Reacher komentáře u knih

Borci od Dvou lvů nám pomalu, ale jistě stárnou. Zbavení všech iluzí, unavení roky náročné služby táhnou svoji káru dál a o slovo se začínají hlásit vážné nemoci.
DD nám opět naservíroval vyšetřování vražd v přímém přenosu a musím napsat, že tato kniha je ještě lepší než ty předchozí. Děj se odvíjí rychlým tempem, není v něm moc zbytečných postav a vše je správně uvěřitelné.
Bez váhání dávám všech pět P :)

89 06.07.2019

Tak už došlo i na Tonyho. Jakoby nestačilo, že Mikovi zabili Terezu, teď ještě GIBS sebere jeho parťáka. Zpočátku se věci jeví absurdně, Miko by dal za kamaráda ruku do ohně, ale čím dál víc se případem soukromě zabývá, tím větší pochybnosti mu začínají hlodat v mysli.
Snaží se dělat i zdánlivě nemožné, aby přítele ochránil, ale zdá se, že věci se spíše zhoršují a šťastný konec se ztrácí v nedohlednu...
Další kniha od Martina Goffy dokazuje, že autor si umí udržet kvalitu, aniž by čtenáři nějak podkuřoval a navíc v nenápadných detailech dodává příběhu punc autentičnosti.

86 19.06.2021

Z Prahy přes Argentinu až do Chile. Miko na cestě pomsty, která je všechno možné, jen ne na efekt vystavěná a rádoby filmově líbivá. Jestliže jsem si myslel, že MG se nikdy nepodbízel čtenářům, tak u této knihy jsem si to uvědomil na plno. Příběh je plný zoufalství a beznaděje, hlavní hrdina tápe, nejen v cizojazyčném světě, ale i ve svém nitru a čtenář si najednou vůbec není jistý, jak tohle všechno skončí.
Co napsat na závěr? MG si udržel svojí kvalitu, i když to zkusil tentokrát trochu jinak. Jak jsem pochopil, ne každému to sedne, ale za mě spokojenost jako vždy.

84 19.06.2021

Nikdy jsem si nemyslel, že by v našem prohnilém malém rybníčku mohl vyrůst člověk jako je např. Corrado Cattani, nebo Stanislav Borowitz a podívejme, on tu jeden takový byl... Originální, poctivý a neúplatný Robert Šlachta. Člověk, který obětoval svému poslání téměř vše, bydlel na ubytovně, neoženil se a bojoval s krysami, které kontaminovaly téměř vše, čeho se jen dotkly.
Během čtení knihy se u mě střídaly různé pocity, od vzteku, nevolnosti a marnosti, aby to nakonec skončilo smutkem. Smutkem z toho, že zlo pravděpodobně zůstane nepotrestáno a že lidé jako je Robert nikdy nezvítězí v tom boji s větrnými mlýny...
Je dobře, že kniha mohla být napsána a mohla vyjít a je špatné, že krysy jsou tak sebejisté, že ani nepotřebují různými zákazy docílit umlčení takových novodobých hrdinů, jako je právě Robert. To určitě stojí za zamyšlení.

83 16.08.2020

Tak trochu jiná kniha, než Markovičův ,,Lovec přízraků". Forma rozhovoru ale vůbec není na škodu, jelikož když se umí člověk správně ptát, hodně se dozví. A pan Moravec to naštěstí umí moc dobře. Neznalý čtenář tak zjistí, jaký je rozdíl mezi operativcem a vyšetřovatelem, zběhlý si zase doplní info o známých případech a některých detektivech, kteří se na tom všem podíleli... Je to záživné, čtivé a je jen škoda, že kniha nemá o pár desítek stránek více.

