Morbidus komentáře u knih

Dost mě překvapuje, že o Dětech Halloweenu není víc slyšet, ba že kniha schytává poměrně negativní hodnocení. Mě samotného děj svým svižným tempem pohltil už od začátku a odkládal jsem knihu jen nerad. Někdo snad může získat dojem, že se v příběhu nic neděje, nicméně to je dáno psychologickým laděním svazku. Najdete zde psychické jump scary, destabilizaci jistoty ohledně reality a pohledy manžela a manželky, které se coby vypravěči navzájem znevěrohodňují.
Zda jde o nadpřirozený horror čtenáři neprozradím, protože práce s odhalováním tohoto faktu je podle mě součástí knihy. Mohu k tomu říct jen to, že ta kniha je inteligentně poskládaná; například zdánlivě zbytečné emaily jisté studentky v kombinaci se sdělením jednoho z protagonistů vypoví mnohé. Možná že se postavy chovají nevěrohodně a zvraty se zdají příliš bizarní. Ovšem pokaždé když jsem chtěl knize něco vytknout, uvědomil jsem si, že to už bylo vysvětleno v jiné části dění. Je to skládačka, logický rébus - přesně jak mám rád.
Vyvrcholení se sice zdá být na efekt, na druhou stranu ovšem pokládá čtenáři otázku, co se to vlastně celou dobu dělo. Závěrečná analytická kapitola mě pak v některých odhaleních dostala, ačkoli jsem choval jistá nespecifikovaná podezření. Oba autoři odvedli pěkný kus práce; pevná vazba a poutavá obálka pak jsou jen třešničkou na dortu.
Doporučuji čtenářům psychopříběhů s nejednoznačným vyzněním.

2 07.11.2023

Tahle kniha je čtivá a skrývá spoustu sympatických myšlenek. Nicméně příběh se mnou nijak zvlášť nehnul. Snad je to oním koktejlem žánrových ingrediencí, které povětšinou neřadím mezi své oblíbené. V první půlce mě mátlo velké množství postav (další věc, kterou nemusím), zatímco ve druhém jakási snovost (v tomto případě víc rozbíjející než zajímavá). Hřebíčkem do rakve pak bylo masakrální vyvrcholení, kde se autorka utrhne z řetězu a i přes hezké „vizuální efekty“ vše rázně ukončí.
Nechápejte mně špatně, je to fajn čtení a určitě se najdou i tací, které vyloženě nadchne. Já se bohužel nepotkávám ani s obálkou a zřejmě nikdy nepřijdu na to, proč se kniha jmenuje Sklíčenost. Pozitivem však je, že se kniha nebojí jít proti proudu, neobsahuje rušivé elementy a vyprávění jako celek dává smysl.
Sklíčenost zaujme čtenáře holdující horroru a westernu s příchutí Pekla.

4 04.11.2023

Rezavé panny nikam nespěchají. Nepopisuje se to snadno, ale svazek má velmi specifickou atmosféru jakési sarkastické melancholie, měnící se pozvolna na hluboký smutek z lidské hlouposti. Jde o vyprávění postavené zejména na psychologii postav a symbolismu, kde hraje prim rozpor mezi odmítáním změny a změnou samotnou. Knize prospívá i hlavní hrdinka, která je mi velmi sympatická a neměl jsem problém s ní soucítit.
Nečekejte přílišné vysvětlování, explicitnost či akční dění. Ono se místy může zdát, že se děj příliš nehýbe, nicméně emoce nadále pracují a právě na nich zde leží veškerá logika. Je dost možné, že někoho kniha nechytne za srdce tak jako mně, protože se na styl vyprávění nedovede naladit.
Součástí svazku (mimochodem, líbí se mi užitý papír) jsou i ilustrace, které se nesou v symbolické rovině a i přes určitou prostost se mi zamlouvají. Hůře jsem na tom se samotnou obálkou knihy, která sice není ošklivá, na druhou stranu mě tentokrát coby čtenáře kdovíjak nezaujala.
Rezavé panny potěší zejména sečtělejší a hloubavější jedince.

