Malí bohové

13.08.2018

Filozofické dílo protkané vtipem a nebo naopak? V tačátku je trochu těžší se do toho začíst, ale od poloviny to jde samo, ale jinak skvěle ukazuje Pratchett náboženství a vše o kolo něj.

23.06.2018

Pratchett je naprosto nepřekonatelný, jeho knihy mi vždy zlepší náladu.

05.06.2018

Přestože jsem to několikrát zkoušela a nakonec přečetla pět nebo šest knih, nedokázala jsem siru Terrymu přijít na chuť. Vtipy mi přišly trochu moc násilné a nadbytek přechodníků v českém překladu mě ničil. Usoudila jsem, že holt nejsem náctiletý kluk, čímžto pádem na mě kouzlo Zeměplochy neúčinkuje, smířila jsem se s tím a vcelku bez problému i naučila žít.
Jenže pak mi známý půjčil Small Gods s tím, že tohle je ale super a to si prostě musím (podtrženo, vytučněno) přečíst. Ale tak jo, koneckonců pokud není nic jiného po ruce, přečtu i návod na používání spreje na záchod.
Očekávání nemohla být nižší, nadšený úžas větší.
Smála jsem se hodně a smála jsem se nahlas.
Kouzlení se slovy, kouzlení s motivy, kouzlení s brilantní ironií a cynismem. Dějiny církví, víry, lidské i božské přirozenosti zpracované s takovou dávkou nadhledu a humoru, že to snad nemá obdoby. Magie Small Gods mě donutila naprosto přehodnotit postoj k Pratchettovi. Jedna z nejlepších knih letošního roku, jedna z nejlepších za hodně dlouhou dobu.

02.04.2018

Malí bohové se mi nijak zvláště nelíbili ani při prvním čtení někdy před 20 letech a při mém soukromém zeměplošském opakovaném maratónu to nebylo o moc lepší. Asi je to tím, že hlavní hrdina této knihy - obtloustlý prostý (a v závěru zmoudřelý) mladík Bruta mi nebyl nějak zvlášť sympatický. Nejdřív to byl přitroublý bulík zmanipulovaný odmalička bigotní babičkou k fanatickému omnianismu, a pak (ani nevíme jak) je z něj najednou osvícený multikulturně zaměřený vládce národa. Mnohem víc mne bavilo Efebe a jeho filozofové, z nichž někteří se baví rvačkama v hospodě kvůli paradigmatům a druzí stavěním všelijakých technických vylomenin ve stylu "dostatečně dlouhou pákou lze pohnout čímkoli, ale problém je s kvalitou těch pák... RUP!). No a velký strašlivý bůh Om v těle želvy je taky sympaťák, tedy než se z něj na konci stane klaďas. 70%

P.S. V průběhu čtení této knihy nám umřela i druhá půlka tandemu Pratchett/Kantůrek, takže toto čtení bylo částečně i vzpomínkou na toto báječné duo

15.02.2018

Jeden z nejlepších příběhů Zeměplochy..a želva kráčí!!! Těším se na další nejlepší :)

26.01.2018

Hluboká filozofie obalená do humorného kabátku, moc dobré čtivo.
Je úžasné, jak jsou jeho knihy současné. Pokud se zamyslíte nad tím co autor doopravdy píše a jaké nám předkládá otázky a jejich vysvětlení a za pomocí satyry a humoru ukazuje hluboké rány, které si sebou naše civilizace nese, nezbude vám než smeknout. Touha po moci za jakoukoliv cenu, fanatizmus, fundamentalismus, pokroucený rasismus, manipulace společenstvím za pomocí víry a útlaku si sebou neseme v současnosti, byli s námi v minulosti a jak to poslední dobou vypadá, budou s námi i v daleké budoucnosti.
Vynikající kniha, kterou jsem určitě nečetl naposledy.

19.01.2018

Želva vpřed!

Zatím jsem cca v polovině... Klasický Pratchettovsko-Kantůrkovský humor, občas nejde se nesmát (a to i na veřejnosti), ale téma je dost vážné. A i když je příběh stylizován do podoby inkvizice, je v něm velmi dobře vystižen fanatismus a hrůznost různých -ismů, se kterými máme historické zkušenosti, ať už přímé nebo zprostředkované - komunismus, nacismus, islám...
Jsem zvědav, jak se bude příběh dál vyvíjet.
---------------------
Dočteno. V závěru už toho humoru moc není (jasně, scéna s orlem nebo Kantůrkovo vysvětlení šachové terminologie... ;-) ), celkově zatím asi nejvážnější knížka z celé Zeměplošské série.
---------------------
Nechci spoilerovat, tak sem dám jen odkaz na článek, kde se vzal jeden z Pratchettových nápadů:
http://www.studentpoint.cz/2018/02/02/8-nejbizarnejsich-smrti-historii-lidstva/
Hned 1. případ. :-)

13.11.2017

Nekdo pise spatne knihy.Nekdo nekdy horsi a pak zase lepsi.Ale TP pise jen a jen skvele!!!Mali Bohove jsou toho dalsim dukazem!

