Pihtipudas komentáře u knih

Lovec draků je moje absolutně srdeční záležitost, knížka, která mě dostala a pochybuju, že ji něco jen tak překoná. Jako druhou Hosseiniho knihu jsem četla nejnovější A hory odpověděly. Byla jsem lehce zklamaná, ta knížka je prostě výrazně slabší, než Lovec draků. Ale teď jsem si spravila chuť. Tisíce planoucích sluncí, to je prostě něco neuvěřitelného... Četla jsem dlouho, po kouscích, nezvládala jsem to najednou. Hodně silná kniha, nebylo mi při čtení lehko. Všichni by si měli přečíst, jak ženy v Afghánistánu žily a žijí. Když jsme to četla a viděla nadepsán rok 2000, nemohla jsem uvěřit, že se něco takového v roce 2000 mohlo dít. Tak nedávno takové hrůzy, takové bezpráví... Nečetlo se to lehce, ale jsem moc ráda, že jsem si tuto knihu mohla přečíst. Budu ji doporučovat úplně stejně, jako Lovce draků. Přečtěte si to, ať víte, jak se máme dobře...

3 06.10.2014

Jedním slovem: umí. Petra Soukupová opravdu umí, naprosto mě fascinovalo, jak mě naprosto obyčejným příběhem o naprosto obyčejných lidech dokázala přikovat do židle a nutila mě číst a číst. Ten její jazyk: měla jsem sto chutí jí dát pár facek za to, že "neumí" napsat normální větu, nedejbože souvětí! Ty věty bez přísudku, pane bože! Jenomže ono je to neuvěřitelně čtivé, dodává to příběhu tu správnou atmosféru a rytmus a vlastně si po dočtení ani nedokážu představit, že by to byla bývala napsala jinak. Akorát si teda teď jdu vzít do ruky něco úplně jiného (jak tematicky, tak stylisticky), na další Soukupovou to bude chtít čas na oddych.

6 21.08.2014

Než jsem se pustila do čtení, říkala jsem si - napsat dobrý román jen prostřednictvím emailů? Moc mě to nelákalo, ale množství dobrých komentářů a trochu i zvědavost mě ke knize nakonec přivedly. Naštěstí! Dobrý proti severáku je skvělá kniha. Od názvu, přes nápad, zpracování, poselství až po jednoznačně boží závěr (ano, taky jsem nechtěla, aby to takto skončilo a předem jsem věděla, jak to skončí a stejně se mi to hrozně líbilo). Dokážu ocenit dobrý závěr a v této knize je prostě ten nejlepší závěr. Dost jsem slyšela, že čtenáři (asi spíš čtenářky, řekněme si to upřímně), nemají rádi/y románovou Emmi. Na jednu stranu je fakt, že byla často "na ránu", ale spíš má tuto nevraživost na svědomí "zamilování se čtenářky do Lea". Ano, Leo je naprosto úžasná postava a skvělý chlap, kterého si čtenářka během celého čtení prostě nemůže nepředstavovat jako toho nejkrásnějšího, nejtajemnějšího a nejvíc sexy chlapa pod sluncem (asi jako Emmi) :-). Ale abychom Emmi nekřivdili, její postava sice občas je protivná a na facku, na druhou stranu si myslím, že ji autor mnohem lépe psychologicky vykreslil a že je to právě Emmi, kdo celý příběh táhne. A když jsem se vcítila do její role, ty její hysterické a žárlivé kecy mi vadily o něco míň. Co mě ale naprosto vytáčelo, to byly ty nemožné české zdrobněliny jmen: Emmička a Leošek?! WTF! Ok, beru, bylo to používáno ironicky (teda doufám), ale stejně mě to štvalo.
Podrženo, sečteno, knížku doporučuju všemi deseti :-)

3 15.08.2014

Výborná zábavná kniha nejen pro děti. Hilary, její chrlič i pirát Jasper jsou jednoduše skvělé postavy, které vás budou bavit. Nechybí dobrodružství, humor, láska. Dospělí si v knize najdou narážky, které je pobaví, děti budou prožívat Hilaryina dobrodružství během lovu za pokladem. Možná trošku prvoplánová zápletka, ale co na tom sejde, když je to zábava!

