Hypotéza lásky
Ali Hazelwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/496097/bmid_hypoteza-lasky-gAn-496097.jpg
4
2103
2103
Keď falošný vzťah medzi vedcami narazí na nezadržateľnú silu príťažlivosti, starostlivo vypočítané teórie zachváti chaos… Olive Smithová, tretiačka na doktorandskom štúdiu, neverí na dlhotrvajúce romantické vzťahy. Ale jej najlepšia priateľka áno – a práve vďaka tomu sa dostane do tejto šlamastiky. Presvedčiť Anh, že skutočne randí, však nebude také jednoduché – vedci totiž potrebujú dôkaz. Preto, rovnako ako každá biologička s trochou sebaúcty, spanikári a pobozká prvého muža, ktorého zbadá. Ten muž nie je nikto iný ako Adam Carlsen, ich mladý a nadaný vyučujúci – a všeobecne známy kretén. Olive preto nedokáže uveriť vlastným ušiam, keď pristane na jej pretvárku a súhlasí, že bude vystupovať ako jej falošný priateľ. A keď sa veľká vedecká konferencia uberie nečakaným smerom a Olivina kariéra sa ocitne v ohrození, Adam ju prekvapí znova – pevnou podporou a ešte pevnejšou… vypracovanou hruďou! Ich malému experimentu odrazu hrozí poriadny výbuch. Olive si uvedomí, že jediná vec, ktorá je komplikovanejšia ako hypotéza lásky, je položiť vlastné srdce pod mikroskop.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , LindeniOriginální název:
The Love Hypothesis, 2021
více info...
Přidat komentář
Přesně tohle jsem potřebovala. Milou, oddechovou romantiku, která se dobře čte, občas se nad ní zasměju. Naprosto ideální pro reset po všech těch detektivkách a dramatických osudech z předchozích knížek.
Jen mi tam moc neseděla ta inkluze a rovnost a boj proti znevýhodněnosti kvůli pohlaví a rase. Bylo to zbytečné a na sílu.
Začetla jsem se hned se hned a i když je děj předvídatelný, tak se to četlo krásně. Skvělá oddechovka z akademického prostředí
Bylo to milé. Líbilo se mi to, ale musím přiznat, že mi chvíli trvalo se začíst...
Moje první setkání s příběhy z vědeckého prostředí od Ali. Román mě rychle pohltil a nepustil. Hlavní hrdinové mě moc bavili a chemie mezi nimi mě neskutečně bavila. Autorčiny ostatní knihy rozhodně zařadím do svého seznamu k přečtení.
Moje druhá kniha od autorky u které jsem pochopila, proč je to takový hit. Od začátku až do konce jsem se nemohla odtrhnout. Postavy se mi líbily a ačkoliv tam znovu bývá klišé "nebudeme spolu komunikovat, jinak by to mělo o 50 stran méně", tak to nebylo tak hrozné.
Násmála jsem se, a líbilo se mi ztvárnění postav včetně zranitelnosti mužské polovičky. Adam byl bručoun a popichování s Oliv bylo prostě pecka. Překlad intimní scénky mi úplně nesedl a za mě zbytečně zdlouhavý popis, ale knihu jsem si užila. Teorie lásky za mě lepší, ale četla jsem ji jako první a knihy jsou si velmi podobné, asi bych doporučila mezi nimi trošku odstup při čtení.
Jedno musím autorce uznat.
Nepřeplácala to zbytečnými scénami přeslazených slov.Nebylo toho celkově zbytečně moc
Dej plynul jako Kolumbova loď k břehům Ameriky bez toho,že by o sobě měla pocit úspěchu.Ale ten úspěch tam byl už od začátku.
Olive a Adam.Postavy, které lze nalézt v jakékoli laboratoři.Postavy které byly reálné svými chybami,skutky anebo sny.
A já se do nich zamilovala.
Jak to tu už bylo řečeno, sexuální scéna ani být nemusela.(To však neznamená že jsem si zrovna tuhle neužila)
To je tak sladká, roztomilá, příjemná knížka! Moje první od Ali Hazelwood. Přiznávám, že sexuální scéna je za hranou, klidně bych to četla stejně nadšeně i bez ní. Nemůžu taky posoudit, jak jí (ne)uškodil překlad, knížku jsem četla v angličtině. Je to romanťárna, ale na něco jiného si ani nehraje, a přitom je nečekaně vtipná. Občas jsem se zasmála nahlas, a to se mi nestává.
