Nevesta

(SPOILER) Na Nevěstu od Ali Hazelwood jsem se hodně těšila, i když jsem od ní už neměla tak velké očekávání jako od Krve Pradávných. Knihy s hlavním upířím hrdinou mě už v minulosti dost zklamaly, takže jsem byla spíše zvědavá, co si pro své čtenáře autorka připravila.
A mile mě překvapila, i když to bylo velmi postupné sbližování.
Už po přečtení první kapitoly jsem totiž začínala mít mírné obavy, že nepůjde o můj šálek kávy. Ale brzy mě vyvedla z omylu. Úvodní zbytečně komplikované skákání v čase čtenáře jen vytrhne ze čtení v tom nejlepším, zároveň zapříčiní představení jen útržků událostí, které by mě jako čtenáře celkem zajímaly. Chápu, že tím autorka chtěla uvést čtenáře ihned do akce (svatby s vlkodlakem), jako čtenář bych však ocenila mnohem lepší propojenost těchto úvodních, časově převrácených událostí.
Přesto jsem se do příběhu velmi rychle začetla a brzy si zvykla na autorčin způsob budování světa a jeho představení čtenáři.
Největším pozitivem této knihy byla bezpochyby hlavní hrdinka Misery. Přestože jsem se s ní nedokázala ztotožnit, jako se mi to děje u jiných hrdinek vyprávějících v ich-formě, užívala jsem si snad každé její slovo. Dala by se popsat jako dívka s velmi bezprostředním vystupováním, která na svůj věk občas jednala a přemýšlela trochu dětinsky. Přesto působila přirozeně, uvěřitelně a velmi sympaticky. Ani jednou nevystoupí ze své role, a přestože nakonec projde určitým vývojem, ani tehdy neztratí své kouzlo. Je svá, otevřená, jedná na rovinu, a i když přizná, že by vás klidně prodala, jen aby získala svou kamarádku zpět, z nějakého důvodu jí to nemáte za zlé. Až natolik si mě jako čtenářku získala.
Lowe si mě na rozdíl od ní získával postupně. Vlastně si mě získal asi ve stejné chvíli, kdy si získal Misery. Ale přiznávám, v jedné scéně bych mu nejradši jednu flákla.
Sexuálních scén zde nebylo málo, přesto nepůsobily prvoplánově a výplňkově. Každá z nich měla v příběhu své místo a žádná na mě nepůsobila rušivým momentem. Možná se mnou budete souhlasit, když řeknu, že mě nejvíce zasáhla právě scéna v pracovně. Jako fanoušek upírů jsem se rozplývala nad popisem sání krve (nesuďte mě, ve své knize to mám taky :D). Naopak trochu rozpačitá jsem byla ze scény s popisem “uzlu”. Původně jsem nechápala, proč to autorka takto komplikuje. Ale pozor! Není to žádný výmysl ani potřeba šokovat čtenáře! Uzlování opravdu existuje. Jen si o tom něco přečtěte a budete mít pak stejný “aha moment” jako já.
Nevěsta je paranormální romancí, v níž existence upírů a vlkodlaků není pro lidi tajemstvím a jejich vzájemné soužití ovlivňují především politická vyjednávání, mocenské hry a intriky. Jednotlivé druhy se tedy neměří silou svých schopností, ale především schopností vyjednávat. V tomto ohledu mě příběh neoslovil, i když to svým způsobem fungovalo. Problém jsem však měla s jinou věcí – upíři kvůli tomu na mě působili spíš jako jakási parodie (spoiler: nejsou silní, nemají zlepšené smysly, umírají na stáří, nepijou z lidí a mají špičaté uši). Nebýt těch uší a nutnosti se jednou za čas napít krve, byli by snadno zaměnitelní s lidmi. A tak jsem občas i Misery ve světě vlkodlaků vnímala. Naproti tomu vlkodlaci… ano, ti si mě rozhodně získali. A Alin vlkodlačí svět mi rozhodně dal to, co jsem u předchozí recenzované knížky postrádala.
Paranormální romance se vyznačuje tím, že má blízko k našemu světu. Autorka se tu blízkost snažila ukázat zmínkami známé literatury a pop kultury. A tak na vás v jednu chvíli vybafnou Bratři Karamazovi, ve druhé zase Barbie a já nevím proč, mně to tam prostě nějak nesedělo. Nemůžu si pomoct, ale každá taková vsuvka na mě působila rušivě.
Nejvíce rozhořčená jsem byla nad českým překladem, respektive korekturou textu. V knize se objevuje nepřeberné množství překlepů, chybějících písmenek, chyby v interpunkci (záměna tečky za čárku, chybějící či nadbytečná čárka). O to víc mě jazykové zpracování textu mrzelo, když jsem si uvědomila, že jsem do Laseru psala ohledně nabídky jazykových korektur textů a nedostala jsem ani odpověď. Čtenáři dají nemalé peníze za knihy, ale pak dostanou text, který ani očividně neprošel důkladnou korekturou. To už ale není něco, co bych mohla přičítat autorce.
Verdikt:
Pokud hledáte příběh s mnoha zvraty, napětím na každé stránce a akcí, tahle kniha pro vás nejspíš nebude. Pokud si ale toužíte přečíst příběh z pohledu upírky, která rozhodně není žádnou tuctovou holkou, chcete se pobavit (protože já se často smála nahlas) a k tomu máte rádi uvěřitelnou romantickou linku, pak na nic nečekejte a knihu si přečtěte. Třeba se k tomu jako já ještě navíc něco přiučíte :D.

