Já, robot

5 30. března

Vynikající, propracované a zejména snadno stravitelné a stručné! Asimovova síla není v opulentních Sci-fi ságách typu Nadace, ale ukrývá se v několika stránkových povídkách, ve kterých figurují tři, maximálně pět protagonistů. A samozřejmě také vy, protože detektivní nádech každého z příběhů vás dříve či později donutí k tomu stát se robotikem samoukem a začít po boku knižních hrdinů vytvářet teorie a klást otázky. Jedním slovem brilantní, dost možná to nejlepší, co se dá od Asimova přečíst...

4 16. března

Obrovský zážitek!
Moje první kniha od Isaaca Asimova, už teď si vybírám, kterou jeho knihu přečtu jako další.

1 12. února

Jedna z knih, kterou jsem si chtěl přečíst už delší čas. Překvapilo (a potěšilo!) mě pojetí příběhu skrze volně navazující povídky, chronologicky popisující dějiny robotiky. Možná, že se nastíněná budoucnost nevyplnila, ale koneckonců - proč by měla? Obsažené myšlenky jsou nadčasové; a to činí tuto knihu výraznou.
Některé části jsou pochopitelně slabší nebo méně přehledné, nicméně hlavní myšlenka je skrze pointu vždy rozeznatelná. Psychologie lidí i robotů taktéž funguje bezproblémově. Možná mi tam ještě pár zásadních témat chybělo, ale nic se nemá přehánět.
Tento kus by neměl minout žádného nadšence do sci-fi a robotiky.

3 09. února

Sci-fi pro mě nikdy nebylo vyhledávaným tématem v knihách ani ve filmech ,ale po přečtení Marťana jsem zjistila že to byla celkem chyba. Pod záštitou neuvěřitelného světa budoucnosti jsou silné momenty k přemýšlení a v této knize je těch momentů pro mě dost. Fascinuje mě číst,jak si lidé (spisovatelé) představovali budoucnost před desítkami let právě o dnešku a jejich varovné signály, které nebyly úplné hlouposti a nebezpečně se přibližují pravdě.

4 21. ledna

Vážně je to pouze sci-fi nebo realita, kterou si již dávno tvoříme?

4 07. ledna

Zajímavě napsané, hezké , pohodové sci-fi čtení, které nutí k zamyšlení nad 3.zákony pro roboty.

9 14.11.2021

Tak mě starouš Asimov taky doběhl. :) Řekla jsem si, že začnu povídkama, abych si osahala páně Asimovův styl, pro případ, že by mě nesedl.
No a ono mě to sedlo náramně. :) Ten technický pravěk z toho sice místama čouhá víc, než u takového Raye Bradburyho, který psal ve stejné době, ale dá se to překousnout. Síla téhle knížky je v něčem jiném.
Nestárnoucí dílo, fakt že jo.