82 29.12.2022

Většinou to chodí tak, že slavní vypravěči typu Ládi Menšíka, nebo Mirka Donutila sbírají zážitky druhých a pak je s velkou slávou předávají dál... To samé v podstatě udělal i Henri, ovšem s tím rozdílem, že ten surový základ si poctivě odžil a navíc v tom nejdrsnějším protředí své doby. Přes všechny pochybnosti o jeho pravdomluvnosti musím napsat, že stvořil úchvatné dílo, přinesl svědectví o nelidských podmínkách galejí, o autentické touze po svobodě, lidské odolnosti a neochotě se nechat pokořit. Motýlek, bible všech věčných útěkářů, je skvělé čtení do různých časů, buď se nechte inspirovat, nebo se zkrátka bavte jako jsem se bavil já....

82 26.12.2017

Mikův bývalý parťák unese dítě a je na cestě za svojí pomstou. Vzhledem k tomu, že byl policistou, ví jak se během toho vyhýbat dopadení. Je dostatečně inteligentní a obratný manipulátor a zřejmě dosáhne svého cíle.
Opět čtivá kniha, příběh se řítí do finále a čtenáře určitě nečeká žádná nuda. MG nezklamal a to znamená, že mohu knihu s klidným srdcem doporučit dále.

80 13.06.2021

Ríša a Hanzel? Proč ne, funguje jim to skvěle a špičkují se snad ještě lépe, než když pracovali v původních dvojicích.
Tentokrát nás vyšetřování zavede do místního starobince, kde dochází k podezřelým úmrtím zdejších klientů. Během této doby nám autor umožní setkání s tzv. "bílou lůzou", tedy konkrétně s dcerou dědy Vaculíka Ivicou a jejím manželem Romanem. Zvláště při jejich střetech se zbytkem rodiny je vidět ten rozdíl. Rozdíl v úrovni, ve vidění světa kolem sebe, rozdíl v úrovni sebereflexe. Jelikož tyto lidi člověk v životě nevyhledává, působí setkání s nimi, byť pouze na literární úrovni, jako pěst v obličeji...
Druhá linie příběhu, tedy Chozého cesta za pomstou, je poněkud upozaděná a dalo by se i napsat, že i trochu odfláknutá. To ale nic nemění na tom, že DD to i tentokrát zvládnul na výbornou.
Mé hodnocení pochopitelně nemůže být objektivní, neboť jsem již MISTROVI zcela propadl a s lehkým třasem a tikem v oku očekávám další případ pro partu z kanclu č. 141.

80 30.12.2019

Jedna z nejlepších knih žánru, společně s Malevilem.

80 25.12.2017

Netradiční, ale velmi podařený příběh od Martina Goffy o lidském zoufalství a pomstě. U nás do dluhových pastí spadlo mnoho lidí a ne všichni byli čítankové příklady jedinců, co si za vše mohli sami. Adam sice patří k lidem, kteří své finance zcela nezvládli vlastní vinou, ale to, že zde mohly a mohou fungovat firmy, jako např. románová Fair money, je ostuda státu a jeho představitelů. Nechali různé bezzkrupulózní hajzly, aby si vybudovali vlastní lichvářské podniky a byli slepí a hluší k lidskému neštěstí. Vlastně se vůbec divím, že masakrů v Adamově stylu nebylo víc...
Kniha je čtivá, a i když Adam není zrovna kladný hrdina, přál jsem mu, aby těm arogantním zmetkům dal co proto.
Martin Goffa opět nezklamal a dál nám dokazuje, že jeho knihy stojí zato, jak číst, tak i kupovat.

77 23.12.2020

Pro mě osobně je každá další Martinova kniha lepší a lepší. V tomto případě navíc i drsnější. Myslím si, že by Plaváčkovi slušelo i filmové zpracování. V knize nejsou žádná hluchá místa, poměrně rychle se čte a je z ní poznat, že autor se prací detektiva kdysi živil.

