Netopyr07 komentáře u knih
Jsem vděčná, že Jarouškovy vzpomínky konečně vyšly knižně! Fotografie na obálce je PŘESNÁ. Je to přesný obrázek této velké osobnosti salesiánské rodiny.
Četla jsem každý den jednu kapitolu a bylo to tak akorát. Nejvíce mě zaujala ta, kde se píše o tom, jak se zlý duch snaží vetřít lidem do přízně. Zřejmě se k ní ještě vrátím :-)
Pro seznámení s touto velkou neapolskou osobností je kniha zcela dostačující. Člověk žasne, že žili (a existují) takoví lidé, kteří by se pro druhé rozkrájeli. S tím se asi musí narodit...
Jako u mě vždy, když čtu Ládisovu knihu - dělím ji na texty, které chápu na první dobrou a na texty, které si musím přečíst několikrát dokola a občas mi to stejně hlava nebere :-)
Co k tomu napsat. Maxmilián Kolbe byl borec... Kdo by dokázal něco takového? Ale jo, věřím, že takoví lidé existují nebo existovali a jen se o nich tolik neví :-)
Krásná kniha s legendou o svaté Ludmile, psaná švabachem, což může mnohé odradit, ale patří to k té knize jako poklička na hrnec. Ilustrace jsou nádherné.
To je skutečně DENÍK... Jelikož je zcela osobní, bez příkras a nic nebylo vypuštěno, občas jsem musela zapojit fantazii, "co tím chtěla básnířka říci"... Nicméně mnohé myšlenky v Deníku uvedené jsou velmi hluboké a vyběhla mi husina po celém těle. Přiznám se, že mě nenapadlo, že se holokaust týkal i Francie.
Zase jsem si jednou zopakovala Garfielda. Skvělá oddechovka. Jeho hrubiánství vůči Odiemu nemá konkurenci :-)))
Tak to byla v poslední době nejrychleji přečtená knížka. Chacha... Docela dobré. Jsou zde i hodně "hutné duchovní" myšlenky. Konec by mohl být sice propracovanější, ale celkově je to dobrá oddechovka :-)
"Tradiční líznovský" cestovní deník. Tentokrát překvapivě často posmutnělý - což je i uvedeno v předmluvě Igora Fice. Nicméně otec František došel zase tam, kam si usmyslel, cesta nebyla lehká, ale on ji nevzdal... a místa, kde občas přespával.. to je teda něco :-))
Tato kniha byla, je a bude mojí srdcovkou, i když teď, když jsem ji četla po několika letech, nechápu, jak jsem mohla vnímat ty "filosoficko-kabalistické" pasáže! Zřejmě jsem se je v "mladické nerozvážnosti" nesnažila plně pochopit, takže mi teď dala zase kniha víc. Je prostě úžasná!
Tuto knihu jsem našla v "budce" pro "odloženou literaturu" a jelikož mě zaujala anotace, půjčila jsem si ji ... a zase ji tam vrátím :-) Příběh se čte dobře, čtenář se snadno orientuje, ovšem za sebe musím říct, že zhruba v polovině jsem obrátila oči v sloup, jiní by si třeba zase řekli "No jasně..." Nicméně je to zajímavý náhled i na vztahy mezi Skoty a Angličany. Líbí se mi toto - cituji: Člověk si ve svém nitru nemůže vybrat, koho bude milovat. Může si vybrat život, který povede, a může být věrný svému já, jak jen to jde. Ale nemůže si vybrat, koho bude milovat, stejně jako si nemůže vybrat, jak bude vysoký nebo kolik v něm bude dobra. ... Láska totiž není záležitostí volby, ale otázkou bezpodmínečné kapitulace. SPOILER: Tak mě napadá, co provedl P. David s tou hostií, kterou si při mši strčil DO KAPSY ???
Jooo, páter Lízna, to byl borec. Líbí se mi, že pamětníci nepíšou jen samé superlativy, ale skutečně objektivní (i když subjektivní) výpovědi, jak tuto osobnost viděli. Dopisy z vězení jsou skutečně hluboce teologické.
Tak se musím trochu smát, ale díky "neočekávaným důvodům" jsem knihu přelouskla a je to opravdu zajímavé. Zvláště pak ta druhá část, kterou napsal František Honzák, jež se zabývá dějinami. Chudáci Přemyslovci a Lucemburkové - z nich vyšel celkem v pohodě jen Otec vlasti Karel IV. Abych teď nehledala psychopatické rysy u každého, koho potkám :-)))
Páni kmáni, ne, že bych byla cílová skupina :-)) Fantasy moc nečtu. Ale dcera mojí kamarádky mě tak DLOUHO přesvědčovala, že si to prostě "musím přečíst", až jsem si knihu půjčila a skutečně nelituji. Je to fajné čtení! Taky se mi moc líbí baronův humor.
Náhled psychologa na prožitky v koncentračním táboře... Dá se o takových zážitcích napsat něco zcela objektivního? Podle mě nedá. To, co člověk zažívá, je jedna velká hrůza a největší utrpení je (asi) strach o blízké. Druhá část - divadelní hra - je také velmi vydařená. Jak je možné, že existují lidé, kteří tvrdí, že holokaust je "blbost" ???
Knihu jsem začala číst kvůli Výzvě a zpočátku jsem měla obavy, co se z toho vyklube. Ovšem, přátelé, po pár stránkách, tedy za mě - to je příběh :-)) Čím více se objevoval specifický černý humor a k tomu popisky fotbalových situací (ve kterých se naštěstí orientuji), začalo mě to vážně bavit. Konec je sice trošku "zadrhávající", nebo jak to napsat, ale celkově jsem se vážně bavila :-) Trošku mi připomíná stylem vyprávění Andělin popel, i když je to skutečně obojí o něčem jiném.
Čtenářská výzva... akorát se nedokážu teď rozhodnout pro kategorii :-)) Je tam "všechno" - biografie, historie, politika, literární věda, zmínka o holocaustu, spousta známých osobností... a přitom je to vyprávění o jedné velice laskavé ženě.
Kdybych nevěděla, že to napsal Čechov, skoro bych řekla, že to psal Viewegh. Omlouvám se za urážku ctěného autora :-) Divadelní hra o složitosti mezilidských vztahů... A nakonec dojde k vraždě :-D
Pan Nepil má milý styl vyprávění. Dost jsem se pobavila. Naštěstí již nepamatuji, kolik bylo nutných papírů na výjezd za hranice.