Respektovat a být respektován
kniha od: Pavel Kopřiva , Jana Nováčková , Dobromila Nevolová , Tatjana Kopřivová
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56109/bmid_respektovat-a-byt-respektovan-GBY-56109.png
4.4
253
Výchova dětí založená na uplatňování moci a síly je vyčerpávající a přitom málo účinná. Má negativní dopady nejen na plnění každodenních oprávněných požadavků, ale také na sebeúctu, rozvoj osobnosti a vzájemné vztahy všech zúčastněných stran. Totéž platí i pro komunikaci dospělých mezi sebou, kdykoliv v ní převládne vzájemný boj o moc. Kniha Respektovat a být respektován je určena všem, kteří se snaží o partnerský, respektující přístup ve výchově, vzdělávání a v mezilidských vztazích. Nabízí jednak postupy a dovednosti okamžitě využitelné v praxi, jednak pohled na širší souvislosti mocenského a respektujícího pojetí výchovy, vzdělávání a komunikace. Je využitelná nejen pro rodiče a učitele, ale pro všechny, kteří chtějí investovat úsilí do rozšíření repertoáru svých komunikačních dovedností pro zvládání běžných i náročných životních situací. Přirozeným důsledkem osvojení těchto postupů a dovedností je udržení vlivu i dobrých vztahů a vzrůstající pocit vnitřního klidu, sebeúcty a kompetentnosti. Autoři jsou známí jako lektoři stejnojmenného kurzu, který je již řadu let organizován po celé ČR.... celý text
Komentáře (62)
Komentáře 62 Recenze 1
Chce vědět co se čte a pak se ukáže i to že je to přesně jak se v životě děje a také je to dobré pro uvědomění si některých věcí a něco taky dělat jinak a lépe.
jak vytočit životního partnera/partnerku? snadno: "miláčku, vidím, že křičíš na naše dítě kvůli malichernostem a také vidím že jsi si neuklidil(a) ponožky."
Subjektivně jedna z nejhlubších propastí mezi prvotním dojmem z grafické úpravy knihy a jejím obsahem! Při vší úctě, snad ještě nikdy jsem se necítil tolik lákán tématem i pověstí a zároveň vyloženě odpuzován estetickou stránkou knihy. Dlouhatánské roky jsem se jí proto v soustředěných kruzích nesčetněkrát přibližoval a znova a znova uhýbal s podezřením, že vyjadřuje-li obal cit autorů, nemůže přece stát za to. Nyní však, když jsem touto zajisté zkouškou nejryzejší důvěry v text samotný prošel, mohu konečně za obsah knihy vděčně poděkovat, neboť je v mých očích skutečným pokladem ~
Konečně jsem ji dočetla. A byla dobrá. Jen to chce klid a čas číst. Zpracování knížky se mi líbilo, stručně napsané, jednoduše podané. Odnáším si mnoho poznatků, které v kombinaci s dalšími knihami tvoří základ, ke kterému se budu vracet a který budu využívat. Ale jako u všech knih, chce to o tématu přemýšlet a vybrat si to, co nám dává smysl.
Rozhodně obsáhlá publikace na téma respektujícího rodičovství, která v době prvního vydání (2005) musela být opravdu hodně "alternativní". Už podle názvu je jasné, že se zabývá hlavně respektem ve vztahu k dětem a v rámci rodiny. Řeší témata hranic a jejich vytyčení, uznávání emocí, nesmyslnosti trestů a pochval, rozdíly mezi vnější a vnitřní motivací...Brala bych ji jako historicky základní knihu, i když některé techniky nejsou představeny zrovna ideálně.
Uvádí různé ukázkové situace a jejich možnosti řešení doplněné o podrobnější vysvětlení. Líbí se mi teze, že "Poslušnost není žádoucí výsledek výchovy; chceme zodpovědnost.", "Poučování není výchova. Je potřeba mluvit s dítětem, ne na něj.", "Přijetím emoce automaticky nemusíme souhlasit s chováním."
