Morbidus Morbidus komentáře u knih

☰ menu

Les sebevrahů Les sebevrahů Jeremy Bates

Množství superlativ a generická obálka způsobily, že jsem knihu docela dlouho odkládal. Nakonec příjemně překvapila svižným tempem a čtivostí, sympatickým prostředím a zajímavě vykreslenými postavami. Musím říct, že několik záležitostí zde bylo vykresleno dostatečně nepříjemně, aby se u mě kniha zařadila k mírnému nadprůměru. Atmosféra příběhu je navíc místy až dusivě depresivní, kniha tedy funguje.
V tomto světle trochu zamrzí, že knize by prospělo zahuštění v podobě kratšího rozsahu. Vzpomínky a hloubání o životě a smrti se držely na můj vkus spíše „při povrchu“, takže i když se to dobře četlo, dějový význam příliš neměly. Taktéž mě trochu mátlo střídání poloh horroru, které v nejlepším pokaždé přeskočily jinam namísto rozvinutí předchozí myšlenky do skutečně nervydrásajících rozměrů (a ten potenciál tam byl!).
Pro milovníky lesního horroru a svižného, temnějšího čtiva rozhodně dobrá volba.

30.03.2022 4 z 5


Prosté motivy Prosté motivy Jan Neruda

Pokud jsem u Nerudových básnických sbírek pociťoval jakési nihilistické chvění, tady ho spatřuji zřejmě nejzřetelněji. A taktéž musím konstatovat, že mě to zaujalo z autorových básnických sbírek doposud asi nejvíce (rozhodně nemám načteno vše). Jednotlivé básně jsou emotivními odrazy ročního období v nitru člověka, avšak nejsilnější jsou jako celek; popisují lidský život očima starce, kterému zbývá poslední rok života. Je to silná věc plná touhy - touhy po konci i po zanechání odkazu. Minimálně se mnou to pohnulo.
Tuto sbírku básní bych rád doporučil všem zájemcům o kvalitní poezii.

25.03.2022 4 z 5


Písně kosmické Písně kosmické Jan Neruda

Tato sbírka je kvalitní kus řemesla. Přesto mi to tentokrát až tolik nesedělo, snad kvůli optimistickému vyznění veršů, kde je přítomna jakási naděje. Na jednu stranu mi tedy imponuje promísení obratů lyrického jazyka s tehdy známými fakty. Na stranu druhou, tato naděje (z mého pohledu) vychází z teorie již překonané a kdyby Písně kosmické vznikaly dnes, byla by to zřejmě ultradepka. Nicméně zde jde především o lyriku své doby, která kouzlí krásné obrazy, představy a poselství. V tom tkví její krása.
Co víc, jde tematicky o ojedinělou sbírku, veršomilci by ji tedy neměli vynechat!

25.03.2022 4 z 5


Hřbitovní kvítí Hřbitovní kvítí Jan Neruda

Tak jsem se konečně pročetl k Nerudovým básnickým sbírkám. Svým způsobem mi udělaly radost. Z textu je patrno (nejen) rozhořčení nad marností bytí a melancholické hledání pointy života. Ovšem to není vše - je zde i dobře skrytý černý humor (nebo minimálně vibrující na mojí notě). Trochu mě v pozdější fázi mrzelo opakování témat, které se mi nezdály přinášet v rámci celku nic nového.
Máte-li rádi temnější poezii, tohle by mohlo zaujmout!

25.03.2022 4 z 5


Parker: Lovec Parker: Lovec Richard Stark (p)

Tuto knihu bych byl označil za průměr. Přímočarý příběh o zradě a pomstě, jaký už tu byl mnohokrát. Noirová kresba a slušivá patina stáří. Neporazitelný antihrdina, který vše zázračně zvládá na první dobrou. Klišé... sestavené dohromady tak, že jednotlivé komponenty do sebe zapadnou a příběh dýchá.
Takže proti své vůli jsem nucen dát o hvězdu navíc. Sám si nejsem jistý, co mě přesvědčilo. Snad je to realističnost jednotlivých charakterů. Možná ten černočerný, neproniknutelný pohled samotného Parkera. Nebo možná kombo hardbacku, tvrdých stránek a zažloutlosti papíru. Jistě však vím, že to není díky superlativům na obalu.
Tahle kniha vám buď sedne, nebo ne. Za zkoušku určitě stojí!

