Pavlína197 komentáře u knih
Některé povídky byly opravdu dobré, jiné jakoby byly psány jen pro splnění úkolu. Ale ráda čtu o psech, takže mě knížka bavila. Moc se mi líbily ilustrace Weroniky Gray.
Knihu jsem četla synovi, sama bych po ní nesáhla, vlkodlaci nejsou zrovna moje téma, Trnhoffovi mě bavili víc. Synovi se hodně líbila, poslouchal se zatajeným dechem, nechtěl mě od čtení pustit. Místy se mi zdála pro děti dost drsná, takže slabším povahám doporučuji nečíst před spaním. Zajímavý konec.
Prosté, milé a tak laskavé verše! Po sbírce jsem sáhla kvůli výzvě a jsem za to ráda.
Obdivuji, jak autorka dokázala vyjádřit Bářino prožívání. Na pár hodin mi bylo zase dvanáct...
Jsem z téhle knížky poněkud rozpačitá. Většina ji tu moc chválí, mě se celkem líbila, ale zase tolik mě neuchvátila. Prvních osm kapitol mě nebavilo, od deváté jsem byla zvědavá, co bude dál, konec téměř typický americký happyend. Zamrzely mě drobné nesrovnalosti, např. : pohřeb byl v neděli ( str. 54) X pohřeb se konal v sobotu ( str. 135). Ke konci knihy mi začala vadit častá až křečovitě vtipná přirovnání a chování kocoura mi přišlo nepravděpodobné. Na druhou stranu mě bavilo sledovat, kdo nebo co zase překazí Ovemu plány.Na podobné téma jsem četla knihu Jasno lepo podstín zhyna, ze začátku sice těžší na začtení se, ale oslovila mě mnohem víc.
Knížka se mi líbila moc. Chlapi mi úplně mluvili z duše. U jejich rozhovorů bych chtěla někdy být.
Za mě lehké odpočinkové čtení. Předvídatelný příběh, romantika, která nechytí za srdce, ale ani neurazí.
Pro mě fajn čtení na dva večery. Odpočinková, místy úsměvná četba.
Všechny tři knížky jsou tak potrhlé a ujeté, že jsem se občas smát musela. Sama bych po těchto knížkách nesáhla, četla jsem je synovi, pro něj prý nic moc.
Po dlouhé době opravdu pěkný český román. Mám ráda, když mě příběh vtáhne, dobře se čte a ještě se něco nového dozvím.
Příjemné čtení, jako jít s kamarádem na pivo.
Čtivé, stručné, přehledné, výstižné. Bavily mě příběhy z praxe.
Crazy one woman road movie. Předchozí knížky autorky se mi líbily mnohem víc. První dvě třetiny byl zmatek vzpomínek, myšlenek a představ hlavní hrdinky, až poslední třetina mi začala dávat smysl. Četla jsem dál jen z úcty k autorce a kvůli pointě, která však nepřišla. Tento styl psaní nemám ráda, takže mně knížka nesedla.
Příběh zajímavý, ale často jsem se ztrácela v jeho časové posloupnosti.