nevermore3 komentáře u knih

Já nevím proč.
Před četbou jsem byl na Rudišově koncertě v Brně v Kabinetu múz, kde četl úryvky z Nebe pod Berlínem, bylo to super a hrály i ty 4 U-Bahnové věci.
Půjčil jsem si knihu. Četba mě ale tak šíleně nebavila, a přišlo mi tak strašně uměle strojené každá scéna, že jsem tomu nevěřil. Nudilo mě to, a měl jsem problém dočíst. Nechápu. Z úcty a tím, že tomu asi teda jen nerozumím, jsem chtěl dát za 3***.
No ne. Prostě 2**, protože tak mě to bavilo. Sorry, Jardo!

Já musím říct, že jsem čekal výrazně horší dílko.

Arnold s uvěřeníhodnou pokorou, nadhledem a upřímným nadšením popisuje, jak vnímá život.
Strašně se mi líbí jeho praise pro zvídavost a zápal pro pomáhání, které jak sám říká, vás jako jediné může učinit dlouhodobě šťastným. Věřím, že tenhle člověk dokázal svým způsobem nějak udělat svět lepším místem. Já mu tam těch 5***** rád dám za tuto knihu. Měla by se číst opakovaně.

Aneb je jedno, kdo jsi a co děláš, vždycky můžeš být někomu platný a budeš z toho mít hlavně ty něco.

Co mě dostalo a zapisuju si :D : Lidé, kteří si nejvíc stěžují na nedostatek času, udělají nejméně práce.

Kniha má velmi silný název, avšak výrazně slabší obsah. Teda alespoň dle mě.
První 3/4 knihy jsou výčet různých vlastností toxických a perverzně narcistických rodičů a vlastností jejich obětí. Samotnému co s tím, tedy "jak přežít toxické rodiče" je věnováno výrazně méně prostoru. Lame.
Kniha je opět v typicky americkém stylu - tedy věčná opakování stejného, dále spíše obecné věci, a kopa příběhů. No.

například jedna z věcí, co se často opakuje že židovsko-křesťanská kultura nám cpe, že máme zůstat s partnerem, i když je toxický. Autorka nám toto chce nějak podprahově předat - protože v knize je to, nevymýšlím si, snad 15x. Nejsem ani žid ani křesťan, ale co to je za příšernou generalizaci?
Četba mi přišla pak už v jistých věcech skoro až zbytečná, a to si myslím, že jde o velmi důležité a ne příliš zpracované téma. I proto dávám o jeden bod víc, než bych jinak dal, tedy 3/5

No, Citadela je dost možná větší, než kolik si z ní dokážu já osobně odnést.
Mě podobné myšlenkové exhibice a často přezíravé demonstrace vlastního nadhledu nějak nebaví číst. Přečetl jsem sice celé, ale vlastně to ani nebylo důležité.
Vzpomněl jsem si na pojmy jako "duchovní ego" , či "promeditování se k poznání".
Ale každému co jeho jest.

Z knihy jsem měl podobné pocity jako spousta čtenářů pode mnou.
I když to je asi objektivně fajn dílo, mě osobně nějak nezaujalo a nebavilo. Po pár desítkách stran jsem vrátil do knihovny. Život není tak dlouhý, abych vždy dočítal věci, co mě nebaví. I názory ostatních zde mi dávají zapravdu

(SPOILER) Rychlé, jednoduché a příjemné čtení.

V hlavě mi utkvěla povídka o týpkovi, který vymyslel přístroj, co zaznamenává zvuk, lidskému uchu neslyšitelný. Zaznamená, že střihnutí růže, nebo zatnutí sekery do stromu působí bolest a rostliny sténají :)
Než to však stihne ukázat svědkovi, přístroj se rozbije a on je za blázna. Je? :)

Neskutečně kvalitně pojmutá práce pana Klusáka. Kriticky (ve smyslu ne kritizující) opřená o prameny, žádná dojmologie, avšak možnosti interpretace. Takto má za mě být poctivá biografie umělce. A ne, že si sám selektivně vybere, co se mu do jeho příběhu hodí. Jak to Kája rád dělával.