19.03.2022 4 z 5


Zlovolné bytosti Zlovolné bytosti Nelly Černohorská

Úvodní novela se s ničím nepáře a vtáhne čtenáře do děje s kadencí prudkého vichru. Co víc, díky čtivosti textu se od příběhu dá velmi těžko odtrhnout a naopak se do něj dá opět snadno ponořit. Příběh budí emoce, má skvěle vykreslenou atmosféru a na správných místech neváhá být drsný.
Následné balady zde spousta čtenářů přirovnává ke Kytici. Já si dovolím trochu oponovat; zde vnímám spíše motiv „zakázané touhy“. Minimálně jsem ji tam pokaždé v nějaké podobě našel. Jako tematický celek mě to oslovilo; motivy ze slovanské mytologie jsou čtenářsky vděčné.
I tak nemohu hodnotit naplno. Občas slova prostě nezapadla v textu na správné místo a rušivě „zavrzala“. Příliš mne také neoslovila obálka knihy (a některé ilustrace), která by mě ke koupi nejspíš nenalákala. Nicméně atmosféru knihy dokreslit i přesto dokáží.
Na prvotinu jde o kvalitní počin, zejména máte-li rádi temné slovanské příběhy.

15.03.2022 4 z 5


Dnes nezaprší Dnes nezaprší * antologie

Solidní sbírka povídek zejména (ovšem ne výlučně) z ranku dark fantasy, pokud máte rádi škatulky. Co se mě týče, já si užil jak soutěžní texty (první část knihy), tak i povídky zkušených pisatelů (druhá část). Osobně bych ocenil i autorské medailonky, což je ale jen drobný detail, který nelze považovat za výtku.
Z mého pohledu byly první příčky v soutěži obsazeny zaslouženě, ale i následná umístění mají co nabídnout. Žádná z povídek neklesá pod čistý průměr (byť by místy bylo co zlepšit, ale právě o tom literární soutěže jsou).
Klubová část pak přináší více kratších a jeden delší (téměř novela) příběhů. Ty mají více či méně údernou pointu a mnohé jsou slušnou ranou na solar. Co mě ale trochu zaráží je větší počet pravopisných chyb, které mě vytrhávaly ze čtení - jako by zde už korektury nedávaly takový pozor jako v první polovině knihy. (Ale v této části jsou i horrory, což má temnější stránka ocenila hlubokým zavrněním.)
Fajnový relax pro chvíle klidu a odpočinku; čtenářům fantastiky mohu doporučit.

11.03.2022 3 z 5


Krvavá hostina Krvavá hostina Svatopluk Doseděl

Po této knize už jsem pokukoval nějaký ten pátek a teď když mám dočteno, nezbývá mi než říct: „Dost dobrý!“ Něco se klasicky povedlo méně (Ochutnavači medu) a něco více (Bumerang), ale pravdou je, že všechny povídky mě námětem i zpracováním zaujaly. Ať už jde o čirý horror nebo ponuré postapo, vždy je zde přítomna jakási mrazivá atmosféra, závan devadesátých let.
Je pravda, že z řady věcí jde cítit inspirace pracemi Stephena Kinga a že může zamrzet umístění dějů příběhů do převážně amerických končin. Na druhou stranu jsem za to vlastně i rád, protože to tím mezi řádky vypovídá o koloritu české horrorové tvorby v daném období. Co mi vadilo po otevření knihy trochu víc (a u moderních autorů je mi většinou trnem v oku přesný opak) jsou až příliš drobná písmenka; sice jsem jim přivykl a kniha je útlejší, na druhou stranu starší ročníky nejspíš opráší lupu.
Pochvalu si také rozhodně zaslouží obálka knihy a ilustrace Milana Fibigera, které (ne)příjemné mrazení navodí na první pohled a vždy na povídku navnadí.
Pokud tuto horrorovou sbírku ještě neznáte, mohu jen doporučit!

