Já, robot

Isaac Asimov – při tomto jménu se všem příznivcům a čtenářům SF vybaví dvě věci – románový cyklus Nadace a hlavně: tři zákony robotiky. Jakže znějí? 1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo. 2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem. 3. Robot musí sám sebe chránit před zničením, kromě případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem. Tvůrcem a otcem celé robotické etiky je právě americký spisovatel Isaac Asimov. V této dnes již klasické sbírce nacházíme jedny z nejlepších povídek, jaké kdy byly na toto téma napsány. A nelze jen dodat, že myšlenky v nich obsažené nijak nestárnou – spíše naopak....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/30_/30549/romany-o-robotech-ja-30549.jpg 4.51003
Originální název:

I, Robot (1950)

Žánr:
Literatura světová, Povídky, Sci-fi
Vydáno:, Odeon
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (103)

Přidat komentář
jobile
20. září

Po dlouhé době jsem sáhla po některém základním kamenu sci-fi a rozhodně nebylo proč litovat. Skvělé povídky, u kterých jsem nikdy přesně netušila, jak se vyřeší zápletka, ale vždycky jsem měla možnost rozvinout vlastní teorii. :)

TimeLord
27. srpna

Toto berem ako jedno zo základných sci-fi diel. Nenašla sa ani jedna poviedka z tejto knihy, ktorá by ma nebavila.

knihovniceVS
19. srpna

Prvně jsem ji četla v roce 1981 - páni to je let... - a lidi jsou z ní uchvácení i teď. Není to krása? Zdali dáte dohromady tři robotické zákony...?

VesmirnaOndatra
11. srpna

História robotiky tak, ako sa nikdy nestala, pravdepodobne preto, že sa doposiaľ nenašiel nikto, kto by zafinancoval vývoj robotov, s ktorými sa nedá vyhrať vojna

jaroiva
31. července

"Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby člověku bylo ublíženo." Zní to tak jasně a přitom se to může i celkem zvrtnout :)
Jo, skvělá knížka.

Janadvorackova
28. července

Já, trubka, jsem to zapomněla ohodnotit, přitom jsem tuhle knihu minimálně dvakrát četla a jednou slyšela. Furt super. Nemůžu si pomoci, řadím si ji soukromě mezi jednu z nej. sbírek povídek, zde krásně propojených zajímavým tématem - vývojem umělých forem života a vztahu člověka k nim. A naopak. A právě ta vzájemná propojenost dělá příběh přitažlivým, děsivým, nadčasovým, osudovým... doplňte si :).

xxtom
16. dubna

Parádní sci-fi o zákonech robotiky, kde autor popisuje popisuje, že i docela jasné zákony se dají vyložit jinak.

Lenny33
29. března

Povídková kniha, kdy některé povídky jsou naprosto fascinující, čtivé a ještě dlouho po čtení nad nimi bude čtenář přemýšlet. Jiné už tak skvělé nejsou, ale všechny jsou úžasně promyšlené a zajímavé.

Katka2382
06. února

Skvělé,vtipné,čtivé a nadčasové dílko.Asimov nikdy nezklame.

Cink262
31.12.2017

Udivuje mě jak rafinovaně a přece tak prostě a jednoduše dokázal Asimov napsat 9 fascinujících povídek, které všechny spojuje závěrečná pointa vycházející z pouhých tří na první pohled tak prostě vypadajících zákonů. Vtipné, chytré, geniální. I přesto však u mě "Já, robot" zaostává za sérií "Nadace", kde se na scénu dostává více politiky i charismatických postav.

RemiBlack
30.12.2017

A mě se to líbilo. :) Tahle kniha u mě utrpěla tím, že jsem ji četla v elektronické podobě a navíc hrozně dlouho, po malých úryvcích... Věřím, že si to někdy přečtu znovu a na jeden zátah. Na zákony robotiky asi jen tak nezapomenu.

Kryštofka
30.12.2017

Čtenářská výzva. Se sci-fi nerezonuju, ale za to autor nemůže.

Paulus.1987
29.12.2017

Krásné, čtivé a inteligentní povídky, ve kterých autor definoval tři zákony robotiky. Skvostné čtení pro přemýšlivé čtenáře.

Vojslava
29.12.2017

Je pravda, že ke knize jsem se dostala díky Čtenářské výzvě a tomu, že zákony robotiky někteří moji známí často citují, nicméně pomalá četba této dneska již evidentní klasiky přináší spoustu podnětů k zamyšlení nejen o vztahu člověk-technika (případně lidský výrobek), ale i nad tím, kde jsou skutečné hranice a hodnoty lidské civilizace. Časem ráda sáhnu asi i po dalších autorových dílech.

kacaabba
23.12.2017

Pan Asimov se trefil více, než asi sám tušil. V době , kdy psal tyto povídky, bylo pár let po 2. sv. válce, o počítačích nebylo vidu ani slechu... A on už řešil inteligentní roboty, které se nyní lidstvo snaží přivézt na svět. Ten jeho svět byl lepší v tom, že roboti byli na Zemi zakázáni, u nás to tak nebude a zřejmě nebudou k rozpoznání od skutečných lidí. Horší varianta :-( Filmové zpracování kompiluje řadu postřehů z povídek a samozřejmě jako základ ponechává 3 robotické zákony, které spisovatel zformuloval. Jinak si filmovou podobu neztotožníte s žádnou povídkou. I filmové zpracování ale hodnotím velmi vysoko.

