moore.allonsy komentáře u knih

Tuhle knížku jsem četla od Kinga jako první a možná jsem udělala chybu, protože mě to docela odrazuje od dalších jeho knih. Celé to nemělo nic moc do sebe a já se poměrně často nad dějem nudila. Nevtáhlo mě to do sebe a přišlo mi to o ničem. Dávám jednu hvězdičku a nedoporučuji. Snad budou jiné knihy od něj lepší.

Knížku jsem četla v angličtině a buď to mělo vliv na můj dojem z celkového děje, nebo jinak nevím. Každopádně mě to nijak moc neoslovilo a příběh mi přišel poněkud nudně podán - snad to bylo tím překladem. Uznávám snahu za popsání charakterů postav, ale jinak mi to přišlo jako jeden z mnoha příběhů o ničem.

06.10.2016

No teda. Mistrovské dílo. Neskutečně poukazuje na absurdnost a bizarnost válek, násilí. Ukazuje, že rozdíly dané vzděláním nebo výchovou jsou na bojišti skoro vymazány a sotva ještě rozpoznatelné, a přitom při míru zemí jim bylo přikládáno tolik významu! Mladí muži jsou vydáni všanc, do zoufalství, smrti, strachu a do propasti jednoho velkého utrpení. Správně autor naráží na to, že kdyby protivníci zahodili stejnokroje, mohli by být bratři, vždyť jejich rodiny prožívají obavy o ně úplně stejně, oba se bojí ztráty svého života a bolest umírání je stejná. Strhující průběh, kdy na zádech běhá mráz.

16 25.09.2016

Celkově se mi to líbilo, ale pokud se člověk alespoň trochu zajímá o lidskou duši, o empatii světa a podobné, v podstatě jste na ta moudra už při cestě životem přišli sami. A proto pro vás může být průběh této knihy trochu otřelý. Jediným důvodem, proč si nečíst jenom sepsaná moudra na konci knihy je snad jen to, že v knize můžeme pozorovat, jakou proměnou prochází hlavní hrdina - sběratel talismanů.

25.09.2016

Od Bacha jsem tohle četla jako prvotinu a musím říct, že mě to nijak nezklamalo a možná i dokonce navnadilo, abych si od toho autora vypůjčila něco dalšího. Kniha je založena na duchovních rozměrech, které se do ní autor snaží vkládat. A úspěšně. Vše se navzájem prolíná a i když to mohlo být místy trochu naivní, přiznávám, oslovilo mě to. Celý děj knihy je vlastně vyjádřením o času a prostoru, který neznáme a nad kterým se nikdo ze současné společnosti příliš nezamýšlí, neboť jsou všichni toho názoru, že aktuální svět je taky ten jediný.

4 11.09.2016

Celé mi to přišlo tak trochu vyumělkované. Jako by to byl strohý dortový korpus bez náplně, něco tomu prostě chybělo a nebylo to ono. V průběhu děje můžeme zaznamenat velké množství moralizujících a filozofických poznámek, které dávají najevo autorčinu studii psychologie. Valná většina reakcí postav mi však přišla naprosto přehnaná a jednoznačně odfláknutá, jako by se Eva Vejmělková vůbec nedokázala vcítit do jednotlivých situací. Mnohdy se mi také zdálo, že autorka se chtěla především dostat k několika málo situacím a všechno ostatní mezi nimi bez zájmu odbyla. Když už se rozhodla pro komunikaci člověka se psem a kocourem, mohla využít typické znaky chování pro tato zvířata, ale bohužel se tak nestalo a tak to celé postrádalo takový ten šmrnc. Za tu pointu na konci dávám jednu hvězdičku.

1 28.07.2016

Oba dva romány jsou tak --- dochází mi slov --- naprosto dokonalé! Podává množství zajímavých myšlenek a psychologických případů. Autor velice dobře vykresluje kresby charakterů a citové analýzy jednotlivců. V podstatě se v každé situaci dozvídáme, jak na danou problematiku nahlíží člověk té a nebo té povahy, doslova jako bychom se tam ocitli sami. Absolutní spokojenost.

27.07.2016

Všechny povídky jsou založené na banalitě. Opravdu absurdní myšlenka tvoří každou povídku a autorka možná tím chce docílit uvědomění, že i ty prosté, všední a banální příběhy mohou být zajímavé. Po celé knize se objevuje náznak plíživého klišé, ale její povídky nepotřebují hloubku, protože jsou jsou poutavé právě svou jednoduchost a prostotu. Všudypřítomným motivem jsou vztahy mezi ženami, které by mohly být nastíněny trochu více. Celkově to hodnotím jako kníhu průměrnou, úplně mi nesedla. Často jsem dokonce nechápala vyústění pointy na závěr - než mi došlo, že tyhle povídky prostě pointu mají velmi zřídka.

19.07.2016

Prostý a na první pohled téměř neuvěřitelný se stává Coelhovým podáním velice pravděpodobným a skutečným. Knížka poukazuje na zabedněnost dnešního světa - člověk se vymlouvá sám sobě, že teď nemůže cestovat, že nemá peníze a ani ještě založenou rodinu... Že si teď nemůžete dovolit absolvovat kurzy malování, protože makáte za pokladnou a tak byste je nestíhali. Atd. Ale potom se nenadějete a váš životní čas, kdy máte dovoleno se na Zemi potulovat, uplyne jako voda a co z toho. Žijte, jako by dnešní den byl ten poslední. Překročte svoje meze. Každý den by měl totiž stát za to.