18.02.2022 4 z 5


Já, robot Já, robot Isaac Asimov

Jedna z knih, kterou jsem si chtěl přečíst už delší čas. Překvapilo (a potěšilo!) mě pojetí příběhu skrze volně navazující povídky, chronologicky popisující dějiny robotiky. Možná, že se nastíněná budoucnost nevyplnila, ale koneckonců - proč by měla? Obsažené myšlenky jsou nadčasové; a to činí tuto knihu výraznou.
Některé části jsou pochopitelně slabší nebo méně přehledné, nicméně hlavní myšlenka je skrze pointu vždy rozeznatelná. Psychologie lidí i robotů taktéž funguje bezproblémově. Možná mi tam ještě pár zásadních témat chybělo, ale nic se nemá přehánět.
Tento kus by neměl minout žádného nadšence do sci-fi a robotiky.

12.02.2022 5 z 5


Hranice už nejsou, tati Hranice už nejsou, tati Miroslav Pech

Tahle kniha si ráda hraje se čtenářem. Minimálně u mě se jí to navzdory řízné přímočarosti dařilo. A ačkoli nad některými věcmi je třeba trochu přimhouřit oko (ale moc jich není, příběh pohltí), ve vší té strohosti se mezi řádky najde i dostatek nutné psychologie. Ať už plyne z reálných či mentálních nočních můr.
Příběh měl zajímavou (místy až psychedelickou) atmosféru. A přiznávám, že zejména (ale nejen) ke konci byla kniha slušná emoční masáž. Myslím, že pokud poselství čtenáři unikne, najde si ho časem samo. Snad to nebude moc bolet...
Kratší úderná kniha, které ne každý nutně přijde na chuť.

08.02.2022 4 z 5


Zápisník smrti 1 Zápisník smrti 1 Tsugumi Ohba

Stejně jako u jiných obdobných kusů kdysi dávno viděl anime a v tomto případě musím říct, že atmosférou i zpracováním jsou tentokrát obě média přinášející příběh vyvážená. Dokonce bych řekl (a potěšilo mě to) že manga přinesla i nějaké informace navíc, které navíc do tohoto universa bez problémů zapadají.
Vlastně tomu ani nemám moc co vytknout. Šachová partie se zde rozjede rychle a čtenáře pohltí. A takový Rjúk působí takřka „démonickým“ dojmem.
Tuto mangu (či celou sérii) bych čtenářům neznalým příběhu určitě doporučil.

04.02.2022 5 z 5


The Death and the Strawberry The Death and the Strawberry Tite Kubo (p)

Není to zlé. Jelikož větší část anime jsem už kdysi viděl, věděl jsem co čekat. Příběh má nápad, spád i dobrý humor. Návdavkem i dobře načrtnuté postavy, kde mi některé dokonce přišly zajímavější či sympatičtější než v rozhýbané podobě na obrazovce.
Na druhou stranu, stále jde jen o pouhý rozjezd a seznamování se s pravidly příběhu. Nestane se toho tedy nijak zvlášť mnoho. A pokud už nějaká akce nastane, přijde mi v této manze mírně nepřehledná („nepřečtu“ ji plynule). Nicméně autorovy vtipné dodatky mi tento neduh bohatě vyrovnaly.
První díl spíše navnadí než zaujme, ale vytrvalejší čtenáři budou potěšeni.

04.02.2022 3 z 5


Naruto Uzumaki Naruto Uzumaki Masaši Kišimoto

Odpovídající anime jsem viděl už dávno, takže když se mi nyní dostal do rukou první díl této mangy, nešlo tomu odolat. Byl to velmi příjemný a nostalgický návrat na místo ležící někde v minulosti. Ty emoce nezmizely, stále tam jsou.
Co víc, autor zde mezi jednotlivé kapitoly vepsal i nejrůznější bonusy (zajímavosti, vtípky,...) související s jeho tvorbou a životem. Celkově mě to potěšilo, zaujalo. Nicméně plnou palbu dát nemohu - příběh teprve začíná.
Pokud mangu či Naruta dosud neznáte, tohle je vhodné místo k seznámení.