Adam posunul laťku nerealisticky dokonalých výplodů ženských autorek na nový level.
Dýňové kafe je fuj.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Na jednu stranu musím říct, že jsem čekala víc, protože až do půlky jsem se docela nudila. Poslechově mi hlasy taky úplně nesedly. Ale na druhou stranu - po konferenci, kdy příběh nabral grády, jsem se rozhodla, že hvězdičky dám 4. Od té chvíle jsem všechno prožívala s Oliv. Jen občas mi přišlo, že některé její reakce neprobíhají tak, jak bych čekala, nazvala bych je neuspokojivé. Autorka si s tím mohla ještě trochu pohrát. Jako oddechovka před spaním to bylo ale fajn.
Toto bylo velmi mile a krasne napsane, cetlo se to samo. Uz chapu hype, ktery se kolem knihy vytvoril, protoze tady byl na 100% zaslouzeny.
Obe postavy prijemne, dej pekne ubihal a urcite se vrhnu na dalsi knihy, protoze me zatim od autorky nic nezklamalo.
Auč, tohle byl můj premiérový ponor do žánru červené knihovny, a mohu s klidným svědomím po Cimrmanovsku prohlásit, že jsem experimentálně ověřil, že tento žánr není pro mě a budoucí četbu zaměřím jiným směrem.
Za mě to byla nuda s repetitivním dějem. „Utípnutá borka“ - doktorandka předstírá, že chodí s profesorem, aby se její nejlepší přítelkyně necítila špatně, že jí přebrala jejího ex a teď s ním randí.
Netuším zda se jednalo o humor, nebo to bylo míněno vážně, ale přišlo mi, že občasné rádoby vtipné úvahy protagonistky (26+ let), která vyvíjí léky proti rakovině o tom, že on už je opravdu starý a ve svých třiceti už musí mít určitě osteoporózu a patrně by ho v dopravních prostředcích (na přednášce) měla pustit sednout mi, nepřipadaly ani humorné ani poučné ani... nic.
A nakonec se vzali, a jestli neumřeli, tak tam žijí dodnes - 40%.
Knihu jsem četla jako druhou od této autorky. Nutno podotknout, že jsou si velmi podobné. Nicméně opět mě bavila, opět jsem ji měla jako knižní jednohubku na dva dny. Autorka píše zajímavým způsobem, který vás vtáhne, ačkoliv je vlastně téměř od první stránky jasné, jak to dopadne.
Jsou určité dvě skupiny lidí s názorem na tuto knihu. Jedna skupina je ta , která to MILUJE..druhá je ta , která je na hraně ( nebo ji nesnáší) .. Já jsem osobně ta první varianta . Hrozně se mi to líbilo a možná se kvůli tomu rozhodnu studovat vědkyně
Po této knize jsem s chutí sáhla poté, co jsem dočetla Nevěstu, která se mi moc líbila. Bohužel ji ale nemohu hodnotit pozitivně. Než nastal kongres, kniha mě vyloženě nudila a k hlavní hrdince jsem si nedokázala najít cestu. Přiznávám, že to možná souvisí s tím, jak rozdílné máme povahy. Na druhou stranu mi to aspoň dalo určitou představu o tom, jak může přemýšlet introvert plný nejistoty, který si všechny situace vykládá vůči sobě negativně.
Některé chování hlavních postav mi však nepřipadalo příliš dospělé, zvlášť s ohledem na to, že se jedná o vysoce vzdělané lidi. A víte, co mě už trochu nudí? To klišé, že i vědec, který tráví noci zavřený v laboratoři, musí mít vyrýsované břišáky. Nepřijde vám to už trochu přehnané?
Bonusovou kapitolu, která je jen popisem spicy scény z Adamovy perspektivy, bych z knihy klidně vypustila.