7 03.11.2023

Tohle nebylo zlé a mělo to i ten správný efekt a drajv. Kniha obsahuje hnedle několik krásných kouzelnických triků, které si lze nacvičit (přičemž ale předpokládám trpělivé osoby) a použít jako odrazový můstek či k zábavě na nějaké sešlosti. Nicméně se zde staví na tom, že kouzelníci moderní doby budou čím dál víc zajímavější, ale... není to tak. Naopak, současná doba je naneštěstí hodně zatlačila do pozadí.
Přesto jde o zajímavý přehledový kousek, shrnující známé kouzelnické disciplíny a historii. Nicméně (jak to u knih této edice je zvykem) skutečně je jenom přehledový, s cílem zabavit. Myslím, že každý si z tohoto svazku něco odnese, ale nikde se nejde příliš do hloubky (a mnohdy je to dobře) a uvedené informace je třeba brát s rezervou.
Pro obdivovatele magických triků užitečná věc.

03.11.2023

Nemůžu říct, že by mě to vyloženě rozsekalo. Nicméně ta duchna, která na čtenáře padne během pár stránek, je vskutku masivní. Asi jako se zlým chechotem sáhnout do psyché živého tvora a násilně vyškubnout pocity štěstí a lásky bez ohledu na vedlejší škody... a pak zírat do hloubi té chladné černi. Zasměju se lecčemu, bez ohledu na černost či nechtěnost vtipu. Ale tohle je jedna z knih, u kterých se nejen neusměju, ba dokonce ani pobaveně neušklíbnu. A ne, není to tím, že jde o příběh podle skutečné události (což je mi částečně šumák, příběh je prostě příběh); autorka se nás rozhodla vzít do míst za krajinou absurdity, kde končí existence a začíná propast nicoty.
Velkou silou i slabinou tohoto svazku je paradoxně jeho snaha o výpověď podle skutečné události. Děj se víceméně soustřeďuje na sadistické pořádky v sirotčinci a útrapy jeho svěřenců - což ale na druhou stranu vede k tomu, že většina knihy je buď popis nebo pasivní přijímání dění, kde soucitný čtenář může protagonistovi maximálně vyjádřit upřímnou soustrast. Zvláštností je pak dospělá verze, která je výrazně vulgárnější a obhroublejší než námi poslouchaná nahrávka; a je zde více drobných detailů, které mi úplně neštimují.
Ono se asi zdá, že poněkud brblám (a ano, je to tak). Nicméně kniha jako taková je čtivá a ve svém sdělení plně funkční. Toto vyprávění nemá za účel čtenářovi pomoct hledat smíření; má nás informovat, že takové věci se dějí. Někdy prostě zůstanou jen zčernalé trosky, které nelze opravit.
Hébertovy útrapy (ne)potěší čtenáře realistických příběhů.

1 21.10.2023

Další masivní nálož materiálu pro takové to domácí PJování. A musím říct, že na rozdíl od mnoha Vypravěčských příruček jde tato skutečně do hloubky. Ne tím, že by řekla, co přesně má DM dělat (jde jen o doporučení), ale tím, že důkladně vysvětlí co-proč-jak funguje. A ano, tohle samozřejmě najdete i v jiných příručkách; jenže zde jsou informace přehledně rozčleněné a rozebrané, což prakticky vede k okamžitému (postupnému) osvojení informací.
Samozřejmě pokud jste už zkušení vypravěči nebo běžně pracujete s příběhovými texty, asi vám bude zbytečné vysvětlovat, jak vytvořit humor, horor či detektivku. A jasně, jste-li protřelí luštitelé šifer, určitě znáte i lepší hádanky. Ale jako basic pro všechny ostatní dodává kniha rozumné postřehy. Osobně si tento kus nemohu vynachválit ani říct, co mi zde dělá největší radost. Každopádně očekávejte propracované pasti, nové mocné předměty a další várku smrtících nestvůr. Super ilustrace included.
Pro pokročilé Vypravěče je tento svazek téměř nutnost.

21.10.2023

Kvalitní a olbřímí kus práce, určený zejména těm, kteří už vědí, kam svou postavu z pravidel pro začátečníky chtějí směřovat. Navzdory množství možností je text opět přehledný a vše působí dojmem, že tvůrci si s materiály v knize dali opravdu práci. Nečekejte žádné složité výpočty, vše je stále akcentováno na příběh, hraní postav a atmosféru.
Součástí je také rozšířený soubojový systém, na který jsem se těšil a musím říct, že se v naší skupině uchytil. Je logické, že z této příručky nelze využít vše, takže uvidíme co všechno vůbec využijeme. Příjemným bonusem jsou i ilustrace držící standard předchozích příruček a oko rozhodně potěší.
Pokud využíváte pravidel Dračí Hlídky, tato pravidla jsou must have.