03.02.2022 4 z 5


Dveře do léta Dveře do léta Robert A. Heinlein

Příjemné odpočinkové scífko, které je vlastně mimo cestování časem víceméně civilním příběhem. Onen proklamovaný kocour je spíše vějičkou na čtenáře, nicméně navzdory uplynulému času si příběh zachoval vysoký faktor čtivosti. Zásluhu na tom má i fakt, že lidské vlastnosti navzdory době zůstávají stejné - a třeba takový doktor Twitchell je vyobrazen perfektně... :)
Samozřejmě jako u řady dalších „prognostických“ děl má čtenář tendenci porovnávat tehdejší a současný pohled. I když to považuji za zajímavé a některé shody mi na tváři vykouzlily úsměv, není to chyba ani klad. Jen to mohlo být ještě zajímavější, kdyby nastal nějaký nečekaný paradox; takto jsem si jen odškrtával jestli se děj vyvíjí tak, jak čekám.
Pokud máte rádi civilnější sci-fi, tohle je fajn oddechovka.

22.01.2022 4 z 5


Dům na rozhraní Dům na rozhraní William Hope Hodgson

Nemůžu si pomoct, ale tohle bych připodobnil k „fantasmagoricko-kosmicko-horrorové verneovce na solidním tripu s prudce transcendentálním přesahem.“ Ale míněno v dobrém! Atmosféra sžíravě neodhalitelného tajemna v této knize je působivá. Pravda, děj se zdá být roztržen na dvě (či více) nesourodých částí... nicméně vše je propojené, zapadá to do sebe a ty chybějící části nejsou přítomny zcela záměrně. Minimálně to tak po odhalení „skrytého příběhu“ vnímám.
Nicméně je tu pár záležitostí, které kazí celkový dojem. V prvé řadě není děj podán ve formě deníkových zápisů, jakkoli se tak chce tvářit. Některé části, jako třeba obrana domu nebo prodlévání v kosmu jsou sice popsány skvěle, ale časem se mi tato snaha o realističnost jeví jako mírně zdlouhavá. Taktéž někoho může zamrzet, že postava sestry či její kočka jsou zmiňovány natolik okrajově, že by se bez nich děj i obešel.
Pozoruhodný kus, který by neměl uniknout milovníkům kosmického horroru.

16.01.2022 4 z 5


Rozum do hrsti Rozum do hrsti Jan Bařinka

Z nostalgie, kdy jsem se jako kluk tímto svazkem hádanek, rébusů a chytáků (nepříliš úspěšně) prokousával, jsem zprvu zvažoval vyšší hodnocení. Když jsem ale nyní po letech jako dospělec zkusil totéž, byl jsem nepříjemně překvapen. V principu mě totiž dokázaly zaujmout jen ty části knihy, které mě zaujaly už kdysi.
I tak jsem se do toho pustil. Problém je ovšem v tom, že relativně seriózní úlohy jsou namixované s „haha, to jsem tě dostal, co?“ chytáky, které řešitele spíš demotivují než aby ho povzbudily v dalším luštění. Snad by to až tolik nevadilo, kdyby zaúřadovaly korektury - jsou zde totiž překlepy gramatické, stylistické i výpočetní. Jako by některé ty úlohy (a občas jde o zajímavé kusy!) pořádně neprošel a neověřil, zda fungují. Je to škoda, pečlivější pojetí by udělalo divy.
Knihu nemohu doporučit dětem (některé úlohy jsou na ně složité až demotivující) ani dospělým (které nemá příliš čím namotivovat, aby šli luštit). Ale pokud jste trochu hračičkové, tuhle knihu určitě oceníte a budete se k ní občas vracet.