Na konci se dozvídáme několik praktickýchc tipů jak začít a uvést jednostlivé principy do praxe. Celkově je tón knihy neutrální, podporuje dospělé ve snaze do zkusit jinak.
Už na první pohled jde o obsáhlou publikaci, chvílemi docela těžkou na čtení. Oproti "modernějším" knihám je plná textu, poslední 3 nebo 4 kapitoly jsou hodně teoretické, spíše pro vychovatele a učitele nebo psychology. Spousta myšlenek se zbytečně opakuje.
Některé věty a situace mi přijdou vysoce nepravděpodobné. Vůbec se neřeší jiné možné reakce dětí, například neustálé odmítání a nespolupráce. Někde uprostřed je důležitá poznámka, že tyto technikyfungují především tam, kde jsou dobré vztahy a ochota vyjít si vstříc.
U některých teoretických částí bych ocenila víc praktických příkladů.
Naprosto zde chybí jakékoli členění nebo řešení dle věku. S dvouletými dětmi budu jednat jinak než s puberťákem. Obecně mi přijde, že většina principů je proveditelná až tak od školního věku, kdy děti trochu rozumí světu a delším větám.
Ke konci bych ocenila nějaký přehled vhodných/nevhodných frází podle věku nebo podle situací.
Z přečtení této knihy si odnáším mnoho zajímavých poznatků pro výchovu dětí (vlastních i cizích). U mnoha vět jsem se pozastavila a řekla si "jo, přesně tohle na mě působilo dobře a tohle špatně, když jsem sama byla dítětem". Doufám, že až sama budu mít vlastní děti, že budu mít dostatek trpělivosti, abych k nim přistupovala s respektujícím přístupem. Ke knize se rozhodně ještě vrátím.
Kniha jako taková je fajn, spousta ukázkových situací, nicméně zde chybí i příklad, kdy přes veškerou domluvu dítě řekne NE! Jak tedy pak zareagovat?
Příklad: Jsme na nákupu, dítě chce hračku, ok, dle knihy bych to měla podat asi takto " Ale Milánku můj, ve svém pokojíčku máš přeci hračiček spousty, nemyslíš? HMMM NE, JÁ JI CHCI. Já si ale myslím, že ji nepotřebuješ, co kdybychom ji koupili příště? HMM NE! :D :D no a samy si na sebe ušijeme bič
Také mi vadí v knížce zdrobněliny, však je zde jasně uvedeno, že dítě je taky člověk a jak jednáme s kamarádem (partnerem, šéfem, kamarádkou), tak tak bychom měli jednat i s dítětem... hmm ok, já ale teda nikomu neříkám, jestli si dá jablíčko nebo rohlíček...
Základní myšlenka tedy není vůbec špatná, i když se spíše ztotožňuji s francouzkou výchovou, ale ukázkové situace v knížce, dle mě nemají řešení...
Základní myšlenka knihy je skvělá, s respektující výchovou velice souzním, ale styl, jakým je to napsáno, je nešťastný. Takové výpisky z přednášek. Na toto téma byly napsané čtivější a lépe podáné knihy, třeba Psychologie pro milující rodiče nebo Kéž by to naši četli.
Za mě jedna z nejlepších knih o rodičovství, spoustu příkladů a hlavně to není jen o rodičovství, ale o komunikaci mezi lidmi celkově - v práci, ve škole. Spoustu stránek mám založených, podtrhaných, abych mohla kdykoli listovat a připomínat si principy respektující komunikace.
Knih o výchově mám už pár přečtených, ale troufám si tvrdit, že tahle shrnuje asi nejvíc informací nejen o respektující výchově, ale i o správné komunikace (nejen) s dětmi. Určitě doporučuju.
Četla jsem přepracované vydání z roku 2020 a byla jsem ohromena. Tolik skutečností, které mi v komunikaci (nejen s dětmi) tak dlouhou dobu utíkaly.. Jsem moc ráda, že jsem na tuto knihu narazila, doporučila bych ji komukoliv a s velkým nadšením!
