papada papada komentáře u knih

☰ menu

Vykopávka Vykopávka Max Andersson

Výjevy slepené jako v reálných snech. Velmi bizarních snech. Logiku zde nehledejte.

Je to zvláštní, je to divný. Ale úplně blbý to není. Jednotlivé výjevy jsou kolikrát nápadité, ale jako celek to moc nefunguje. Pixy, Kontejner, Bosenský plackopes, to vše mě od Anderssona oslovilo mnohem víc.

28.04.2022 3 z 5


Další kvítka v bytě: Ruce od hlíny Další kvítka v bytě: Ruce od hlíny Veronika Ježková

V knize sice postrádam víc informací a rad ohledně pokojovek, ale listovat jí byla radost. Krásný vizuál, pěkné fotky. Oceňuji informace ke klíčení kaštanů, to se na podzim hodí.

18.04.2022 4 z 5


Respektovat a být respektován Respektovat a být respektován Pavel Kopřiva

Základní myšlenka knihy je skvělá, s respektující výchovou velice souzním, ale styl, jakým je to napsáno, je nešťastný. Takové výpisky z přednášek. Na toto téma byly napsané čtivější a lépe podáné knihy, třeba Psychologie pro milující rodiče nebo Kéž by to naši četli.

09.04.2022 3 z 5


Miedzianka: Příběh zániku Miedzianka: Příběh zániku Filip Springer

Anotace by mě bývala ke čtení nenalákala, ale to, že kniha vyšla v edici Prokletí reportéři nakladatelství Absynt mě oslovilo. Naštěstí. Je to totiž krásná kniha. O historii jedné zaniklé obce, která se nacházela kousek za českými hranicemi, na dohled Sněžky. Posouváme se v čase z německého Kupferbergu až do polské Miedzianky. Napsáno přehledně, čtivě a poutavě. Až tak, že se tam mám chuť vypravit, i když tam už skoro nic z obce nezbylo.

09.04.2022 5 z 5


Dvě století na české železnici Dvě století na české železnici kolektiv autorů

Sháněla jsem pro našeho šotouše (23 měsíců) dětskou knihu o vlacích s obrazovým materiálem, co by odrážel realitu - hlavně žádné infantilní obrázky či zvířata jako strojvedoucí. A našla jsem tuhle. Pěknou, ucelenou knihu pro malé i větší milovníky vlaků. Kniha je nejen nabitá fotkami, ale i informacemi o železnici a její historii. Syn si ji čte každý den a už zná většinu lokomotiv podle jejich přezdívek.

01.02.2022 4 z 5


Péťa se učí mluvit Péťa se učí mluvit Marta Galewska-Kustra

Půjčila jsem ji v knihovně, když byl synovi rok a pět měsíců. Čekala jsem slova, kterými by si rozšířil slovní zásobu, ale on všechny ty slova, citoslovce už znal a nebylo tam pro něj nic nového. Navíc některá slova, jako třeba 'ham', na nás byla moc dětinská (s dítětem takhle nemluvíme, používáme slova, které bychom použili normálně v hovoru s dospělým).

Ilustrace v knize ho bavily, nicméně za 14 dní už o knihu neprojevoval zájem. Ale když se tak bavím s ostatními lidmi, syn je v mluvení hodně napřed, má bohatou slovní zásobu, takže kniha ho neměla kam posunout. Možná, kdybych ji půjčila v jeho roce ... takhle pro něj byla triviální.

01.02.2022 3 z 5


Šeptuchy Šeptuchy Alena Sabuchová

Po knížce jsem sáhla na základě kladných ohlasů, takže své čtenáře si tedy najde. Já mezi ně nepatřím. Knížka mě totálně minula. Neseděl mi styl vyprávění, příběh mě nezaujal. Život je moc krátký, aby se dočítaly knížky, které nás nenadchly, takže jsem to po půlce vzdala a vrátila do knihovny.

