Prateri
komentáře u knih
Vražedná mysl
Angela Marsons
Jak já ty sekty nemám ráda! Ale kam jde Kim a její tým, tak jdu také. A nikdy nelituji. Vražedná mysl je kniha poutavá, která si zahrává s lidskými city, vraždí je do slova, a následná manipulace z člověka dělá poslušnou loutku, která skoro s radostí hopsá podle toho, jak je tahána za provázky. A pokud se tam objeví Kim, tak už víme, že začíná mít jakákoliv nepravost namále. Kamarádi čtenáři, kteří se těšíte na další díl této sérii, já se k vám přidávám.
101 minut
Štěpán Kopřiva
101 minut bylo strachu, 101 minut hrůzy a beznaděje, 101 minut, kdy se lidé doslova potácí mezi životem a smrtí, 101 minut, které se zdají nekonečností, a mezi tím se pohybuje 101 minut hrdinství, obětavosti hasičů-záchranářů, zdravotníků. Prý je to jejich práce, před kterou se člověk musí hluboce poklonit. Tak, a to bylo 101 minut v pražském metru.
Str. 171: Od toho jsou tady trénovaní profesionálové jako Holzinger, Trchal nebo Jirčák; je jejich povinností nasazovat životy za zmatkující lidi. Jsou za to placení. Je to jejich práce.
Vyšší moc takové profesionály opatruj - oni sami na to nemají čas!
Do posledního dechu
Robert Bryndza
Přesně to jsem očekávala - skvělé, napínavé! Každému se sice nezamlouvá jednání inspektorky Eriky, ale já jí beru, jaká je a sympatie moje má od první knihy série. Líbí se mi, když detektiv vybočuje ze zaběhnuté řady a je trochu rebel. Velice povedená kniha, pětihvězdičkové komentáře jsou i moje slova.
Slyšet jeleny zpívat
František Šmehlík
Jsou knihy, které svou obálkou přitahují jako magnet. Této detektivce se to pěkně povedlo, jelen mne nalákal, Beskydy také zvaly na stránky tohoto krimirománu, český autor - to je kombinace, které odolat nemohu. Začátek mi trochu drhnul, ale poctivě přiznávám, že jsem myšlenky měla jinde. Nakonec jsem byla s dílem spokojená, mohu konstatovat, že jelen nevraždil. Pokud budete "Slyšet jeleny zpívat", hledejte vraha. Na výběr je jich v knize dost.
První krev
Angela Marsons
Mimořádná Kim. Kim, která si udržuje odstup od lidí. Je jí jedno, co si o ní kdo myslí, a aniž si to sama uvědomuje, je velice empatická. Kniha První krev je prvním případem vražd jejího dosud nesehraného týmu, kterého známe z předchozích dílů už jako tým, který šlape jak švýcarské hodinky. Prostě je to kniha, jak se tato skvělá policejní parta, pod vedením inspektorky Kim, našla.
Porodní bába od fjordu
Edvard Hoem
Tak to se mi líbilo. Klidně můžu říct, že jsem tam někde v té knize žila. Cítila jsem tíhu života v norském fjordu, chlad, tvrdou práci. Fandila jsem uskutečnění snu Stiny, sledovala jsem její cestu za posláním stát se porodní asistentkou. A byla to cesta i fyzicky pořádně náročná. Bylo třeba zlomit nedůvěru obyvatel, zajistit obživu pro početné vlastní potomstvo a neztrácet víru a lásku k nemocnému muži. Pro mne to byla skvělá a poučná kniha o 19. století.
Pocit hanby
Linda Castillo
Policejní náčelnice Kate a spisovatelka Linda Castillo jsou moje literární stálice ve světě detektivek. Zase řádí zločin mezi amiši, opět něco skrývají a dobře míněné jejich zásahy probudí pomstu. Amišská komunita je odlišný svět, odříkavý, a podle všeho jsou v takovém způsobu života lidé šťastní.
Dětské duše
Angela Marsons
Mimořádně nadané děti, jejich dušička mnohdy pokřivená tímto talentem, který jim nedovoluje žít život normálního dítěte. A co rodiče takových potomků? Také se snaží vytěžit z dětské geniality, co se dá, ale běda když to nejde podle plánu. Dojde to tak daleko, že naše milá inspektorka Kim má co dělat - hledá vraha.