Karel například prohlásil, že ve Vegas hrál na stejném podiu jako Elvis. Ano, to je pravda, jen Elvis na tom podiu hrál X let před ním, ještě v podstatě jako výplňový no name zpěvák. Což už Karel ale opomněl dodat :)
Výplňového zpěváka tam dělal i on, německý Spiegel napsal naplno to, co si česká média nemohla troufnout zmínit. Takže výprava ve Vegas v podstatě jen mýtus a klam.

Obecně byl Kája v podstatě méně úspěšný, než jsme si všichni dlouhá léta mysleli, ale mlha, kterou kolem sebe vypouštěl, to docela dobře maskovala, a je to náš "národní poklad", že jo.
Karel si potrpěl na uznání a aplaus. Pamatuju si pasáž, kde tvůrkyně dokumetu pro německou ARD byla okřiknuta, že Karel se smí natáčet jen z jednoho profilu a už vůbec ne zezadu!

"Pro Němce byl Gott vždycky přiznaně tak trochu "pouťové zboží", v Československu byli jeho příznivci tytéž nahrávky schopné prohlásit za národní kulturní poklad."

Pro mě zajímavé další pasáže: Gottův dopis Husákovi, odporná postava Františka Hrabala - ředitele Pragokoncertu a nejspíš STBáka, spor Karla a Ladi Štaidla zachycený zde: https://www.youtube.com/watch?v=NCSu7rT8i5s
kdy oba hrají komedii, ale v době natáčení šotu by se nejraději sežrali :D
a celkově Karlova schopnost proplouvat.
NIkdy jsem nebyl velký fanoušek, nikdy jsem proti němu ani nic neměl.

Knihu hodnotím po všech stránkách kladně, a kéž by takto precizně autor jednou zpracoval Nohavicovu biografii!

Václav by asi nebyl úplně nadšenej kdyby viděl, kam jsme došli s demokracií v roce 2026. Vláda korupčníků, opřená o kolaboranty.
Kéž by ta moc bezmocných byla mocnější :)

V knize mluví dobře, no na mě hodně rozvláčně. Nečetlo se mi snadno. Myšlenka 5***** , forma pro mě za 3*** , sorry vím.

No, kniha byla napsána již dávno, u nás vyšla v roce 1996.

Řada věcí je již dávno překonaná, bral-li je někdo vážně. Autor je biolog a o lidech smýšlí především jako biologickém druhu, takže často dokládá podobné chování, jako mají lidé, například u ptactva nebo dokonce u hmyzu (někdy i u primátů).

Sám se v úvodu trochu neochotně přiznává, že jej nelze brát dogmaticky, ale na to se už v průběhu díla samozřejmě nemyslí xd

Že člověk není monogamní druh, to víme všichni, nemá smysl si nalhávat něco jiného, ale autor, jak už jsem psal, zcela opomíjí, společenskou stránku vztahů a sexuality. Nějakou kulturní normu - ta je rovněž upozaděna. Mantrou této knihy prostě je samec chce plodit a žena si chce vybrat nejschopnějšího samce.

K samotnému dílu, časem mě štvaly ty sáhodlouhé vysvětlovací pasáže. Už to bylo pořád dokola a nudné. Někdy se mi při přílišných popisech intimních a sekretálních detailech skoro dělalo zle. Nemusím si 5x za 10 minut představovat zpětný výtok.

Nicméně cca 1. třetina knihy mě ještě bavila. A statistika že 10% dětí nemá otce, o kterém si myslí, že je jejich otec? Just wow.

