Moonca
komentáře u knih
Jeho Excelence Eugen Rougon
Émile Zola
Další z knih Emila Zoly ze série Rougon Macquartů, ve které se o rodinné dědičnosti nic moc nedozvíte. Na Plassans, původní bydliště celé rodiny, je sice vzpomínáno, ale žádný z dalších členů rodiny se v knize neobjeví. Zasazení příběhu do rodinného kontextu je tak minimální.
Na druhou stranu je však příběh zajímavý s přesahem i do současné doby. Vůle k moci, potřeba vládnout a ovládat nechybí mnoha lidem dodnes. Stejně tak nevděk, pohrdání, podceňování a v neposlední řadě sladká chuť pomsty. A platnost přísloví "kdo čím zachází, tím také schází" Zola ukazuje velmi přesně. Za sebe jsme byla až překvapena, jak rychle se mi kniha četla, vzhledem k tomu, že politická témata mi spíše vzdálená.
Poslední láska Václava II. - Tajemná Anežka, sokyně Elišky Rejčky
Melita Denková
Kniha se tváří jako historický román, ale spíše se jedná o romantiku v historických kulisách. Hlavní příběh je zcela smyšlený, rámec, do kterého je zasazený však odpovídá poznatkům.
Kniha jde čistě po příběhu, děj pádí svižně. Čte se příjemně, taková letní jednohubka. Autorka se nepustila do žádného líčení prostředí či snad zvyků a chování lidí, což vůbec nevadí, alespoň nevznikly žádné historické záseky. Stejně tak je opomenuta politika či cokoli podrobnějšího.
Celkově se jedná o příjemnou romantickou knihu se vším, co tento žánr nabízí.
Rodina jako tým
Jan Mühlfeit
Kniha navazuje na předchozí díl Odemykání dětského potenciálu, který mě nadchnul svým obsahem i zpracováním. Tento díl Rodina jako tým na něj obsahově navazuje a obsahem je snaha o to, dostat z každého člena jeho maximum tak, aby rodina jako celek mohla dosahovat úspěchů a fungovat.
Autoři využívají metod a poznatků z oblasti leadershipu a budování pracovních týmů, což je velmi nezvyklý pohled a veskrze přínosný. Samozřejmě, kniha je jen výsekem rodinného života a nepokrývá všechny jeho aspekty. Třeba o emocích či citovém odcizení se nic nedozvíte, takže ji nelze brát jako univerzál, ale spíš jako velmi zajímavý a inspirativní výsek.
Nutno říct, že grafické zpracování mne i tentokrát nadchlo.
Jednu hvězdu jsem však musela srazit. Hned první kapitola mě poněkud rozladila. Nadávat na současné školství je moderní a nejspíš i potřebné, ale autoři by si měli uvědomit, že většina rodičů prostě nemůže dát děti do soukromých alternativních škol. Kniha však nenabízí žádnou možnost, jak kompenzovat nedostatky školství a může tak rodiče vést k velké skepsi až depresi. Navíc je otázka, jestli tento přístup nevede k současnému neutěšenému vztahu žák / učitel, který je zcela bez respektu, ostatně i rodiče často postrádají i elementární respekt a ocenění náročné práce. Protože pak ti dobří učitelé odejdou a ke změně nikdy nedojde ... a o vlivu na další vývoj dětí žijících s těmito pocity o nadřazenosti nad učitele a že je vše špatně lepší ani neuvažovat ....
Břicho Paříže
Émile Zola
(SPOILER) Další ze série Rougon-Macquart, byť se zdá, že členové této rodiny v románu hrají až druhé housle za Florentem. Nutno dodat, že zkoumání dědičných rysů rodiny je zde odbyto jednou větou. Ovšem jinak je román veskrze naturalistický - popis prostředí i charakterů je opravdu důkladný, s veškerou jejich hloubkou a změnami v průběhu času.
Zajímavá může byt kniha i z hlediska historického, neboť ve světle popisů musím říct, že současný chov drůbeže, se všemi jeho nedostatky a chybami, je velmi humánní.
