papada komentáře u knih

Vymakaný, kreativní "sešit" nejen na procvičování písmenek. Určitě vhodné i pro čtyřleté, pokud jeví zájem o písmena a tvorbu slov jako můj syn.

22.04.2024

Se čtyřletým synem jsme už několikrát probírali 2. světovou válku, nacistickou okupaci, zatýkání a věznění nevinných lidí (ani nevím, jak jsme se k tomuto tématu dostali, nicméně, žádné téma pro mě není tabu, a tak si o všem, co ho zájímá - přiměřeně jeho věku - povídáme). Když jsem mu vysvětlovala, proč se v té době zatýkali lidé bez relevantního důvodu, trošku jsem tápala, jak to dětským uším srozumitelně vysvětlit. A pak jsme v knihovně narazili na příběh o dramatickém osudu německého filozofa Waltera Benjamina. Ten byl jednoho dne donucen uprchnout ze svého domova, protože měl neobyčejné myšlenky.

Kniha jako na zavolanou. Jediněčně výtvarně zpracovaná.

17.04.2024

Tuhle knížku si vybral můj tříletý syn v knihovně a zalíbila se nám doma natolik, že jsme ji dnes koupili, abychom se k ní mohli kdykoliv vrácet. Je to krásně a srozumitelně zpracovaná knížka o vývoji měst v průběhu staletí - od pravěku po současnost. Obrazová stránka knihy je naprosto jedinečná - bravurně zakomponovává předchozí archeologické vrstvy do těch následujících s tím, jak jde čas.

16.04.2024

Nádherná kniha shrnující spoustu zajímavostí a poznatků z přírody. Člověka kniha vtáhne a nepustí. Je to čtivě a zábavně napsané, užije si to dítě i dospělý. Líbí se mi, že je překlad do češtiny je doplněn o text reflektující české reálie (například jaké živočichy a rostliny najdeme v české přírodě - dozvíte se i tedy, že se v ČR vyskytuje jeden druh želvy, a to želva bahenní).

Příběh jedné ženy na pozadí událostí doby (1940 - 2006). Osobní dějiny se tu proplétají se sociálními dějinami Francie. Chvíli mi trvalo se do knihy začíst, ale když jsem v ní posléze našla rytmus, byla jsem schopná se do četby ponořit.

Kniha je to velmi otevřená a má široký záběr témat. Některé francouzské reálie mi nic neříkaly, ale protože autorka umí psát v širších souvislostech, nijak extrémně mi to ve čtení nevadilo.

3 16.02.2024

Velmi otevřená a jedinečná kniha o hledání genderové identity a o sexualitě.

11.02.2024

Krásně a srozumitelně zpracovaná kniha o zavádění příkrmů. Je to čtivé, dobře ozdrojované a jednotlivé kapitoly na sebe hezky navazují. Všechno to dává smysl a je vidět, že kniha byla dělaná s respektem k dětem. Moc mě potěšilo, že knížka zohledňuje důležitost kojení ve stravě kojenců/batolat. Tuhle knihu by měli pediatři dávat rodičům (místo reklamních brožurek od Sunaru)!

13.12.2023

Tak tohle se nepovedlo. Primárně po jazykové stránce. Jalové věty, jazyková klišé, překlepy. Autorce románová forma nejde a nosný životní příběh protagonistky knihy to nespasí.

Když srovnám autorčinu předchozí knížku 'Svědectví o životě v KLDR' a 'Severku', je to jak nebe a dudy. Severka je fakt slabé literární dílo.

