nevermore3 komentáře u knih

Ano, ano. Člověk níže pode mnou, co dá dvěma Babišovým pamfletům, vyrobeným před volbama přes 4**** může erudovaně vyhodnotit a posoudit kritickou práci pí Alvarové. Domnívá se, že když se bude ohánět Chomským, dá svému zcestnému vysvětlení nějakou kredibilitu. Chucpe.

3 09.06.2025

I tato kniha je stejně jednoduchá až primitivní a vůbec mě to nebavilo. Podrobně jsem se rozepsal i u minulé Roury od kamen. To, co jsem uváděl tam, platí i zde, jen s tím, že tato kniha mi v tom, co jsem tam uváděl přišla ještě horší.

Zajímavost - Povídka 3 - "Dárek" je o jistém Bořivojovi - uprostřed povídky je však 2x titulován jako Bedřich :D Korektor?

A o hezké ženě jako o "křupavém salátku" eh.
Tu 3., co mi chybí číst nebudu, byť nejlepší hodnocení tady, ztráta času, raději si pustím album Komediant :)

09.04.2025

Hodně jsem osciloval mezi 2 a 3***. Nakonec za 2** a vysvětlím proč.
K Lauferovi mám ambivalentní vztah. Jeho songy 60-70. léta mě bavily, a ještě jeho stylizace do Chaplina, pak od té jeho hitovky Sbohem lásko už ta hudba byla slabší a jeho hvězda padla díky skladbě Dopis svobodné Evropě. Tohle byh mu zvládl odpustit, ale lépe by se odpouštělo, kdyby se k tomu postavil, jakože k chybě. On se k tomu postavil jakože to ignoroval a moc o tom nemluvil.

No a protože o jeho životě žádná literatura moc nikde není, říkal sjem si, že si aspoň přečtu ty povídky co napsal.
Ne, že by byly otřesné, ale jsou naprosto nezajímavé a naprosto obyčejné/basic/běžné. Nevím, jak to lépe popsat, je V8m úplně fuk, co se tam děje a jak příběhy dopadnou. Není tam ani žádný novelovský aha moment. Podle mě je to tak zbytečné čtení, že i v čekárně u doktora uděláte lépe, když budete chvíli s Vašimi myšlenkami, než strávit drahocenný čas četbou těchto povídek.
No, ale jinak povídky nejsou závadné, tak nižší hodnocení zde dávám, propagandě a nebo něčemu extrémně špatnému. Číst tuto knihu je za mě, jak strávit čas sledováním zábavnách pořadů na Nově nebo Primě.

03.04.2025

Zákon přitažlivosti ve své první verzi.
Nejde ani tak o to, že bych tomu 100% nevěřil věřil.
Mně se nelíbí tahle kniha a tato drsná forma, nebo jak to nazvat. Kolegyně níže dobře píše, že se při čtení necítila vždy dobře. Přesně!

Dovolím si citaci: "Nemrhejte svým časem v tak zvaných charitativních činnostech nebo dobročinných organizacích, většina dobročinnosti stejně jen prohlubuje bídu, kterou se snaží odstranit" - nesouhlasím a i kdyby to bylo 100x pravda nebudu souhlasit, jsem jinak nastavený :)

Taky nesouhlasím s tímto: "Aby se člověk mohl rozvíjet duševně, musí mít lásku, ale chudoba brání, aby se láska plně rozvinula"

Už i to poje*baný Tajemství přibližuje Zákon přitažlivosti lépe než tady mistr, jehož fotku, když jsem viděl, vyděsil jsem se (za to nemůže).

23.03.2025

Podívejte, tady nejde o další koučingovou nebo motivační knížku. Já tomu, co Covey uvádí, seriozně věřím. Ty návyky dávají hlavu a patu. No a pokud nejste úplnej ichtyl, asi Coveymu za pravdu dáte taky.
Ale je to hodně náročné, dost interaktivní a celkově bych si to potřeboval přečíst ještě jednou a knihu nejspíš fyzicky vlastnit. Pokud se nebudete řídit těma doporučeníma a nevypracovávat ty úkoly, asi to na Vás padne tak, jak na mě, tak na ty 4****

2 22.03.2025

Rovnou se přiznám, že knihu jsem přečetl asi do půlky a pochopil, že jiné už to nebude. Osho rozebírá Ježíšovy výroky, většinou hezky.
S řadou jeho názorů nebo pohledu na svět však, určitě neskromně, bych si dovolil nesouhlasit nebo přinejlepším polemizovat.
On byl duchovně asi x - krát jinde než já. Ale to neznamená, že s ním proto musim ve všem souhlasit, že jo.