Pokud se někomu zdá román nudným, zřejmě nepostřehl to drobné avšak silné drama všedního života "počestných" lidí. Tito lidé, a že jich není ani v současnosti málo, si zakládají na svém dobrém jméně, na správnosti svych úsudku, na tom, že vše co dělají, dělají ospravedlnitelně. Ale jaká počestnost, když sami udávají, sami konflikty vytvářejí, honí se drsně za zlými zprávami a svá nemravná rozhodnutí omlouvají a ospravedlňují? Žijí dle hesla účel světí prostředky.
Ano, toto vše je zcela lidské, ale lze se pak honosit ctností? Celá tržnice věděla, co se chystá, vždyť to nevědomky společně zosnovali, každý jeden z nich mohl zasáhnout, zachránit, varovat ... nikdo to neudělal. Pro vlastní potěchu, zlomyslně. Jediná Klára, nepřátelská, vnitřně zraněná a snad i zrazená si zachovala dostatek cti, nebylo jí však umožněno, aby ji projevila.
Drama, téměř nepoznané, ale ne proto malé. A nutno dodat, že do dnešních dnů aktuální ...
Být sama sebou
Veronika Vieweghová
Knihu jsem začala číst s vědomým, že mě čeká mnoho ezo podivností a jedna manželka, co hodlá vytřískat z bývalého manžela co může. No těžko říct, jak to vlastně je ...
Ezo byla pro nezkušené moc a pro zkušené málo. Každopádně, protože jsem to čekala, tahle část mi nevadila, byť s ní nesouzním. To, co mi naopak vadilo, bylo to neustávající nimrání a hnípání se v tom, kde a jak bylo autorce ublíženo. Ovšem ta část, kdy její život byl fajn, byla vcelku pominuta a popravdě, vyznívá to tak, že fajn není a nebude nikdy, protože pořád bude co řešit a nějaký problém k překonávání. No k čemu potom takový seberozvoj? Není pak lepší se nerozvíjet, ale naopak si užívat kladné stránky své minulosti i přítomnosti? Nebo ještě lépe, rozvíjet se s uvědoměním si nejen špatného, ale především toho dobrého, pozitivního, obohacujícího?
A pokud někdo hodlá brát v knize inspiraci pro výchovu svých dětí, měl by se zamyslet nejen nad dojmy, které se kniha snaží vyvolat, ale i nad skutečnými slovy a jejich obsahem. Protože to, co je lakováno na růžovo se tak po pořádném přečtení jevit už nemusí.
Krtkova dobrodružství
Eduard Petiška
Úžasné vyprávění známých pohádek o Krtečkovi. Obrázky jsou velkoformátové, přesně ze seriálu, i když děj je malinko odlišný. Popravdě se mi líbí více, než seriálový. Syn knížku miluje zhruba od dvou let a čteme znova a znova.
Čtu si s mámou pohádky
Katie Hewat
Nádherná knížka, která mě nadchla celostránkovými barevnými ilustracemi. Ty jsou různorodé, každá pohádka má jiného autora. Obrázky jsou mile moderní a pohádkové současně.
Výběr pohádek je klasický, i když jsou převyprávěny poněkud moderněji. Mě osobně se styl vyprávění líbí a baví - nejsou mravoučné, čtou se dobře a považuji je za příjemný kompromis mezi klasickou Grimmovskou brutalitou a novodobým vynecháváním "špatných" vlastností či událostí. Baví i mého 2,5letého syna.
Současně cením i doslov obsahující krátkou historii té které pohádky. Taková přidána hodnota už se dneska nevidí a velmi mě potěšila.
Marie Kristýna, nejmilejší dcera Marie Terezie
Jiří Hanibal
Poutavě napsaná kniha, čte se velmi dobře, ani na chvíli nenudí. Hlavní hrdinkou je Marie Kristýna, ale téměř polovinu příběhu vidíme z pohledu Marie Terezie, což je pro příběh přínosné.
Oceňuji, že kniha se nevěnuje jen Marii Kristýně, ale i jejím souroznecům, jejichž osudy nejsou tak známé. Kniha se zabývá vsekrze soukromým životem, nikoli politikou, byť i tato část by mohla být zajímavá.