Poslouchala jsem knihu v audiopodobě a bohužel mi interpretace Ivany Uhlířové vůbec nesedla. Její přednes mě spíš iritoval a ještě víc mi kazil celkový literární zážitek.
Tenhle typ knih běžně nečtu, v podstatě vůbec. Nechala jsem se zlomit kvůli čtenářskému klubu. První polovinu jsem četla strašně dlouho, chemie mezi postavami pro mě moc nefungovala, v podstatě jsem si Adama neuměla ani moc představit a v té červené kostkované košili to pro mě bylo nic moc. Taky mi strašně vadilo to neúměrné chování věku, žádná postava mi tam nebyla moc sympatická, přišlo mi to celé zvláštně ploché. Od konference mi to ale začalo ubíhat, prostě jsem u toho nějak vyčistila hlavu, asi hlavně díky tomu, že se tam začala řešit i jiná linka než čistě Adam-Oliv. Pak mě zase drásalo to neporozumění mezi nimi, za mě to prostě bylo spíš celé takové patnáctileté. Jako oddechovka asi fajn, možná po nějaké knize autorky ve vzdálené budoucnosti ještě někdy sáhnu, ale jsem ráda, že se můžu posunout už dál. Za mě slabší 3*
Ihned po přečtení jsem hodnotila 5*, po chvíli jsem to dala na 4* a teď den po přečtení, jak jsem se dostala k napsání hodnocení stahuju na 3,5* a tady to nechám.
Knížka byla super, začtla jsem se hned, hltala jsem kapitolu za sebou, těžko se mi přestávalo. Celý ten příběh byl moc milý, postavy jsem si zamilovala, mrzutý Adam mě hodně bavil. Poprvé jsem četla něco z vědeckého prostředí a té vědy tam nakonec zas tolik nebylo. Vzhledem k jejich povahám mě to bavilo, přišlo mi to dost reálné a uvěřitelné a to mám na knížkách ráda, když to není úplně vytržené mimo realitu. Jen mi trochu vadilo, že na to kolik jim bylo, se nechovali moc dospěle (lži, předstírání atd). Kdyby jim věk snížila o pár let, bylo by to lepší. Ale líbilo se mi, že celý ten vztahový "problém" se vyřešil hned a netáhlo se to dalších x kapitol.
Jediné co mě pokazilo dojem z celé knížky byla bonusová kapitola. Ta mě to pokazila a proto jsem i snížila hodnocení. A epilog taky za moc nestál, ale ta bonusová kapitola to srazila úplně.
Určitě si přečtu další knížky od autorky a moc se na ně těším.
Je to oddechovka, rychlý čtení. Od začátku mi bylo jasný, jak to dopadne, ale i tak to šlo, dala bych tak 3,5 hvězdy. Bohužel jsem zjistila, že už jsem tak stará, že mě kapitola, kde spolu spí vůbec nebaví a přijde mi zbytečně dlouhá.
Naprosto úžasná kniha! Přestože jsem k ní zpočátku přistupovala s mírnou skepsí, stačilo jen pár stránek a hned jsem věděla, že si svou popularitu doopravdy zaslouží.
Na Hypotéze lásky se mi líbilo snad úplně vše - od nápaditého akademického prostředí, přes čtivý styl psaní až po nepopiratelnou chemii mezi hlavními postavami. Olive mi jakožto hlavní hrdinka neskutečně sedla a Adama si jednoduše nešlo nezamilovat. Každá jejich vzájemná interakce byla takovým balzámem pro duši, že jsem se při čtení jen a jen culila.
Za mě jedna z nejlepších romantických knih, které jsem doposud četla.
Autorovy další knížky
| 2023 |  Hypotéza lásky |
| 2023 | Hlava plná lásky |
| 2024 | Šach a mat |
| 2024 | Teorie lásky |
| 2024 | Nevěsta |
Po přečtení Nevěsty (která mě neskutečně bavila), jsem se s chutí vrhla na Hypotézu lásky a ejhle.. Kniha mě nudila, nemám ráda lži a těch tam bylo pomalu na každé stránce požehnaně. Ani k jedné z hlavních postav jsem neměla sympatie.. Škoda.
Přemýšlím jestli dám šanci ještě nějaké jiné knize od Ali.