1 19.03.2025

Musím přiznat, že kniha mě v podstatě zklamala. začala docela dobře, ale v průběhu ztratila dech a skončila u známých, okoukaných, malých doporučení, kvůli kterým bych ji určitě nečetl. Resp. vše, co tu je, už jste četli jinde a lépe!

Nicméně pobavila mě v jedné pasáži, kdy autor popisuje situaci, kdy zakopnete o židli, prohlásíte KTERÝ IDIOT SEM TU ŽIDLI POSTAVIL? načež uvidíte, že onen autor je poblíž a slyšel to.
Autor knihy pak doporučuje, neopakovat to slovo ve stylu: Promiňte, řekl jsem idiot? nemyslel jsem, že vy jste idiot. Sám jsem idiot, že jsem o ni zakopl.

Ve finále to slovo zopakujete třeba 3x, takže kdyby se později někdo v místnosti zeptal: Prosím vás, nevíte o kom se zde mluví jako o idiotovi? tak by stejně všichni označili onoho pána :)

Když jsem si tuto situaci představil, velmi mě pobavila :)

1 05.03.2025

No..nevím
Začátek, to byl slušnej rozjezd. Bylo to zajímavé, vhled do rozdílu mezi dušemi spřízněnými a ryzím já. Potom představení systému 12 čaker. A potom kniha nějak začala ztrácet dech. Ani nejsou za mě nějak dobře koncipované ty pracovní části, prostě nějak to je špatně poskládané, neumím to úplně dobře popsat, ale asi mi nesedla ta forma. Ne. Knihu posílám dál, třeba si z ní někdo vytáhne víc než já.

13.02.2025

Kniha mi byla doporučená. Asi bych na ni nikdy nenatrefil. Předně není zase až tak vtipná, abych jí dával 5***** na druhou stranu 3*** se mi zdají málo. Nejvtipnější mi přišlo, jak dva týpci drželi jak blbouni konec jednoho provázku, který vedl za roh, protože si z nich recesista udělal hezký den :)

1 12.02.2025

Na to, jak by metodu holotropního dýchání řada lidí odvrhla jako pavědu, je kniha napsaná dost odborně a řekl bych i komplikovaně. Směju se wannabe ezoterikům a šarlatánům. Mezi tyto ale určitě NEpočítám Stanislava Grofa srsly věřím v uložený materiál v každém z nás, který sahá buď do dětství anebo ještě dále, do prenatálního období, případně ještě dál. Troch use bojím toho, co Grof zmiňuje, že pouze klasická verbální psychoterapie z vás toto vytáhnout nedokáže, nebo možná po velmi dlouhé době a metody jako je tady holotropko, to při dobrém vedení svedou za zlomek času.

Kniha je jinak docela náročná na dočtení pro mě, některé pasáže za mě zbytné, ale zase bych ji nerad podcenil. Určitě je důležitá a dávám za 4****

09.02.2025

Dr Hew Lee, o kterém se v knize píše je sympaťák. Pan Joe Vitale, který tuto knihu napsal již výrazně méně. Začátek byl slibný, ale koncept, kterým je kniha vedená mi nesedl. Myšlenky 5****, obsah této knihy 3*** Forma a zpracování odřený 2**.
Aneb JOE! Miluji tě, prosím odpusť mi, omlouvám se a děkuji ti.
A čistit, čistit, čistit!
(Spoiler)

07.01.2025

(SPOILER) Kniha není moc dobrá. Literární sloh je velmi slabý, přijde mi to jak dlouhá středoškolská slohová práce, která je tu jen proto, aby odvyprávěla nějaký příběh. Nějak vám je celkem jedno, co se děje většině postav. Nneí to moc propracované, takže se čtenář moc neztotožňuje s žádnou z nich. Dokonce ani s tou, kterou by měl politovat. A nechce se mi tomu ani moc věřit. To je autobiografický příběh? Ale je psaný z pozice nehlavní postavy? Pokud psala hlavní postava, jak může být otevřený konec? Pokud ne, proč je pseudonym ženský?

