Ocásek komentáře u knih

Čtvrté křídlo byla jedna z mých nejočekávanějších knížek letošního roku. Měla jsem hroznou radost, když jsem si ho díky @humbook a skupině @humbook_blogeri mohla přečíst mezi prvními a ano stálo to za to.
Dostala jsem snad ještě víc než jsem očekávala. Všechny ty nadšené ohlasy jsou úplně na místě. Myslím si, že Čtvrté křídlo je jedna z nejlepších knížek, jakou jsem kdy přečetla.
Autorka si připravila nesmírně čtivý, napínavý a originální příběh, který měl naprosto všechno od skvěle propracovaného prostředí, přes sympatické postavy, sarkastické draky až po úžasnou romantickou linku, ta chemie mezi postavami byla neskutečná. A Xaden, můj přítel má slušnou konkurenci.
Posledních sto stránek byl jeden zvrat za druhým a já hltala každou stránku. Nutně potřebuji další díl a další dávku draků.

5!/5 - Miluju to!

24.03.2024

Příběh rodinného tajemství, které mělo zůstat pohřbeno.
Markovi zemře otec. Podivný vzkaz v něm vzbudí podezření, že všechno není takové, jaké se celou dobu zdálo. Jediný, kdo by mohl Markovi pomoct zjistit pravdu je jeho sestra Šárka, kterou už roky neviděl.
Kniha má skvělý začátek. Líbilo se mi retrospektivní vyprávění hned ze tří pohledů - Marka, Šárky a jejich otce, které se později krásně spojí v jedno.
Bohužel po slibném začátku mi pak příběh přišel zbytečně protahovaný. Bylo to jako nekonečná hra na schovávanou, kde se toho zase tak moc neděje, takže jsem se do čtení musela trochu nutit.
Závěr byl očekávaný, ale přesto mě dokázal šokovat.
Hvězdičku navíc dávám i za krásné grafické provedení, které dokáže upoutat pozornost. Retropapír, modré písmo a krásné ilustrace.
Bohužel jsem ale od příběhu po všech těch nadšených recenzí čekala mnohem víc, ale vyloženě zklamaná také nejsem. Pokud máte rádi rodinná tajemství a silné psychologické vyprávění, tak tohle je knížka přesně pro vás.

3,5/5

2 10.03.2024

,,Lidé se ti budou v životě smát za hodně věcí.
,,Nedovol, aby řeči ostatních ovlivnily, jak vnímáš sama sebe.

Moje druhá knížka od autorky, která byla úplně stejně skvělá jako Daisy Jones. Tentokrát je příběh o tenistce Carrie Soto, která se po ukončení kariéry vrací zpátky na kurty, aby si udržela svůj rekord.
Nikdy by mě nenapadlo, že mě může takhle moc vtáhnout knížka, která je plná tenisu. Všechno to, co vím o tenise, bych dokázala spočítat na prstech jedné ruky a i tak jsem hltala jednu stránku za druhou.
Stejně jako u Daisy Jones jsem nechtěla věřit tomu, že Carrie Soto není reálnou postavou. Chtěla jsem projet celý google a najít si o nejlepší tenistce všech dob úplně všechno! Carrie jako hlavní hrdinka nesedne každému. Je hodně cílevědomá, chladná a jde si za svým i přes mrtvoly.
Navíc je v celé knize nádherně vykreslený vztah dcery s otcem.
Konec byl přesně takový jaký jsem chtěla a vykouzlí mi úsměv na tváři.

2 21.02.2024

Smrtka je úžasná, četla jsem ji hned dvakrát. Podruhé jako audio a jako audioknížku jsem si dala i Nimbus, protože je opravdu skvěle načtený!
Nimbus byl také skvělý, ale první díl se mi líbil víc.
Začátek mě hodně bavil, knížka totiž začíná přesně tam, kde první skončila. Příběh je opět dokonale propracovaný - sledujeme hned několik dějových linek, které vypadají, že spolu nemají vůbec nic společného, ale opak je pravdou. Celý příběh potom dokonale vygraduje v šokující konec.
Jediné co mi vadilo bylo, že moje oblíbené postavy Rowan a Citra nedostávali tolik prostoru jako v jedničce. V Nimbu se samozřejmě objevují i nové postavy, které si mě ale nezískaly zdaleka tolik jako právě Citra a Rowan.
Rovnou jsem rozposlouchala i Zvon, tak jsem zvědavá co přinese závěr téhle skvělé dystopické série.
4,5/5