(SPOILER) Nalákaly mě recenze a překrásná ořízka knihy, avšak marně přemýšlím, kde kniha přišla k tak vysokému hodnocení. Leda bychom byli na "festivalu otrlého diváka", docela pubertální cringe. UZEL se v hlavě rozhodně nesmazatelně zaháčkoval a způsobil mi takové čtenářské intimní trauma ...

Romantasy od Ali Hazelwood? Sem s tím! Pro upíry a vlkodlaky mám v knihách slabost. Zde je jádrem zápletky motiv dohodnutého manželství, které má zamezit válce mezi těmito druhy, ale věci se samozřejmě trochu zkomplikují. Prostě jasná volba! Obrovským plusem celého příběhu je humor a sarkasmus, což jsou atributy, které má autorka v malíku a bravurně je zvládá ve všech svých knihách. Romantická linka mezi upírkou Misery a vlkodlakem Lowem je klasický „slow burn“, ale stojí za to každá stránka. Akorát na „uzel“ se už v životě nebudu koukat stejně. Určitě palec nahoru.

Jsem naprosto nadšená, a dodat můžu asi ne to že jsem ji dočetla v půl 5 ráno.

„Já si užívám svou morální flexibilitu.“

Po Hypotéze jsem se vrhla na další autorčinu knihu a tentokrát zabrousila do vod fantasy mezi vlkodlaky a upíry. A jsem moc ráda, že mě ani tato kniha nezklamala.

Je to čtivá fantasy jednohubka s jednoduchým worldbuildingem, detektivní zápletkou, a hlavně pořádnou dávkou pomalé romantiky (takový příjemný mix). Hlavní hrdinové si k sobě hledají cestu postupně - nebyla to ta prvoplánová láska a často se rozhodovali mezi vlastními city a povinností vůči svému druhu.

Autorka píše neskutečně čtivě, opět boduje skvělými dialogy a humorem (ten si fakt užívám, protože sarkasmus ji není cizí). :)

Postavy byly rozmanité – od sympatických, přes vtipné, odměřené i záludné (rozmanitost vlčí smečky a upířího klanu byla velká). Příběh díky výborným vedlejším postavám nestojí jen na ústřední dvojici – a některé vztahy bylo fakt komické sledovat. Mrk mrk, Misery versus Alex.