Marůš13
19.11.2017

Asimov zase nezklamal! Jeho knížky přečtu v rekordním čase a hned mám chuť jít na další.

Nikita04
08.11.2017

Knihu jsem si vybrala do čtenářské výzvy, jako knihu starší než já. A přečetla jsem ji jedním dechem. Dokonalé a velmi čtivé.

Mezrik
14.10.2017

Přečteno jedním dechem. Z Asimovova nadčasového myšlení mi běhá mráz po zádech.

Smardik17
13.09.2017

Tak tomuto říkám Umění! Celou dobu jsem si říkal: ,,Vždyť ta kniha vyšla v roce 1950, kam na ty nápady chodil?" Výborná kniha, určitě to není poslední kniha od tohoto autora, kterou jsem četl.

de_baques
05.09.2017

autor se zaměřil na eticko psychologické problémy spojené s předpovídaným rozmachem robotiky, nejsou to tedy akční scény, které byste v knize našli, ale propracované (méně/více) situace, které reflektují možné problémy spojené s rozhodováním robotů na základě 3 zákonů.

smazenaryba
03.09.2017

Tak útla knižka, tak obrovský svet. Asimove zákony robotiky položili základy, na ktorých logike je vystavané celé univerzum. Ľudia versus stroje. Asimov opisuje obdobie obrovského technického pokroku, kde sa roboti čoraz viac stávajú nedielnou súčasťou ľudskej existencie, ba dokonca určujú smer, akým sa ich (už spoločná) civilizácia bude vyvíjať. Jednotlivé príbehy predkladajú čoraz komplikovanejšie "prípady", ktoré skúmajú nepriestrelnosť troch zákonov. Od jednoduchých problémov pri ťažbe surovín, cez otázky týkajúce sa úpravy zákonov robotiky, až po problémy, ktoré zasahujú do politiky a celosvetovej ekonomiky. Zbierka poviedok, história rozvoja robotiky a analýza a polemika na tému človek versus robot. Fantasticky premyslené, čtivé a nútiace čitateľa nad predloženými problémami rozmýšľať. Táto kniha je skutočnosť, ktorá sa stala v alternatívnom univerze.

darque
17.08.2017

Velmi čtivé, úžasná vize z před půl století. Nejzajímavější mi přišlo, jak si tehdy lidé představovaly budoucnost. Mrzela mě občas nelogičnost světa, ale možná je to způsobeno všechno tím, co víme dnes....

PavlineCZka
17.08.2017

Bylo mi doporučeno, že je to vhodná četba pro ty, kteří jinak scifi moc nefandí. Příběhy se vždy řídí jasnými zákony robotiky, takže při několika posledních už celkem dokážete předpovědět pointu. Z toho důvodu mě kniha s postupujícím čtením bavila méně a méně.

olle3
02.08.2017

Knihu jsem otevřel až po (několikátém) shlédnutí filmu. Byl jsem potom velice překvapen, když jsem zjistil, že si tvůrci z knižní verze vzali jen pointu, pár jmen a tři zákony.

Nutno dodat, že dobře udělali. Zatímco Já robot z hollywoodské produkce je jeden z nejlepších sci-fi počinů, se kterými jsem se setkal, o knize se to říct nedá.

Pokud jsou velmi vysoká hodnocení udělována kvůli smělým robotickým vizím, tak to chápu. Představit si potencionální problémy s myslícími stroji v době, kdy neexistoval internet a počítače se nedaly vyrobit menší, než šatní skříň (a zvládaly sotva násobení), nemohl leckdo. Rovněž nápady týkající se tří zákonů a způsoby, jak je obejít, bych označil za téměř geniální. Ale jak se ukázalo, bohužel to na dobrou knihu nestačí.

Soft sci-fi jsem nikdy nemusel, ale když už - tak jelikož v něm jde hlavně o dialogy - měly by za to stát. Zde tomu tak není. Konverzace mi přišly odfláknuté. Vysvětlující rozmluvy, které objasňují čtenářům co je potřeba tak, aby se to hodilo autorovi, ale ne postavám, bych čekal u amatérských spisovatelů. A právě postavy s tím vším souvisí. Nejsou lidské a uvěřitelné - např. všichni vědci se věčně dohadují a nadávají si jako malé děti. Stejně tak názvy jako Stroj nebo Mozek mě nepřesvědčily o nějaké vyšší propracovanosti.

Nejvíc mě štvalo asi to, že si autor vysvětloval, co se mu zrovna chtělo a ignoroval logické otázky, které se mnohdy přímo nabízely. Tohle je ale asi vinou toho, jak si myslící stroje Asimov představoval - jinak než pracují počítače dnes. Proto tohle jako chybu nelze označit a proto nevyčítám třeba ani to, že v budoucnosti psali ještě na papír, používali mapy a museli plnit pracovní plány. To však neznamená, že se to četlo o to lépe.