1 02.02.2024

Život jedna báseň nebude moje nejoblíbenější knížka od autorky. Oba hlavní hrdinové jak Layken tak Will mě v určitých chvílích štvali svým chováním. Zakázána láska v podání učitel a studentka mě bavila, ale vadilo mi, jak rychle si k sobě našli cestu, to bylo jako lusknutím prstu a já jim to minimálně první polovinu knížky nedokázala věřit.
Z vedlejších postav si mě hned získala Eddie a její příběh a taky oba mladší sourozenci Willa a Layken byli skvělým prvkem. Kostýmy na Halloween topovka!
Už takovou jistotou u Colleen je zařadit do příběhu i nějaké to těžší téma, o jaké jde tady vám říkat nebudu, protože chci, abyste byli překvapení stejně jako já. Nicméně tohle téma bylo sice moc dobře zpracované, ale asi na mě nezapůsobilo tolik jako jiná těžší témata v jiných autorčiných knížkách.
A nesmím nezmínit slam poetry! Básniček je v knížce spousta a myslím si, že si je dám i v originále, kdy budou mít zase úplně jiné kouzlo.

4 18.01.2024

Na téhle knížce se mi líbilo snad úplně všechno. Styl psaní mě vtáhl do příběhu už od prvních stránek. Hrozně se mi líbilo akademické prostředí plné vědy, ve kterém se příběh odehrává. Skvělé hlavní i vedlejší postavy. To špičkování mezi Olive a Adamem, miluju, smála jsem se nahlas a ne jen jednou. A až takhle spicy sexuální scénku jsem tedy nečekala, ale jako ne že bych si stěžovala, bylo to skvělý! A díky bonusové kapitole jsem ji mohla číst hned dvakrát.
Úžasná oddechovka, která splnila mé vysoké očekávání do posledního puntíku.

9 07.01.2024

Moje poslední přečtená knížka v minulém roce byla Kavárna v Kodani, což byla moje první knížka od Julie Caplin, na kterou jsem ze všech stran slyšela samou chválu, takže moje očekávání byla poměrně vysoká.
Musím říct, že prvních pár stránek, než se příběh přesunul do samotné Kodaně, mě moc nebavilo a měla jsem hrozný problém se začíst, už jsem si začínala říkat, co na autorce všichni vidí.
Jenže pak se příběh přesunul právě do zmiňované Kodaně, já začala více poznávat naši hlavní hrdinku Kate, Bena i ostatní postavy v tomto příběhu, a že jich nebylo málo. Nejvíc si mě získala Avril, Ben a Eva. Při čtení jsem se vrátila myšlenkami do Kodaně, kde jsem před pár lety sama byla a hltala jsem jednu stránku za druhou.
Užila jsem si i krásně napsanou romantickou linku, i když byla lehce předvídatelná. U knížky jsem si odpočinula během zkouškového, a dokonce se i pobavila. Takže nakonec Kavárna v Kodani splnila má očekávání na pohodovou odpočinkovou knížku a těším se i na další knížky od autorky.

12 06.01.2024

Tahle knížka byla moje poprvé hned v mnoha ohledech. Nikdy jsem nečetla fantasy knížku od české autorky a zároveň jsem nikdy nečetla knížku, ve které by hrála roli mytologie. I přesto jsem se rozhodla vyzkoušet Přízraky noci a světě div se, ona se mi ta knížka fakt líbila.
Čtyři hlavní hrdinové. Princezna Lada, která chce zachránit svoji sestru. Rusalka Noa, která touží po pomstě. Lovec démonů Karden, který chce být slavný. Jael ne tak úplně obyčejný kluk, který chce ochránit svoji rodinu.
V knížce se střídají pohledy všech čtyř hlavních hrdinů, což by někomu mohlo vadit, ale mě to naopak krásně dokreslovalo příběh a měla jsem možnost se o každém z našich hrdinů dozvědět něco víc. Bavili mě všichni čtyři, ale nejvíce jsem si oblíbila Nou.
Styl psaní autorky je opravdu čtivý. Příběh je nabitý akcí, neustále se něco děje, a to hned od první kapitoly. Nejvíce se mi ale líbila poslední třetina knihy hlavně její úplný konec, který jsem nečekala a byl opravdu dechberoucí.
Mockrát děkuji autorce za možnost si knížku přečíst. Vy ji určitě vyzkoušejte, protože se moc povedla a navíc se chystá volné pokračování.