Jako příběh se čte rychle, je to opravdu velmi nenáročné čtení, ale komu to nestačí... já bych znova nečetl

18.12.2024

Knihu postihuje taková věc. Strašně zestárla, úplně z ni pryští situace ve světě a ČR okolo roku 2010 - boom New age, druhá vlna nadšení z multilevel marketingu, euforie z Tajemství a Čtyř dohod a enormní nárůst hladu po motivační literatuře. Jo a ještě ji bohužel postihuje i výrazná kritika EU, ale přesně taková jaká byla v roce 2009 dejme tomu. Jakože dnešní kritika EU je taky, ale je úplně jiná.
Prostě tahle knížka je v roce 2024 dost stará, je otiskem doby.

Nicméně některé kapitoly mají univerzální platnost
Kniha začala dobře, první kapitola o Dzirasově dětství a rodičích super. Ty kapitoly o MLM, to mi přijde jak kdybych se vrátil strojem času právě do těch let, kdy všichni jeli Amway, školící materiály, apod. Tohle mě vůbec nebavilo číst.
Další co se mi moc nelíbí je, že i když Dzirasa bude asi dobrej kluk relativně, chybí mi trochu pokory od něj v tom textu. Četl jsem podobných knih fůru, ale tady mi chybí nějaká prostě pokora no.
A číst dnes o tom že komunismus byl nebezpečnej, ale EU je nebezpečí také, jen plíživé, to už prostě v roce 2024 po Ruské agresi a dalších světových událostech nechci.
Neviním z toho ale Dzirasu, jen prostě ta knížka už zestárla. Tenhle komentář taky zestárne za 10 let :)

1 26.11.2024

Knížka je definitivně lepší než ta dost odfláklá filmová verze s Vaculíkem. Černí baroni - tam je to zase přesně naopak. Viz můj komentář níže

5 19.08.2024

Je vidět, že kniha vznikla, protože "musela". Autorova kolekce jeho příspěvků není ani moc kompaktní a je to opravdu velmi různorodá směska. Přijde mi, že musel vykázat publikační činnost, a takhle se to sfouklo jedním vrzem. Je to čtení místy i dost náročné a někdy si říkám, že až zbytné, ale autor prostě něco nemůže vypustit, protože uvedené pasáže tam holt být musely, podle nějakých kritérií. Za mě těch 60% no. Sorry, je to spíš za formu. Nezlob se, Davide.

1 26.07.2024

(SPOILER) Nevyužitý potenciál. To je první, co mi vytane po přečtení této knihy. Autor měl přístup k pramenům a šanci téma Nohavici uchopit výrazně lépe, než se toho, za mě, zhostil. Mohl částečně udělat i nějakou schopnější Nohavicovu rehabilitaci, ale nějak to celé nepodchytil nejšťastněji. Sám si věc pořád obhahuje, jako že píšu knihu o Nohavicovi, ale vlastně nepíšu o něm, ale tak trochu o všech z nás. Kniha, co jsem pojmenoval Nohavica, vlastně není tak úplně jen o něm, ale o fungování pozdně české socialistické společnosti. Nohavica je Harlekýn, je hrdina i zbabělec. Všichni jsme hrdinové i zbabělci. Opírám se i o citát ten a ten, jak v roce xy trefně poznamenal, v jedné ze svých knih, na straně 54 ten a ten, s čímž já se ztotožňuji, a tak to vnímám tak také." Citace je samozřejmě s nadsázkou, ale v podobném duchu se kniha točí v kruhu téměř po celou dobu a autor jede dokola jak flašinet.

Například o Miroslavu Šloufovi autor píše pořád v náznacích, že vlastně neví a domýšlí se. Ale přitom Nohavica žije, mohl se zeptat jeho, o čem se Šloufem jednali a ne dalších 5 lidi, kteří se jen domnívají, o čem ti dva spolu tak asi rokovali. To se takhle o něm s někým baví, bouchne na to citaci z knihy o Vnitřním nepříteli, a pak řekne, že to tak možná bylo, ale taky nemuselo být....takto prosím pěkně stojí kniha Nohavica a jeho/naše malá válka.