21.10.2023

Rozhodně bych to neviděl kdovíjak negativně. Možná proto, že si plně uvědomuju, že tady čtu S.T. Joshiho a ne H.P. Lovecrafta (přijde mi, že někteří čtenáři vedou věčnou etudu na téma tohle-není-HPL tam, kde jde ve skutečnosti o práci jiných autorů, což je poměrně smutné). Naopak jsem rád, že Joshi zde kráčí svou vlastní cestou, pohybující se skrze zákruty detektivního vyprávění až thrilleru. Samozřejmě je tato příběhová kostra naroubovaná na Mythos či jemu příbuzné motivy, což vytváří hodně atypický drajv a atmosféru. Rozhodně se to dobře čte a naroubování problematiky Prastarých do historického či dokonce ekologického rozměru mne svým způsobem nadchlo. O to víc, že zde často jde vidět logika a promyšlenost v pozadí děje.
Z povídek mne nejvíce zaujala úvodní Periodická hrozba, nejméně pak Jakýsi omyl (rybolidi mě prostě baví méně). Ústřední novela Cosi z hloubi trpí zpočátku (nutným) vysvětlováním a některé údajně důležité prvky nakonec až tak důležité nejsou, ale navzdory jisté roztáhlosti je to stále uspokojivé. Se všemi příběhy v knize mám jeden problém, který je však ryze osobní; osobně chápu celou problematiku Mýtu poněkud jinak, než autor. A vím, že když je Joshi přední lovecraftolog, asi do toho více vidí - jen mi přijde, že v jeho díle se příliš nepracuje se symbolismem a filozofií, která je v Mýtu skrytá. Pokud si ovšem tuhle spornost odpustím, stále jde o dobré příběhy. Závěrem - kniha má jednu z těch obálek (v pevné vazbě, jupí!), která mě zaujme, byť nechápu, proč je na střechách domů sníh (děj se odehrává tuším v květnu).
Máte-li rádi kosmický horror, Cosi z hloubi rozhodně stojí za přečtení.

2 15.10.2023

Vybavuji si, že knihy ze série Drazí zesnulí mě nikdy nechytly tak, jako ostatní podobné série (Děsivá věda, Děsivé dějiny apod.). Když jsem se nyní po letech k tomuto kousku vrátil, opět jsem cítil, že je to o dost slabší. Vlastně jsem se toho o Leonardovi moc nedozvěděl, spíš jsou to takové střípky jeho života a tehdejší doby s cílem zaujmout. Jako vždy je ale veškeré informace z knihy podobného ražení třeba brát s rezervou a pokud z nich hodláte vycházet, je na místě si je ověřit. Někdo může namítnout, že cílem takové publikace je hlavně pobavit. Inu, zde se to moc nepovedlo - třeba se jen humor s tím mým minul, ale text ani ilustrace mi nenabídly více jak jedno-dvě uchechtnutí.
Co mě na knize ale zaráželo, bylo několikeré rýpání do umělců; text sice vyzdvihne „status umělce coby senzitivní a kreativní celebritiy“, ovšem jedním dechem v podstatě dodává, že jsou to namyšlení ufňukaní blbečci, kteří si myslí, že jsou něco extra. (Někteří asi ano, ale těmi se většinou nemá cenu zabývat.) Nevím, jestli jde o nějaký autorův osobní mindrák (a ani mě to nezajímá), ale kniha tohoto typu má mladé lidi rozvíjet a nikoli je navádět k směšným předsudkům vůči sobě či jiným. A to u nás stále status umělce ani nemáme; kdyby kniha raději mluvila o ústředním Leonardovi, udělala by lépe. Ach jo.
Pokud jste o Leonardu da Vinci nikdy neslyšeli, tady máte možnost.