1 12.08.2014

Krásná knížka. Text, kterému se musíte naprosto oddat, vnímat ho na 100 % a nenechat se rušit ničím okolo (ono když se začtete, tak si to román zařídí sám). Všechno se děje tak nějak nenápadně, prolíná se minulost se současností, pořád čekáte, co se stalo, co nám autorka tají a kdy to odhalí. Čekáte, co bude s domem, který hlavní hrdinka zdědila, co bude s jejím dalším životem, co bude v knize na další stránce. Vyprávění vás strhne a nutí vás, abyste se naladili na správnou vlnu a tempo.
Do knihy jsem se pustila, aniž bych o ní dopředu cokoliv věděla. Nečetla jsem anotaci, nečetla jsem žádné recenze ani komentáře. Jen jsem prostě nechala Iris, aby mi povyprávěla svůj příběh. Jedním slovem: úchvatné!

12 07.08.2014

Namlsaná prvním dílem jsem byla asi do 2/3 románu zklamaná. Zdálo se mi, že to autor zbytečně natahuje, bylo to nekonečné a pořád se nic nedělo. Četla jsem to celkem dlouho a už už jsem knihu odložila. Pak jsem se ale dostala k posledním 150 stranám a jela jsem na jeden zátah. Musela jsem to dočíst, i když mě spousta věcí štvala a chtěla bych je jinak. Ale to je můj problém, ne autorův. Po dočtení jsem se dlouho vzpamatovávala. Zapůsobilo to na mě a potřebuju nějaký čas na zotavení z těch hrůz, o kterých Larsson psal. Původně jsem třetí díl zavrhla, ale po nějaké době bych to mohla zvládnout.
P. S. Po prvním dílu mě Lisbeth nijak zvlášť nezaujala. Po druhém dílu té holce fakt fandím!

2 04.08.2014

Kniha, která mě místy bavila, místy jsem četla jen shrnutí, protože mě to neustálé omílání výzkumů toho a tamtoho nudilo. Četla jsem to hodně s nadhledem, protože téměř vše autor vidí jen negativně a ani se nesnaží nějaká pozitiva hledat. Na jednu stranu má v hodně věcech pravdu, na druhou je to kritika v podstatě úplně všeho. Co se mu ale nedá upřít je fakt, že poukazuje na spoustu nebezpečných jevů, které by bylo fajn mít na paměti a snažit se "hlídat se". Nemyslím si, že bych byla na digitálních médiích závislá, přesto je dobré se nad určitými věcmi občas zamyslet a nespoléhat se na to, že se nemusím nové anglické slovíčko naučit, protože mi ho Google přeloží. S takovou si ho nikdy nezapamatuju. Knihu bych doporučila hlavně rodičům a učitelům, aby si uvědomili, co s dětmi počítač, internet a média vůbec dělají.

1 30.07.2014

Viz http://www.databazeknih.cz/recenze-knihy/stredoskolska-lovestory-o-tom-jak-je-snadne-zpusobit-tragedii-2068

22.07.2014

Nejlepší kniha na světě! Kdykoliv ji můžu otevřít na jakékoliv straně a začíst se. Vždycky mi zlepší náladu. Nic na tom nemění fakt, že některé kapitoly znám téměř nazpaměť :-)

2 11.06.2014

Sama od sebe bych se do této knihy nepustila (přestože mě zaujalo, že autor vycházel ze skutečných událostí a zařadil do beletrie reálnou osobu), přece jen téma unášení a zabíjení dětí není nic pro můj citlivý žaludek. Ale na doporučení jsem se rozhodla knihu zkusit a musím uznat, že autor se držel při popisu jistých scén velice při zemi a decentně čtenáři dávkoval to, co by snad nikdo normální ani číst dopodrobna nechtěl...

Jako nejlepší věc v knize hodnotím vypravěče-smrt. Originální pohled na příběh, jistý nadhled, s nímž "smrťák" děj vypráví, jeho hovory s lidmi. Poutavé, krásně děsivé, klidně tajuplné. Zároveň však využití tohoto vypravěče trochu přispělo k jistému zamotání se do postav, kterých se na krátkém rozsahu knihy vyskytuje příliš mnoho. Řekla bych, že ubráním postav by autor příběhu prospěl - ne, že by se tam některá vyskytovala zbytečně, ono to samozřejmě všechno do sebe zapadne, ale opravdu mě to mátlo.