76 10.06.2021

Není to tak dobré jako když v příběhu vystupují moji oblíbenci Elvis a Joe, ale díky Maggie dostává další Craisův příběh novou dimenzi. Robert dokáže velmi poutavě a dojemně psát o psí duši a to tak, že kdybych doma žádného psa neměl, tak si hned jdu jednoho pořídit ☺️
Jeho nový hrdina Scott James se zotavuje ze zranění, která utrpěl ve službě a rozjíždí vlastní pátrání po vrazích, kteří zastřelili jeho parťačku. Dělá sice občas chyby, ale to ho jen vykresluje jako člověka z masa a kostí a ne jako amerického supermana, na kterého jsme už pomalu zvyklí z hollywoodských filmů. Na jeho misi ho doprovází fenka Maggie, která zase v Afghánistánu přišla o svého jediného přítele, mariňáka Peta. Oba se vzpamatovávají z traumat, která utrpěli a poměrně rychle k sobě nacházejí cestu.
Jedná se o velmi čtivou knihu a nemám problém ji doporučit všem milovníkům našich nejvěrnějších přátel a kvalitních thrillerů.

76 02.08.2020

Nemohu si pomoci, ale starší příběhy party vraždařů mně přijdou zajímavější. Možná je to i tím, že tenkrát byli všichni ještě v plné síle, poměry byly uvolněnější a DD psal lehkým perem.
Krom napínavého vyšetřování brutálních vražd mladých žen, příběhem protéká spousta piva a vodky, chlapi hláškují na všechny strany. Smyčka okolo vraha se postupně utahuje a je znát, že autor opravdu nemá v lásce různé papaláše a arogantní představitele různých tajných služeb.
V mém hodnocení hraje velkou roli i určitá nostalgie po starých časech a lidech, kteří v nich byli na vrcholu svých životů a profesí.
Rozhodně doporučuji.
P.S. Policista, kterého si vrah vybral, aby se mu přiznal, se jmenuje plk. JUDr. Josef Vachálek. Pan Vachálek je i jedním z týmu vyšetřovatelů, kteří lovili bestii Ondreje Riga. A byl též jeden ze dvou kriminalistů, které si povolali mocní, aby se podíleli na vyšetřování únosu Kováče mladšího.

76 22.05.2020

Přiznám se, že do Analfabetky se mi zpočátku moc nechtělo. Ale jakmile jsem přečetl prvních pár stránek, věděl jsem, že si s autorovým stylem budu rozumět. Příběh je vtipný, absurdně forrestgumpovský a poměrně svižně odsýpá. Co mně trochu vadilo bylo to, že pan Jonas až moc tlačí na pilu a "cpe" humor na každou stránku za každou cenu. Je to jako u lidí, vtipný a zábavný člověk by měl mít cit pro situaci a vědět kdy má být vtipný a kdy raději mlčet. Jakmile to ale nezvládá a střílí vtipy neustále kolem sebe, pak se stává spíše otravným... A přesně to se mi párkrát u čtení této knihy stalo. Měl jsem pocit, že autor to někdy přehání s humorem za každou cenu až to není tak vtipné, jak by mohlo být, kdyby si někdy odpustil srandu na úkor rozvíjení zajímavého příběhu.
Takže když to shrnu, Analfabetka je lehké čtení do horkých letních dnů ze kterého se dozvíte, že apartheid je špatný, většina politiků jsou hlupáci, král, že dokáže být aristokraticky nad věcí a jediný čistý a lidský je čínský prezident.

75 27.06.2019

Nejnovější příběh od DD je opět velmi čtivý a nepostrádá spád. Stará parta je ještě v plné síle a s buldočí zarputilostí se vrhá na nové případy. Nechybí drsné hlášky a ani naturalistické detaily, na které jsme si během let u DD zvykli. U tohoto titulu mě obzvláště bavilo to, jak jednoduché může být vysvětlení na první pohled tajemného a složitého zločinu. Knihu určitě doporučuji všem fanouškům autora a pochopitelně i těm ostatním, Dánem nepolíbeným.

74 04.07.2020

Jednoduchý příběh ze života aktérů jedné zpackané amnestie. Tentokrát si chalani od Dvou Lvů nemuseli moc lámat mozkové závity, ale jen nastavit svoji psychickou a fyzickou odolnost ještě o pár stupínků výše.
DD v přímočarém, syrově brutálním příběhu pro otrlé, jednoduše popsal atmosféru a důsledky Havlovy amnestie. Opět nám nechal nahlédnout do hlav zločineckých primitivů, kteří vždy napřed jednají a pak, s křížkem po funuse, myslí...