Přijde mi to poněkud přehnané. To aby si člověk před dítětem s prominutím ani neuprdl. Jo, s některými pasážemi souhlasím, spousta z nás žije ve stereotypech, neříkám, že já ne. Sama se zajímám o alternativní způsoby výchovy, ale tohle už je na mě asi trochu moc, nebo jsem do tohoto bodu možná spíše ještě nedospěla, třeba někdy později. Ano, je důležité, aby dítě bylo šťastně, spokojené samo se sebou, mít nějaké hodnoty, ale k těm se dá dostat i jednoduše tím, že své dítě milujete a přijímáte jaké je.
Perfektní kniha, měla by být jako povinná výbava každého rodiče. Jsem ráda, že jsem konečně narazila na knihu o výchově z českého prostředí, se kterou můžu naprosto souhlasit. Měla jsem ji půjčenou z knihovny, ale rozhodně si jí pořídím domů.
Za mne nejhodnotnejsi kniha o vychove a komunikaci jako jsem kdy cetl. Cely odborny tym autoru v cele s neslabnouci bojovnici za modernejsi skolstvi Jano Novackovou prokazuje hluboke znalosti na poli komunikace, vychovy, respektu a vzdelavani obecne. Tato kniha by mela byt bibli pro kazdeho rodice, ucitele, trenera a vlastne uplne pro kazdeho. Velke bravo!
Tahle kniha se čte spíš jako učebnice, musíte si ji dávkovat, aby z ní ve vás něco zůstalo a neustále se k ní vracet. Je v ní tolik nových podnětů ke změně v komunikaci nejen mezi rodiči a dětmi, ale i mezi dospělými. Z vlastní zkušenosti tvrdím, že změny jdou velice postupně a pomaličku, musíte být hodně v přítomnosti, abyste mohli tuto komunikaci začít zasazovat do své současné. Dochází ke změně uvažování a zažitých způsobů, které se předávaly v rodinách po generace, ale věřím, že když se chce, tak to jde. Mnoho lidí tuto knihu nechápe a s technikami v ní zmíněné nesouhlasí, těm bych radila, aby nejprve začali více zkoumat sami sebe a budovat svou sebeúctu a sebevědomí.
"Sebeúcta se vztahuje k tomu, kdo jsme, jakou máme hodnotu jako lidé. Znamená také vážit si sám sebe, mít se rád, pocit „zasloužím si být šťastný“. Člověk s vysokou sebeúctou si je vědom svých předností, ale i svých rezerv. Neobává se přiznat své chyby a snaží se o nápravu. Uznává a dovede ocenit sebe i druhé."
"Vyšším cílem než naučit dítě číst, psát nebo se lépe chovat je přivést je k tomu, aby zakusilo samo sebe jako hodnotného a kompetentního člověka."
"To, jak se chováme sami k sobě, k druhým lidem, ale i k přírodě a k věcem, má klíčový význam pro to, jak si vážíme sami sebe."
(Respektovat a být respektován)
S tímto stylem výchovy jsem si nejak nesedla. A když jsem se dočetla, že nesmím ani ditku pochválit obrázek, tak mi to přišlo celé nějaké moc vykonstruované a neupřímné.