Celkově hodnotím knihu jako originální prózu s vynikajícím vypravěčem, která se dobře čte, morbidní záležitosti čtenáři poodkrývá jen decentně a přináší velice netradiční závěr.

2 26.05.2014

Od knihy jsem asi očekávala víc, jako celek ji nehodnotím negativně, spíš bych řekla, že jsou výrazné rozdíly mezi jednotlivými kapitolami - ty, v nichž se přímo setkáváme s Hattiie (matkou rodiny, hlavní postavou knihy, kolem níž se veškeré události točí), jsou výtečné, propracované, čtivé, opravdové. Kapitoly, v nichž se setkáváme s Hattiinými dětmi a v jejich příběhu se Hattiie vyskytuje jen zřídka, jsou slabší. Těžko říct, jestli je to proto, že osobnost Hattiie všechny převyšuje a zastiňuje, nebo to autorka nedokázala pohlídat. Možná je to jen můj osobní dojem, protože propracovanost a uvěřitelnost jednotlivých postav autorce nemůžu upřít. Ale zkrátka tam, kde je Hattiie, tam je Mathisová nejpřesvědčivější a nejlepší.

5 22.05.2014

Tohle je prostě bomba! Začátek mi dal celkem zabrat, než jsem se sžila se všemi těmi postavami a novotvary a vůbec světem, který dvaadvacetiletá (!!!) spisovatelka dokázala vytvořit, ale pak už to byla jízda. Jsem z knihy absolutně nadšená a říkám si, že to šílenství, které román v Británii i dalších zemích, kde vyšel, vyvolalo, není jen tak pro nic za nic. Opravdu úctyhodný výkon, za který by se nemusel stydět ani mnohem starší a zkušenější autor, propracovaný příběh, jemuž nechybí napětí, překvapení, zajímavé postavy a nechybí samozřejmě ani trocha té romantiky (i když z těch náznaků, které autorka čtenáři nabízí, jsem čekala něco víc - ale upřímně, o čem by pak psala v těch dalších 6 dílech, co plánuje!). Prostě a jednoduše výborná kniha, která zaujme všechny!

2 30.04.2014

Výborná kniha. Vtipná a zároveň smutná, skvěle napsaná, hlavního hrdinu si nejde nezamilovat. A stejně tak toulavého kocoura, který hraje v knize podstatnou roli jako Oveho žena a noví sousedi. Ove je takový ten protivný chlápek, který je konzervativní až hrůza a puntičkářský snad naprosto ve všem. Jeho bizarní snaha ukončit svůj život je vlastně neuvěřitelně tragická, přesto se u jednotlivých scén musíte smát. Opravdu krásně napsané, tak upřímné a opravdové. A ten kocour - každý milovník koček ho bude zbožňovat, to je jasné.

9 30.04.2014

Jsem asi jediný člověk na světe, koho tahle kniha neuchvátila. Možná to bude tím, že jsem od ní moc čekala, těšila jsem se na ni a ono TO nepřišlo. Téma výborné, ale jeho zpracování... asi nejsem cílová skupina nebo co. Mrzí mě to, ale Hvězdy mě nějak minuly. A chyby v textu mě vyloženě štvaly! Třeba někdy příště s jinou knihou, Johne Greene.

9 01.04.2014

Po Skále, která mě naprosto uchvátila, jsem se nemohla pokračování dočkat. Přiznám, že jsem se trochu bála, že budu zklamaná, že Skálu to přece nemůže překonat. Hodnocení po přečtení? Líbilo se mi to moc! Pravda, nejsem tak "odvařená" jako po první dílu, ale to jen proto, že jsem už věděla, do čeho jdu, a upřímně řečeno, očekávání jsem měla velká. Takže v tomhle ohledu May nezklamal, spíše naopak - povedlo se mu má očekávání splnit, což se většinou nestává.
Muž z ostrova Lewis je se Skálou spjat opravdu hodně, i když si myslím, že by nebyl vůbec problém číst ho samostatně. Líbilo se mi zase potkávat "staré známé", líbilo se mi, že jejich život šel dál tak, jak by v reálném životě šel taky. Schéma románu je víceméně obdobné jako u Skály, taky se dočkáme návratů do minulosti (tentokrát jiné postavy než Fina Mcleoda), úchvatných popisů lewiské přírody, vývoje mezi hlavními postavami v současnosti (dobrá, možná jen jedno maličké zklamání mám - tak nějak jsem čekala, že se to mezi Finem a Marsaili bude vyvíjet jinak).
Čte se to jedním dechem, těžko se odkládá. May je opravdu výtečný vypravěč a je jenom dobře, že se jeho knihy objevují i v českém překladu. Těším se na další!

