Netopyr07 komentáře u knih
Je to skutečně "romantická klasika" a jsem ráda, že jsem ji přečetla. Viděla jsem i dvě filmová zpracování, první z roku 1998 a druhé z 2015. To první je víc jak tři hodiny dlouhé, za to je vskutku podle té knihy, nic tam nechybí, ani nepřebývá. Ale pro mě bylo dobré si přečíst knihu z toho důvodu, že jsou zde popsány myšlenkové pochody účastníků.. a krom toho, je tam nádherně poeticky popsána krajina atd. Takže vřele doporučuji!
Toto mě překvapilo, protože znám film, který je výborný a běhá vám u něj mráz po zádech. Gregory Peck je prostě borec! A on ten příběh není vymyšlený, on je skutečný a knižní podoba je spíš dokumentací odboje v Římě a popis toho, co se tam dělo, kdo komu pomáhal a kdo komu podrážel nohy... Nádhera, i když je to velmi popisné !
Čteno na Výzvu - knihovnice a knihkupkyně... Kdyby to bylo tak jednoduché, chacha... Slušně vystavěný příběh.. až na ten závěr, vcelku očekávaný a "od začátku předvídatelný". Nicméně milá oddechovka :-)
Z mého pohledu zajímavý vhled do osobnosti člověka trpícího duševní chorobou. Z toho, jak si Aza pořád "ňoupe bolístku na prstu" jsem doslova šílela, a zdá se, že to není jen můj problém :-)) - ale díky tomu podrobnému popisu, co může člověk prožívat, už trochu více chápu tiky lidí kolem mě :-)) Příběh se mi líbil.
Chachacha... tak tento díl mě vážně bavil. Sice ke konci už toho bylo moc, ale to bylo jen asi 20 stránek. Zasmála jsem se i nahlas. Možná mám období, kdy mi stačí málo cha cha cha...
Smekám před autorkou. Úžasně napsané. Četla jsem knihu asi dlouho (hlavně proto, že jsem čtení prokládala jinými knihami), ale o to víc mě zřejmě okouzlila. Drsné i milé příběhy, rodinné vztahy přes celé věky, stálý podtext rasismu, otrokářství, strach z jinakosti... který trvá dodnes. Vřele doporučuji!
Jó, pan Suchý, to je BOREC! Jeho odpovědi jsou nevyhýbavé a vtipné. Ničím se nechlubí a je zdravě sebekritický. Moc hezká odpověď na předposlední otázku Kam podle Vás spěje svět? "Na tohle neodpovím, protože bych musel použít sprosté slovo." :-)))
Poezii moc nemusím, ale Sonety jsem již delší dobu chtěla přečíst. Díky tomu, že jsem se to již někde dověděla, nezaskočilo mě, že valná většina sonetů je psána muži. Nejlepší je pro mě 116. Vtipné je, že jej má jako oblíbený i Margaret v Rozumu a citu :-)
Výborná oddechovka, ten jazyk :-)) Zhruba ve třetině knihy mi došlo, že jsem "kdysi" viděla film z Funesem a tím druhým :-) Knížka je bezva!
Páni, to byla krásná detektivka! Nejprve jsem byla trochu na rozpacích a přemýšlela, zda v 60. letech existovaly vymoženosti jako myčka, či co tam je uvedené.. Ale pak se příběh rozeběhl a já poprvé v životě nakoukla na zadní stránky, zda moje hrdinka přežije, protože jsem se o ni začala bát :-) Vřele tuto knihu doporučuji.
Nejprve jsem viděla film. Protože mi tam jedna situace nesedla (když Franceska vyjede na Roberta, že jejich sblížení pro něj byla jen jedna z mnoha epizod, které prožil), chtěla jsem znát knižní podobu. Takže su ráda, že Clint E. film trošku poupravil a že Franceska je ve skutečnosti tou klidnou osobností, kterou jsem ji "chtěla mít". Kniha se čte lehce, milý oddechový příběh o tom, že láska kvete v každém věku a tu "osudovou-životní" může člověk potkat nečekaně a kdykoli.
Moje nejoblíbenější od Erskinové. Když člověk přečte pár jejích knih po sobě, přijde na to, že jsou "na jedno brdo". Sice jiné prostředí, ale de facto stejný scénář a podobná zápletka a pak už je toho moc a příběh je příliš předvidatelný. Ale i tak se čtou dobře, taktéž díky dobrému překladu.
Páni... Docela dost soucítím s těmi, kteří Michala zklamali, protože si to s nimi parádně vyřídil přes stránky svých pamětí :-D Jinak se mi pár věcí osvětlilo a jak se zdá, upřímnost nade vše. Je to dobrá oddechovka. A přiznávám se, že Michalovy Deníky jsou fajn. Jak sám píše, je "multižánrový" a každý si může vybrat, co mu sedne nejlépe.
Toto není můj žánr, sorryjako... a to jsem dřív četla sci-fi i fantasy, ale toto mě neoslovuje hlavně díky četným sexuálním glosám a narážkám - mně to ve sci-fi vadí. Asi to není ani tedy klasická scifka. No co... výzva splněna. Za mě - autor je "divnej"... Ovšem nápad s městem přímo na Měsíci a pokus o popis tamního života je zajímavý nápad, vyhlídkové trasy po Měsíci... místo přistání Apola11...
Splněno na Čtenářskou výzvu. Pokud tyto texty psala Jane A. jako "mladičká", tak měla dost cynický přístup k zamilovanosti :-))) A nebo si ze zamilovaných kolem sebe dělala legraci. Každopádně její romány jsou skvělé ;-)
Vím, že je to kapku - příliš - citově zabarvený komentář, ale tuhle knížku prostě miluju. I když ji po tolika přečteních znám už skoro nazpaměť (no, to přeháním), pořád jsou v ní místa, nad kterými se jednoduše a prostě dojmu až téměř k slzám, i když VÍM, že tam ta pasáž bude, pořád to na mě působí stejně jako při prvním přečtení. Je to pro mě úžasné dílko!
Krásný rozhovor s velmi zajímavým, vskutku inspirujícím člověkem! Nepatřím sice k těm, kteří by se hned hrnuli do Neratova, ale rozhodně obdivuji činnost, kterou tam P. Suchár se svými přáteli rozjel a jak v ní pokračují dodnes.
Zde je vidět, jak je někdy těžké, nebo snad naopak lehké? - napsat povídku. V knížce se mísí aktuální témata (ukrajinští uprchlíci, covid...) s různými nápady a náměty. Přiznám se, že povídky, v nichž jsou vulgarismy a sexuální témata, mě vůbec neoslovují. Výborná mi přišla povídka Petra Soukupové - tomu říkám vhled do běžného dne mladé matky :-) Soubor je ale fajn díky tomu, že POMÁHÁ dětem!!!
Jsem vděčná, že Jarouškovy vzpomínky konečně vyšly knižně! Fotografie na obálce je PŘESNÁ. Je to přesný obrázek této velké osobnosti salesiánské rodiny.