Navíc je nejvíc prostoru věnováno mladšímu věku, druhá půle života je jen načrtnutá, jak už to v knihách autora často bývá. V tomto případě je to docela škoda, protože hrdinka neměla nouzi o zajímavá dramata.
Mount Kodaň
Kaspar Colling Nielsen
Pokud Dánsko může mít horu pře 3000m vysokou, pak se může stát úplně cokoliv a ten nejbláznivější plán či sen není nemožný. Kniha je napsána svižně a čtivě a některé povídky jsou tak přesvědčivé, že jejich absurdita mi došla až posléze. Na druhou stranu ale proletí a nezanechají hlubší stopu. Pokud kniha obsahuje kritiku dánských poměrů, tak jsem ji neodhalila, ale je pravda, že o Dánsku nic moc nevím, tak nejspise je to tím ...
Cesta do zaslíbené země a jiné povídky
Ladislav Fuks
Knihu jsem si vybrala do výzvy pro poslední a současně titulní povídku.
Židovská tématika je ve více povídkách, poslední, o útěku několika bohatých rodin po anšlusu Rakouska však ukazuje nejvíce obrovský dopad nástupu nacistů na životy lidí, kteří nic neprovedli, pouze si "dovolili" býti Židy. Příběh je dokonalá ukázka lidské odevzdanosti, když přítomnost nelze změnit a současně víry v lepší zítřky. Cesta symbolizující putování Židů s Mojžíšem přes poušť, pochopení, že lidem je Ráj zapovězen a nakonec hořký závěr.
Holokaust, to nejsou jen koncentrační tábory, to jsou i tisíce a tisíce zničených životů, jen prostým pronásledováním a ani na tuto skutečnost by nemělo být zapomenuto, obzvláště v dnešní době, směřující k zjednodušování a zlehčování!
Kdo chytá v síti
Marika Pecháčková
Kdybych měla zhodnotit tuto knihu jedním slovem, znělo by "odbytá". Myšlenka fajn, autorka naivní, výsledek nebezpečný.
Osobně ho považuji za velmi nebezpečný - tuto knihu jistě budou číst i rodiče, jenže valná část skončí s pocitem, že jim se to stát nemůže. Takže výsledek nula. Ale stoprocentně si ji přečtou i predátoři! A co najdou? Dokonalý návod, jak se zařídit. Kniha je v tomto směru natolik explicitní, že návody z Ikey jsou vedle toho hadr.
Nebezpečí také spočívá v neskutečném zjednodušení složitého tématu. Tři odborníci, fajn, ale to jich není víc? Škála názorů není širší? Nebo se nehodila do vytyčeného cíle udělat z predátorů lidi? Za mě málo, na takhle složité téma, stačilo by to jako příspěvek do diskuze v časopisu, ale v tomto typu knihy teda ne ...
Třetí nebezpečí vidím v manipulaci, neskutečné manipulaci, kterou prošla samotná autorka a zjevně si jí ani nevšimla. Z rozhovorů z predátory od první odpovědi čiší jedna věc - touha po moci, ovládání, pozornosti. A ona jim ji dala, dopřála jim slávu. Navždy budou v knize, komu se to podaří? A navíc zjistili, že jejich nová manipulační metoda funguje - totiž lítostivost. A to může být pro mnohé velmi inspirativní a pro ně samotné velká zbraň!
A poslední, největší nebezpečí je zde pro oběti. Jak líp jim říct, že jejich příběhy mají jen malou hodnotu? Jedna z hereček prohlásila, že nejhorší je ta nejistota, kdo je zlý, kdo dobrý? Nebyla to náhodou ona, kdo ubližuje, když odmítá? Typické myšlenky oběti ... a pokud má kniha za cíl udělat z predátorů pouhé lidi s problémem, pak jednoznačně říká, že pocity oběti jsou méněcenné.
Škoda, tomu všemu se dalo vyhnout, kdyby autorka knize věnovala víc pozornosti.