Najdete tady i pár peprnějších scén a poměrně detailní vlkodlačí anatomii, ale kupodivu to nebylo nijak zvlášť cringe. :D

Suma sumárum je to přesně ten typ milého a vtipného odpočinkového fantasy příběhu, který ačkoliv nemá zvlášť komplikovaný děj ani závratný worldbuilding, tak vás baví a stránky ubíhají pod rukama.

Na knihu mě nalákala zajímavá recenze ve skupině knižních závisláků, takže když jsem ji náhodou uviděla ve vrácených knihách, hned jsem po ní sáhla. Kamarádka mě sice trochu odradila, když mi řekla, že je plná sexu a oplzlostí, ale obálka a ořízka byla tak úžasná, že jsem si ji nakonec otevřela. A rozhodně nelituji. Skvělý nápad, Misery mi byla hned od začátku sympatická, Lowemu bych se jako partnerovi také nebránila. Zápletka byla dobrá, svět hezky vykreslený a děj měl spád. Snad jedinou výtku mám vůči závěru, který podle mě mohl být i trochu rozvláčnější, ale jinak kniha byla opravdu skvělá fantasy. A ty sexuální scény ani moc nerušily. Naopak ze začátku byly velmi jemné a decentní.

31.07.2026

Upírsko-vlkodlačí techtle mechtle

Audioknihu jsem si pořídila random na Dobráči @knihydobrovsky , když měli akcičku na audio od Témbru

Interpreti: Jiří Vyorálek a Tereza Dočkalová

Tenhle poslech jsem si naprosto užila Je to vtipná romantika s upíry a vlkodlaky.

Všechno vlastně začíná svatbou upírky Misery a vlkodlaka Lowea. (Logicky neeee jmenuje se to Nevěsta ) Je to jen obchodní spojení a ani jeden z toho není dvakrát odvařený.

Misery zrovna nemá svůj upírský druh v lásce, protože ji její otec v rámci dobrých vztahů odsunul k lidem. Její tatík je vypočítavý parchant, který se nezdráhá zbavit ani vlastní krve.

Lowe je vůdce smečky. Vzdal se všeho, aby mohl chránit své druhy a rodinu. Misery mu doslova vpadla do života a začala ho trochu převracet vzhůru nohama. Je trochu nesvá a i když se snaží držet odstup a brát všechno jen jako odchodní spojení, tak jí nejsou lhostejní.

Ten poslech jsem si nesmírně užívala, protože tam byla přesně ta dávka humoru, která mě baví. Jízlivé poznámky a štřeštěná povaha Misery Lowe je zase ten typický bručoun. No a samozřejmě jiskřeníčko Chemie tam funguje luxusně

Ali je skvělá autorka a převedení této knihy do audio verze se vážně povedlo. No… až tak moc, že jsem si rovnou pořídila další díl

Takže bobánci - vřele doporučuji Super poslech pro super náladu.

Tuhle knížku mi v rámci 12 Challenge doporučila @veru_s_knihou a já moc děkuji za skvělý tip
Misery Larková je upírka vyslaná otcem jako mírová "pojistka" na území vlkodlaků. Má si vzít Alfu smečky - Loweho Morelanda. Ale zároveň rozjíždí na nepřátelském území pátrání po své zmizelé kamarádce.
Lowe je alfa vlkodlaků - vlkáčů a stará se o svou mladší sestru. V rámci mírových jednání si má za ženu vzít upírku, smlouva má být na rok. Všichni si myslí, že to Misery nezvládne. Ona se nedá a adaptuje se i na nepřátelské prostředí, což Loweho překvapí. Jejich soužití začne řadou nedorozumění a postupného seznamování a snad i budování důvěry a pak...

Proč se mi líbilo:
Misery byla vážně vtipná - sarkastická
I když neměla lehké dětství snažila se přizpůsobit situaci a vytěžit z ní
Lowe byl jako "ledový král" a pomalu roztával
Svižné tempo i přes méně akce
Misery jako počítačová expertka
Skvělá romantická linka, tady to za mě fungovalo
Spicy scény byly žhavé, ovšem pár slov v překladu bylo vážně divných.