Taky bych autorovi vytknul, že to jeho odkazování ve stylu (jak jsme viděli ve scéně 14 nebo 34) - to je o ničem. Na konci knihy už nikdo nebude listovat a hledat, o čem ta scéna byla. Měl jim dát nějakou hesloidní zkratku nebo něco.
3/5

Taleb napsal knihu, která má zajímavou myšlenku, leč byla na mě příliš dlouhá, místy náročná a nakonec už skoro i nudná. Byť s ní souhlasím v jádru, nevím jak hodntotit, nebylo to čtení, které by mě kdovíjak bavilo. Pardoon. Ale on to určitě zvládne.

Líbilo se mi: "Naivním emprismem je i podkládání argumentů výmluvnými souhlasnými citáty od zesnulých autorit. Pokud hledáte, vždy naleznete někoho, kdo pronesl pár vět chytrého znení, které podporuje váš úhel pohledu - a ať už je jakékoliv téma, vždy lze nalézt také jiného zesnulého myslitele, který tvrdil přesný opak."

Tato knížka mě velmi nas*ala. Sliboval jsem si od ní mnohé.
Nejhorší na tom je, že věřím tomu, co je v ní uvedené a zmíněné a chtěl jsem se z ní poučit.
Bohužel po přečtených 150 stranách mé EMOCE nezvládly pokračovat :D
Přes ten balast slovní vaty se mi prostě nepodařilo prokousat, a to mám za sebou jedny z nejnáročnějších děl i práce odborné literatury, slohem i obsahem podstatně hůře přístupnější. Nicméně.
Někdo tu pode mnou psal, že autorka jednu myšlenku na 50 stranách opakuje a rozvádí třeba 100x, jen s jinými příklady. Ano. Přesně to je to, o čem mluvím. Ta roztahanost. Takový ten "americký", neodborný styl, plný nadbytečných adjektiv a patosu.
Já prostě odmítám svůj čas trávit dočítáním této literárně a koncepčně velmi slabé práce, přestože jsem přesvědčený, že kdybych to zvládl, velmi by mě to posunulo.

Tedy myšlenkou bych dal asi 5*****, ale ta forma mě natolik otrávila, že prostě ne, sorry Karlo, já mám jenom jedny nervy a z mé životní svíce odkapává každá vteřina. Nebudu číst v 500 stránkové knížce 1000x na různý způsob 9 myšlenek. Zestručni to na 80 stránek, a rád si to koupím.

Všechny tady ty bookaziny, co jsem četl mi vlastně přišly velmi podobné. Kompilace textů různých zdrojů a různých stáří. V jednom se mluví o vydávání desky, v dalším jak je deska vydaná. Líbí se mi ty komentované diskografie/skladby, což tady ale chybí.
Moc jsem toho o GnR zas tak nevěděl, a fascinuje mě, jak byli permanentně sjetí a na plech. Divím se, že všichni k dnešnímu dni vlastně žijí. Možná vyjma Axla, toho se to netýká, ale to musí zase mimořádně náročný člověk, aby se s ním dalo vyjít.

Tady se zase sešla níže kupka terapeutů, adiktologů a odborníků na život. To jsou neskutečný cancy a vývody, co tu někdo vypouští.

Já jen k samotné knize, trošku mi vadila forma, která nebyla striktně chronologicky a já se dost ztrácel v tom, ve které fází / etapě se právě nacházíme. Ale filozofovat nad tím, co Matthew měl nebo neměl kdy dělat ? Cheap pop!

Četl jsem na etapy asi půl roku, no... Tím návodem bych se řídit nemohl a naštěstí ho teda nepotřebuju :D
Ale některé ice-breakery se můžou hodit do jakékoliv situace, tedy ne jen ke sbalení někoho.
Ale Neil je vtipnej a věřím mu to. Zajímalo by mě docela, jak se mu daří dnes.

Jedna z nejpřeceňovanějších knih.