Vzdálený přístav
Tamara McKinley
To je kniha propletená lidskými osudy, které patří do jednoho klubka. Místy pořádně napínavá, ale někdy jsou v ní i místa trochu nudná. Velkým plusem pro mne je Austrálie
s výjimečnými podmínkami k životu - v mnohých částech země pořádně drsných. Dalším knihám spisovatelky se vyhýbat nebudu.
Sestra Slunce
Lucinda Riley
Sestra Slunce - další sestra, která našla svůj původ. Historická část se mi opět líbila více, než současnost protkaná alkoholem a drogami. To drogové opojení nesnáším, takovým knihám se vyhýbám, tady jsem do toho nechtíc vpadla. Nezbylo mi nic jiného než sestře Electře fandit, aby našla svůj klid, smířila se s minulostí a vyhrála boj se závislostmi.
Dopisy, které adoptivní otec zanechal dcerám, byly krásné - a to ve všech šesti knihách.
Křížová palba
Dick Francis (p)
Francisovi jsou jedničkáři mezi detektivkáři. Kniha potěší i když jako vždy hlavnímu hrdinovi jde o život. Válka v Afganistánu i přes trauma ho zocelila, jinak těžko se svým handicapem by strčil do kapsy leckterého zdravého chlapa.
Nech mě lhát
Clare Mackintosh
Nech mě lhát - lhát se nemá, lež zakrývá pravdu, lež kryje špatné jednání. Tak v této knize začnete odhalovat pravdu, která začíná být nebezpečná. Rozjezd příběhu pomalejší, ale tak se mi to zdá u této autorky zvykem (soudím tak podle knih, které jsem přečetla). A pak to jede - úplně jinudy, než jste si mysleli, že povede cesta. Jste v cíli - dočtete, ale co to?
Někdo tě vidí
Clare Mackintosh
Někdo tě vidí - tentokráte paní spisovatelka napětím šetřila, a i přes vleklejší začátek a bez strhujícího napětí, ale přesto se zvědavostí, se dostanete k závěrečnému finiši, ten je nečekaný. Dobrá kniha, hlavně nezapomeňte na epilog.
Má je vina
Clare Mackintosh
Má je vina - kniha plná bolesti fyzické i duševní. Čtete s napětím a zármutkem o osudech postižených. A ten konec? Kdo je viník? Skvělé.
Díky, přátelé, za vaše hvězdná hodnocení, která mě dovedla ke knihám Clare Mackintosh.
Inspektor s velkým mozkem
František Niedl
Tak to byl bonbonek mezi krimiromány. Čtenář nepociťuje tíseň z vyšetřování zločinu, protože inspektor Prévit je opět v akci s humorem, který odlehčuje pátrání a ještě bych dodala, že se z něho stal větší frajer, a tím nemyslím, že nosí lepší oblečení.
Rok v ráji
Sarah Goodwin
Když je člověk člověku nepřítelem, je to peklo a ne ráj. Je třeba vynalézavosti, štěstí a hromadu znalostí pro přežití. Nepřátelé se mění v tlupu lovících zvířat. Napínavá a dech beroucí kniha.
Pokrevní sestra
Jane Corry
Dvě sestry, kterým změnila život tragédie v dětství. Její následky se táhnou celou knihou. A ten konec - přece jen krev není voda. Je tu tajemství, napětí, rozuzlení, které nečekáte. Je to kniha, která nezklame.
Vykutálený pohádky
Josef Alois Náhlovský
Pan Náhlovský v rozhovoru s panem Cibulkou řekl, a smál se tomu, že jedna paní mu řekla, že je "finančně pohlednej". Spletla se, u něho vůbec nešlo o finance. Měl pohlednou duši, která rozdávala smích a se smíchem jde přece i radost. Jeho duše a něžné srdce poslalo do světa pohádky laskavé, humorné, s milými postavičkami. Žabžulenka, Myšulátko, Plamínek-Pepínek i ostaní zůstanou u mě doma.
Hon na mrtvého
Tim Weaver
Pět, tři, čtyři hvězdičky - takové se u mne střídaly pocity při čtení Honu na mrtvého. Tak jsem udělala průměr. Některé momenty mne příliš nebavily, byly zdlouhavé, pak nastávají zvraty, že čtenář má co dělat, aby stačil tu melu pobrat.
Terapie
B. A. Paris (p)
Někdo tu něco skrývá. Ale kdo? Zdálo se mi, že téměř každý. Celkem mne bavilo se mezi těmi tajnůstkáři pohybovat. Názory na knihu jsou nejednotné, ale u mne si čtyři hvězdičky zaslouží i když knihy Za zavřenými dveřmi a V pasti lží přece jen se mi líbily víc.