3,5/5

15.12.2023

Okamžiky jsou třetím a závěrečným dílem, za mě jsou tím nejpovedenějším dílem, který krásně uzavírá celou sérii. Knížka byla opět protkaná emocemi a plná poslání.
Tento díl je zaměřený spíš na Emmu, jednu z vedlejších postav z předchozích dílů, která se snaží znovu najít smysl života. Ale i tak se zde několikrát vrátíme do minulosti o poznáváme příbuzné Patricie i Samuela. Sice jsem se občas trochu ztratila v tom kdo je kdo, ale přesně pro tenhle případ je na začátku rodokmen, který mi mockrát pomohl se najít.
Ačkoliv jsem si Emmin příběh i návraty do minulosti užívala, maličko mi chyběl Samuel, Patrik a Oliver, které jsem si v předchozích dílech oblíbila úplně nejvíc.
Sérii jako celek jsem si moc užila (hlavně druhý a třetí díl), je krásně vidět, jak se autorka se svým psaním posunula. Sérii Hodinky vám mohu doporučit jako příjemné oddechové čtení, které vám může i mnohé předat.

2 28.10.2023

První díl série Hodinky se mi líbil, ale druhý díl byl za mě ještě mnohem lepší.
Sice zde pořád skáčeme v čase, což byl kámen úrazu v prvním díle, ale tady mi to nepřišlo tak zmatečné, všechno do sebe zapadalo a dávalo to smysl.
Ve vyprávění příběhu se střídá hned několik postav. Sice jsem čekala více prostoru pro Sama a Patricii, ale na druhou stranu i kapitoly z pohledu ostatních postav měly určitě co nabídnout a bavily mě. Díky nim jsem si ještě mnohem víc oblíbila Olivera, Patrika i Emmu.
Dalším pozitivem je, že během tohoto dílu opadá naivita a nereálnost příběhu. Druhý díl je mnohem reálnější a hlavně plný emocí. Rozhodně nečekejte dějem nabitou knihu, ale o to víc na vás knížka zapůsobí právě po emoční stránce, a to hned od samého začátku.
Druhý díl mi dal odpovědi na spoustu nezodpovězených otázek. Ale i tak se těším a jsem zvědavá, jak budu hodnotit závěrečný díl trilogie.

2 01.10.2023

Dlouho se mi nestalo, že bych byla takhle na vážkách z toho, jak knížku hodnotit, jako právě tady u prvního dílu trilogii Hodinky.
Knížka má skvělý námět, kdy se pilot Samuel a fotografka Patricie, kteří se v mladí velmi milovali, setkávají po třiceti letech od chvíle, kdy Samuel beze slova zmizel. Co se tenkrát stalo, to se dozvídáme spolu s nimi.
Oba hlavní hrdinové mi byli sympatičtí. Bavil mě Samuel i s Patrikem a Oliverem, jejich pasáže jsem si moc užívala. A stejně tak Patricie a její cestování - prostřednictvím knížky jsem se podívala například do Konga nebo na Havaj.
Sice se jedná o autorčinu prvotinu, ale styl psaní se mi líbil. Knížka se četla rychle a byla plná emocí. Občas se mi ale celý příběh zdál až moc naivní. Vadilo mi také neustálé skákání v čase, docela dost jsem se v tom ztrácela, i když to do sebe pak jako celek zapadalo. Ale i přesto si do dalšího dílu odnáším spoustu nezodpovězených otázek, na které doufám v dalších dílech dostanu odpověď.

3,5/5

4 22.09.2023

Jsme nevyhnutelní je pro mě osobně nejlepší knížkou ze série.
Opět se zde můžete těšit na vymazlené grafické zpracování - chatové konverzace, fotky a celkově spoustu doplňkových věcí kolem. Jako velký fanoušek Marvelu jsem si pro tentokrát užívala i popkulturní narážky (asi proto že jsem se někde konečně chytala a nepřipadalo jsem si jako popkulturní barbar).
Harper byla pro mě byla tou nejsympatičtější hrdinkou ze všech předchozích knih, a to stejné i Travis, protože kluk co hraje v kapele a navíc umí vařit, jakože haló. Ačkoliv na druhé šance nejsem, tak Harper a Travis se k sobě tak hodili, že mi to ani nevadilo a moc jsem jim fandila hned od prvního okamžiku.
Další skvělou postavou byla Izzy, díky které jsme mohli nakouknout do života člověka na vozíku a bylo to moc fajn ozvláštnění. A pak samozřejmě táta Harper, to je totální zlatíčko!
Byla to skvělá feel good oddechovka, od které jsem dostala přesně to co jsem očekávala a měla jsem ji za pár dní přečtenou. Občas mi ale přišlo, že jsou tu vycpávkové pasáže, kde se toho zase tak moc neděje, což je škoda, jinak to totiž bylo vážně super.

