Nifredil
komentáře u knih
Less
Andrew Sean Greer
(SPOILER) Pro mě pitoreskní cestovní román s krásně zakomponovanou milostnou linkou. Bavilo mě to moc a užila jsem si čtení. Půjdu proti proudu, ale za mě je ten Pulitzer oprávněný a bavil mě i jistý úsporný minimalismus vyprávění, který ale dával dostatečný prostor vykreslení atmosféry a neochudil mě o čtenářský zážitek. Vyloženě mě zajímalo, co se Arturovi na jednotlivých zastávkách stane a bavilo mě vyvrcholení celé knihy, i když se dalo tak trochu předvídat. Taková poznámka, pro mě kniha skončila vlastně tím telefonickým hovorem s Robertem a Marion. V tom je tak nějak vše a k tomu to směřovalo, ten zbytek beru jako nutný epilog.
Hamnet
Maggie O'Farrell
Když on je to vlastně ženský román ve stylu různých Ranhojiček více než příběh o Hamletovi. Fikce, která se nechala inspirovat reálnými postavami, ale vyloženě historický román to je jen těžko, realita byla tomuhle velmi vzdálená. Těžko se mi smiřovalo s chováním hlavní postavy, když vím, že tak by v dané době úplně neobstála a z z historického pohledu na danou dobu nedává její chování smysl, takhle by prostě ani neuvažovala, ani nejednala. Je to jako vzít současnou ženu, emancipovanou, silnou a zasadit ji do jiné doby. Pro mě to nefungovalo o dané době toho vím dost na to, abych věděla, že takhle to prostě nešlo a to mě velmi rušilo. Když jsem se ale od tohoto oprostila a četla to jako oddechovku a ženské čtení, překvapivě jsem si to užila. A v dané kategorii to vůbec není špatné. Kdybych měla na začátku menší očekávání na žánr a správně si to hned zařadila, užila bych si čtení od začátku.
Nebeský vězeň
Carlos Ruiz Zafón
Dočetla jsem, ale další díly už číst nebudu. Zase mystická atmosféra, nedává to pro mě ale vůbec smysl v nějakém kontextu ostatních románů. Měla jsem z něj dojem vytrženosti, odkazuje to na něco, ale pro mě se to prostě nespojilo, děj nezajímavý a jsou v něm i nelogičnosti, nejpsíš na úkor tajemna a mystické atmosféry. Ta sama to ale nevytrhne, na Stín větru to prostě nemá. Uznávám, že postava Fermína je skvělá, ta mě bavila velmi a díky ní dávám nakonec i 3 hvězdy.
Andělská hra
Carlos Ruiz Zafón
Já vám nevím. Od autora Stínu větru bych čekala více. Pořád to má ale skvělou atmosféru.
Kníže z mlhy
Carlos Ruiz Zafón
První díl série, která slibuje tajemnou atmosféru a dobrodružství s hororovým nádechem a tohle do puntíku splňuje. Pro mě ale trochu nuda, už jsem podobný příběh četla nebo viděla ve filmu mockrát, nejsem také cílový čtenář, tohle je opravdu pro dospívající čtenáře. Každopádně atmosféra fajn a jako úvod pro mladší čtenáře do světa tajemna, duchařiny a hororů je to fajn.
Zářijová světla
Carlos Ruiz Zafón
Z celé série mlha asi nejlepší díl. Zase ale klišovitý děj a předvídatelné chování postav. Co je skvělé je hororová atmosféra knihy, tu se povedlo vystavět skvěle. Vyloženě nejsme cílovka, tak více nebudu psát, je to opravdu pro dospívající, ale i tak si myslím, že je pro ně dnes už i lepší četba a měla bych vyšší nároky. Autor se zjevně nechal inspirovat slavným muzikálem Rebeka a jeho knižní předlohou. Dá se to taky brát jako variace na Janu Eyrovou.
Půlnoční palác
Carlos Ruiz Zafón
Vyloženě četba pro náctileté. Druhý díl série mlha a v daném žánru nic překvapivého, spíše jde vidět až jakýsi vzorec psaní autora. Dvojice, která utíká, záhada a tajemná atmosféra, nakonec vše vlastně dobře dopadne, i když nejprve vše působí až horově. Na autora Stínu větru bych měla trochu vyšší nároky.
Zrcadlo a světlo
Hilary Mantel
Celá trilogie je neskutečná freska doby, zvyků, lidí a obyčejů. Třetí díl je nejrozsáhlejší ze všech, taková tlustobichle, která když vám spadne při čtení na nos, tak vás zaručeně probere, i kdyby se náhodou stalo, že u popisovaného děje usnete. Jenže to neusnete. Valí se to na vás. Dnes známý sled historických událostí plyne a nakonec smete i samotného Cromwella a vy jen napjatě čekáte, jak to tedy nakonec zvládne.
Osobně musím přiznat, že jsem byla u čtení už unavená a neužila jsem si trojku tak jako předchozí díly. Trochu jsem od toho utíkala, nebavilo mě to tolik a vlastně jsem poslední cca třetinu knihy dost přetrpěla. Přesto jsem ráda, že mám přečteno.