V noci
Josef Vyskočil
Nádherně ilustrovaná knížka s pohyblivými prvky, která se líbí nám rodičům i synovi. Dítko zaujala už před prvními narozeninami, i když ještě bude potřebovat pomoc při pohybu jednotlivých prvků. Příběh je milý, jednoduchý a příjemně naladí na spaní.
100 nejkrásnějších pohádek pro unavené rodiče podruhé
kolektiv autorů
Kniha mě jednoduše nadchla - celkový koncept i jednotlivé pohádky. Jsou svižné, děj utíká a přece jim to neubírá na kouzlu a pohádkovosti. Povětšinou jsou mi pohádky neznámé, nevím, jestli si je vymysleli autoři, nebo jestli jsou odněkud "sebrané".
Za mě jim nic nechybí, a navíc mají tak akorát délku, aby vydržel poslouchat můj rok a půl starý syn, což je u delších pohádek problém ... a já se dozvím, jak to dopadlo :)
Detektivní hry
Agatha Christie
Pro mě je tato kniha jedním z mnoha důkazů, že Christie je zkrátka geniální. Je výborná snad ve všem, na co sáhla, a to včetně dramatu. U Pasti na myši jsem se bála, u Svědkyně obhajoby byla neustále v šoku a u Pavučiny skvěle bavila postavou hlavní hrdinky.
Kniha je opatřena i krátkou předmluvu, ve které jsou stručně popsány okolnosti vzniku jednotlivých dramat. Zasazují je tak do širšího kontextu a pro mě jsou zajímavým přiblížením života autorky a jejího vztahu k dramatické tvorbě.
Teď už jen doufám, že se zadaří vidět i naživo.
Vdavky Nanynky Kulichovy
Ignát Herrmann
Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem kdy četla, a rozhodně ta nejmilejší. Všechny postavy jsou sympatické, všichni se mají radi, všechno se daří, všechno příjemně plyne. A přesto jsou zde zcela reálně zobrazeny i vlastnosti jako závist, přetvářka či nabubřelost. Tak jak se s nimi skutečně potkáváme - v skrytu, potajmu, vyjdou na povrch zejména v nočním tichu a přesto dokáží ničit životy.
Autor mistrně zobrazil tři rozdílné společenské vrstvy tehdejší Prahy - chudé domovníky, měšťany a chudší šlechtu (byť stále velmi bohatou). Na nich stejně tak povedeně ukázal různorodé obtíže při shánění ženichů. A kdo má rád dobové zvyky, jistě si taky přijde na své.
Za mě je kniha skvělá pro každého, kdo má chuť si jen tak v klidu číst, odpočívat a netrápit se. Je totiž důkazem, že bývá i dobře a že život není jen zlý.
Johana z Rožmitálu - Bouřlivý život s Jiřím z Poděbrad
Jiří Hanibal
Krásná kniha o osudu velmi výrazné české královny. Doba Jiříka z Poděbrad není tak často omílané a Johanka určitě nepatří k těm známým panovnicím. Téma tak dodává knize punc jedinečnosti. Navíc příběh nepůsobí nijak bulvárně či lacině, naopak citlivě podává historická fakta.
Mě osobně chybělo hlubší prokreslení postav, jak je tomu v jiných autorových dílech. Nevím, kolik existuje historických pramenů, možná neměl odvahu si nadmíru domýšlet, ale třeba rodinný život není zmíněn téměř vůbec, Johana je vykreslena v podstatě pouze jako politička a velmi omezeně vztah s Jiřím. A přitom by toto mohlo být velmi zajímavé, když se starala o šest dětí předchozí manželky! Tak třeba příště ...
Vincent
Ana-Marija Posavec
Krátká svižná elfí "rádoby romance" s přímočarým dějem. Je zřejmé, že autorka začíná a kniha byla vydána samonákladem. Pořádná editorská práce by jim (autorce i knize) rozhodně neuškodila.
Knize chybí lepší zpracování motivace postav - některé jsou vysvětlovány týmiž slovy opakovaně, jiné naopak vůbec. Místy postrádám i logiku, byť věřím, že tam je. Stejně tak si myslím, že autorka se snažila vtělit do příběhu i myšlenku či pointu, ale značně neobratně. Opravdu jsem nepochopila, proč by měl být titulní hrdina vzorem ctnosti a hrdosti ... za celou knihu neučinil nic, co by se těmto vlastnostem aspoň podobalo.
