pakoshka komentáře u knih

Já si nemůžu pomoct, mi z těch lidí v konečným důsledku nikdo nepřišel šťastnej.

Dokument o lásce a vztazích... No co si budeme povídat, já taky nežiju v klasickým monogamním vztahu, někdo by to nazval otevřený (mimochodem s definicí otevřenýho vztahu v knize nesouzním), ale my se cítíme mnohem blíž... Kolem sebe mám pár lidí v různých typech partnerství a vypadá to, že by jejich výpovědi byly zajímavější. Ale to je moje zkušenost a vždy se jako správná drbna podívám, jak to chodí za jinými dveřmi.

28.05.2024

Vyměníš den života za všechny kočky? A nebo přestane existovat čokoláda?

Příběh na pomezí grotesky a nějakýho toho přemýšlení o vlastní existenci a uvědomění si, co je v životě důležité. Pro mě ty absurdní dialogy s ďáblem Alohou vynikaly nad pseudofilosofičnem.

07.01.2024

Bavilo/nebavilo. Příběh žen pro útěchu během války jsem hltala, story že současnosti přetrpěla.

25.12.2023

Jsem myslela, že Ladu ani nedočtu a odložím ji hned na začátku. Podivná splácanina.

07.08.2023

Všechen můj hněv jde vidět všude a já nemám ráda hnědou, okrovou, zrzavou, nebo jaká je to vlastně barva obálky. Ale jsem ráda, že jsem se překousla - koneckonců, moje čtečka je černobílá. A tenhle příběh pákistánských přistěhovalců mě dojal.

03.08.2023

To bylo asi to nejlepší, co se mi letos dostalo do rukou. Jedna kniha textu - povídání o šesti ženách, spíše dokumentujícím, nezávislým, nehodnotícím stylem, proloženo jejich komentáři. Šest brožurek plných fotek, z archivu od žen či stylizovaných uměleckých. Tři plakáty. Spousta bolesti, trápení, života, mladosti, dětí, manželů, nepochopení, nemocí, zneužívání, handicapů. Každá z šesti hrdinek si nese to své a dělí se o to se světem.

Formát dokumentu je skvělej, však za to dostal Magnesii Literu. Pro mě je to něco novýho.

11.06.2023

Muž pod černým deštníkem na mě vyskočil v knihovně v novinkách a vzpomněla jsem si, jak o nové sbírce haiku mluvil pan Hájíček na besedě zrovna v době, kdy ji dával dohromady. Tak jsem neodolala a opět jsem se do jeho haiku ponořila.

06.06.2023

Mám toho frajírka Pavalu ráda.

06.06.2023

Do výzvy - kniha, kterou nebudu číst poprvé. A myslím, že mě tenhle extrém naturalismus bavil stejně jako na vysoké, kdy jsem se nechala nalákat povídáním od spolužačky z meziválečné literatury. Vyhraďte si čas (tohle jen tak nespolknete), obalte nervy, uvelebte se a vezměte do ruky tento (podle mě) neprávem opomíjený klenot české prózy. Za pár let bude slavit stovku.

23.05.2023

Milo na víkend. Dana sleduju na ig ráda, ale nějaká skalní fanynka nejsem, Nadělení je ale fajn, čtivý a hrozně jemný. Jen mi ho občas bylo trošku líto, na jeho místě bych potřebovala od partnera víc opory.
Rada bych četla dál, hrozně to uběhlo!

09.04.2023

Čtena jen kvůli čtenářské výzvě, ale jsem tak ráda, že jsem se do knihy pustila! Tracy jsem objevila někdy okolo mých deseti let, tenkrát jsem četla první dva díly několikrát - ty další vyšly až když mi bylo okolo 14, 15 let, takže ty mě už minuly. Tenhle příběh z dospělosti Tracy mě vrátil zpátky na základu. Milé. A trhlé.

03.10.2022

Po besedě s Jiřím Hájíčkem jsem dostala touhu si po roce zase přečíst nějakou jeho knihu a v knihovně mi padl zrak na útlou knihu haiku, o které byla řeč.

Přečteno na sluníčku u kávy a jahod se šlehačkou. Ideál.

28.05.2022

Stanislav Beran mě naprosto míjel, ale teď mu budu věnovat pozornost. Kocovina byla VYNIKAJÍCÍ a já se moc těším na další autorovy knihy. Sudety jsou mi, jakožto rodačce z Hané, naprosto vzdáleny, ale tahle novela mě tam přenesla dokonale. Různý pohledy, různý časy, různý obyčejný životy. Tak to mám přesně ráda. Nejlepší kniha za posledních pár měsíců.

15.02.2022

Hezké, ale můj žánr to úplně není.

31.01.2022

Vraní zpěvy jsem si chtěla přečíst snad devět let, od té doby, co mě Radek Malý učil na vysoké. A jsou to těžké verše, opravdu, začala jsem už začátkem prosince a skončila jsem včera, to se musí dávkovat. Sbírka není těžká na pochopení, jazyk je úžasný, ale ta jejich hloubka a tíha...

06.01.2022

Naprosto souzním s komentářem HelenaTomková, je zbytečný psát cokoliv jinýho.

26.12.2021

Člověk by řekl, že budu ideální cílovka, single almost 30 s kočkou. Chtěla jsem něco jednoduchýho na vypnutí v těchto hektických dnech, což jsem teda dostala, ale nečekala jsem, že to bude jednoduchý tak moc.

Cejtim z toho moc snahu a školní sloh, no, plus rádoby ironii, která je teď hodně populární. Tři cesty tramvají a není co číst.

(Autorku neznám, o podcast jsem se dozvěděla až po dočtení.)

15.12.2021

Recepty bez nápadu (jen sesbíraná klasika, žádná vlastní invence), příšerné fotky - ať už rozmazané, nebo na nich jídlo nevypadalo vábně. Například na kachně (nebo kuřeti?) byly zbytky brk, vepřový plátek na hořčici vypadal tak suchý, že se mi stáhlo hrdlo. U svíčkové omáčky jsem se dozvěděla, že už ji vlastně nikdo nedělá z kusu masa, po kterém se jmenuje, ale z levné náhražky.

05.11.2021

Tohle jsem nedočetla. Příběh zajímavej, ale z literárního hlediska to bylo šílený, takže vracím do knihovny po třech měsících nedočtené.

Nedočteno, i když jsem hrozně chtěla. Padevět v kraťounkých skečích staví absurdní situace, který mohly předcházet velkým historickým událostem 20. století. To je fajn, ale já reálně musím furt něco googlovat, což by mi nevadilo, kdyby ten každej příběh měl víc stránek, ne jenom jednu. Navíc nechápu, jak se mohl Hácha potkat s Máchou. Možná, že kdybych tu knížku měla doma a četla ji průběžně rok, že by mi něco dala. Už ji mám ale z knihovny přes dva měsíce a musím ji vrátit.

Odkládám bohužel do poličky 'Na tohle nemám kapacitu'. Padevět je nepochybně velice inteligentní člověk a já si u čtení připadám jak debil.