Synchronicita
Komentáře knihy Synchronicita
Přidat komentář
Tak tohle mě trochu zklamalo. Jako čtenář mám rád myšlenkově složitější příběhy a Synchronicita se tváří jako jeden z nich. Jenže ačkoli to vypadá, že do sebe příběh zapadá, není tomu tak - a místo toho čtenář obdrží guláš plný nesourodých ingrediencí. Autor jako by si vypůjčil cokoli ho zrovna zaujalo, prohlásil, že to spolu souvisí (čímž je to jakože dané) a dodá, že je to synchronicita (není). Multižánrové věci mám normálně rád, ale tohle je nemastné a neslané.
Jenže tady naneštěstí výčet negativ nekončí. Nevím, jestli jsou cílovkou knihy jednodušší čtenáři, nicméně přemíra vysvětlování či upřesňování naprosto zjevných věcí mě nepřestávala iritovat. Navíc jsou informace pro sklerotické čtenáře zbytečně často opakovány. Postavy mají takřka nulovou psychologii a zejména hlavní protagonista působí jako loutka vykonávající přesný opak toho, co sám udělat chce, jen aby se děj posunul dál. V poslední čtvrtině vyprávění (která byla asi nejlepší) se něco málo „vyjasní“, ale jelikož práce se čtenářem spočívala pouze ve vodění za ručičku, je to trochu s křížkem po funuse. K dovršení všeho mi obálka knihy přijde nezajímavá až odpudivá.
Nejde o to, že jsem knihu nepobral; problém spočívá v tom, že příběh nedrží pohromadě a prakticky nefunguje. Přitom námět je skvělý a zasloužil by si lepší zpracování. Stejně tak jde vidět, že do toho autor dal srdíčko, přestože text je poměrně naivní. A to cením, i když to můj šálek kávy rozhodně nebyl.
Protektorátní thriller pro milovníky tajemna.
Jo, v Lipnici nenalezl klid Jaroslav Hašek, nenalezl ho tam ani pan Niederle... Guten nacht.
Do Lipnice jsem jezdila jako malá, a tak jsem si tuhle knihu nemohla nechat ujít. Hodně čtivá stejně jako všechny autorovy tituly, temná, napínavá. Trochu žánrový mix, ale příjemný. Osobně se mi nejvíc líbila poslední třetina knihy, odehrávající se v lesích a kamenolomech, to byla pravá hororová jízda.
Čtyři hvězdy za první dvě třetiny a za to, že jsem se dva večery v řadě bál jít potmě na záchod. Horory nečtu, bojím se u nich (ano, na tebe se dívám, TO, které už deset let ležíš na poličce a z něhož jsem nikdy nezdolal více než tři čtvrtiny stran. Horory patří do mrazáku!). Ani po téhle knize bych nesáhl, kdyby se děj neodehrával na Lipnici nad Sázavou a v jejím okolí, kam se už roky rád vracím. Pokud by se i poslední třetina knihy nesla v podobném duchu, jen tak bych se k tamním lomům asi znovu nevydal. Pointa příběhu mě lehce zklamala, proto o hvězdu méně, na druhou stranu se zas můžu jít v noci v klidu vyčůrat.
Anotace mně navnadila hodně, po přečtení převládají smíšené pocity. Příběh je mixem snad všeho - od akčního děje s nádechem hororu až po fantasy (temnota a pod.). Co mi hodně chybělo, byly postavy s charaktery a vývojem. Všichni mi byly ukradený, jedno jestli esesák nebo učitel. František Niederle se plácal stránkami jako by se hledal - a on se taky hledal. Mohl to dělat jinak, uvěřitelněji. Chápu, že všechno mělo význam, ale příliš často jsem měl pocit, že někdo ukradl snad desítky stran příběhu a tak chyběly souvislosti (dívka odrazu pobíhající lesem). Později se to objasnilo, ale výsledkem je neučesaný maglajz. Obrovský potenciál nevyužitý. Měl jsem pocit, že čtu prvotinu a přitom se jedná o zkušeného autora. Škoda, no.
Kniha není špatná. Kloubí se v ní více žanrů, od hororu, válečného románu, thrilleru až po fantastiku. Když si to ale podle těchto kategorií budu hodnotit, tak jako sci-fi velmi slabé, jako válečné dost slabé, jako horor sotva průměrné a jako thriller asi vcelku obstojné. Je až s podivem, že nakonec tento spletenec nehodnotím vůbec špatně, ale daleko výš než by byl průměr ze včech jednotlivých žánrů. Nějak si to všechno sedlo do sebe a výsledek je alespoň u mne pozitivní - dávám 4 hvězdičky.
Nejnovější knihu Aleše Pitzmose jsem sfouknul za pár večerů. Asi ale moc nemám rád příběhy z doby protektorátu a i přes to mě kniha bavila. Od Aleše mám však raději Vesmírnou asociaci.
Čtenáři před vámi navštívili ještě tyto knihy:
Vypněte si reklamy na Databázi
Za 99 Kč vám vypneme všechny reklamní bannery na CELÝ ROK:
Nebo se staňte členem DK Premium a využijte Databázi naplno - více o DK Premium
Aleš Pitzmos také napsal(a)
| 2011 | Ztracené město |
| 2015 | Světlo pulsaru |
| 2008 | Démoni pralesa |
| 2014 | Srdce Sahary |
| 2016 | Záře supernovy |
Externí recenze
- Recenzia – Aleš Pitzmos: Synchronicita / Fandom.sk - Ena
- Synchronicita / Supermartonátor, deti-noci.cz

82 %
69 %


Jungovu synchronicitu beru vážně, ale s názvem knihy jsem si ji před přečtením nespojoval, o to víc jsem v průběhu čtení zíral. Žánrově se jedná o horor z prostředí nacistické pseudovědy, okultního nacismu a Wunderwaffen. Tato témata jsou pro žánry hororu a thrilleru snad nevyčerpatelná a nějakou dobu už pronikají i do české beletrie. Tento román je plný morbidních snů, makabrózních vizí a tísnivě zobrazeného prostředí protektorátu. Jedním z překvapeních, bylo i zařazení tajemné bytosti známé pod jmény jako pérák, Skákající Jack, soví nebo můří muž. Myslím si, že se kniha zdařila a pochválím i obálku.
Citace: "Co dalšího je součástí toho pokusu?" zeptal jsem se Leibnitze.
"V pražských Letňanech a Kbelích máme tajné továrny na výrobu Wunderwaffen - zázračných zbraních. Vyvíjíme tam Hauneburg-Geräte, letadlo diskovitého tvaru."