Jak tu někdo pode mnou psal, že ho časem autorovy myšlenkové onanie přestaly bavit a rovnou přeskakoval tyto nudné pasáže, v podstatě to chápu. Autor se snaží psát kriticky, ale nepíše. Z textu je znát silná náklonnost a osobní sympatie k Nohavicovi, a to více než snaha o maximální objektivnost, což si myslím, že je úděl historiků. Když budu ještě přímější, vnímám to skoro až jako takový oslavný pamflet, chránící se relativizací, a velmi se zaštiťující myšlenkami jiných autorů a děl.

Na straně 92 autor hájí Nohavicu, že se bál, bál se režimu a STB. S touto jeho etapou nemám já osobně vůbec žádný problém. Je přece v pořádku se bát totalitního režimu. Když ale Nohavica, v roce 2023 nahraje pro BOBOŠÍKOVOU skladbu Počkáme až co řekne pan prezident USA, jestli ta raketa byla Ukrajince nebo Rusa - tak to už se nebál. To už je prostě jenom nechutné. Nikdo mu určitě u kefy nedržel gun, aby toto nazpíval. Podobné Nohavicovy otřesnosti autor zmiňuje buď letmo, v poznámce pod čarou, bagatelizuje, případně je rovnou přeskočí.

Učence či spisovatele, cituje tedy autor správně, ochotně a přesně, ale v podstatě proto, aby podpořil své teze. Nicméně ze všech pramenů, co mohl použít, použije (byť podle nejvyšších historických standardů), vždy selektivně jen ty prameny, které dále podporují autorův náhled, že Nohavica může být někde uprostřed, ale že to je lidské, že jsme tam tak nějak všichni a nikdo není jen zlý nebo jen dobrý. A jak už jsem psal, tohle se táhne celou knihou jako hlavní myšlenka.
Po formální stránce mě při četbě po čase začala iritovat neskonalá repetice některých výroků (Nohavica si jen chrání svůj kus, čtvrt čtverečního metru, Kde jste byli, když pršelo, apod) Sloh autora se přitom někdy snaží být složitý (až zbytečně), pořád se odbočuje, opírá o něco, co je v textu zbytné, čili i celkový dojem z četby je kostrbatý, nekompaktní. Nebaví to dlouho číst, ale nakonec knihu nějak dočtete, pokud jste zvědaví jako já.

Sám jsem byl Nohavicův největší advokát ještě možná i v roce 2010, znal všechny jeho písně, odpustil mu vše, co v podstatě udělal před rokem 1989 (skutečně) ale v momentu, kdy se raději obklopuje společností Petra Žantovského, Janou Zwyrtek Hamplovou a vystupuje společně s nimi na společných akcích, tak jen čekám, kdy vystoupí na Rajchlově demonstraci na Václaváku.

Knihu jsem chtěl odhodnotit dvěma-třemi ***. Nicméně po tom, co jsem se dostal k pasáži, kde autor záměrně nechává mluvit jen proputinovskou Rusku Olgu, a nemá tak adekvátního oponenta, mně to přišlo tak nevhodné, že dávám jen jednu. Samozřejmě, že v ostrém protikladu s takovouto paní bude i Nohavica vypadat pak jak protiputinovský bojovník. Kapitola, kde nechává mluvit "lid z vesnice", ústy tohoto "lidu" v knize zaznívají jedny z největších a 100x vyvrácených dezinformací, mě už nemůže překvapit. Toto, prosím, napíše erudovaný historik. Bez kontextu, bez dovysvětlení. No přijde mi to pak už takové vondruškovské nebo hamplovské.
Za mě si tato kniha nezaslouží větší pozornost, a to z mnoha důvodů.

Čili shrnuji to jako nevyužitý potenciál. Rehabilitace Nohavici šla podle mě udělat lépe! Možná se do ní jednou sám pustím :D

7 05.07.2024

(SPOILER) Autorka musí mít nepředstavitelné zkušenosti s páry.
Forma --> skákání z jednoho na druhé, kniha nemá úplně ucelený koncept, nebo ne tak, aby mi to vyhovovalo. Prolínání příběhů a minipříběhů. Je vidět, že autorka se chce podělit o maximum svých "případů" jako dokladů toho, o čem se v té které kapitole píše. Zvláštní styl.