Shrnu to asi takto: Na svou dobu možná odvážné dílo plné nadčasových myšlenek, ale po literární stránce podprůměrné, a číst mě nebavilo.

Rosie5
19.07.2017

Knihu jsem přečetla,chtěla jsem zkusit něco od tohoto autora ,ale nemůžu říct, ze by mě moc zaujala . Možnou výjimkou by mohla byt povídka Robbie, která se mi opravdu líbila,kde malá Glorie musí ubránit svého plechového kamaráda před pečující matkou. Pro někoho ovšem může být kniha velmi zábavná.

Katranis
03.07.2017

Já, robot je úžasná kniha. Rozhodně doporučuji. Myšlenka byla sice poté několikrát přepracována, ale varování zůstává stejné. Při pohledu na chodící robolidi, robokočky, robopsy, na robovýrobu, roboarmádu, robocookies hlídače, mi mrazí po zádech. Po přečtení knihy robosrdce zaplesá, ale já si jdu zakrýt wifi, vypnout elektrické hodiny, odpojit elektrickou ochranu, neboť s nimi se cítím ve větším nebezpečí než mezi lidmi, kteří mají aspoň to srdce a ty lidské emoce.

Lector
05.06.2017

Další chod v menu recyklované sci-fi, dalo by se říci. „Recyklované“, ale vynikající, klasické, nadčasové a ovlivňující žánr. Kdo se nesetkal s Asimovovými robotickými zákony citovanými napříč žánrem? Kolik literárních a filmových děl, byť nepatrně, ovlivnily. Mnoho čtenářů, ani netuší, odkud pocházejí.
Jak to tak bývá, po letech jsem v knize „objevil“ nové dimenze a žasl nad nimi, respektive nad géniem jejich autora.
Člověk se může, jako u mnoha jiných raných sci-fi, pokud si neuvědomí rok vydání, pozastavit nad naivním ztvárněním budoucí techniky. Ale dokážeme si představit komunikační přístroje za 10 – 15 let?
Na Asimovově díle však není podstatná podoba robotů a jejich některé (ne)dovednosti (např. syntéza hlasu), ale filozofický rozměr, který významně předbíhá dobu a v době prvních elektronkových počítačů formuluje problémy, které ještě ani dnes neumíme dobře vystihnout.
Vrátím se k technice: Zaujal mne „princip“ pozitronického mozku. Asimov píše o tom, že odborníci v podstatě chápou, jak funguje, ale neumí popsat, co se v něm ve skutečnosti děje. Ve stejné situaci jsme dnes s prvními kvantovými počítači. Principy jsou jasné, ale jejich konstruktéři neumí popsat, jak vypadá jejich reálná činnost, právě proto, že jde o kvantové procesy. Zdá se, že Asimovovův pozitronický mozek našel svoji reálnou tvář (i když kvantové počítače mají zatím daleko do univerzálnosti i stávajících PC).
A trochu se chci pozastavit u povídky „Konflikt nikoli nevyhnutelný“. Zaujala mne autorova vize světa v polovině 21. století. Do ní nám ještě nějaký ten pátek zbývá, ale už nyní je zřejmé, jak Asimov dobře odhadl např. budoucí roli Evropy ve světovém dění.

„Možná - a tím neříkám nic nového - že celá naše technická civilizace více neštěstí a bídy vytvořila než odstranila.“ Isaac Asimov.

Faila
02.06.2017

Přes půl století stará kniha, která i dnes - a možná zvláště dnes - nabízí spoustu zajímavých námětů k zamyšlení.

ZlýJabko
27.05.2017

"Inu, jedna možnost, jak by robot mohl uhodit člověka, aniž by porušil Zákony, by tu byla. Jediná."
"A to?"
"Pokud je člověk, který má být uhozen, jen další robot. Sbohem, pane Bayrley."

Absolutně. Geniální.

Ikkju
17.05.2017

Knihu jsem si po letech poslechl v audio formátu namluveném panem Nedělou, zvláštní, že z příběhů jsem si moc nepamatoval, ale myšlenka, že by nás nakonec mohli/měli řídit roboti se mi z prvního čtení zaryla do paměti - nejspíš pod vlivem krásně popsaných her Robieho s holčičkou z první povídky, a elegance, s jakou zabránili globálnímu konfliktu z povídky poslední.

Nicméně asimovy robotické zákony jsou bohužel scifi, první aplikace bývají výjimečně jinde než ve vojenství. Osobně nevěřím ve zlou vůli strojů, ale mám obavy, že v některých hrách je konflikt jediné matematicky správné vyústění - a nejspíš jenom strach z nicoty je ta tenká čára, která nás možná už párkrát zachránila - a nejsem si jistý, jestli jsou stroje tímhle strachem, na rozdíl od člověka, vyzbrojeny..

Zajímavá byla i povídka o robotovi, který jak se zdálo, dokázal číst myšlenky. Ten mechanismus vystihuje myslím úžasně metodu, jakou často používají podvodníci a šmejdi jistého druhu - jen jejich motivace je méně vznešená, než motivace nešťastného robota..