8 08.11.2023

Jako malá jsem knížky s paní Láryfáry zbožňovala, takže když jednu můj tříletý syn vytáhl z knihovny, oči se mi rozzářily. Ale dostavilo se velké rozčarování. Obsahuje příběhy dosti poplatné době - s dnešními znalostmi o dětské psychice je výběr necností úplně mimo. Budu to ilustrovat na příběhu o holčičce, která často pláče. To je pojmuté jako špatná vlastnost - sourozenci se ji za to smějí, utahují si z ní kvůli tomu, maminka ji přehlíží, když pláče - a má se to léčit. Poselství, že pláč je špatný a že je v pořádku si z téhle emoce dělat srandu, že vás kvůli tomu nebudou mít ostatní rádi, svému dítěti nechci předávat. Se synem jsme moje výtky ke knize probrali a vracet se k ní nebudeme.

23.06.2023

Kniha mě neoslovila. Vůbec jsem ji neměla chuť číst dál a do čtení se nutila.

2 13.06.2023

Nebylo to špatné čtení, ale povrchní a emočně prázdné trochu jo. Od autorky Vran jsem čekala působivější text. Text, který ve mně bude nějak rezonovat.

Začátek byl slibný, jenže pak přišla laciná dějová linka, která to zazdila. Škoda, že se příběh ubíral směrem, jakým se ubíral. Závěr se povede, ale celkový dojem z knihy nezachrání.

6 28.04.2023

První stránky knihy byly výborné, avšak po chvíli se to začalo hrozně táhnout, opakovat. Příběh se nikam neposouval, postavy se nevyvíjely. Ke konci se mi z toho, jak se hlavní hrdinka točí v kruhu, začaly kroutit prsty na nohou.

Tématu, stylu psaní a formě Petra Soukupová zůstává věrná. Ve 'Věcech, na které nastal čas' se mi to hodně líbilo, ale tady to působí vyčpěle. Na odložení to není, nicméně, čekala jsem zajímavější čtení.

9 25.04.2023

Ivy Hadj Moussa styl psaní mě hodně baví a Havířovinu jsem si, stejně jako její předchozí knihy, moc užila. Postavy jsou opět uvěřitelné a jako ze života, pověstný autorčin cynismus taky nechybí. Je to čtivé, reálné. Za mě skvělý literární počin a těším se, s čím Iva Hadj Moussa přijde příště.

8 20.04.2023

Chtěla jsem si přečíst něco od tolik opěvované Sally Rooney. Loni byla na sítích vyzdvihovaná tahle kniha, tak jsem si na ni udělala rezervaci v knihovně.

K nadšeným čtenářům se nepřidám, Sally Rooney a její styl psaní není evidentně můj šálek čaje (třeba mi dost citelně chyběly uvozovky v přímé řeči). Knížka mě neoslovila, přišla mi plytká. Nedočetla jsem.

3 14.04.2023

Nízké hodnocení dávám pro mizerní překlad, ne kvůli poezii W. Blakea. Překladem se úplně vytrácí kouzlo Blakeových básní. Příště jen v originále.

22.03.2023

Jedinečně zpracovaná kniha rozhovorů, které pokrývají širokou škálu LGBT+ témat. Některé rozhovory mě zaujaly víc, některé míň, ale vždy mi něco předaly. Moc doporučuji.

5 15.03.2023

(SPOILER) Výborná kniha pro dospívající dívky. Mně to jako dospělé mnoho nových poznatků nepřineslo, ale co bych za ni dala jako teenager!

Autorka se některým kapitolám věnuje přespříliš (sexuálně přenosné infekce), některé odbývá (antikoncepce, těhotenství a porod), ale ve výsledku pěkně shrnuje všemožná témata týkající se vulvy/vagíny.

Pro mě nejzajímavější informaci - že se už dnes každoroční gynekologická vyšetření obecně nedoporučují - jsem si odnesla z kapitoly 'Prevence a zdravotní prohlídky'. Je zvláštní, že v ČR se tyto kontroly stále jednou ročně doporučují, i když jsou bezpředmětné (pozor, neplést s pravidelnými preventivními prohlídkami jako jsou screeningy, ty naopak smysl mají, např. screening karcinomu děložního hrdla). Ale asi bych se této skutečnosti neměla divit, když se u nás najde ještě dost doktorů, co podporuje zastaralé praktiky typu holení nebo klystýr před porodem. Je vidno, že aktuální postupy lékařské péče v oblasti porodnictví a gynekologie se k nám dostávají s velkým zpožděním.