74 24.12.2018

Chápu výhrady některých čtenářů a musím uznat, že mají kolikrát pravdu, jenže... Jenže já to beru tak, že jde o to, jestli chcete přistoupit na hru, kterou vám autor nabízí. V té hře, pokud na ni přistoupíte, neplatí tak docela pravidla z reálného života, kde jen málokdy se sejde štěstí, náhoda a ty správné schopnosti řešit neřešitelné... Víme přece, že většina sériových vrahů není tak sofistikovaná, jako ti literární a navíc aby se skoro všichni vyskytovali v jednom městě. Nebo, aby se hlavní hrdinové téměř vždy ocitli v bezvýchodné situaci a jako zázrakem přežili, vždycky... Je jen otázka, jestli to autor umí tak podat, aby na ty připomínky během četby nebylo pomyšlení. A já si myslím, že zrovna Chris Carter tohle umí. A že to umí fakt dobře, dokázal i tentokrát v adrenalinovém pátrání po dalším šílenci. Kniha je napsaná velmi čtivě, vše odsýpá, není čas na žádnou vatu a nudu.
Jen doufám, že se Chrisovi podaří udržet nastavenou laťku vysoko a že časem přidá i nějakou inovaci, aby nesklouzl k rutině a tím pádem k šedivé nudě v efektním hávu.

73 18.07.2023

Čas nezastavíš a chlapi z kanceláře 141 o tom vědí své... Stárnou, vzdorují nemocem, ale nikdy nedají svojí kůži lacino a to dokonce ani tehdy, když si na ně vyšlápnou krysy z vyšších kruhů společnosti. Rozehrávají s nimi riskantní hry a doufají, že i díky svým zkušenostem z vyšetřování těch nejsprostších vrahů, bude ta hra přinejmenším vyrovnaná.
Kniha je temná, napínavá, ale není to příjemné, nebo lehké čtení. Eda leží v nemocnici, Petra už nikdy nebude taková kráska jako dřív a noví mocní dávají jasně najevo, že není radno si s nimi zahrávat.
DD i když občas sklouzne k rutině, umí stále napsat poutavý příběh z temného světa a zaujmout čím dál více skeptického čtenáře. Za mě osobně téměř plná spokojenost.

72 23.12.2020

To byla jízda... Plná adrenalinu a napětí. Elvis, Joe a Jon opět spolu a jako třešnička na dortu fenka Maggie.
Robert Crais umí i přes velké množství postav napsat přehledný, napínavý a hlavně odsýpající příběh, který ani chvíli nenudí. Velké plus vidím i v tom, jak dokáže popsat pocity toho nejvěrnějšího přítele člověka. Častokrát během čtení knihy jsem si musel zavolat svoji Halímu a řádně ji pomazlit...

72 29.07.2020

Teprve až druhý příběh s Robertem a Carlosem mě přiměl zaměřit se více na tvorbu pana Cartera. Jedná se o adrenalinovou jízdu plnou zohavených a mučených mrtvol, kde vás autor spolu se svými hrdiny nenechá vydechnout. Kniha má neuvěřitelný spád a patří mezi ty, které chceme přečíst na jeden zátah. A možná díky tomu, jsem si nestačil uvědomit, že je tam pár ne úplně logických míst a jak píše uživatel jprst, ta linka s Mollie fakt vypadá jako berlička, kterou si autor trochu pomáhá s posouváním příběhu do zajímavého finále.
Co je ale zajímavé, že jsem si při čtení uvědomil jednu zvláštní věc o sobě. Nevadí mi číst o brutálních skutcích šílených vrahů pokud se jedná o zločinech na lidech, ale jakmile jsem se v knize dostal k pasáži o brutálním zabití toho nevinného oříška, přeskočil jsem tu stránku, jako by byla napuštěná jedem...

71 10.07.2023