06.08.2017

Malí bohové patřili k mým nejoblíbenějším pratchettovkám. Ovšem po třetím přečtení nevím, nevím... Rozhodně jsem se u této knihy neotřásala smíchem. Vlastně jsem se nezasmála ani jednou. Ovšem hluboké postřehy o víře, bozích a lidech jsem mnohdy musela číst několikrát za sebou, abych je vstřebala. Pratchett zde stvořil vůbec nejděsivějšího padoucha - inkvizitora Vorbise. Bruta je mladík poměrně nejistého věku, jednou je mu deset, poté osmnáct, následně padne zmínka, že do Citadely přišel ve dvanácti letech... Hm. A jako obvykle musím zmínit podivné chyby, kdy uvozovky mnohdy uvádějí běžný text, naopak přímá řeč je ohraničena ledabyle, jednou ano, jindy nikoli. Jedná se o závadu u Mistrových knih naprosto běžnou, přesto nepochopitelnou.
Mimochodem na zdůrazňovaného prosťáčka prokáže Bruta nezměrnou míru prozíravosti a inteligence (schopnosti přežít). Není to veselá kniha, ale je skvělá.

09.07.2017

Vtipná knížka, jako vždy od Terryho Pratchetta, a navíc spousta hlubokých a nadčasových myšlenek.

19.06.2017

Zpocatku me pribeh vubec nenadchl, prilis jsem jej nepochopil a tezko jsem se prokousaval. Od urciteho okamziku (cca 30.stranka) se srozumitelnost pro me velmi zvysila a konecne jsem si tohoto Prachetta mohl vychutnavat. Skok zhruba z 1hvezdy na 4hvezdy a z toho plyne vysledne hodnoceni.

25.05.2017

Loučení s Terrym Pratchettem, část... už nevím kolikátá. Ono je to jedno. Protože "a přece kráčí!" - Mimochodem, řekněte mi, kterou zeměplošskou linii máte nejradši (Mrakoplaše? Čarodějky? Elánia? Smrtě? Lu Tze? Toničku Bolavou? Zuzanu Stohelitskou?Vlahoše von Rosreth?) - a já vám povím, kterých sedm dílů si máte přečíst znovu... ☺️

10.04.2017

Zeměplocha tentokrát na vážné téma náboženského fanatismu a fundamentalismu. Ale vážné téma nevylučuje veselou knihu. Bavil jsem se, i když musím říct, že mezi top ten pratchettovky tenhle příběh asi nezařadím. Asi mi tam chybělo ještě trochu humoru navíc. Ale i tady platí, to co u všech ostatních knížek ze Zeměplochy, pořád jde o nadprůměr.

15.03.2017

Jedna z mých nejoblíbenějších Zeměploch.

10.01.2017

No to jsem se tlemila až jsem se za břicho popadala. Opravdu hlasitě se směju málo kdy u knihy ale tady to opravdu nešlo jinak.

04.12.2016

Třináctý příběh ze Zeměplochy patří k těm, které mám vůbec nejraději. Stále je to ten potrhlý svět uvnitř mysli Terryho Pratchetta, ve kterém se pro fór nejde daleko, jenomže tentokrát má kniha ještě jeden důležitý rozměr - je to totiž satira jako řemen. Ale nebojte se, nedělá si prostě nějakou jednoduchou legraci z náboženství a věřících, jde jí o celé lidstvo. Ne snad, že by se předchozí díly satiře vyhýbaly nebo že by se mi líbily o dost méně, ale tady je to všechno zkrátka a dobře namícháno v tom nejsprávnějším možném poměru.

31.08.2016

Má nejmilejší. Zábavná a mrazivá.

22.08.2016

Zvláštní pohled na zeměplošský svět, který místy působí poněkud eklekticky v množství spojených námětů a přitom je i celkem koherentní, věcně filozoficko-satiricko-poetický.

"Teď už věděl, proč Vorbisovi, pokaždé když mluvil o Efebe, zšedla tvář vztekem a nenávistí a jeho hlas byl napjatý jako ocelový drát. Jestliže neexistovala žádná pravda, co zbývalo? A tihle ublábolení lidé trávili život tím, že podkopávali pilíře světa a neměli nic, čí by je nahradili, jen nejistotu..."