Nell97 komentáře u knih

Jsem ráda, že jsem si po Zimodějovi (který mi vůbec nesedl a hodnotila bych ho velice nízko...) spravila chuť. Obléknu si půlnoc pro mě byla podobně zajímavá, jako Toničky první díl (díky kterému jsem se zamilovala do této minisérie). Je tedy pravda, že byl příběh v celku temný, depresivní, ale celkově pro mě byl dost zajímavý a člověku dal prostor se zamyslet, koncept Úskočného muže a jedu byl velice zajímavý. Kniha se hezky a rychle četla.

2 12.04.2024

Pomalu dočítám Toniččinu sérii a musím říct, že Zimoděj mě dosud nadchl nejméně. Četla jsem jej přes měsíc s velkými přestávkami a musela jsem se do něj nutit, nějak mě neoslovil - ani námět, ani děj - nedovedu vlastně úplně popsat, co se mi tak nelíbilo, ale nesedlo mi to.

První díl mě uchvátil a díky němu jsem se zamilovala do Toničky, druhý byl slabší, ale stále fajn a rozhodně nad 90 %. Zimoděj pro mě katastrofa. Mimochodem, Obléknu si půlnoc byla zase krása a knihu jsem si užila.

(SPOILER) Abych byla upřímná, mám z knihy velice rozporuplné pocity.

Agnes a zakázaná hora pro mě byla topka - jedna z nejnádhernějších knih, které jsem dosud četla. Ostrov stínů byl o něco slabší, přemlouvala jsem se do čtení, ale šlo to. Božidara byla fajn. Co říci o Bohumilovi....

Popsán je tak nějak obyčejný život obyčejného muže... Který se nějak choval, protože něco zažil. Který nějak žil/o někoho přišel, protože se nějak choval. Oukej, v tomhle ohledu to bylo alespoň fajn z důvodu, že se tam člověk mohl zamyslet nad vlastními vztahy - jak člověk třeba vnímá emoce, jak komunikuje (nebo nekomunikuje ve vztahu), jak některé děti potřebují jinou "energii" (tu chlapskou, akční, ne tu "ze všeho poprděnou"). To všechno beru.

*spoiler*

Spřátelení Marie a Bohumila bych ještě pochopila. I to hlídání kluků, jejich zážitky. Všechno v pohodě. Bylo to milé, dynamické, zajímavé, umím si představit, že by to mohlo i v reálu fungovat.

Co dělal v příběhu Vilém a Jánský, to nechápu. To byla tak zbytečná storka, která moc neměla žádné rozumné východisko. Proč se neřešila ta změna územního plánu? Proč tam bylo, že se o post mohl ucházet člověk na základě hlasů na sociálních sítích? Co dělala v příběhu Valerie a co sakra mělo znamenat to spojení s Vilémem? Příběh Valerie a Viléma by sám o sobě potřeboval aspoň 50 stránek navíc na to, aby bylo nějak přijatelné to, co se tam dělo. Bez žádoucího vysvětlení to bylo celé postavené na hlavu.

A konec knihy? Odjet s barákem, který je cihlový? Který byl celých 9 let koncipován jako cihlový a pak najednou.... co... nikdo to neřešil? Na silnici? V zahraničí? Nikdo nic? Asi mi na tom vadí to, že na to, jak to bylo realisticky psané většinu knihy, bylo tohle fakt mimo. Těch několik dějových linek bylo buď mimo mé chápání, nebo potřebovalo víc prostoru k tomu, aby to mělo nějaký vyšší smysl, nebo alespoň nějaký.

Nejsem si jistá, jestli vydání knihy každý rok prospívá jejich kvalitě.

1 11.02.2024

Kniha je krásně originálně ilustrovaná. Obsah je čtivý a jakožto popis introvertů a toho, co mohou prožívat nabízí hodně.