15.10.2023

Úplný odvaz to nebyl, ale minimálně je tato antologie přesně taková, jakou byste čekali. Nejlepší horory roku (předpokládám, že je míněno 1988, ale jistý si být nemohu) sice dle slov editora nemají společný jednotící prvek, načež se rozhodne, že jednotícím prvkem je zde dokonalost. S tím nemohu souhlasit, protože ta oscilace kolem průměru má poměrně velkou amplitudu. Spíše tedy jde o vkus pana editora, který se už dle pojetí předmluvy knihy i povídek s tím mým příliš nepotkává.
Na druhou stranu musím říct, že co se týče stylu, je to antologie pestrá. Na své si zde přijdou zejména milovníci duchařin, ale místy i realistického hororu nebo řádného psycha (přičemž to poslední je mi nejbližší). Některé povídky mě spíš nudily (Pan Marlow se vrací, Zvonařova žena), jiné jsou bezkonkurenční vrcholy knihy (Stěhování, Tencí lidé). Zvláštní postavení zde má kus Celý život před sebou, který není žádné mistrovské dílo, ale hodně na mě zapůsobilo celkovým pojetím. Co se týče překladu - v případech, kdy je mi známa práce jiných překladatelů, tato kniha většinou prohrává. Obálka zůstává přesně na půli cesty líbí-nelíbí, avšak rozhodně musím pochválit pevnou vazbu.
Antologie vhodná pro čtenáře hororů, kteří si chtějí rozšířit obzory.

1 04.10.2023

No jo, tyhle Kyselé bonbony, to je dobrej matroš! Je pravda, že zhruba po třech kapitolách už jsem tušil, jak příběh skončí. Nicméně nejzajímavější je zde ona nightmare logic skrytá v jádru celého dění, dávající těm věcem mimo nás uchopitelný řád.
Vždycky mi udělá radost, když mi nějaká maličkost v průběhu četby začne vrtat hlavou a nakonec se ukáže, že v ní celou dobu tkví pointa. Tohle byl právě takový případ, s wow efektem uvnitř. Některé body příběhu mohly být rozepsané víc do hloubky, ale za mně jde především o psycho jak řemen. Obálka knihy je parádní, a v nesourodé kombinaci s názvem mě na četbu maximálně naladila.
Kyselé bonbony zachutnají nejen čtenářům existenciálního horroru.

7 28.09.2023

Další z oblíbených knih v mých školních letech. Pamatuji si, že tuhle jsem rád čítával ve vaně, asi abych se těm mořím trochu přiblížil. Samozřejmě jako u všech děsivých tentonoců, i zde je hromada zajímavostí... jenže i zde hlodá zub času a některé info nemusí být relevantní. A jako vždy, tato kniha nemůže učebnice zeměpisu nahradit a naopak je k věcem zde uvedeným přistupovat s rezervou.
Taky mám pocit, že humor v této knize je buď slabší nebo mi prostě jen nesedl. Co je ale trochu zklamání, jsou různé „vědecké experimenty“, které mě jako kluka na těchto knihách bavily (a stále baví) nejvíc. Zde jsou vesměs nerealizovatelné a můžete si leda namíchat rudé moře... aby jste se přesvědčili, že je fakt slané. Zato info o mořských potvorách je super!
Tato kniha bude mladší ročníky bavit i dnes.

27.09.2023

Je pravda, že je tato kniha poměrně útlá, ovšem ona čtyři dobrodružství mají i po pouhém přečtení atmosféru, která by se dala krájet. Nadto má každé úplně jiný feeling, jehož jediným pojítkem je temná atmosféra Zapovězených zemí. Tohle jsou dobrodružství, které se svými hráči prostě chcete odehrát.
Nadto opět potěší pevná vazba, materiál i oldschoolové černobílé ilustrace. Tenhle sborník dobrodružství shromažďuje pár kousků dobře odvedené práce. Samozřejmě je určena pro Zapovězené země, ale dovede Vypravěče inspirovat i v zasazení do jiných herních světů.
Vhodné pro skupinky, které preferují temnější ladění příběhů.