3 26.02.2023

Zase jsem se jednou díky anotaci spálila.

Příjemný jazykový styl, ale nevýrazný obsah. Na čtenářských fórech a na instagramu jsem narazila na nízké hodnocení knihy kvůli tomu, že čtenářům byla hlavní hrdinka nesympatická. Já dala proto, že mě její vyprávění nudilo a nijak nezaujalo.

24.02.2023

Knihu jsem četla v originále, a tak se mé hodnocení týká anglické verze Four Thousand Weeks.

Kniha nabízí několik zajímavých myšlenek, postřehů a poznatků (ale stejně jako v "Protijedu" je autor strašně okecává).

Zaujal mě třeba postřeh, jak společnost nahlíží na volný čas - jak se tlačí na to, abychom ho prožívali produktivně, jak se na něj dost často dívá(me) jako na další položku v to-do listu. Užívat si volný čas jen tak - bez nutnosti se osobně rozvíjet, bez nutnosti vytvářet nějaké hodnoty, které zužitkujeme v budoucnu, nejlépe v práci - se nenosí. Jako kdybychom museli (i sami před sebou) obhájit, že jsme volný čas nepromrhali. Že jsme ho prožili produktivně. Autor tady radí vrátit se ke kořenům a aspoň část svého volna (když ne celé) strávit marnotratně, zaměřit se pouze na potěšení ze zážitku.

Velmi souzním s autorovým poznatkem, že velká část hodnoty času se neodvíjí od samotného množství, který máme k dispozici, ale z toho, jak je náš čas zesynchronizovaný s lidmi, na kterých nám záleží. Tohle jsem si zažila, když jsem si po návratu z dlouhé cesty po Asii hledala znovu zaměstnání. Měla jsem moře času, ale radost jsem z toho neměla, neb jsem ho nemohla sdílet s ostatními, byli narozdíl ode mě v práci.

Protože nejsem productivity geek, workoholik, ani prokrastinátor - jsem spíš takový "task-oriented peasant" - kniha mi mnoho aha momentů neposkytla. Nicméně jeden zasadní se, pro mě jako rodiče, objevil. Souvisí s naším sklonem mít pocit, že je naším právem, aby se věci hýbaly rychlostí, kterou si přejeme. Z toho, že se nehýbou rychle jak chceme, jsme frustrovaní. A přesně z toho důvodu bývám neštastná občas já. Moje představa rychlosti se totiž nesetkává s představou rychlosti mého dvouletého syna. Tolikrát jsem ho honila, aby se oblékl, abychom mohli odejít z domu! Vždy jsem dosáhla jediného, celý proces trval mnohem déle a já byla vytočená. Tak snad mi tenhle aha moment pomůže snížit míru frustrace v mém životě s batoletem.

Pokud čekáte od Čtyř tisíc týdnů seberozvojovou knihu o time-managementu, nedočkáte se. Je to spíš filozofická knížka o tom, jak jsme přistupovali a jak přistupujeme k našemu vyměřenému času na tomhle světě. A to se mi na ní líbí. Občas jsem sice měla nutkání v knize přeskakovat některé podkapitoly, jak je autor rozvláčný, ale i přesto knihu doporučím k přečtení. Narazíte tam na spoustu zajímavych informací.

09.02.2023

Tuze pěkná dětská kniha o životním příběhu Vincenta van Gogha, kterou jsme teď objevili v knihovně s mým dvouletým synem. Kniha nabízí povedené ilustrace a velmi čtivý text. Líbilo se mi, jak dětem srozumitelně podali informace o malířových depresivních stavech.

4 27.01.2023