Problém pro mě osobně trochu byl, že jsem knihu měla do hodiny projitou a pak prostě... člověk neví co by. Tím, že knížka má vysoké hodnocení jsem vlastně očekávala i trochu vyšší přidanou hodnotu. Ke knížce je tedy cvičebnice, ale ta je pro mě spíš nepoužitelná, když tak 90% věci jsem o sobě věděla, jen to pomohlo je k tomu, že byly vše na jednom místě. Mám smíšené pocity.

1 02.02.2024

Musím říct, že mě kniha velice mile překvapila. Dostala jsem ji jako dárek a nadpis mě moc neuchvátil. Když jsem se ke knize ale konečně přesvědčila, velmi mě uchvátila.

Pojednává o tom, jak fungovat v partnerských vztazích (nebo v manželství), aby byli v páru oba spokojeni, aby byli naplněny jejich individuální potřeby. Dozvíte se o 5 jazycích lásky - pozornost, skutky služby, fyzický kontakt, slova ujištění a přijímání darů.

Ve zkratce je to o tom, že každý člověk považuje jiné věci za důkaz lásky. Pokud člověku, který má jako svůj jazyk lásky pozornost (tedy potřebuje pozornost, trávení času, společné aktivity, rozhovory) budete dávat věcné dary, které jsou dle vás přeci naprosto jasný důkaz lásky! Tak to neznamená, že to stejně bude vnímat partner a neznamená to, že bude šťastný a spokojený ve vztahu.

Vše je ilustrováno na mnoha a mnoha příkladech, je to velice hezky vysvětlené. Líbí se mi také to, že je v knize zmíněna efektivní komunikace a je brána jako důležitá součást celého partnerského fungování. Kniha se četla velice hezky, lehce a rychle.

Je to jednoznačně fajn počtení, které je velice obohacující.

3 05.11.2022

Druhá kniha ze série o Agnes a jejím dobrodružství mne, přiznám se, neuchvátila tak, jako ta první. První knihu - a celý námět - jsem hltala a bylo to naprosto fantastické. Dílo, které se může porovnávat s mnoha světovými...

S druhou jsem měla trable, četla jsem ji na etapy a trvalo mi to dlouho. Jednu z věcí, kterou si nyní vybavuji, že mi neseděla byla - dle mého - změna charakteru Agnes, nebo jejího prožívání, projevování. Chvilkama mi dokonce lezla na nervy a proto jsem knihu často odkládala.

Pokud ale odhlédnu od tohoto aspektu - který na mne osobně měl velký vliv, ale mohl to být pouze můj osobní problém - tak je příběh moc pěkný, opět velice originální, opět poučný a s přidanou hodnotou.

2 24.08.2022

Nádherná, přenádherná kniha.

V knize jde zejména o osobní rozvoj, co se týče fantasy, je to pozadí celé knihy - a ocení ho zejména děti, které třeba nedovedou pojmout příběh v celém jeho všepřesahujícím smyslu. Krásně to obojí do sebe zapadá.

Kniha je velmi zajímavá. Celý ten koncept a způsob předání základních myšlenek je pro mě osobně takřka fascinující. Velice se mi líbí originální nápady, skvělé provázání s reálným životem a také to, že je tam vlastně na každou "seberozvojovou otázku" odpověď, či návod, jak s danou situací zacházet. Příběh dává smysl, je logicky provázaný, nic tam není zbytečné či "jen proto, aby to zapláclo místo".

Myslím, že já osobně jsem knihu v tuto chvíli potřebovala. Potřebovala jsem se zastavit, zamyslet a zároveň dostat odpovědi nebo alespoň trochu být pošťouchnuta, kde ty odpovědi hledat.

Říkala jsem si, že nebudu už utrácet. Ale druhý díl prostě nutně potřebuji! :D

4 22.12.2021

(SPOILER) Kniha byla hezky zpracovaná, čtivá (ale zase ne až tak, abych kvůli ní odkládala jiné povinnosti, což se mi zejména u třetího dílu, který je moje srdcová záležitost, stávalo...).