26.09.2023

Tak tohle mě trochu zklamalo. Jako čtenář mám rád myšlenkově složitější příběhy a Synchronicita se tváří jako jeden z nich. Jenže ačkoli to vypadá, že do sebe příběh zapadá, není tomu tak - a místo toho čtenář obdrží guláš plný nesourodých ingrediencí. Autor jako by si vypůjčil cokoli ho zrovna zaujalo, prohlásil, že to spolu souvisí (čímž je to jakože dané) a dodá, že je to synchronicita (není). Multižánrové věci mám normálně rád, ale tohle je nemastné a neslané.
Jenže tady naneštěstí výčet negativ nekončí. Nevím, jestli jsou cílovkou knihy jednodušší čtenáři, nicméně přemíra vysvětlování či upřesňování naprosto zjevných věcí mě nepřestávala iritovat. Navíc jsou informace pro sklerotické čtenáře zbytečně často opakovány. Postavy mají takřka nulovou psychologii a zejména hlavní protagonista působí jako loutka vykonávající přesný opak toho, co sám udělat chce, jen aby se děj posunul dál. V poslední čtvrtině vyprávění (která byla asi nejlepší) se něco málo „vyjasní“, ale jelikož práce se čtenářem spočívala pouze ve vodění za ručičku, je to trochu s křížkem po funuse. K dovršení všeho mi obálka knihy přijde nezajímavá až odpudivá.
Nejde o to, že jsem knihu nepobral; problém spočívá v tom, že příběh nedrží pohromadě a prakticky nefunguje. Přitom námět je skvělý a zasloužil by si lepší zpracování. Stejně tak jde vidět, že do toho autor dal srdíčko, přestože text je poměrně naivní. A to cením, i když to můj šálek kávy rozhodně nebyl.
Protektorátní thriller pro milovníky tajemna.

1 24.09.2023

Podobně laděné postapo bych normálně hodnotil o fous méně. Jenomže zde je přítomno něco, co už tak depresivní příběh posune na vyšší level. Autor se totiž s postavami nemaže (byť jde cítit, že je má rád) a každá sebemenší chybička znamená emoční ekvivalent jízdy na provaze za vozem sadistického řidiče, milujícího dlouhé projížďky. Nekompromisní, kruté a nespravedlivé - je to četba, která s čtenářem pohne. Vyvolala podobné pocity jako lepší Ketchumovky (což je míněno jako pochvala).
Navzdory temnému tématu na mě sem tam mrknul záblesk humoru (případně si to přeložte tak, že jsem zlá sadistická bestie, která se směje u smutných věcí). Oceňuji rovněž narážky na jiná známá díla; jelikož mně Duna (kniha) nebavila, neměl jsem tady s jemnou vykrádačkou názvů problém (byť mi ponejprv přišla v Česku podivná). Oproti tomu mi neseděl výraz ghůlík, ale to už je problém, se kterým se musím vypořádat sám. Když už jsem u brblací části svého komentu, obecně mě nezaujala obálka (military styl), byť po přečtení jsem k ní vstřícnější.
Závěrem ale musím říct, že tato kniha dobře odvedený kus řemesla, jehož síla spočívá v realistickém vyobrazení (ne)lidskosti. Právě pro ono trnutí srdce u jedněch čtenářů zaboduje, zatímco jiným bude spíše vadit.
Hodně temný kousek, který byste neměli minout, protože... bude hůř.

8 19.09.2023

Chvíli jsem si myslel, že tato kniha na Databázi knih ani není, jak zde separovaně od ostatních stojí podivně bokem; ne že bych s tím měl problém, ale najde ji tak méně lidí. To ale nesouvisí s knihou samotnou, která je opět skvělá. Styl, který si Zapovězené země drží, zůstal zachován, což cením (jen chybí ony dvě záložky).
Samotná Krkavcova čistka je materiálem pro Vypravěče, takže případný hráč po ní sáhne asi jen pokud ji bude svému DM chtít věnovat jako dárek. A ten to jistě ocení, protože ačkoli celá kniha popisuje nelineární rozsáhlou RPG kampaň, šetřící spoustu práce s vymýšlením zápletek. Samozřejmě je primárně určena pro skvělé Zapovězené země, ale dobrý herní materiál se hodí vždycky.
Pokud jste Vypravěč a ZZ vám sedí, není o čem diskutovat.

17.09.2023

Pokud jsem byl u pravidel Zapovězených zemí pro hráče nadšený, příručka pro vypravěče celou záležitost povýšila na nový level, který každého temnějšího Vypravěče zahřeje u jeho prohnilého srdíčka. Zůstaly zachovány všechny kvality ohledně vzhledu - pevná vazba, příjemný papír i celkové ladění - a hlavně toho, oč jde, tedy herní materiál. Opět je vše přehledné, inspirativní a doplněno o oldschool ilustrace. Mapa a dvě záložky do knihy jako bonus.
Takže se mimo jiné dočkáte trochy historie, spousty zajímavých předmětů, bestiáře a celkem tří hratelných dobrodružství. A i kdyby někomu pravidla ZZ neseděly, dovedu si představit poměrně snadnou konverzi či vypůjčení materiálu do jiných pravidel (je-li PJ trochu šikovný). Za sebe jako vypravěče jednoznačně palec hore a rozhodně ocením víc materiálů ke hře!
Tato kniha se rozhodně hodí všem zkušenějším Vypravěčům.

