qinska komentáře u knih
Flavie se mi moc líbila. Záviděla jsem jí její laboratoř i zápal pro chemii. Trochu jako jedenáctiletý Sheldon Cooper na stopě zločinu.
Ivanka Devátá mě moc pobavila. V první části vypráví část života a v druhé jsou vtipné fejetony.
V téhle knize pan spisovatel odkryl karty minulosti i budoucnosti. Je tu méně pátrání, ale o to více osvětlení. A Flavie a její rodina jsou opět úžasní. S dalším dílem se k nim ráda vrátím.
Krásná kniha, příjemné vyprávění, které vás na chvíli vrátí do dětství.
Moc se mi to líbilo. Šílená Meg, záhadné úmrtí, loutkové divadlo a Flavie opět pátrá. Už se těším na další.
Velmi pěkně napsané, jako kdybych tam byla s Hegou. Děti jsou mnohem silnější, než si myslíme.
Agáta a James do toho konečně šlápnou a bude svatba. A nebo taky ne. Příjemná detektivka z anglického venkova.
Vynikající kuchařka i vypravěčka. Moc ráda se k této knize vracím.
Ke knize jsem se dostala náhodou. Líbila se mi natolik, že si určitě přečtu i ostatní.
Knihy Betty jsou mé nejoblíbenější a proto jsem si sama vyhledávala informace a fotografie z jejího života. Moc děkuji autorce za pečlivou a dobře odvedenou práci. Kéž by vyšla aspoň část její korespondence.
Ze začátku jsem se do čtení musela trochu nutit, no potom mě příběh chytl a četl se dobře. Líbila se mi současnost, charaktery a vztahy. Příběh Marie mi ale nepřišel moc pravděpodobný.
Příběh mě že začátku nudil, potom začal být napínavý a nakonec se mi moc líbil. Hlavně to, že svět ani jedné strany není jen černý a bílý. Nemůžeme za to, kým se narodíme, ale záleží jen na nás, jak s tím naložíme.
Trochu jsem se v knize našla. Velmi zajímavě pojatý posmrtný život, nicméně svým způsobem to dává smysl. Když mě kniha bavila nejvíc, tak zkončila. Rozhodně jsem zvědavá na další knihy autorky.
Někdy si neuvědomujeme co máme, dokud o to nepřijdeme. Utěšujeme se tím, že každý je nahraditelný, ale dobře víme, že to tak není. A už navždy to bude bolet, pokud ovšem...
V jednoduchosti je krása. A přesně takové jsou básně v knize. K tomu moc pěkné obrázky. Jako dítě jsem ji milovala a znala je všechny nazpaměť. Teď se mi po dlouhé době dostala do ruky a zjišťuji, že je stále umím.
To místo bylo naplněné hlubokým tichem, jaké lze slyšet jen v kostelích - tichem tak nesmírným, bezčasím a hlasitým, že z něj skoro bolí uši, dunivým vakuem negativního zvuku .
Milá kniha o splněných snech, přátelství a dívce, která zbožňuje pečení a lidi přirovnává k zákuskům. A jaká je Hannah? Řekla bych...jablečný koláč s vanilkovou zmrzlinou.
Kniha se mi moc líbila, rychle mě vtáhla do děje a poučila o historii dolování v čechách
Mám moc ráda celou řadu. Adrian je prostě Adrian. To se musí číst.