Nemohu se ale ubránit pocitu, že to měli hlavní hrdinové příliš jednoduché - oproti těm všem zkouškám, co jsme s nimi zažili a čím si prošli. Bylo mnoho situací, které podle vyprávění a plánů znělo nebezpečně. A nakonec to byla vlastně pohoda - včetně celého závěru. Na to, že to bylo zakončení desetiletí útrap... vlastně to tak nějak pomalu vplulo.

Kniha je krásná, opravdu, charaktery skvělé, příběh skvěle vymyšlen a napsán, proti tomu nemohu říci půl slova. Ale i přes to nemohu dát plné hodnocení... právě kvůli tomu, že konec byl až "o tolik snazší, než jsem tak nějak v duchu očekávala".

1 20.11.2021

Musím říct, že některé povídky z knihy Povídky podivných jsou pro mne nejkrásnějšími příběhy, které jsem kdy četla. Je to pravděpodobně i tím, že znám souvislost a podivné (jak již někdo zmiňoval níže v komentářích, možná bych to bez souvislosti tak pozitivně nevnímala...).

Povídka Báječní kanibalové má nádherný přesah do dnešní doby, stejně tak povídka O dívce, která uměla zkrotit noční děsy. Tyto dvě jsou mé vůbec nejoblíbenější, jejich poselství je schováno v naprosto neotřelých příbězích, když se člověk zamyslí, nestačí žasnout.

Body navíc přidávám za design, kniha je velice příjemná, krásně zpracovaná a design přesně sedí k obsahu

4 14.11.2021

Je to již několikátá kniha na téma učení a paměti, která se mi dostala do ruky, považuji ji za zdaleka nejzdařilejší – zejména vzhledem k informacím, které jsem z knihy tohoto typu potřebovala dostat.

Vyskytuje se zde velké množství příkladů a názorných ukázek, které jsou velice přínosné – čtenář si prakticky vyzkouší několik cvičení, nejsou to jen „obyčejné hrátky s čísly či písmenky“, ale dochází zde k procvičení nových znalostí na odbornějších typech textu – tedy pro ty, co netuší, jak zpracovávat své odborné texty na VŠ je toto skvělý pomocník a ukázka toho, jak s texty pracovat.
Kniha má čtyři části. První je o samotném učení, fungování paměti. Vysvětluje se zde základní rozdělení typů učení (asociační – nazpaměť a elaborační), ukazuje zde přínos strukturování, vizualizace. Druhá hovoří o složkách úspěšného učení (organizace učení, motivaci k učení, také zde zmiňují relaxační techniky a plánování). Třetí se zaměřuje na samostatné učení: tvorbu prezentací, typy, jak se učit slovíčka, porozumění textu, výslovnost, tipy pro učení matematiky a velice zajímavá kapitola je role emoční imunity při učení. Čtvrtá část je o zvládnutí zkoušek – relaxační techniky – dýchání a svalová relaxace, práce s myslí.

Kniha je zpracovaná věcně, stručně a zároveň ale hovoří o všem, co je podstatné a co člověk potřebuje vědět. Považuji to opravdu za jednu z nejlepších knih. Pro lidi, kteří tápou v učení včele doporučuji.

19.06.2020

Já trošku půjdu proti proudu. Knihu jsem si zakoupila ze zvědavosti, ačkoliv předchozí 3 díly se mi líbily, tak tento mě víceméně učaroval nejvíce (vím, že při čtení se mi tehdy líbil i ten třetí, takže třetí a čtvrtý si dosti konkurují).

Přijde mi, že typově jsou napsané podobně první, druhý díl a pak ten třetí, čtvrtý, takže se to tu trošku dělí na tábory, co se komu více líbí.

Prvních 400 stran je takových obyčejných, vcelku rychle se děj posouvá, ale neděje se nic závratného, nicméně kniha neurazí, dodává zajímavé informace, rozhodně je to jedno z příjemnějších čtení, nejsou tam úplně zbytečné pasáže, takže těch 400 stran je dobře investovaných.