17.09.2023

Ano, pro mně osobně naplňují Zapovězené země potenciál toho, jak hrát temněji laděné dobrodružství. Jestli bude humornější či smutnější už bude záviset na konkrétních okolnostech. Každopádně jde na první pohled o pravidla, která se nebojí hráče zabíjet a to se cení. Pokud vám pravidla rovnou dají najevo, že hráči nejsou hrdinové, ale jen dobrodruzi ženoucí se za mocí a slávou, jsem tu správně.
Pravidla jsou členěna velmi přehledně, nadto mají ještě dvě záložky, takže bloudění v knize nehrozí. A já si nemůžu pomoc - je to vymazlená záležitost. Font písma, text a působivé černobílé ilustrace budí atmosféru ještě dřív, než začnete hrát. A možná že někomu budu připadat divný (ale já to prostě cením), ale použitý papír, pevné desky a materiál příjemný na omak mě velmi těší. Tohle je kvalitně vyrobená kniha se vším všudy.
Nejde o knihu pro úplné RPG začátečníky, ale protřelejší dobrodruzi si ji užijí.

17.09.2023

Dobrá věc to je. Zejména v první části, která nechávala čtenáře v nejistotě, mě to bavilo hodně. Nebyl jsem si dokonce ani jistý, jestli autor nastražil stopy zápletky neúmyslně nebo naopak přímo počítal s tím, co všechno si čtenář domyslí. Ve druhé části knihy se pak mé domněnky potvrdily, nicméně hra se čtenářem tím skončila a došlo ke splétání nitek a uzavření děje. A jakkoli mám rád, když do sebe příběh logicky zapadá jako puzzle, ve druhé části to ztratilo šmrnc. Snad přílišnou popisností, překombinovaností či samoúčelností některých postav/míst v ději.
Četlo se to ovšem samo; za příběhem je vidět velká slovní zásoba i studium dané problematiky. Ono knize mimo výše uvedené není nakonec mnoho co vytknout, protože místo, období i charaktery příběh táhly kupředu velmi obstojně. Nad průměrem je i obálka knihy (okamžitě si vybavím wendigo), která odkazuje víc na horror než na dark sci-fi. Obrácené R je cool!
Polibek Choroby okouzlí temněji zaměřené sci-fisty a přemýšlivé čtenáře.

4 06.09.2023

Pěkně hořká chuťovka. Máme tady ukázkového feťáckého šmejda Billyho Silvera; vlastně i spoustu dalších eklhaft postav, všechny v náznacích tak skvěle popsané, že na tom malém prostoru i chápeme, jak se do těch sraček propadli a jak je to semlelo napadrť. V tomhle padlém světě lidé prostě nekončí dobře a jeho realističnost je silným aspektem celého příběhu. Vlastně dost musím pochválit i snové vize, které k horroru jednoznačně patří. Jako celek se to četlo na výbornou a ačkoli zde postavy nejsou zrovna sympaťáci, mnohdy je vám z jejich osudů do hořkého smíchu nebo pěkně úzko.
Problém vidím v zápletce. Jsou příběhy, kde se vyplatí neprozrazovat příliš mnoho (či vůbec nic), ale tohle není ten případ. O tetovacím studiu a účelu samotného tetování (byť pár náznaků se nabízí) se dozvíme jen nezbytné minimum. A ano, příběh šlape v horrorovém duchu - jenže bez příslovečného Proč? je to jen kvalitně napsaná hnusárna v paletě barev tekutin lidského těla. O což možná šlo, byť bych namísto rychlého zakončení příběhu ocenil naopak jeho prodloužení s více detaily. Z tak perfektního námětu šlo vytřískat mnohem víc. Nezachránil to ani fajnový epilog ani zajímavá obálka (za mě palec hore), kde však dle popisu z knihy Billy Silver zachycen není.
Přesto jde o dobrou knihu a čtenáři tvrdšího horroru by ji neměli minout!

2 29.08.2023