Dívka ve vlaku
Paula Hawkins
Já si říkala, že když to má tak bombastická hodnocení a extra pozitivní reklamní slogany, že mi to nesedne a měla jsem pravdu. Jenže, když jsem přečetla vše po ruce, co jsem chtěla, nějak nebyla inspirace a ve čtečce bylo tohle Jednoudše řečeno, za mě je to prostě Pribiňák, literární svačinka nevalné kvality, kterou čtete tehdy, když od knihy nic nečekáte a potřebujete absolutní oddech. Prostě žádné extra čtení a věc k oddechu, pokud si tedy dokážete oddychnout vlastně u thrilleru.
V zajetí geografie: Jak lze pomocí deseti map pochopit světovou politiku
Tim Marshall
Vynikající geopolitická analýza. Není moc co dodat. Je to čtivé, perfektně vyargumentované a logicky do sebe vše zapadá, psané s lehkostí a vhledem do mezinárodních vztahů a diplomacie. Některým to může zvedat mandle, autor je totiž jasně na straně demokracie a jiné formy vlády mu po chuti nejsou, takže kdokoli se sympatiemi k autoritářským či jinak utlačujícím režimům musel při čtení prskat. Mě to bavilo a s autorem souzním.
Drak spí
Michaela Klevisová
Je to čtivé, je to milé, má to fajn atmosféru. A přijde mi, že je paní spisovatelka lepší a lepší. Už mi to nepřišlo tak hodně jako psaní pro ženy, ale spíš jako opravdová detektivka. Užila jsem si to a nakonec to byla fajn detektivka, což bych při četbě prvních děl Klevisové nečekala. Jinak jsou to spíš 3,5 hvězdy, na pět to úplně není, se čtyřmi váhám.
Nejvzdálenější pobřeží
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. Na tomhle díle jde vidět, jak je celý ten svět promyšlený a jak by bez něj nedrželo vyprávění pohromadě.
Atuánské hrobky
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst, a pořád je to prostě dobré. Tenhle díl mám osobně nejraději. Líbí se mi ta proměna nejvyšší kněžky a to, jak tam Ged vlastně je a není důležitý.
Tehanu
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. Na tomhle díle jsem si uvědomila jak fantasticky minimalisticky Le Guinová píše. Krásný příběh plný lidskosti.
Jiný vítr
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. bez četby ostatních dílů nedává tak úplně tenhle smysl. Je to poslední díl a výborné zakončení celé vlastně pentalogie.
Čaroděj Zeměmoří
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. jednička je oproti dalším dílům slabší a prostě rozjezd, ale pořád je to velmi dobré.
Příběhy ze Zeměmoří
Ursula K. Le Guin
Po letech jsem si vzala Čaroděje a rozhodla se pročíst celou sérii. Je to klasika nejklasičtější. Něco, co by měl každý fanda fantasy číst a pořád je to prostě dobré. Povídky jsem zatím nečetla, jsem ráda, že jsem to udělala, krásně totiž doplní celou sérii.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
První detektivka od Klevisové, která mě opravdu i bavila. Snad jsem si na její styl psaní už i zvykla, ale přijde mi, že má vzestupnou tendenci v psaní a hlavně prostředí i postavy mi přišly konečně uvěřitelné. Opět řešila hodně vztahy, ale tentokrát mě to nerušilo a přišlo mi, že postupné odhalování vazeb všech postav k sobě navzájem, pomáhá vysvětlit i samotný zločin. Postava pana velkopodnikatele byla trošku přitažená za vlasy, ale to, že je v knihách Klevisové nějaký bohatý muž chovající se arogantně a ukazující okolí své peníze, moc a postavení, které se domnívá, že díky nim má, je tak nějak už obvyklá autorčina figura. Tady mě to prostě tolik nerušilo.
Výpravy na druhý konec světa: Další dobrodružství mladého přírodovědce
David Attenborough
Druhý díl si ani v nejmenším nezadá s prvním. Je ale pravda, že trochu více než zvířatům se David Attenborough věnuje zvykům a původním obyvatelům míst, které na svých výpravách navštívil. A musím přiznat, že právě popisy zvyků původních obyvatel jsem si při četbě užívala. Attenborough totiž zůstává i v této knize především briskním pozorovatelem a zaznamenavatelem toho, co viděl z vědeckého hlediska. Nejzajímavější pro mě byla poslední část o Austrálii. Detaily o zvycích původních obyvatel byly pro mě osobně nesmírně obohacující a v mnohém nové. Ráda jsem si dala do souvislotí skarifikaci, tetování, všechny popsané rituály s tím, co jsem věděla o osudu původních obyvatel Austrálie. Je skvělé a jedinečné, co Attenborough ve svých knihách zaznamenal.
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Zatím žádná z detektivek Klevisové mě nenadchla natolik, abych jí dala více, než 3 hvězdy. Tady mě s dějem smiřovalo to prostředí, které je pro českého kriminalistu tak nereálné, až jsem na to vyprávění přistoupila. Přibližně od poloviny bylo jasné, jak to je s Ann Solveig, zbytek už byl tak přitažený za vlasy, že jsem se na konci i místy usmívala. Pokud to byl pokus o českou severskou krimi, tak to skřípe po všech stránkách jako ženský detektivní román by to snad prošlo, protože se řeší hlavně vztahy.