Posledních 100 stran je ovšem něco úplně jiného. Člověk děj opravdu hltá, je do něj vtáhnut, rozhodně mě zaujal směr, jakým se děj ubírá - a jsem zvědavá na pokračování, současný vývoj se mi opravdu líbí. Je diametrálně odlišný od prvních dvou a je víceméně fascinující, že se toto dá vymyslet - a dává to smysl, nevyskytují se tam žádné nesmyslnosti a "cucání z prstu k příležitostí napsání další knihy". Přirozeně to vše plyne.

Každopádně, na těch posledních 100 stranách se objevily asi dvě příliš dlouhé pasáže, které jsem třeba poslední stránku, eventuálně pár řádků regulérně přeskočila, neb to se už prostě nedalo, bylo to až moc. Ale i přes to těch posledních 100 stran je úchvatných, velmi mile mě překvapily a opravdu se těším na další díl.

Pro ty, jimž se líbil třetí díl, tak tento doporučuji. Pro ty, jež jsou spíše fanoušky prvních dvou, asi bych úplně neprahla po tom mít tento v knihovně.

4 26.05.2019

Knihu jsem si vybrala zejména kvůli tomu, že vypadala poutavě, očekávala jsem hororový nádech a příběh odehrávající se v přítomnosti. Obrázky byly velmi zajímavé. Popravdě mě kniha trochu zklamala, ale to jen kvůli tomu, že jsem neočekávala až takovou fantasy zápletku a prostor ve kterém se to odehrává. Mohlo by to být mnohem více strašidelné a děsivé - ale to už by nepatřilo do kategorie knih pro mládež.

Nicméně kniha má velmi zajímavý děj, postavy jsou propracované a s duší, mnohé z podivných si člověk opravdu zamiluje. Takže když sečtu všechny klady a zápory, kniha se dle mého velmi vydařila a doporučuji ji.

Je dobré si tuto knihu přečíst, neboť druhý díl této knihy je ještě zajímavější a poutavější než tato. Upřímně mě druhý díl očaroval a nemohu se dočkat třetího. Opravdu stojí za to si obě knihy přečíst.

1 17.07.2015

Příběhy jako takové jsou moc pěkné, nejvíce mne zaujal Příběh tří bratří. Nicméně, komentáře od Brumbála se mi moc nelíbily. Už jen proto, že byly pomalu delší, jak samotné příběhy.

Jako oddechové čtení ideální.

Velice úsměvná a veselá knížka, která je to pravé čtení po náročném dni. Hyman Kaplan je velice vtipná postava, se kterou se člověk často upřímně od srdce zasměje a pobaví. Nejvíce mi v hlavě utkvěla slova "Pampresór je genyjál". Všem těm, kteří se chtějí zasmát nad tím, jak se dá čeština přetvořit a nejen těm, tuto knihu doporučuji!

Je to velice zajímavá kniha. Vtáhne člověka do děje a to opravdu dost. Četla jsem jí jedním dechem. Velice výstižně a živě popisuje život ve středověku. Některé části knihy jsou opravdu drsné, jiné naopak krásné, příjemné a romantické. Kniha se opravdu úžasně četla, těším se, až si přečtu poslední díl. Všem vřele doporučuji.

11.02.2013

Kniha je na jednu stranu velice zajímavá a na druhou stranu velmi odporná.
Autorka mne vtáhla do děje, nemohla jsem se od knihy odtrhnout a zároveň se mi děj tak hrozně hnusil, že se mi to skoro ani nechtělo číst, ale knihu jsem statečně dočetla. Neumím si představit, že bych zažila něco, co prožívala ona. Na jistou osobu jsem celou knihu nadávala. Četba to není příjemná, nicméně zajímavá a poučná. Je to kniha pro silné povahy. Ale je dobrá pro "otevření očí".

2 11.02.2013