Co se mi nesedlo:
Co mi tady nesedlo byla překladová slova, vlkáči mi prostě nešli moc přes oči/uši - kdyby to byli vlkodlaci, vlci... A pak ještě uzel, kdo jste četli, tak pochopíte.
Dobře občas mi lezla na nervy i naivita Misery, ale ono to k té postavě asi patřilo , vzhledem k tomu co měla za sebou.

Shrnutí : od autorky byla tahle pro mě první knížka, četla jsem úryvek Hypotézy lásky a ta mě bohužel vůbec nezaujala. Knížka byla velice čtivá i když tam nebylo tolik akce, ale trochu napětí přece jen bylo. Nejlepší bylo, že vždycky měla Misery trefné odpovědi, jejich postupně měnící vztah s Lowem. Spaní Misery ve skříni, starost o malou sestru, pátrání po nejlepší kamarádce. Určitě si ráda přečtu druhý díl Pokud hledáte odpočinkové fantasy čtení DOPORUČUJI přečíst


Hodnocení 4,5 * z 5

U knížek tohoto typu se mi vždycky kroutí prsty na nohou, takže nechápu proč si to dělám, ale jsem zastánce toho, že pokud chci něco kritizovat, musím o tom něco vědět. Takže stručně - zápletka katastrofa, příliš mnoho zbytečných postav, dialogy hrůza děs, bylo to nevtipné a o těch spicy scénách ani nemluvě. Za mě je tohle plýtvání papíru, ale jako oddechovka dobré.

Knížku jsem zkusila kvůli vysokému hodnocení tady. Nevím ale, jestli bych ji doporučila, a pokud ano, komu? Je psaná, jako by si hrdinka psala deníček, čtivě, ale zároveň těžkopádným stylem, který brání vtáhnout do děje. Její komentáře a poznámky jsou někdy vtipné, ale pubertální, stejně jako její/jeho obavy, a čím více se opakují, tím je to otravnější. Čekala jsem, jak dopadne pátrání, ale zároveň jsem si k postavám nevytvořila žádný vztah. Po přečtení mám takový "meh" pocit. Ušlo to, ale rozhodně nenaplnilo očekávání. Čekala jsem více charismatické postavy, a ty tam, navzdory potenciálu, nejsou.

Ukázka těžkopádnosti textu: "Našel jsi ji?" "Ne, ale našel jsem stopu." Dovede mě ke stolu a oba se posadíme. - ten tvar slovesa "dovede" ... možná je to předkladem...

(SPOILER) Ali mě nezklamala a naservírovala další romantickou oddechovku. Děj je svěží, zapojení upírů a vlkodlaků s jejich politickými sváry tomu dalo dobrou dynamiku. Samozřejmě počítejte s tím, že se jedná především o romantiku a ne fantasy. Zároveň se řeší zmizení nejlepší kamarádky - trošku bych ráda více Sereny, abychom se mohli lépe vcítit do toho, jaké to je ji ztratit. Misery je sympatická postava, která od počátku do konce charakterově rostla a rozvíjela se, což bylo skvělé a její vztah s Lowem byl uvěřitelný.
Osobně úplně neholduji vztahům typu "jsi moje", ale tady se to svým způsobem hodilo. Ke konci bylo také na můj vkus až moc erotiky, ale přeci jen jsem věděla do čeho jdu.

Byla to první kniha s touto tematikou a zároveň i od Ali, kterou jsem četla a bavila mě. Je to taková oddechovka a zároveň se mi líbilo jak byl vykreslený vztah mezi Misery a Lowem. Zápletka byla zajímavá a četla se mi kniha sama. Řada si přečtu i pokračování.

Knihu jsem si pořídila, protože jsem po spoustě populárně naučných knih o operacích a nemocích potřebovala zvolnit. Svůj účel splnila, hezky jsem si odpočinula.

Kupovala jsem si ji ale v domnění, že se jedná o YA fantasy, takže slovo uzel mě bude strašit ve snech! Erotickou část tedy jako obvykle nehodnotím.