04.01.2022 1 z 5


Esterčini otcové Esterčini otcové Hana Radulić

4 hvězdičky jen díky druhé, poválečné půlce knihy. Ta byla dobře a čtivě zpracována, autorka si dala záležet na vykreslení postav a jejich emocí. Příběh měl spád, bavilo mě to od začátku do konce. V první, válečné části, k takovému komplexnímu popisu, gradování příběhu nedocházelo. Jen se klouzalo po povrchu. Autorka chtěla obsáhnout klíčové momenty holocaustu, ale nevěnovala se tak pořádně ničemu a na příběhu to bylo znát. Na knize oceňuji, že se neutápí v patosu, nesnaží se hrát na city obvyklými věcmi, na které čtenář naráží v knihách věnovaným holocaustu, ale emoce pramení odjinud, z lásky otce ke dceři.

23.11.2021 4 z 5


Znovuzrozený porod Znovuzrozený porod Michel Odent

Inspirující kniha nejen pro těhotné. I když byla kniha napsaná před mnoha lety, je stále aktuální a myšlenky v ní nadčasové. Kéž by si je za své vzali čeští porodníci. Člověka jako Odent do každé porodnice!

V knize jsem načerpala inspiraci k vlastnímu porodu, ujasnila si svá porodní přání. Četba mi dodala klid a naplnila mě radostným očekáváním na vlastní porod.

31.08.2021 5 z 5


Kam se schoval nůž Kam se schoval nůž Eduard Petiška

Synovo oblíbené leporelo (ilustrace Zmatlíkové jsou u nás sázka na jistotu, zvlášť když se tam vyskytuje "pejsek"). Pěkný nápad, jak představit dětem různé druhy stromů. Ukazujeme si je pak i v reálu a syn si to spojuje. Líbí se mi zmínka, že se v lese nekřičí, ale na druhou stranu nechápu výtku na psa, že se na vlak neštěká. A proč by ne?

31.08.2021 4 z 5


Psychologie pro milující rodiče Psychologie pro milující rodiče Jana Bašnáková

Krásně a srozumitelně napsaná knížka pro rodiče těch nejmenších. Líbí se mi, že informace jsou podloženy nejnovějšími výzkumy a odborné věci jsou podány čtivě a jasně. Díky knize jsem se přestala negativně dívat na pláč našeho neodložitelného miminka a začala jsem ho brát jako bonus a vlastně jeho výhodu. Doporučuji všemi deseti.

01.08.2021 5 z 5


Kalamajka mik mik mik Kalamajka mik mik mik kolektiv autorů

Leporelo Kalamajka mik mik mik ilustrované Ester Nemjó je synova nejoblíbenější knížka. Začali jsme ji číst asi v jeho 9 měsících a i teď, skoro v jeho roce a půl, hraje stále prim a vracíme se k ní.

Je plná českých říkanek, básniček a písniček, jejichž texty si kupodivu pamatuju z dětství, jen občas trochu jinak (tady si kominík vezme Pastejřovic Mařenu a ne Elišku v roztrhaným kožíšku, jak to znám já).

Mně, jako dospělému, se líbí netradiční a neotřelé ilustrace. Konečně něco, co lahodí oku dospěláka!

23.06.2021 5 z 5


Lustr pro papeže Lustr pro papeže Jan Tománek

Tak tomuhle říkám knižní psychothriller! Bohužel není smyšlený, ale podle skutečných příběhů z komunistických lágrů v 70. letech. O to je to děsivější. Tohle by měla být povinná četba.

23.06.2021 5 z 5


Hezký, ale narovnej se! Hezký, ale narovnej se! Johana Fundová

První polovina odehrávající se v devadesátkách se mi moc nelíbila - ač jsem si zavzpomínala na své dětství, vadilo mi, jak autorka tlačila na pilu v protlačování odkazů na "pure devadesátky". Taky je dle mého názoru zbytečně vysvětlovala. Ten, kdo v té době vyrůstal, vysvětlení nepotřebuje. Ten, kdo v 90. letech nevyrůstal, toho knížka neosloví.

Druha půlka odehravající se v současnosti mě oslavila mnohem víc a bavila mě.

Shrnuto, podtrženo, pokud si chcete zavzpomínat na devadesátky, přečtěte si autorčinu první knížku, ta je propracovanější a pobavíte se u ní.

23.06.2021 2 z 5