde nezamilovat a když přijde na scénu opravdový bůh Om, budete doufat, že jeho přikázání jen tak neskončí.

KMiriam
04. ledna

Překrásné čtení. S dobrotivým humorem, ale i typickou jízlivostí, pohlíží kriticky na všechny ideologie i náboženství, z nichž vyprchal život a staly se pouze zákony sevřenými totalitním řády, které hierarchicky nejvýše postavení lidé vždycky zneužijí a obrátí proti druhým.
Přesto právě v náboženstvích je nadále přítomno poselství, které stálo na jejich počátku. Stačí naslouchat. Naslouchat světu okolo i uvnitř, tam nakonec vždy promluví Bůh sám, zbavený podob, příkras a definic, ať už by se člověku "zjevil" skrze cokoli, třeba jen malou želvu. Postava Bruta, které se to "stane", Bruto, na nějž "promluví Bůh", odkrývá až kristovský pohled na život a svět, v němž je na prvním místě soucit s bližním, ať už je to kdokoli, kdekoli, za jakékoli situace a pevná, skuteční víra, která se nenechává zmást ani tisíci podbízejícími se bohy a bůžky tohoto ani jiného světa, natož lidmi, nenechá se zastrašit ani uplatit, a která poté, co prochází pochybami, relativizací všeho, včetně víry samé, aby se zbavila všech jistot které ji svazují s předmětností a to i vymezujících slov, přerůstá v bezejmennou sílu, která stála na počátku aby poukázala na to, že skutečný Bůh je v něčem úplně jiném. Je tam, kde člověk objeví sám sebe a své místo ve světě navzdory všemu a všem. Přes kritický pohled na církev považuji dílo jako hluboce spirituální, ne-li náboženské. Humorný tón zbavuje tuto závažnost pathosu a tím je kouzelně promlouvající snad ke každému.

jaroiva
19.12.2018

Tento díl Zeměplochy je na můj vkus příliš temný a depresivní. Podobně jako u Pyramid mi na něm vadí, že není zasazen do rámce nějaké série a visí si tak nějak plonkovně. Narozdíl od Pyramid jsem se ani tak nebavila co do humoru, spíš jsem vnímala jakousi beznaděj.
Proti Vědě na Zeměploše je to ale pořád ještě tak nějak ten starý dobrý Pratchett.
Nemůžu přesto říct, že bych si zrovna tuhle knížku nějak zvlášť užila. Dala bych tedy tak 2 a půl hvězdy.