Celkově kniha nenadchla ani neurazila. Oddychová jednohubka, odpovídající svému žánru (řadím spíše dívčí literatura než fantasy).
Ďáblovy housle
Joseph Gelinek
Tuto knížku jsem četla jen kvůli výzvě a jen kvůli ní i dočetla. Původně jsem myslela, že to bude detektivka. Spletla jsem se, je to spíš velmi stručná historie hudby s detektivními prvky. No nebo ani to ne, spíš s lehce mystickými prvky.
Musím říct, že o méně schopném detektivovi jsem ještě ani neslyšela. Inspektor Clouseau je vedle něj extratřída. Tenhle pán jen přihlížel ději a stěžoval si, že nemá žádnou stopu. Škoda, že vrah byl ještě hloupější než on, s tím, co na něj měl a jak to získal, by jej nikdo neodsoudil.
Mimo to absolutně nechápu, proč na začátku vznikla druhá dějová linka, která následně zmizela a ani nikam děj neposunula. Proč ten rozsáhlý popis Paganiniho smrti. Pokud byl důležitý (což se ni nezdálo), tak ho klidně mohli rozložit do kapitol přes celou knihu. Proč proboha detektiv, s nedávno zesnulou manželkou měl dvě ženy, přinášející mu "erotické vzrušení", nestačila jedna? Nebo ve Španělsku nemůže žena spolupracovat s mužem bez "erotického vzrušení"?
Suma sumárum ... obrovský potenciál netradičního prostředí, příběh mohl být skvělý, jednotlivé prvky byly vymyšleny dobře, ale celek je totálně zabil. Příště by to chtělo lepšího editora a míň honění ega.
Pád Gondolinu
J. R. R. Tolkien
Tahle kniha rozhodně není pro každého. I skalní příznivec světa J.R.R. Tolkiena na ni musí být naladěn a neočekávat nový rozsáhlý a hluboký příběh. Kniha totiž neobsahuje vyprávění o pádu Gondolinu, jak by se dalo podle názvu čekat, ale vyprávění o tom, jak se příběh vyvíjel a měnil. Jeden příběh je vyprávěn opakovaně, s upozorněním na rozdíly. Tím spíše si ho však čtenář zapamatuje a vryje se mu pod kůži.
Dalo by se říct, že takovýto způsob vyprávění bájí či pohádek je přeci běžný - vždyť dva lidé nepoví pohádku o Červené Karkulce stejně. Kdo je méně poetický, může knihu brát jako sondu do spisovatelovy duše a jako pokus o zachycení způsobu jeho práce.
Znám Silmarilion i Nedokončené příběhy, přesto jsem doteď měla v postavách mírný zmatek. Po přečtení této knihy si je však pamatuji a konečně se mi utřídily. Velmi si cením také toho, že kniha nekončí "pádem", resp. útěkem, ale jsou dovyprávěny osudy hlavních postav i jejich potomků.
Dětství ve Slezsku
Ilja Hurník
Kniha vypráví o dětství a mládí na Ostravsku, a vzhledem k tomu, že je mi tato část země blízká, zaujaly mě především tehdejší realie. Zdá se, že už tehdy platilo, že v Ostravě je "Praha daleko a Bůh vysoko". Bylo milé číst o době, kdy Svinov či Poruba byly vesnicemi vzdálenými od Ostravy a Opava neuvěřitelně daleko (dnes cca 20 minut).
Také musím ocenit autorovy rodiče - jsou důkazem toho, že se správnou podporou a vírou v potomka dokáže dítě mnohé a že žádný sen není nesplnitelný. Kniha je velmi pozitivní a milá, to, co by jiný líčil jako katastrofu je podáno s nadhledem až úsměvem.
V hudbě jako takové se však příliš neorientuji, autora jako skladatele blíže neznám, proto knihu nemůžu hodnotit z životopisného hlediska, věřím však, že ty, co se se tímto zabývají, zaujme.