3 25.03.2014

Téma poměrně děsivé, zpracování čtivé, výborně prokreslená psychika hlavní postavy. Autorka (pro mě) překvapivě nevěnuje až tak moc prostoru vyprávění ze sklepa, ale mnohem více se zaměřuje na to, co se dělo "po", na život hlavní hrdinky, na její pocuchané nervy, na to, jak se se vším (ne)vyrovnává. Lehké náznaky toho, proč Sáru ostatní spoluvězeňkyně ze sklepa nenávidí, čtenáře napíná v průběhu celé knihy, zajímá ho, co tak hrozného mohla provést, když to přece byla ona, kdo všechny zachránil. Úžasnou pasáží je část, kdy se Sára zamýšlí nad tím, že opravdu mohla být vinna tím vším, že vlastně nebyla oběť, ale viník - nejen tady autorka předvedla velkou schopnost empatie a vůbec v celém románu se dost intenzivně do svých postav vžila (není divu, když to celé psala ve sklepě a navíc byla odjakživa posedlá vyhledáváním podobných případů a strachem o svůj vlastní život). Rozuzlení zápletky je částečně očekávatelné, částečně dost překvapující. Není snadné se oprostit od všeho, co v knize čteme, rozhodně to není žádné oddychové čtení, spíše naopak. K přečtení bych Následky ale doporučila.

1 20.03.2014

Čtivá a zajímavá kniha, autorka-debutantka se občas sice dopustila nějakých těch klišé, které čtenář prostě nemůže nevidět, na druhou stranu si zase na nic nehraje a nevymýšlí zbytečné zamotanosti a vedlejší linky. Sympatický hrdina, zajímavé prostředí, dialogy v ostravském nářečí. Závěrečné vygradování děje bych označila za nejlepší část knihy, tam jsem byla příjemně překvapená.

20.03.2014

Super, líbilo se mi moc, přesně to, co jsem od knížky čekala. Stručné (ve smyslu vynechání omáčky kolem), zároveň komplexní, zajímavé - pro nás Zlíňáky spousta věcí opakovačka, ale taky si člověk všechno nepamatuje. Doporučila bych všem, komu fenomén Baťa něco říká, nebo se o něm něco chce dozvědět.

1 24.02.2014

Pěkná kniha, dobře napsaná, čtivá. Na mě působila možná až příliš depresivně, nějak jsem se s tím vším, co autor v knize píše, nedokázala popasovat. Nutno podotknout, že účinek na člověka to má opravdu silný. Vyzdvihla bych taky fakt, že autor-muž dokázal napsat to, co by si mnohá žena možná ani neuměla připustit. Výborný vhled do ženské duše! Doporučila bych spíš ženám plus mínus ve věku hlavní hrdinky, pravděpodobně příběh docení víc.

1 17.02.2014

Na čtení Achilleovy písně jsem se těšila hodně dopředu. Ale že budu tak nadšená, uchvácená, no prostě úplně hotová, to jsem netušila! S ubíhajícími stránkami přicházelo čím dál větší zoufalství, že už to bude končit. Že už si nepřečtu nic víc o tom, co spolu Achilleus a Patroklos prožili, že prostě skončí tak, jak vím, že skončit musí a přeju si, aby to tak nebylo.
Je to výborné od začátku do konce. Vyprávění má neskutečnou schopnost vtáhnout čtenáře do děje, do prostředí, kde se vše odehrává, vedle postav, o nichž čte, ale také ho ošálit tak, že vše prožívá s těmi dvěma. Cítí tu chemii mezi nimi, to vzrušení, tu přitažlivost...
Absolutně mě to pohltilo a poslední stránky, vyvrcholení děje, jsem četla se zatajeným dechem a bušícím srdcem (ano, věděla jsem, jak to dopadne, ale o to přece nejde).
Na tohle nejde napsat nic víc, než dokonalé. Nedokážu být objektivní, ohodnotit knihu s nadhledem ani inteligentními argumenty. Totálně mě dostala.

2 11.02.2014