Zajímavosti:
- Když se ptala na přednášce: Kdo nevěru zažil? --> nikdo. Kdo se s ní potkal třeba u blízkých? - všichni
- kdybyste 100% věděli že se na nevěru nepřijde, šli byste do ní? Téměř všichni řekli ano.
- Nevěra - 3 složky: tajemství, sexuální alchymie a emocionální angažovanost.
- Po odhalené nevěře a rozchodu primárních partnerů, málokdy vznikne nový vztah s milenkou/milencem
- emocionální nevěra - otevření se komukoliv jinému, než partnerovi. Jenže pokud se všechny intimní potřeby zaměří na jediného člověka, činí se takový vztah ve skutku zranitelnější.
- dnes se lidé berou z lásky (dříve ekonomické důvody nebo domluvené sňatky) a jsou enormní nároky na partnera - zároveň stabilita, zároveň ať je tajemný, přitom chci aby byl 100% upřímný = protichůdné, nereálné.
- prožívání nevěry je nejen útok na přítomnost, ale i na minulost podvedené osoby a všechny její vzpomínky.
- Žárlivost má v sobě vestavěný paradox - abychom žárlili-musíme milovat, ale když milujeme, neměli bychom žárlit :) Dnes se bere žárlivost jako "politicky nekorektní".
- Cítíme vždy intenzivní náboj po odhalení nevěry. (Žárlivost je erotická zášť)
- Ne vždy je přiznání a kompletní upřímnost to nejlepší řešení! Má smysl si kvůli románku rozbořit dlouhobudované zázemí atd, a ve jménu upřímosti zničit druhého člověka? Otázka, když je to upřímné, je to také vždy prospěšné a laskavé?
- "Někdy cítím jak mi praští v kostech pod tíhou všech těch životů, co nežiju."
- Hnací síla nevěry je nejen novost někoho jiného, ale také jinakost vlastního známého já.
- "Nemůžeš být prostě prase, potřebuješ diagnózu?"
- Žena obětuje kvůli bezvýznamnému románku se zahradníkem vše co celý život budovala, proč?
- "Vaše žena s vámi nespí, ale spí s Luizem. S ním nemusí myslet na děti, účty apod, díky těmto věcem se cítí eroticky fádní. Dosaďte Luize na své místo a brzy ho čeká stejný osud."
- Efekt pouliční lampy - opilec nehledá klíče tam, kde je upustil, ale kde je světlo.
- Přitažlivost plus překážky rovná se vzrušení - Morinova erotická rovnice.
- "Myslíte si, že jste měla poměr s řidičem náklaďáku, ale ve skutečnosti jste měla intimní setkání sama se sebou, které on zprostředkoval."
- Strach ze stáří a smrtelnosti - Život je krátký, buď nevěrný. - Ashley Madison
- Těžko najdete jinou, takto běžnou a teoreticky legální praktiku, kterou by odsoudil ještě větší počet lidí, než je nevěra.
- Lidskou přirozenou podvědomou touhou je porušování pravidel. V říši erotična není vyjednaná svoboda ani zdaleka tak vzrušující jako ukradené rozkoše.
- Monogamie stojí na nerealistickém předpokladu, že pokud skutečně milujete, neměli by vás už přitahovat druzí.
- Dohled ani autocenzura nefungují. Příběh manželské bezpečnosti sám sobě přivodí konec.

Je tam toho mraky, taková bible vztahů v manželství

4 11.06.2024

Je krása dnešního světa, že ke všemu se může vyjádřit kdekdo, a i obecní blb může vyjádřit názor na globální politiku, ve které se ovšem, při svém rozhledu, nemá šanci orientovat.

Hodnoťme absurdní román odpadem!, jelikož nám nedává smysl.

For christ's sake, kill yoursel fuc*ing a@@holes

15 30.05.2024

Čekal jsem asi, že to bude výrazně horší, podle hodnocení na Databáziknih 67%. Nakonec ten příběh docela zaujal, i když někdy mi to přišlo moc na sílu a na dřeň se všema těma intimníma detailama, který si mi jevily zbytný. I tak dávám za 4

5 12.05.2024

Do oblíbených svých top 10 si Den trifidů sice nedám, ale fakt je to mega poutavé a čtivé, zajímavé, vtáhne. Fakt se nechce věřit, že je kniha napsána 1951.

22 18.04.2024