Kniha by klidně snesla trochu víc akce a retrospektivu, která by se zaobírala Serenou. Jako čtenář jsem si k její postavě bohužel nevytvořila žádný vztah.

Kniha mě vtáhla a nedokázala jsem se odtrhnout. Byla jsem velmi mile překvapena dějem a zvraty. Jen erotické scény by nemusely být tak dopodrobna. I přesto má kniha své kouzlo.

Knihu jsem si pořídila v rámci čtenářské výzvy a šla do ní bez větších očekávání. Překvapilo mě, že kniha obsahuje prvky připomínající omegaverse, jako jsou vůně, osudoví partneři a označování družky kousnutím, ale vůbec mi to nevadilo a do světa vlkodlaků mi to zapadlo. Ani uzel mi nepřišel nijak zvláštní.

Velkým plusem byl humor – u několika hlášek jsem se opravdu zasmála. Naopak některé intimnější scény na mě byly už zbytečně dlouhé. Celkově to bylo příjemné čtení, ale ve mně kniha nezanechala tak silný dojem, abych sáhla po vyšším hodnocení.

První polovina knihy mě bavila hodně. Líbilo se mi objevování zvyků a odlišností upírů a vlkodlaků i postupné budování vztahů mezi Misery, Lowem, Annou a ostatními postavami. Do toho světa jsem se snadno ponořila a bavil mě i jejich humor.

Ke konci mi to ale zkazilo přehnané množství dost divně popsaných a ujetých milostných scén. Chápu, že mezi upíry a vlkodlaky to asi funguje jinak než mezi lidmi, ale to neustálé kousání, vysávání krve a do toho ještě „uzel“… tím pro mě veškerá žhavost úplně zmizela :D. Ke konci mě to už tak iritovalo, že jsem jen odpočítávala stránky do konce.

Což je škoda, protože samotná zápletka i celý námět byly skvělé. Jen mi přišlo, že příběh zůstal trochu emočně plochý. Nezanechal ve mně žádné silnější emoce ani hlubší dojem. Byla to spíš příjemná oddechovka na pár večerů. I když na uzel už asi nikdy nezapomenu :D

Knížka co nenadchne, ale ani neurazí. Jelikož nejsem čtenář převážně romantiky a naopak mám načteno hodně ve fantasy, tak mi tenhle svět k uspokojení prostě nestačil. Wordbuilding téměř žádný, magie nulová kromě toho, že tam jsou upíři co mají fialovou krev a vlkodlaci co jí mají zelenou (jo a když se červenají, tak jdou do zelena, takže se vlastně zelenají :D). Knížka je ale čtivá, příběh je milý a navíc je obohacen ještě detektivní zápletkou, takže se nezaměřuje pouze na romantiku mezi 2 hlavními hrdiny. Misery mi byla velmi sympatická, strašně mě bavily její výstřelky a ta její bezprostřednost. Takové hrdinky mám ráda a o to víc mě bavilo to číst. Romantika mezi Misery a Lowem byla krásná, postupně se rozvíjející i když naprosto předvídatelná, ale bavilo mě to. Do knížky jsem šla hlavně kvůli "uzlu" a prostě mě strašně zajímalo jak to v knize je popsaný, když o tom mluvila půlka čtenářů. Onen "uzel" mi nepřišel nijak za hranou a nevadilo mi to číst, ale bylo to úsměvné. Inspirace psím prostředí je velmí zřetelná :D Prostě bylo to fajn oddechové čtení, které je převážně zaměřeno na romantiku, ale já si z toho na zadek nesedla.

Pěkný příběh, dobře se to četlo. Hlavní postavy sympaťáci. Humor i ironie, jak to autorka umí. Co mi ale vadilo, byla přemíra erotických scén. V tomto případě by méně znamenalo více. Úplně mi to zkazilo dojem z knihy. Vyvrcholení hlavní zápletky mi pak přišlo příliš rychlé a nedomyšlené.

Jednoduše- LÍBILA. Zasmála jsem se řadě hlášek a nechybělo ani napjetí.