Krásný den přeji,myslím si že se jedná o naprosto ůžasnou knihu,překvapuje mne,že někteří hodnotí tvar jak je kniha napsána (tučné písmo,malá písmena atd.),ale nehodnotí obsah.A obsah knihy je to nejdůležitější. říká nám jek respektovat okolí a jak pak býti více respektován.Dle mého by si tuto knihu měl přečíst každý člověk,neříká jenom jak se chovat k dětem ale jak se chovat vůbec jeden k druhému,hlavně politici,vedoucí firem a manageři by si to měli přečíst povinně.Jen tak mimochodem umění naslouchat,respektovat,nekritizovat,nedávat nevyžádané rady,nepomlouvat,nekrást atd. to je základ filozofií jako je taoismus,zen budhismus,joga,tantra a to je učení staré cca 2500 l. př.n.l.Takže nic nového,pokud by se lidi k sobě chovali s respektem a nejen k sobě,ale i k přírodě,hned by bylo na světě krásněji.ještě bych doporučil jednu knihu,dle mého taky moc poučná a tou je:
Rozvíjejte naplno mozek svého dítěte - 12 revolučních strategií, jak kultivovat zrající duši vašeho dítěte a pomáhat růstu jeho EQ
Autor: Daniel J. Siegel Tina Payne Bryson
děkuji a mějte se moc hezky
Tak to je hodně zajímavá publikace, otázkou je, jestli není nejdůležitější ta prevence.
Výborná kniha s řadou praktických příkladů. Umožní uvědomit si důsledky ne/správné výchovy. Kniha zanechá velmi silný dojem, ale pokud nezačnete ihned aplikovat rady a nebudete se k ní opakovaně vracet, bude to dojem sice silný, ale jednorázový a zapadne pod vrstvou každodenních povinností.
Principy popsané v knize mi připomínají principy Nevýchovy, ke které jsem se dostala o něco později. Nevýchova však nevyšla jako kniha a to je zrovna v tomto případě její veliká výhoda.
Zajímavá kniha, kterou se chci určtě inspirovat, při výchově svého vzpurného syna. Už jsem i zaznamenala první úspěchy, ale ještě mám co dohánět, aby to bylo optimální pro obě strany. Jen tam mohlo být možná více konkrétních situací a jejich řešení. Nebo jak postupovat, když dítě nechce vůbec spolupracovat a tvrdohlavě si stojí za svým. Jak už někdo psal, měl by si jí přečíst každý a hned by bylo na světě lépe.
Bylo zde vcelku dost informací, že jsem místy nevnímala. Přesto jsem však pochopila o čem to je a měly by si ji přečíst všichni. Ale bohužel většina lidí spoléhá jenom sama na sebe a nikoli na knihu.
Úžasná kniha pro ty, kteří chtějí děti ne proto, že se to od nich očekává, ale proto, že chtějí být obklopeni úžasnými a pozoruhodnými tvory, ze kterých se postupně stávají příjemní lidé pro dlouhodobé vztahy. K této knize jsem se dostala přes neméně úžasnou knihu o výchově "Jak žít a nezbláznit se od L.Pekařové". Obě vycházejí z téhož a vzájemně se doplňují. K těmto knihám doporučuji i kurz "Respektovat a být respektován", kde kniha ožívá a je uváděna do praxe příjemným způsobem, a také přednášky Dr.Pekařové, které jsou dnes i na DVD a Youtube. V každém případě, kniha se dá opravdu číst mnoho let, při každém dalším čtení objevíte nové a nové informace a možnosti.
Kniha se mi moc líbí, je dost hutná (jako alternativu a vlastně i jako odrazový můstek, ze kterého autoři částečně vycházeli lze vzít knihu Jak mluvit, aby nás děti poslouchali). Abych ji byl schopný aplikovat, tak bych ji musel mít stále na nočním stolku, každý den listovat a naprosto se s ní sžít a postupy si zautomatizovat - to se mi bohužel nepovedlo (zatím???). Ale dávám 5 hvězdiček, opravdu výborná kniha.
Nejlepší kniha o výchově, kterou jsem četla. Ještě se těmi radami umět řídit :-)
Štítky knihy
psychologie rodina rodinné vztahy výchova vývoj a výchova dětí rodičovství respekt
Kniha Respektovat a být respektován je v
| Právě čtených | 98x |
| Přečtených | 371x |
| Čtenářské výzvě | 25x |
| Doporučených | 44x |
| Knihotéce | 199x |
| Chystám se číst | 369x |
| Chci si koupit | 129x |
| dalších seznamech | 15x |