moonell komentáře u knih

Uff. Fowles psal tak dobře, až je mi jako čtenáři špatně.
Přitom to nejspíš začalo jen jako takový nápad.

6 31.01.2021

Ach, postmoderno, jak mě týráš a probouzíš masochismus. Epitom autora, který skrze vypravěče vyjebává se čtenářem jako málokdo. A já se ráda nechám.

4 02.01.2021

Místy až příliš zkrácená a obecná, snaží se nezatěžovat detaily do bodu, že je místy reduktivní a nepřesná, ale i tak velice solidně zpracovaná příručka.

14.12.2020

Pokus o přístupnost látky, která je jinak neuvěřitelně nudná. Není o moc zábavnější ani tak, ale cením snahu.

25.11.2020

Doufala jsem v probuzení do úsvitu a dostala (v)rány za soumraku. Konec mě přišlápl jako bota.
Nemůžu se rozhodnout, jestli je celková schematičnost záměrem, nebo projevem netrpělivosti při psaní, ale ve výsledku to vlastně závěr podtrhlo.

8 15.11.2020

Achich ouvej, konec jako kdyby někdo odsekl. Škoda toho.

2 30.08.2020

Zatím asi nejslabší Pratchettova kniha, kterou jsem četla. Hlody jsou pořád a uchechtla jsem se hodněkrát, ale příběh vázl a místy jsem se ztrácela v překladu (doslova, hádám).

1 14.08.2020

(SPOILER) Vyplatí se přečíst, byť jsou některé pasáže vzhledem ke stáří textu už neaktuální, místy je člověku až špatně od žaludku z toho, jak velká část stále aktuální je. Plus tedy pro mě osobně bylo velice zajímavé konfrontovat se s tím, jak koncept "střední Evropy" vnímá člověk, který z ní nepochází.

3 12.05.2020

Jestli se někdo trefil do Cohenova narativu, tak to byla Simmonsová. Smekám, klaním se a těším se, až si jí přečtu znovu. A znovu. A pro jistotu ještě jednou.

3 01.04.2020

Něco tam je, ale nikdy dotaženo do konce. Samé začátky, žádné utažené konce.
Ale je až zarážející, jak se dá s dystopií (byť parodickou) souhlasit.

7 01.04.2020

Moc nevím, kde se bere všechno to nadšení okolo této pohádky, ale nijak mě neurazila (byť jsem si nad nelogičností a nekonzistencí mnoha pasáží chtěla vyrvat vlasy). Žel bohu ani nijak nenadchla.

1 21.03.2020

Celou dobu se to táhne jak smůla, rozvlekle se přidávají další a další otázky a na posledních 10 stranách facka, která mě snad donutí si koupit další díl. Hernajz.

1 07.03.2020

To se nedá číst. Dětinské chování postav, nedotažený příběh, v některých místech jako kdyby autor ztratil motivaci k zachování logického vývoje a prostě upadl do jiné dějové posloupnosti. Ne. Nechce se mi investovat čas do té knihy, vzdala jsem se po jedné třetině.

Milá, přemýšlivá jednohubka o lidech, kteří jsou ochotní vidět i jiné perspektivy světa.

4 25.12.2018

Z nějakého neznámého důvodu jsem se skrz ní kousala neúměrně dlouho, asi jsem si s tím originálem naložila víc, než jsem dokázala snést :) Nicméně zklamaná určitě nejsem, Gaiman krásně ladí s Pratchettem a jejich narativní techniky se výborně prolínaly.

3 24.12.2018

Ach, fyzika, fantasy a hereze. Co by člověk měl ještě chtít. (Poznat vlastního daemona, možná.)

3 17.10.2018

Smutná. Padala na mě tíha a vztek po celou dobu čtení, jako vlna. Nemohla jsem se rozhodnout, jestli postavy nesnášet, nebo Soukupové gratulovat, jak neuvěřitelně jsou... lidské. Mariina část příběhu mě upřímně zasáhla, jako kopanec na přivítanou. Tolik nevyřčeného v tolika slovech.

5 14.10.2018

Já jsem tak hrozně zmatená, nasraná i nadšená v jednom, že ani nevím, co s tím v závěru udělat. Vlastně si ani nejsem jistá, jestli jsem něco takového chtěla přečíst, nebo jestli jsem něco takového přečíst potřebovala.

2 19.09.2018

Nějak se mi ne a ne líbit překlad v téhle verzi. Doufám, že v novější edici už to vypadá trochu méně jako brambora a trochu více jako překlad z angličtiny do češtiny.
Pěkný nástřel, těším se, jakým směrem to povede.

23.08.2018

Je mnohem víc... znepokojivá, než působí v literárních rozborech. Další z mnoha důkazů, že klasiky je třeba poznat, ne o nich jen číst.

12 18.08.2018