12.01.2022 2 z 5


Prasa Prasa Ivan Kučera

Je pravdou, že jsem vůči této knize byl (snad kvůli tématu?) mírně skeptický. O to víc mě zaujala a potěšila, když jsem jí nyní věnoval pozornost. Četlo se to prakticky samo, postavy působily uvěřitelně a jednotlivé situace jste viděli přímo před sebou v těch správných (černých a krvavých) barvách. Enzechštejna jakožto hlavního protagonistu jsem si oblíbil... a to zejména proto, že ono titulní prase se v knize vyskytuje o štětinu méně, než bych čekal.
Abych věci uvedl na pravou míru, v první půlce knihy hlavní hrdina vypořádává s násilnickým klanem Rosinských. Prase samotné (jakkoli se projevuje už v první polovině příběhu) na scénu s plnou parádou vtrhne spíše až v druhé polovině dění. Což je trochu škoda, potenciál smísit obě dějové linie v jeden celek tam byl. Ale i tak je kniha na správných místech nepříjemná až krutá; a osobně také velmi oceňuji ty části, kde občas v rámci dialogů problikne humor. Nicméně horror převažuje a závěr příběhu je poměrně uspokojivý.
Knihu bych doporučil všem se zájmem o porci slovenského horroru.

07.01.2022 4 z 5


Lidé Lidé Robert J. Sawyer

Knihu jsem dostal darem a na rovinu přiznávám, že první (ani třetí) díl jsem nečetl. Potěšující je tudíž fakt, že jsem se bez problémů zorientoval v dění a byl se schopný začíst. Autor píše svižně a čtivě (ačkoli nevím, jestli některé vědečtější věci běžný čtenář rozklíčuje), díky čemuž jsem mu dokonce odpustil, že jsem poměrně brzy uhodl pointu (...i když!).
Nicméně mám s touto knihou jeden velký problém. Obsahuje sice velké množství sci-fi a úvahových prvků... ale pod vším tím nátěrem je to vlastně jen vztahovka. Což zamrzí, protože potenciál byl nemalý. Navíc některé dějové linie vyznívají trochu do ztracena a čtenáři nezbývá doufat, že svůj hlubší smysl získají v následující knize.
V jádru jde o oddechovou literaturu - a tento účel bez problémů plní.

03.01.2022 3 z 5


Neklidný Tauril Neklidný Tauril kolektiv autorů

Tohle je jedna z těch čupr dupr záležitostí, které rozhodně někdy při tvorbě zápletek využiji. Dokonce se tu i otevírá volba, zda využít svět tak jak je prezentován nebo jednotlivé subčásti (a v tomto případě to půjde hladce) naroubovat do svého vlastního světa. Inspirace je zde dostatek.
Blíže se zde představují tři oblasti - ostrovní Thuren, magické město Kalus a neprobádaný Agol Zar. Všechny mají svá specifika a dostatečný náboj na to, aby zaujaly. Osobně mi nejvíce sedí Kalus, ale zkusit si s postavami projít celou kampaň v kterékoli z oblastí působí lákavým dojmem.
Tohle se mi zamlouvá a budu se těšit, co Neviditelná kniha přinese příště.

03.01.2022 5 z 5


Dračí Doupě II - Hry mocných Dračí Doupě II - Hry mocných Karel Černín

Tuhle příručku ocení zejména ti, kteří v základních pravidlech DrD II vytrvali tak dlouho, že se jejich postavy potřebovaly posunout někam dál. Osobně to ale vnímám podobně jako u pravidel pro experty u DrD I; jen málokdo se dostane tak daleko, aby je skutečně ocenil. A tak mi většina technikálií ve zdejším textu unikla, pokud jsem je rovnou nepřeskočil (a to dělám zřídka). Co ale musím pochválit, jsou části nabízející zápletky pro dobrodružství, které jsou opět inspirující. Jako celek vyloženě nezklamalo ani nenadchlo.

03.01.2022 3 z 5