Mufa komentáře u knih
Cestopisů na téma Jak jsem šel do Santiaga jsem četla opravdu hodně a u téhle knihy jsem se docela bavila. Co na tom, že to bylo každý den o shánění vody. Jiní zase chodí od piva k pivu. Některé pasáže byly vyloženě vtipné, zasmála jsem se. Myslím, že L.Ziburovi roste zdárná konkurence.
Jestli zase někam půjdete, určitě o tom napište, ráda si to přečtu.
Náhodný výběr v knihovně. Příjemně mě překvapila, neokoukaný námět, svižný děj, zajímavé rozuzlení. Doporučuji
Detektivky nemusím, autora jsem si vybrala kvůli výzvě. Zezačátku jsem myslela, že to odhodím, první třetinu jsem se neorientovala ani kdo je kdo. A pak se to rozjelo, lidi a jména se usadili tam, kde měli a začala jsem si to užívat.
Nakonec to byla dost dobrá kniha, člověka to nutí k zamyšlení, jestli to takhle nějak opravdu poslední dobou ve světě nechodí...
O putování obou Františků čtu ráda, je to takový balzám pro cyklostestovatelskou duši. Vždycky na základě těch knih naplánuju několik výletů, stejně to je i s touhle. A v dobrém závidím takového cykloparťáka a servismana v jednom.
Knih o holokaustu a koncentračních táborech mám přečtených hodně. Tahle je jedna z těch čtivějších, o to cennější, že se jedná o skutečný příběh. Ale jako ostatním mi připadal závěr trochu useknutý, mohlo to být víc rozvedené, vždyť pochod smrti nebyl o nic méně hrozný než celý pobyt v koncentráku a utéct z něj chtělo odvahu.
Ale i tak knihu doporučuji
Kdysi dávno přečteno Mládí v hajzlu, teď jsem dorostla do věku na Dědictví a opět jsem se skvěle bavila. Nejspíš přelouskám i ostatní knihy od C.D.Payne
Ještě jsem nikdy nečetla knihu o psychických poruchách z pohledu toho, kdo s takovým člověkem musí žít a nějak se s tím vším poprat. hodně depresivní čtení. Uvědomila jsem si, že partneři nějakým způsobem postižených lidí musí být opravdu hodně silné osobnosti, když ustojí vztah, do kterého nešli s tím, že se celý život budou muset potýkat s tím, s čím se potýkají.
Náhodný výběr kvůli Čtenářské výzvě. Prvních pár kapitol jsem si říkala, že to nejspíš odložím. A pak se to někde zvrtlo, nejspíš při brilatním popisu člověka, který téměř umírá na popáleniny. A ve chvíli, kdy přišla Marianne a začala propojovat minulost s přítomností jsem byla čím dál víc zvědavá, jak to dopadne.
A i když průchod peklem už mi přišel hodně přitažený za vlasy, celkově na mě autor udělal dost dobrý dojem a jsem ráda, že jsem si knihu vybrala. Rozhodně je to k zamyšlení
Zajímavé téma, o nemoci jsem nikdy neslyšela. Četlo se to úplně samo, takže dávám plný počet bodů ;-)
Že je Čína socialistická země nejhoršího kalibru jsem věděla, ale při čtení téhle knihy jsem nevěřila vlastním očím. Připadá mi, že si se Severní Koreou mohou podat ruce. A jak to tak vypadá, od dob Kulturní revoluce se toho v Číně zas až tak moc nezměnilo. Neskutečné, v jakém prostředí jsou lidé schopní žít, zvyknout si na to a ještě to podporovat a vychvalovat.
Náhodný výběr v knihovně. Zajímavé téma, zvlášt v kontextu toho, že to bylo napsané už v roce 1980, ale něco tomu chybělo, aby to bylo úplně dokonalé
Druhá přečtená kniha o cestě na vysokém kole do dáli. Autora obdivuji, zvlášť v těch kopcích a a na hlavních silnicích to musí být strašlivý zážitek. Dopisování deníku po půlnoci nechápu, já po celodenní jízdě na kole odpadám hned po večerníčku.
Kniha plná krásných barevných fotografií, nechybí krátký popis navštívených míst.
Už se těším na další cestu a zápisky z ní.
Cestu mám v plánu. A už vím, že Portugalskou cestou tedy ne. Je zajímavé, jak na tuhle cestu má každá generace úplně jiný pohled a důležité jsou úplně jiné věci. Jen ty puchýře jdou se všemi stejně.
Moc hezké fotky, určitě si přečtu i další putování autora.
Na tohle téma už jsem přečetla spoustu knih, tahle patří k těm lepším. Dobře napsané, mělo to spád.
Co mi ale pořád není jasné, že se objevují stále nové a nové ženy, které si myslí, že ten "jejich" muslim bude úplně jiný, než ti ostatní. Tady o sobě autorka dokonce tvrdí, že bývala silná žena a přesto jí během pár týdnů vymyl mozek jako všem ostatním. nerozumím tomu. Pomalu si začínám myslet, že by některá z těch knih měla být povinnou četbou už na základní škole.
V polovině jsem knihu odložila, vůbec jsem nechápala, co tím chtěla autorka říct..
Náhodný výběr v knihovně a příjemně překvapil. Sice je to smyšlený příběh, ale i tak jsem se dokázala přenést do doby Hitlera a jeho bunkru.
Jedna z knih, na kterou se nezapomíná. Jako matka zdravého dítěte nemám ani tušení, jaké to je. Jak se cítí rodič, který začne uvažovat o tom, že na své dítě zavolá policii, aby si ho někam (kamkoliv) odvezlo a on se mohl na chvíli nadechnout? Obdivuju autora a všechny, kdo musí s duševními chorobami u dětí bojovat, bojují a nevzdávají to. Z téhle knihy se budu vzpamatovávat dlouho
První dvě knihy jsem nedokázala odložit, tahle mi přišla nejslabší. Což ale nic nemění na tom, že je to skvělý autor, rozbrečela jsem se už v první kapitole. Jen to chvílemi bylo zdlouhavé.
Tenhle díl mě hodně bavil, je to čím dál lepší. Už se těším na další
Souhlasím s tím, že hlavní hrdinka je trochu mimo. Ale v současnosti bohužel takových lidí kolem sebe vidím dost, takže to nepovažuju za tak nepravděpodobné. Když si člověk uvědomí, co všechno v několika málo letech musela hlavní hrdinka "překousnout" (rozvod, smrt obou rodičů) a to všechno v pubertě, vyklouzla z toho ve finále ještě celkem slušně.
Některé postavy mi ale neskutečné připadaly, třeba Aleš a Hubert. Ale četla jsem to s chutí od začátku až do konce a určitě si přečtu i další knihy od této autorky.