Ano, ano. Člověk níže pode mnou, co dá dvěma Babišovým pamfletům, vyrobeným před volbama přes 4**** může erudovaně vyhodnotit a posoudit kritickou práci pí Alvarové. Domnívá se, že když se bude ohánět Chomským, dá svému zcestnému vysvětlení nějakou kredibilitu. Chucpe.

I tato kniha je stejně jednoduchá až primitivní a vůbec mě to nebavilo. Podrobně jsem se rozepsal i u minulé Roury od kamen. To, co jsem uváděl tam, platí i zde, jen s tím, že tato kniha mi v tom, co jsem tam uváděl přišla ještě horší.

Zajímavost - Povídka 3 - "Dárek" je o jistém Bořivojovi - uprostřed povídky je však 2x titulován jako Bedřich :D Korektor?

A o hezké ženě jako o "křupavém salátku" eh.
Tu 3., co mi chybí číst nebudu, byť nejlepší hodnocení tady, ztráta času, raději si pustím album Komediant :)

Hodně jsem osciloval mezi 2 a 3***. Nakonec za 2** a vysvětlím proč.
K Lauferovi mám ambivalentní vztah. Jeho songy 60-70. léta mě bavily, a ještě jeho stylizace do Chaplina, pak od té jeho hitovky Sbohem lásko už ta hudba byla slabší a jeho hvězda padla díky skladbě Dopis svobodné Evropě. Tohle byh mu zvládl odpustit, ale lépe by se odpouštělo, kdyby se k tomu postavil, jakože k chybě. On se k tomu postavil jakože to ignoroval a moc o tom nemluvil.

No a protože o jeho životě žádná literatura moc nikde není, říkal sjem si, že si aspoň přečtu ty povídky co napsal.
Ne, že by byly otřesné, ale jsou naprosto nezajímavé a naprosto obyčejné/basic/běžné. Nevím, jak to lépe popsat, je V8m úplně fuk, co se tam děje a jak příběhy dopadnou. Není tam ani žádný novelovský aha moment. Podle mě je to tak zbytečné čtení, že i v čekárně u doktora uděláte lépe, když budete chvíli s Vašimi myšlenkami, než strávit drahocenný čas četbou těchto povídek.
No, ale jinak povídky nejsou závadné, tak nižší hodnocení zde dávám, propagandě a nebo něčemu extrémně špatnému. Číst tuto knihu je za mě, jak strávit čas sledováním zábavnách pořadů na Nově nebo Primě.

Zákon přitažlivosti ve své první verzi.
Nejde ani tak o to, že bych tomu 100% nevěřil věřil.
Mně se nelíbí tahle kniha a tato drsná forma, nebo jak to nazvat. Kolegyně níže dobře píše, že se při čtení necítila vždy dobře. Přesně!

Dovolím si citaci: "Nemrhejte svým časem v tak zvaných charitativních činnostech nebo dobročinných organizacích, většina dobročinnosti stejně jen prohlubuje bídu, kterou se snaží odstranit" - nesouhlasím a i kdyby to bylo 100x pravda nebudu souhlasit, jsem jinak nastavený :)

Taky nesouhlasím s tímto: "Aby se člověk mohl rozvíjet duševně, musí mít lásku, ale chudoba brání, aby se láska plně rozvinula"

Už i to poje*baný Tajemství přibližuje Zákon přitažlivosti lépe než tady mistr, jehož fotku, když jsem viděl, vyděsil jsem se (za to nemůže).

Podívejte, tady nejde o další koučingovou nebo motivační knížku. Já tomu, co Covey uvádí, seriozně věřím. Ty návyky dávají hlavu a patu. No a pokud nejste úplnej ichtyl, asi Coveymu za pravdu dáte taky.
Ale je to hodně náročné, dost interaktivní a celkově bych si to potřeboval přečíst ještě jednou a knihu nejspíš fyzicky vlastnit. Pokud se nebudete řídit těma doporučeníma a nevypracovávat ty úkoly, asi to na Vás padne tak, jak na mě, tak na ty 4****