2 16.09.2023

Od Aleny Mornštajnové jsem četla Hanu a Listopád. Obě zmíněné knížky byly skvělé, takže jsem věděla, že si budu chtít přečíst i Les v domě (časem i autorčiny starší knížky), bez ohledu na to, o čem knížka bude. Nechtěla jsem si zjišťovat žádné informace, nečetla jsem anotaci, prostě jsem se chtěla nechat překvapit. To mi úplně nevyšlo, protože dřív než jsem se ke knížce stihla dostat se kolem ni strhla velká kauza, která mi část knihy bohužel vyspoilerovala. Ale i tak je to další kniha od paní Mornštajnové, ze které jsem nadšená a budu ji všem doporučovat!
Les v domě je čtivý, skvěle napsaný, příběh vás nutí neustále pokračovat dál. Knížku jsem přečetla za tři dny a věřím tomu, že kdybych měla čas, tak by mi možná stačilo jen jedno odpoledne. Jde o hodně silné, mrazivé až depresivní čtení, neustále jsem čekala na světlo na konci tunelu a ono nepřicházelo a nepřicházelo.
Je mi úzko, když si uvědomím, kolik dětí vyrůstává v takovém prostředí jako naše hlavní hrdinka, které se říká Cácora. Vyrůstala v domě plném lží. S matkou jejichž chování jsem ještě z části dokázala pochopit, ale i s babičkou, kterou jsem nechápala a hlavně tam byl les. Metafora lesa byla použita dokonale.

21 12.06.2023

Až během čtení čtvrtého dílu jsem si opravdu začala uvědomovat, o kolik důležitých scén a informací jsem se připravila, protože ve filmové adaptaci Ohnivého poháru toho tooolik chybí!
Knižní verze je jako vždy úžasná, napínavá, už poněkud temnější než díly předchozí a hlavně čtivá. Ohnivý pohár má skoro 800 stránek a já jsem ho i přes zkouškové přečetla během pár dní.
Tenhle díl se mým nejoblíbenějším asi nestane (zatím pořád vede Vězeň z Azkabanu - protože prostě Pobertové), ale i tak to miluju a těším se na další díly!

11 09.06.2023

Já nejsem moc povídkový člověk, ale Z pera knihomolů jsem si rozhodně nemohla nechat ujít, protože jsem byla zvědavá na povídky i ilustrace lidí, které tady na bookstagramu ráda sleduji.
A musím říct, že jsem nadšená - ještě jsem totiž nečetla povídkovou sbírku, kde by mě oslovily úplně všechny povídky, které ve sbírce jsou! Každá povídka je úplně jiná, a to jak tématem, tak i žánrově, ale všechny byly skvělé a žádná mě vyloženě nezklamala!
Kromě úžasného grafického zpracování, které se YA čtu zase neskutečně povedlo, bych přece jen chtěla vyzvednout hned čtyři povídky, které mě oslovily úplně nejvíc:

~ Roztáhnout křídla - Alena Štraubová
~ [elen]a - Adéla Rosípalová
~ Všechna moje pluska - Marie Vystrčilová
~ Něco mnohem lepšího - Eliška Hronová

01.06.2023

Přijde mi, že spousta čtenářů tento doplňkový díl k Dvorům nemá ráda. Takže když jsem se do knížky pouštěla, neměla jsem nijak zvlášť vysoká očekávání, ale o to víc jsem překvapená, jak moc mě knížka bavila! Ano, je zde mnohem méně akce než v předešlých dílech, ale za to zde jsou i kapitoly z pohledu Rhyse, Mor, Cassiana a Nesty... a taky úžasná atmosféra zimního slunovratu.

Já jsem si tuhle novelu užila a už se těším na Dvůr stříbrných plamenů!

