Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony
František Šesták
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395669/bmid_od-baltu-k-jadranu-po-trase-byvale--Q6i-395669.jpg
4
7
5
Originální cestopis Františka Šestáka vznikl během cyklistické pouti podél bývalé železné opony, neprodyšné hranice, která po čtyři desítky let 20. století oddělovala Východ Evropy od Západu. František Šesták je čtenářské i cyklistické veřejnosti znám svými předchozími úspěšnými knihami Z Čech až na konec světa – svatojakubskou cestou na mys Finisterre a Na kole napříč Amerikou – 29 dnů po ROUTE 66 nebo Na kole do Evropského parlamentu, ve kterých oslovuje nejen podobně spřízněné sportovní a cyklistické duše, ale všechny lidi, ochotné naslouchat moudrému vyprávění obyčejného muže, který vydává pozoruhodné svědectví o světě okolo nás. Františkovým parťákem na této cestě byl jeho celoživotní kamarád František Hejtmánek.... celý text
Přidat komentář
O putování obou Františků čtu ráda, je to takový balzám pro cyklostestovatelskou duši. Vždycky na základě těch knih naplánuju několik výletů, stejně to je i s touhle. A v dobrém závidím takového cykloparťáka a servismana v jednom.
Cyklistický deník zajímavé trasy od severu k jihu: železná opona opravdu už dvěma generacím nic neříká a je dobře ji připomenout takovýmhle cestopisným živým (a svobodným) způsobem.
Spousta stručných informací o spoustě zajímavých míst, o jejich dávné minulosti a/nebo době relativně nedávné ve srovnání se současností.
Železná opona vlastně vedla z velké části podle našich hranic s NSR a Rakouskem, takže oba cyklisté si hodně užívali na obou stranách našich hranic a i zde zdůraznili některá zajímavá místa (mj. kámen na svatojakubské cestě - 2825 km do Santiaga de Compostela, pěkná dálka od našich západních hranic!), vedle vlastních historek a také informací o (ne)úspěšných útěcích přes hranice na západ.
V úvodu je pár faktů o (ne)možnosti cestovat přes hranice jiho/západním směrem před rokem 1989, včetně takových rádo zapomenutých, tehdy však téměř životně důležitých dokumentů jako celní a devizové prohlášení...
Spousta fotek, ale většina bez jakéhokoli popisku, což mi vadilo stejně jako chybějící mapky tras, kudy pánové projížděli, nebo alespoň něco podrobnějšího než miniaturní mapka s naznačenou červenou linkou železné opony podél hranic a skrz Německo.
Smutné je, že i když je prakticky všude již dlouho přístup, vysídlené a zplundrované oblasti širokých pohraničních pásem zůstávají jako trvalá mementa. A i skrz Německo je to stále dost patrné mj. velmi řídkým osídlením...
František Šesták s Františkem Hejtmánkem znovu spolu a znovu na cyklotoulkách Evropou. Tentokrát si dali za cíl projet trasu bývalé železné opony, která po 2. světové válce oddělovala totalitní východní blok od „imperialistického“ západního světa. Na jedné straně perzekuce, nesvoboda, porušování Listiny lidských práv a svobod, na straně druhé „ideologicky nespolehlivá, buržoazní“ demokracie a svoboda. Čas naštěstí ukázal, která strana zdi byla ta správná. Pánové, byť jsou již v letech, kdy by si mohli hovět v teple domova a užívat papučí, jsou stále aktivní a při chuti objevovat nová dobrodružství. Svou cestu začínají v německém Trawemünde na pobřeží Baltského moře a končí ji v italském Terstu po zhruba 2500 km ujetých na kole. Trochu mi na začátku chyběl datopisný údaj, kdy se výprava konala, stejně jako později popisky k fotografiím. V textu mě občas překvapily (ne)logické přesmyčky typu „cesta A je mnohem lepší a sjízdnější než B, proto jsme zvolili trasu B“, jinak se ale jedná o plynulé a odsýpající čtení. Dalo by se dokonce říct, že bylo vyhlazeno do takového lesku, až je téměř nezávadné a „přístupné i malým dětem“. Tím nechci nikterak snižovat obdiv k dosaženým výkonům obou pánů, ale po dočtení mi z jejich cykloputování zůstalo v hlavě jen málo. Možná je ale chyba na mé straně…
Další cyklistický cestopis od autora Františka Šestáka, v pořadí můj třetí. Tentokrát popisující cestu podél bývalé hranice mezi západním a východním blokem od Baltu k Jadranu. Jeho a parťákovy cyklistické výkony jsou opravdu skvělé, v tomto věku všechna čest. Styl vyprávění je podobný předchozím knihám, pro mne chvílemi trochu úsměvný ale se vším respektem. Nicméně je to aspoň změna proti stylu vyprávění mladší generace. Co mi chybělo tak to byl plánek trasy a popisky u mnoha fotografií. Jinak kvalita tisku a papíru je vynikající.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2011 |  Z Čech až na konec světa Svatojakubskou cestou na mys Finisterre |
| 2011 | Na kole napříč Amerikou (29 dnů po Route 66) |
| 2009 |  Na kole do Evropského parlamentu |
| 2018 | Od Baltu k Jadranu - Po trase bývalé železné opony |
Obdivuhodny sportovni vykon. Strucny dejinny exkurz, ktery ma smysl a musime si ho pripominat. Popisky fotografii bych take uvitala, takhle to byla trochu tipovacka. Velke diky Frantiskove!