4 15.07.2016

Grandiózní kniha, perfektní! Truman Capote se více než dobře dokáže vcítit do jednotlivých prostředí, ohromuje mě svými hrátky se slovy. Děj knihy se neodehrává na plující lodi, jak by se dalo z názvu předpokládat, přesto letní plavba hraje klíčovou roli v životě Grady. Osobně jsem touto knihou nadšena. :)

2 14.07.2016

Knížka se mi velice dobře četla, stránky odsýpaly jedna za druhou. Původně jsem myslela, že když to autor tak zakončil Andrewem a Klárou, že nechá Hannah vrátit se k R.D, ale mé myšlenky byly mylné, jak se ukázalo. Zvratů bylo v ději požehnaně a obzvláště se mi líbily výstižné charakteristiky postav. Přestože se pod dámským pseudonymem skrývá muž, při výčtech myšlenek Hannah to bylo skoro takové, jako by je skutečně sepsala žena a nikoliv jen džentleman vydávající se za ženu.

1 12.07.2016

Přišlo mi, že každá povídka v sobě ukrývá vnitřní náboj energie a emocí. Že má každá z nich mnohem hlubší smysl, než se vůbec může zdát. Autor popisuje naprosto brilantně prostředí, v němž se postavy vyskytnou, což umožňuje čtenáři se ve svých představách do těch míst skutečně přenést. Za mě palec nahoru. :)

05.07.2016

Většina povídek mi přišla naprosto průměrná, nadchlo mě jen skutečně malé množství z nich, jestli vůbec. Myslím, že podruhé bych si ji už na čtení nevybrala.

26.06.2016

Autor knihy rozhodně ví, o čem píše. S přirozeným šmrncem a nenuceností vyobrazuje jeden z nejsilnějších lidských pocitů - svobodu. Společnost pacientů v léčebně jenom dokazuje fakt, jak moc jsme ovlivňováni druhými lidmi okolo sebe - chronici, akuťáci...všichni na stejné linii. Potom se tam zjeví někdo jiný, nový, který se staví k autoritám jiným způsobem něž oni a rázem se začíná měnit postoj myšlení pacientů. Přestože se to nemusí na první pohled zdát, kniha v sobě nese hlubokou myšlenku. A musíte si to přečíst až do konce, abyste ji pochopili.

5 26.06.2016

Jedním slovem bych tuhle knížku popsala jako perfektní. Přesně tohle bych čekala od knížky s povídkami. Žádné složité zápletky, ale každodenní řešené situace s tramvají, s vlakem a s nápisy v něm, apod. Jako sladkou tečku na konec oceňuji větu, kterou končí poslední stránka v knížce:
„Je to pošetilý a asi marný, ale člověku se líp žije, když na něco čeká.“

A já budu asi dlouho čekat, než objevím stejně tak dobrou knížku, jako je tahle. :-)

5 26.06.2016

Celkově se mi kniha líbila a zamlouvala se mi i letmá proniknutí do myšlenek jednotlivých hrdinů, kde bylo čtenářům představeno, jak to vnímá ten konkrétní člověk v té situaci, a nejenom z vnější strany, jak to na první pohled vypadá. Autorka upozorňuje na pohled společnosti na handicapované, který není správný. Mnozí se k nim chovají odtažitě, aniž by vnímali, jak to chápou právě ti postižení. Bezvadná knížka, která může změnit úhel pohledu na tohle téma.

2 20.06.2016

Veškeré dialogy jsou výstižné, trefné a mají jasný cíl směřování. Knížka se mi líbí, je popsána jednoduše a přesto se zabývá toliko složitějším tématem.

18.06.2016

Lehký a netíživý příběh, nad kterým není třeba se přespříliš zamýšlet. Má to elegantní šmrnc, prostotu a v podstatě celou knihou projdete tak, že ani nebudete vědět jak. :)

13.06.2016

Jak už ostatní zde zmínili, také se mi zamlouvala postava Lennieho. Toho bezmezně věřícího člověka, že bude mít jednou společně s Georgem vlastní malé hospodářství, že jednou bude šťastný a nikdo nebude hledět na jeho předchozí chyby, jichž se dopustil. Jestli mi v ději něco chybělo, tak možná větší popisy pocitů a myšlenek, které se honily postavám v hlavě, jinak k tomu není co vytknout. Autor šel zkrátka rovnou k věci a nic okolo zbytečně nepopisoval, zachytil to nejhlavnější. Skvělý příběh s ještě lepším zakončením.

2 13.06.2016

Hra s nevěrou je fajn počtení. :-)) Změna identity Charlese mě přinutila dojít k myšlence, kdo z nás by byl toho schopen? Odtrhnout a zpřetrhat dosavadní vazby, jakoukoliv svou náklonnost ke své minulé osobě... A to i přesto, že Charles věděl, že potom, pokud to vydrží, to bude lepší. Mnohem lepší. Na závěr mě trochu překvapilo Charlesovo odhodlání a sebedůvěra v zachování se v konečné fázi k Vasquezovi. Je možné, že změna identity by změnila i sebedůvěru v sebe samého a on, dříve coby vystrašený zajíček, co nedokázal ani zareagovat a ochránit Lucindu v hotelovém pokoji, se najednou obrátil na nebojácného? Ať tak, nebo tak, ke čtení doporučuji. :)

3 11.06.2016