Za možnost si přečíst e-knihu ještě před vydáním děkuji @humbook @humbook_blogeri #humbookblogeri #spoluprace

Na Aarona jsem se těšila, protože jsem od autorky četla Kultiho a ten se mi líbil opravdu hodně, ale z Aarona jsem bohužel zklamaná!
Začátek byl poměrně slibný. Prvních asi 200 stran je psáno jen formou e-mailů a chatů. Knížka se tak díky tomu četla opravdu rychle, ale na mě pak těch e-mailů bylo zbytečně moc a začala jsem se nudit. A bohužel jsem se nudila i dalších 200 stran. Bylo to zdlouhavé a já celou dobu čekala až se mezi hlavními hrdiny konečně něco stane
Asi 40 stran před koncem jsem se konečně dočkala. Bohužel Zapata opravdu neumí psát sexuální scénky, takže jsem se u toho dost vytrápila a vyloženě se musela donutit to už konečně dočíst!
Hlavní hrdinka Ruby mi byla poměrně sympatická od samého začátku, ale občas mi vadilo, jak moc nesebevědomá a naivní byla. Hlavní mužský hrdina Aaron byl celkem fajn, ale že bych si ho nějak extra zamilovala, tak to se nestalo.

2,5/5

2 26.04.2023

Rumunsko, rok 1989.
Život v Ceausescově diktátorském režimu je v knize popsán očima sedmnáctiletého Cristiana, který sní o tom, že se stane spisovatelem, ale místo toho se musí stát informátorem. Nemůže věřit vůbec nikomu - svým přátelům, a dokonce ani své rodině!
Já si Cristiana oblíbila od samého začátku a prožívala jsem jeho příběh spolu s ním. Bylo to kruté, drsné, smutné, ale tak plné odvahy. Vůbec si nedokážu představit, jaké to je, stát v zimě frontu na chleba, a nebo mít neustálý pocit, že jste sledováni!
To, že knížky od Ruty Sepetys jsou výjimečné, jsem věděla, ale že až takhle
O komunismu v Rumunsku se toho na školách moc neučí, což je obrovská škoda. Ale o to víc jsem autorce vděčná, že právě toto téma, o kterém se moc nemluví zpracovala takhle dokonale.
Tohle není jen YA knížka, Musím tě zradit by si měli přečíst všichni!

13 06.03.2023

Daisy je mojí první knížkou od autorky a už teď vím, že nebude tou poslední!
Ačkoliv má knížka povětšinou pozitivní ohlasy, tak jsem k ní byla z počátku skeptická, protože je psána formou rozhovorů a já měla strach, že mi tento styl psaní nesedne. Ale to jsem se spletla, styl psaní mi neuvěřitelně sedl. Byla jsem vtažená do příběhu hned od prvních stránek, obracela jsem jednu stránku za druhou a šíleně moc jsem si to užívala!
Ze všeho nejvíc mě uchvátila atmosféra, to bylo prostě něco úžasného - sedmdesátky, sex, drogy a rocknroll. Zamilovala jsem se do postav, do kapely Daisy Jones & The Six a strašně mě mrzelo, že je kapela pouze fiktivní a já si jejich písničky nemůžu pustit na Spotify, protože jsem fakt moc chtěla!
A ten konec? To byla jedna velká emoční jízda, kdy jsem zatlačovala slzy a s otevřenou pusou koukala na jednotlivé stránky. Prostě jsem tomu propadla a jsem moc ráda, že se právě tahle knížka dočká seriálového zpracování!

4,5/5

4 11.02.2023

Konečně jsem si i já přečetla třetí díl Dvorů a nemám slov!
Nerada bych vám něco vyspoilerovala, tak děj v téhle recenzi asi úplně vynechám a zaměřím se hlavně na ty pocity, které ve mně Dvůr křídel a zmaru vyvolal, protože to bylo něco neskutečného…
Zcela upřímně vám říkám, že jsem ještě nikdy u žádné knížky nebrečela tak moc (ani u knih CoHo ne, a to u je co říct), jako tomu bylo u téhle. Mám pocit, že to budu rozdýchávat ještě hodně dlouho, ale stalo to za to! Úplně všechno, všech těch 720 stran, které jsem přečetla za čtyři dny, protože jsem to prostě nemohla odložit a hltala jsem jednu stránku za druhou…
Přísahám na hvězdy, které naslouchají a na sny, které se plní, že lepší sérii už asi nikdy v životě číst nebudu! A v mých očích už nikdy nikdo nepřekoná Rhysanda, to jsem si stoprocentně jistá!

3 09.02.2023